Příspěvek: #561

"A při volání záchranky zkolaboval."
Měl alergii a nevěděl o tom ani o počátečních příznacích alergie?

Příspěvek: #562

Víc fakt nevím.
Rozhodně je dobré se z toho poučit.

Příspěvek: #563

Vždy kupuji matky od zkušených chovatelů a vždy se dotazuji jestli jsou včely skutečně mírné a nebodavé. Ano prý jsou. Např. včera když jsem začínal prohlídku a cca 5 metrů od úlu jsem si nasazoval klobouk neb blíž to neriskuji, tak mě naráz synchronizovaně bodly dvě a dvě včely do kotníků - jediný trochu odhalený místo neb i v pařácích musím bejt navlečenej ... Možná mám fat včely mírný, ale nechce se mi to testovat tím, že bych k nim dorazil v tílku a trenkách ... Možná se jim nelíbí právě ten klobouk a když systematicky 10 minut v kuse 10 metrů od úlu včela naráží ze všech stran do klobouku, tak mě možná chce jen pohladit na obličeji - nevím ... Když jsem skončil, tak mě 30 metrů od úlu bodla včela do krku - prostě klasicky delší dobu útočila na hlavu, tak jsem se jen natočil at mě nepíchne do xichtu ... Já jsem s tím smířen, ale iritují mě kecy že včelaři chovají bodavý včely úmyslně - jistě takový budou, ale já mezi ně nepatřím ...

Příspěvek: #564

S bodavosťou je to zaujímavé a ťažko vysvetliteľné /pre niekoho možno nie, ten má vsjo jasno/. V drvivej väčšine chodím do včiel len v nohaviciach. Niekedy však tie isté včelstvá bez blúzy a klobúka neobslúžim. Sú však aj ľudia, ktorých včielky priam vyhľadávajú. Keď som mal včelstvá u rodičov na záhrade a sused sa vytrčil zo stodoly, že ide okopať zeleninu tak hneď musel utekať po včelársky klobúk a blúzu. Pritom jeho žena tam pracovala v plavkách. On sa potil v monterkách ako somár.A ja som popred úle kosil trávu v kraťasoch. Tak možno patríš k skupine šťastlivcov, ktorých včielky takto milujú a žihadlami ich liečia. Držím ti palce nech sa to zlepší.

Příspěvek: #565

(03.06.2025 11:16)B0B napsal(a):  Vždy kupuji matky od zkušených chovatelů a vždy se dotazuji jestli jsou včely skutečně mírné a nebodavé. Ano prý jsou. Např. včera když jsem začínal prohlídku a cca 5 metrů od úlu jsem si nasazoval klobouk neb blíž to neriskuji, tak mě naráz synchronizovaně bodly dvě a dvě včely do kotníků - jediný trochu odhalený místo neb i v pařácích musím bejt navlečenej ... Možná mám fat včely mírný, ale nechce se mi to testovat tím, že bych k nim dorazil v tílku a trenkách ... Možná se jim nelíbí právě ten klobouk a když systematicky 10 minut v kuse 10 metrů od úlu včela naráží ze všech stran do klobouku, tak mě možná chce jen pohladit na obličeji - nevím ... Když jsem skončil, tak mě 30 metrů od úlu bodla včela do krku - prostě klasicky delší dobu útočila na hlavu, tak jsem se jen natočil at mě nepíchne do xichtu ... Já jsem s tím smířen, ale iritují mě kecy že včelaři chovají bodavý včely úmyslně - jistě takový budou, ale já mezi ně nepatřím ...

Pokud dostaneš žihadlo do kotníku, tak fakt nemáš hodný včely. Co mám tuhle genetiku, tak jsem nikdy nedostal žihadlo do kotníku. A už vůbec ne když jdu teprve ke včelám. Ono je to moderní psát v inzerátech, že jsou včely mírné, ale to tam píšou asi uplně všichni, i když to není pravda....Já zatím nemám jedinou stížnost, že by u někoho moje včely nebyly ty nejhodnější, který kdy viděli...

---

(03.06.2025 12:02)emer napsal(a):  Keď som mal včelstvá u rodičov na záhrade a sused sa vytrčil zo stodoly, že ide okopať zeleninu tak hneď musel utekať po včelársky klobúk a blúzu.

Včely nemají rády hrabání se v zemi, když já chci plejt levandule, tak si musím vzít klobouk taky....i když při všech ostatních činnostech si mě nikdo nevšimne....

Příspěvek: #566

Jednou mě včely bodaly hodně do kotníků, když jsem je měl na jednom stanovišti, bohužel na svém pozemku, kde byly včelky tak nadprůměrně divoké, že bych považoval za pravděpodobnou teorii, že tam geopatogenní zóna. Nebo se jim nelíbilo, že jsem je tam vezl na neodpruženém ručním vozíku dvoukoláku. Nelíbilo se jim to skoro celé léto. Možná tam jsou v podzemí nějaké prameny spodní vody v puklinách, je to uprostřed poměrně prudkého svahu.
Co se týká práce v zemi, včelky asi dobře vnímají kmitočky nízké frekvence dobře šířené půdou. Možná to je instinkt z toho, že když se v jejich dutině takové kmitočty objevily, tak to znamenalo, že jejich dutina začíná praskat. Každopádně v trase letu včel před česnem se můžu omezeně pohybovat bez žihadla, ale když tam třeba seču nebo něco dělám s půdou, tak si beru kuklu.

Příspěvek: #567

Tak abych navázal na příspěvek č 541 a544 o bodavosti a jejim řešení.Extremně bodavé včely opraveny přelétákém na novou matku v souladu zde s Forem a zbytek rozdělením po jiných nebodavých včelstvech.Přeléták udělaný 21.5. bodá měně ale bodá-klade tam nová matka.Včelstva po přidání nástavků od bodavých bodají také ikdyž nebodala.Časově to vychází že ještě žijí potomci bodavé matky.Nicméně tvrzení že by feromon nové,nebodavé matky ty bodavé uklidnil je na malém vzorku -ale pro mne nepravidivé.
Příště bude bodavost pro mne důvodem ke zničení včelstva potencionálně bodavého plodu.Foto pravačky po 24 hodinách Claritinu a Aescinu-nejsem alergik.

Příspěvek: #568

To tu fakt někdo psal, že se ti bodavý včely změní na nebodavý jen když je předáš do jinýho včelstva?

Příspěvek: #569

Včera jsem si vzal klobouk a aku křoviňák a šel jim vysekat trávu a kopřivy před česna. Asi to brali jako neohlášenou návštěvu, jedno jsem schytal do předloktí. Druhá se mi nějak dostala pod síťku a okamžitě bodla do špičky nosu. Jen jsem zařval a nehtem seškrábl žihadlo. Teda myslel jsem si to, ale bolelo to jak sviň, tak jsem přeběhl 100m do budky, kde mám zrcadlo. A to žihadlo to pořád trčelo, váček krásně suchý, dostal jsem komplet dávku. Jakmile jsem ho vyndal, už to nebolelo, ale začalo mi téct z nosu, jak při záchvatu senné rýmy. Jakmile se to zklidnilo, tak jsem zahodil křoviňák a šel hledat novou matku do vyrojených. Kupodivu tohle jim nevadilo, byla to klasika, včelky po sundání medníků vystartují ven, protože do medníků nechci dýmit. Pak fouknu nad plodiště a dám si dýmák na vedlejší úl, aby ten kouř byl lehce cítit ve vzduchu. A pak už jsem listoval a prohlížel rámky, hledal vajíčka, našel matku, označil matku a všechno složil. Bez jediného žihadla, nebo vážně míněného pokusu o útok.

Příspěvek: #570

Když dokážeš z nebodavého včelstva udělat zuřivé a bodavé, tak to taky jde naopak.

---

Nojo, pohyb a současně dupání, řev křoviňáku a smrad před česny nemají rády.

Příspěvek: #571

(11.06.2025 13:26)Pavson napsal(a):  Tak abych navázal na příspěvek č 541 a544 o bodavosti a jejim řešení.Extremně bodavé včely opraveny přelétákém na novou matku v souladu zde s Forem a zbytek rozdělením po jiných nebodavých včelstvech.Přeléták udělaný 21.5. bodá měně ale bodá-klade tam nová matka.Včelstva po přidání nástavků od bodavých bodají také ikdyž nebodala

Noo, roztahat si bodavost z jednoho včelstva do ostatních, tak to je kumšt! Za to bys zasloužil metál Než ty bodavé pomřou, tak máš teď do konce června o zábavu postaráno. A kdoví jestli nenaučí novým móresům i ty hodné Ale jsou tu mezi námi i tací, co bodavost oceňují. Těm by se tento návod mohl hodit.

---

(11.06.2025 14:46)randy23 napsal(a):  Když dokážeš z nebodavého včelstva udělat zuřivé a bodavé, tak to taky jde naopak.

---

Nojo, pohyb a současně dupání, řev křoviňáku a smrad před česny nemají rády.

To nee, já našlapoval jako myška, křoviňák je akumulátorový, neřve, nesmrdí.
Ale když ti do česna začnou lítat kopřivy, tak rychlá rota startuje a kanón je nabitý, to dá rozum

Příspěvek: #572

(11.06.2025 14:46)randy23 napsal(a):  Když dokážeš z nebodavého včelstva udělat zuřivé a bodavé, tak to taky jde naopak.

---

Nojo, pohyb a současně dupání, řev křoviňáku a smrad před česny nemají rády.

To jen v případě, že jejich bodavost má nějakou příčinu ale né tu genetickou.....mám třeba nervoznější včely na vahách, protože se neustále trošku houpou....

Příspěvek: #573

Co jsem sekal kosou přes včelami, tak taky v kukle a taky jsem schytal nějaká žihadla. A kosa je vždy šetrnější než křoviňák, i bateriový.
Na vibrace si musí zvyknout. Kdysi jsme doma udělali kočovný včelín, osadili úly se včelami a jak se včelín převezl a poprvé jsme tam jeli, tak jak jsme byli zvyklí jsme normálně šli kolem česen včel a bylo to. Jak předtím šlo projít kolem česen bez žihadla, tak tam vystartovaly, tak 50 - 100 včel na každého a desítky žihadel. Tak 14 dní byly divoké, pak se uklidnily a už nikdy tak divoké nebyly. O hodně let později jsem si všiml, že jak byl podvozek včelína odpérovaný na listových pérech, tak právě s nárazy větru včelín drobně vibroval. A to místo bylo v otevřené krajině na kopci vystavené větru.
Shodou okolností bylo umístění včelína v řepce pár metrů od zahrady poslední chalupy u cesty, je velice pravděpodobné, že pokud obyvatelé té chalupy šli k plotu u včelína, taky museli na své zahradě schytat nějaká žihadla. Ale tehdy, co je mně známo, se nikdo neozval. Buďto, jak byl socialismus a opylování řepky podporováno státem, se neodvážili ozvat a nechodili do té části zahrady nebo je otec uklidnil nějakým medem a nemluvil o tom.

Příspěvek: #574

Loni jsem měl šílené bestie co štípali i přes bundu a rukavice když se jim lezlo do plodiště. Poštípali i sousedy . Udělal jsem přeléták koncem dubna a z plodu dělal oddělky až do půlky července. Matka kladla jako kulomet, plodu hromadu. Po nějakých 10 týdnech se dalo do oddělků bez rukavic. Ale oplodňoval jsem ve vinohradě, tam má včely jenom jeden profík. V dědině už nikdy více, jsou z toho bodavé svině. Asi někdo v okolí chová bodavé svině aby muje někdo neukradl. Ty oddělky co jsem do nich dával plod v červenci byli bodavé ještě na jaře, hold jsem tam dal zimní včely.

Příspěvek: #575

Seču před úly krovinakem nebo sekačkou. Nikdy za 2 roky jsem žihadlo nedostal. A to seču i třeba odpoledne když je provoz. Nevím jestli je to náhoda. Klobouk si na ale beru. Stejne jako do včel. Když se prohlídka protáhne začnou být nervní a občas dostanu nejakou do holé ruky ale to ji musím primacknout nebo to opravdu protahovat. Pak me treba jedna vyprovodi az pres celou zahradu. Jinak muzeme na zahrade dělal cokoliv. Seču sekackou a ani o nich nevím. Ale jako rozdily videt jsou. Některým nevadí ani delší prohlídka. Jinde vím že musí být rychla a žádné zbytečné protahování.

Příspěvek: #576

Níže přiložený snímek vznikl takto:

Existoval silně bodavý loňský oddělek, kterému jsem chtěl vyměnit matku.
Protože hledat v takovém včelsvu matku je krajně nepříjemné,
provedl jsem toto:
a) 27.srpna jsem odložil úl o 8 metrů stranou tam, kde jsem ho chtěl nově mít.
b) Na původní místo jsem dal letošní oddělek s mírnou matkou Sklenar a doufal jsem,
že bude posílen (dočasně cca 21 dní bodavými) včelami z původního bodavého oddělku během mé manipulace s ním.
c) Na novém stanovišti (8 m dále) jsem umístil nové dno, jeden prázdný nízký nástavek 3915 s jednou panenskou souší (z něhož je ono foto z 2.září)
a nad něj mateří mřížku.
d) Nad mateří mřížku jsem dal vysoký nástavek 3930 do kterého jsem vkládal důkladně ometené plodové rámky.
- plodové rámky jsem ometal na plachtu před tento nový úl s náběhem do otevřeného dna česnem a sledoval,
jak se včely (tedy zřejmě i s matkou, kterou jsem nehledal) natahují do dna úlu.
e) Nad plodový vysoký nástavek jsem dal také stejným způsobem ometený medník a nad něj prázdný krmný nástavek.
f) Teprve, až byly všechny včely v ůlu, zavřel jsem česno i očko ve spodním nízkém nástavku pod mřížkou
a otevřel očko v plodištním nástavku nad mřížkou.
g) Tím jsem dosáhl toho, že včely prolezly mřížkou nahoru a pečovaly o plod a lítaly ven horním očkem.
Dole byla uvězněna matka a asi také bodaví trubci - s matkou zjevně zůstalo pár včel, které o ní pečovaly na té jediné nízké souši pod mřížkou.
h) Dnes v podvečer, tj. 2. září jsem matku nehledal, odložil plodiště bokem, vzal dno i s nízkým nástavkem s jedinou souší a s mateří mřížkou
a vysypal nehledanou a nechtěnou matku se všemi včelami o 10 m dál do trávy.
(pokud by někomu šlo o to, matku využít jinde, asi by ten spodek s matkou pod MM odvezl jinam, ale v mém případě to bylo zbytečné)
i) Dno i prázdný nízký nástavek jsem vyčistil a dal na původní místo, nad to dal (nyní již bez mřížky) původní plodiště a medník a krmný nástavek.
j) Předpokládal jsem, že včely nenarazí matečníky v plodišti, protože dole je matka.
k) Zítra zkontroluji za světla, zda přece jen někde nejsou matečníky a přidám přes noviny novou nebodavou matku s malým oddělkem.

Ale rámek z pod mřížky jsem vzal s sebou a ofotil. Zaujalo mě to, jak těch pár vajíček (zakladeno cca 2/3 jpouze na jedné straně souše) vypadá,
protože to není nic moc a neumím si představit, že by za takovou krátkou dobu vznikly trubčice, nebo by tam byla z minula trubcokladná matka

Vím že toto je postup typický pro včelařské a včelí analfabety, a tak jen na okraj mě zajímá, jak si v takové situaci poradí zkušení.

Příspěvek: #577

To je dobry. Ty nezklames Zacina to "nechtel jsem hledat matku, protoze je to silne bodavy oddelek" a potom ta stehovaci-premetaci akce

Příspěvek: #578

Pobavils mě.
Proč to všechno? protože se stačí pořádně obléci jen jednou 27.srpna (a i tehdy jsem nedostal žádné žihadlo), protože
1. jsem přenášel celé nástavky s víkem, položil na jiné víko a přikryl folii, dokud jsem z nich nepotřeboval vzít rámky
2. Všechny nejbodavější létavky se vrátily do nového oddělku na staré stanoviště a včely, které jsem oklepnul a doometl na plachtu na zemi měly jiné starosti
3. 2. září jsem se pro jistotu také lépe oblékl, ale nebylo to nutné, protože jsem opět manipuloval s uzavřeným dnem s jedním medníkem nebo s celým plodištěm s medníkem nad ním.
4. 3. září pouze zhora otevřu úl, odložím medníky, položím noviny a na ně nástavek s připojovaným oddělkem.
5. Potom stačí pouze sluchem zvenku zkontrolovat, zda je matka v úlu, krmit shora a po cca 2-3 týdnech - čím později,tím lépe,tím více původních létavek bude upracováno - zkontrolovat (popřípadě přeložit všechny plodové rámky do jednoho plodiště dole) že nová matka je v pořádku a klade
Možná Ti to připadá směšné, oproti (jak předpokládám) postupu, terý volí zkušený včelař:
Otevře úl a hledá matku, dokud ji nenajde(aby ji pak stejně zamáčkl), žihadel nedbaje.
Pak ovšem nechápu, proč vůbec existuje téma na VF: Bodavost, je-limůj přístup směšný
P.S.: Skutečným motivem pro mé počínání v podobných situacích, je ovšem prosba mého synovce, který chce, aby, až on bude stár a bude se určitě věnovat včelám, nemusel v takových případech opakovat mé chyby a měl pro srovnání toho, co se v té době dočte od expertů, též i můj záunam, aby měl s čím porovnat a mohl se rozhodnout

Příspěvek: #579

Náhodou mě se to líbí, kdo si hraje nezlobí. Osobně bych se s nima tak nepáral, dal bych je na pozemku co nejdál od včelnice a na jejich místo mírný, letošní oddělek. Létavky z tohoto oddělku posílí sousední oddělky, ty mám jen kousek vedle hlavního stanoviště. Druhy den bych si vzal sirný plátek a sirky, dál to radši nebudu psát, nedělám to rád. Alternativou tohoto drastickeho reseni by bylo vzit konev a prolít je vodou, to zklidní i největší raubířky. Pak je rozebrat, najít matku, zamáčknout a spojit jak píšeš. Taky by se podíval do toho oddělku na původním místě. Psalo se tu, že i bodavé včely, pokud se přidají ke klidnému oddělku, ztratí agresivitu.

Příspěvek: #580

Pro mě jsou na tom všem mnohem cennější dvě zkušenosti. Jednak: že jsem podcenil projevy a nechal to dojít daleko - už nikdy více (první příznaky => ověřit spolehlivě, že to není náhoda => bezodkladně řešit). A druhak: dokázal jsem si dovodit, jak, z čeho a proč to geneticky vzniklo (ale to tu nepatří, to by tu trollisticky neobstálo)