Příspěvek: #541

Dobrý večer,prosím o názor.Když extrémně bodavé včelstvo rozeberu a plásty vložím do jiných včelstev-vylíhnou se znovu bodavé včely nebo se vlivem něčeho uklidní?Z 12 včelstev na včelnici bodá jedno-i přes kalhoty a kožené kukavice.Matku nejsem schopen najít.

Příspěvek: #542

Jen tak mimochodem protože je období kdy kvete řepka a v této době se i hodne včely někdy stávají agresivními, tak je tady dotaz jestli to často bylo bodavé i loni a nebo jde o náhlou změnu chování.
Tam může během dvou týdnů zmizet.

Bodavost je někdy skutečně ovlivněná matkou asi tím feromonem který vydává a pouhá výměna matky někdy pry pomůže.
Já to nevím, protože kdykoliv jsem měl bodavé včelstvo tak jsem zjistil že nejjednodušší metoda je vzít pár plastů a udělat oddělek a jen co matka začne klást tak jsem vzal kolečko, odebral jsem medník ten jsem nechal na původní místě, plodiště dal na kolečko, na původní místo dal oddělek plus ty medníky, nejlépe v době kdy včely létaly, a ten úl odvezl o několik metrů dál
,
Tím jsem jej zbavil zalétaných včel, zůstali v něm mladušky které obvykle nepodají a dala se v něm snáze najít matka a nebo jsem to pak rozdělil do odělků.
Souhlasím s tvrzením že bodavost je po trubcích a i když jsem z tohoto odchoval nové matky tak byly většinou lepší než ta vodavka

Výhodou je že z jednoho čerstvá mám několik nových

Příspěvek: #543

ťažko povedať, nemalo by sa to prejaviť , hovorí sa že dobra matka vie ovplyvniť včelstvo aj v bodavosti a to hneď po výmene. ja by som to spravil ináč- zohnal kupil matku a spravil by som preletak - plodisko o pár metrov dalej na ich miesto medník a po polhodine pridal matku v pridavacej klietke- Z plodiska by odišli všetky lietavky na miesto kde je medník , nemal by byť pre ostrosť problem najsť vychytiť matku a po určitom čase cca 10 dní včelstvo spojiť. ja by som sanesnažil rozložiť plodove plásty druhým včelstvám , ale napraviť bodave včelstvo výmenou matky uvedeným spôsobom...

Příspěvek: #544

Děkuji za rady,Bodaly už loni a těšil jsem se že dojde sperma zlého trubce-jo ale nahradilo ho ještě horší....Včera jsem udělal přeléták na novou matku a právě řeším co se zbytkem, s mladuškami a medem v původním úle.Právě od toho můj dotaz.Jestli budou bodat i po rozhození do jiných úlů?Dovedou fakt znechutit mne i uživatele zahrady.Řepka v doletu není,postřiky taky nehrozí.

Příspěvek: #545

Já jsem skoro vždycky, když moc bodaly, tak s nima zacházel opatrněji a neotvíral je třeba jako poslední večer, kdy slunce zapadalo a podobně. A ony tak za měsíc, dva bodat přestaly.
Nebo když jsem zkoušel kočovat, převážel jsem je na ručním vozíku a trošku dostaly zabrat, jak to nebylo odpérované a v létě, jak bylo trochu horko, tak nějakých pár týdnů bodaly víc a pak se umoudřily.
Nebo jedny na jednom stanovišti, kam jsem je převezl na tom vozíku, byly v létě divočejší, nevím proč. Doma, jak bylo na podzim chladněji, se uklidnily.

Příspěvek: #546

Já mám letos chvalabohu včely mírné, nebodavé. Malinko jsem je nakrknul tuto neděli, V sobotu jsem vytáčel, jen medníky, do plodiště jsem jim nelezl. Protože na krajích to bylo řídké a nepotřebuju tolik květového medu, rozhodl jsem se krajní jim nechat. V sobotu jsem je vrátil do vytočeného medníku. V neděli si říkám, co když začnou nosit, pak se mi ty vrácené popletou s další snůškou, radši jim je vrazím do spodního, ten mám jako polštář a překladiště. No to byl šrumec, nechtěli mě tam nechat ani přiblížit ruku. Den předtím nám vemeš zásoby zhora a teď lezeš až dolů? To ne! Naštěstí, když říkám, že mám nebodavé, tak jen na mě nalétávali a útočili tzv. taranem. Nevím co si od toho slibovali. Tož jsem vzal konvu s vodou s tou rosicí růžicí na konci a dal jim hezky napít. A byl klid. Ty plné přišli dolů, prázdné světlé souše do medníku a bez žihadel. Naštěstí jsem toho moc v neděli nestihl, tento víkend zkontroluju zbytek, jestli tu práci neudělal za mě a neodtahali to dolů do plodiště když vylizovali vytočené plásty v mednících.
Tu radu jsem tu našel někdy dřív a potvrzuju. Do rozparáděného včelstva nemá smysl dýmit, lepší je prolít je pořádně vodou. Rosit z flašky je málo, ta konev je ideální.

Příspěvek: #547

Jak včely vyletí hned po otevření úlu, tak jsou rozrušené ještě z minulého zásahu. Nebo něčím jiným. Původně klidné včelstvo se vytočí tak za 15 minut práce po otevření úlu. A potom jsou divoké zhruba stejně, dokud se v nich dělá. Třeba i dvě hodiny.
Zakouření má smysl hlavně na začátku, když jsou klidné, to se jdou nasát.

Příspěvek: #548

Už druhým rokem mám v jednom včelstvu dosti zvýšenou bodavost, pokud není pěkné počasí, zásah je dost komplikovaný. Mám takovou myšlenku nebo spíš dotaz... Je možné, že trubci z tohoto včelstva musí mít v genech tu bodavost stejně jako dělnice? Tyto trubci se vlastně líhnou z neoplozeného vajíčka... měli by tedy mít geny jen po matce a ta je rojovou dcerou matky, která měla včelstvo mírné. Geneticky by to na bodavost u těchto trubců moc nevycházelo, ale třeba může být ovlivněno ještě něčím úplně jiným..

Abych nešířil bodavé geny, trubčinu se zde snažím vyřezávat, ale teď si tak říkám zda je to v tomto případě vůbec nutné

Příspěvek: #549

(23.05.2025 11:50)zbynek_ napsal(a):  Tyto trubci se vlastně líhnou z neoplozeného vajíčka... měli by tedy mít geny jen po matce a ta je rojovou dcerou matky, která měla včelstvo mírné.

Nie je niekde v úvahe chyba?
Dcéra po "miernej matke" má predsa aj nejakého otca, ktorý rozhodne nie je ten istý (mierny) ako mala jej mierna matka...

Příspěvek: #550

To je pravda... ale zase toho samého otce měla část dělnic, které byly tehdy přítomny ve včelstvu, když se tato bodavá narodila. Tyto její dělničí sestry (tedy i ty nevlastní, po ostatních trubcích), snad ani neměly žihadla..
Původní matka měla včelstvo mírné, ale i velmi početné. To byl asi i jeden z důvodů, proč se tehdy vyrojily.

Příspěvek: #551

Dneska se mi ji podařilo i docela pěkně vyfotit. Vzhledově se mi líbí, včelstvu se taky daří dobře, ale ty povahové vlastnosti jsou dost špatné. Stačí trochu rychleji pohnout s rámkem a už začínají vyšívat.. před úly se většinou mohu pohybovat, ale tento týden asi udělali výjimku, poněvadž jsem byl chvíli v letové dráze a hned jsem dostal dvě do hlavy..

Příspěvek: #552

Včely jsou taky divočejší, když počasí neodpovídá roční době, je příliš zima nebo příliš teplo.

Příspěvek: #553

Mám včely na dvoře a v doletu mívám většinou řepku. Plus ovocné stromy. Mám pocit že začínají být otravnější když se začnou stříkat ovocné stromy. Vrchol bodavosti bývá v polovině řepky, řekl bych že to postříkají něčím co je vytočí na maximum. Jak odkvete řepka tak do 14 dní se uklidní. Loni jsem měl takové bestie že jsem je musel rozdělit přelétákem a na původním místě jsem jim přidal nástavek s vajíčky z hodných včel . Plodiště jsem pak používal jako zdroj plástů do oddělků. Těm co byly ostřejší jsem vyměnil matku oddělkem, letos jsou celkem v pohodě. Loni bodali i sousedy, letos je klid. Ale nebyla letos řepka, nejbližší cca 2 km a do toho sucho. Na dvoře jsem nasadil horčici kolem 10 března a začala kvést až tento týden. Bílý jetel mě ve vinohradě kvete většinou koncem března, letos začal kvést až teď.

Příspěvek: #554

Tohle s tou řepkou jsem míval poslední roky, ale letos jak na ní nelítaly, tak vůbec....ted meduje, když dokvétá a žádnou agresivitu nepocituju....

Příspěvek: #555

(23.05.2025 17:14)zbynek_ napsal(a):  ... ale zase toho samého otce měla část dělnic, které byly tehdy přítomny ve včelstvu, když se tato bodavá narodila. Tyto její dělničí sestry (tedy i ty nevlastní, po ostatních trubcích), snad ani neměly žihadla..
Původní matka měla včelstvo mírné, ale i velmi početné. To byl asi i jeden z důvodů, proč se tehdy vyrojily.

Matka má geny po matce a otci, včela má geny po matce a otcích (různých, nevlastní i vlastní sestry), trubec jen po matce. Matka i včela mají od každého chromozómu dva, trubec jen jeden.
Takže "bodavá" matka mohla mít nebodavou matku a bodavého otce, její neplodné nebodavé neplodné sestry měly otce různé, třeba většina z nich byla nebodavá. Ona sama se spářila, takže podle spermií které získala, byli asi trubci z útočných včelstev. Podle toho vypadají i její dcery.
Často se stane, že se jedna ze včelstva pomine a zaútočí bez zřejmého důvodu. Pulzující vnitřnosti (chrlící jed do rány) aromaticky označí útočníka a i ty klidné se přidají.

Příspěvek: #556

Na FB skupině se objevilo upozornění na včelaře, kterého včely pobodali tak, že ho odvezla rychlá a jiného, kterému ani ta rychlá nepomohla. A možná vysvětlení, jako snůšková pauza (hladové včely), počasí, kondice včelaře atd.
Já byl ve včelách v pátek a včera. Počet žihadel 1 a i to omylem. A to nebylo jen nahlížení do medníku, kontroloval jsem rozkladení nových matek a v nově založených oddělcích jsem zkontroloval vykuklení nové matky z matečníku a vylamoval nouzové. A přiznám se, že včera jsem do nich šel i s nějakou hladinkou, zpříjemnili jsem si s ženou nedělní odpoledne sklenkou Bumbu rumu. Navíc se začali honit mraky a schylovalo se k bouřce.
Včera bylo horko, tak jsem měl šortky, tričko a klobouk. Ten jsem co chvíli musel sundavat a utírat si pot z čela.
Buď mě ty včely už opravdu dokáží poznat po čuchu a ví, že jim nic moc hrozného neudělám, nebo a to je bude asi správná odpověď, chovám mírné včely.
Vím, že někteří zkušenější i nejzkušenější naopak preferují mít včely ostré, já ne. A ty bodavé potvory většinou reportují začínající včelaři, kteří získali oddělek od starého pána, co to umí. Já jim radím, vyměňujte matky za mírné a nechte v úlech i trubčinu, ať přečíslíte tu místní bodavou směsku, co se obvykle pohybuje kolem starých včelnic.

Příspěvek: #557

Také se přidám, do včel chodím vetšinou v bundě nebo klobouku, přece jen v obličeji to bolí. Do miniplusů a oplodnáčků někdy i bez klobouku. Ale s kloboukem je člověk klidnější. Bodnutí mám, že je počítám do pěti, max. deseti za sezónu. Většinou chybně tím, že nějakou včelu zmáčknu. Rojů mám odchycených mraky, dělám rojovou pohotovost pro HZS.

Minulý týden jsem byl pro roj, ve 12 metrech, tak vysoko jsem ještě na žebříku nebyl (sedák jsem měl). Pro roj jsem musel nahoru 4x! Tolik žihadel, co jsem dostal jsem nikdy nedostal a to se běžně pohybuju v rojích, nebo jsem celý posypaný včelami, rojem.

Takže je to jako se psem, to že nikdy nikoho nekousl, ještě neznamená, že to nemůže udělat...

Příspěvek: #558

U nás je dusno a horko, zvrat proti počasí před pár dny, kdy bylo proti průměrné teplotě zima. Včelky budou nejspíš divočejší než je průměr kvůli nestandartnímu počasí a rychlé změně počasí.
U takových zpráv, že někoho kvůli pobodání odvezli do nemocnice je třeba rozlišovat lidi, co mají alergii a lidi, co byli pobodání příliš. Hranice nebezpečí je u průměrného člověka s průměrnou váhou údajně něco mezi 300 - 600 žihadly. Tolik žihadel dostane pouze člověk, který je někde uvězněný u rozzuřených včel.
Co se týká alergie, silná alergie se projeví už u jednoho žihadla, ale byly případy, že se objevil asi jakýsi spouštěč a alergie se najednou projevila u včelaře, který předtím pracoval se včelami a dostával žihadla bez problémů. Slabší alergie nebo spíš vyšší citlivost na včelí jed se taky může projevit až když včelař dostane najednou větší množství žihadel než normálně.

Příspěvek: #559

Loni jsem měl bestie, co bodali i sousedy, když jsem dělal přeléták ,tak jsem dostal kolem 20 žihadel a od té doby už tak nenapuchám. Jakoby ten větší počet žihadel nakopl imunitu a už je to lepší. Minulý týden jsem u kámoše opřel nástavek na hranu na zem a vystartovalo na mě aspoň 20 včel, všecko na botě, do jazyka na botě, monterek a ponožky aspoň 20 žihadel, ani jedno do nohy. Ty co mám doma mě po nohách nejdou.

Příspěvek: #560

Tanguero, zbytečně plašíš. Včelař, kterému ani vrtulník se záchranáři už nepomohl, včelařil několik stovek metrů od mého bydliště. Začátečník, ani jsem nevěděl, že včelaří. Nebylo to v době hladu. Jen vím, že si přivezl nové včely. A při volání záchranky zkolaboval.
Možná včelařil podle machrů, co mají potřebu se natáčet u včel bez ochrany. To už je ale spekulace. Podrobnosti neznám.