Příspěvek: #1861

Niekolko rokov som vcelaril sposobom tzv preprahavanie matiek..menil som komplet všetky kazdu jar..riesil som tym rojenie a aj zvysenie medneho vynosu v agatovej znaske.. Malo to vyhodu v tom,že mladé matky sa mi oplodnovali v prvom májovom týždni..ja som nechával na zimu v kazdom vcelstve strede plodiska vystavaný trúdí rámik a z toho sa mi trúdi liahli na jar v čase ked okolití včelári estelen stlkali či vkladali stavebné ramiky.. Tak som mal percentualne takmer 100% istotu ze mi matky oplodnia moji trúdi..potom jak prislo lbv som od toho upustil,matky sa mi menili neskoro v lete tichou vymenou..a začalo mi to v uloch"hrdzaviet"..tak teraz uvazujem o navrate k predchadzajucej metode vcelarenia,aj vzhladom k vyraznym zmenam v znaskovej skladbe..

Příspěvek: #1862

pro KTM:
Fajn, jdete včelařit. Dobrý nápad, jdu taky. Takže snad poslední poznámka. Opravdu nevím, proč do toho stále pletete EU. Jsou to přece naše vyhlášky, platné pouze u nás. Na ministerstvu mají právní oddělení, které každou úpravu pečlivě prověřuje, jestli není v rozporu s nařízeními a směrnicemi EU. Jsou to schopni lépe posoudit než my a já mám tendenci jim v tomto věřit.

Příspěvek: #1863

Když není vyhláška ministerstva v rozporu s nařízením a směrnicí EU tak platí ono nařízení a směrnice EU?

Příspěvek: #1864

Kohout:
nejsem právník, takže budu možná trošku nepřesný, ale právní předpisy, které vydává EU lze rozdělit do 5 typů. První tři typy jsou Stanovisko (opinion), Doporučení (recommendation) a Rozhodnutí (decision). Tyto tři typy jsou pro členské země nezávazné. Čtvrtým typem je Směrnice (directive) - to je nejpoužívanější právní nástroj EU - členský stát je povinen do určité doby ji zapracovat do svých národních předpisů, tedy do svých zákonů a vyhlášek. Posledním pátým typem je Nařízení (regulation) a to je závazné pro všechny členské státy a platí přímo, využívá se tehdy, když EU potřebuje zavést nějaký jednotný systém (např oblast financí, obchodu, výroby).

Příspěvek: #1865

Takže vyhláška ministerstva nemůže být nad nařízením a směrnicí EU.

Příspěvek: #1866

Jak jsem předeslal, nejsem právník. Ale Nařízení EU je nadřízeno naší legislativě tak, jak je Bruselem chválené. Směrnice EU říká, co a jak by mělo být, ale my jako ČR si musíme vytvořit vlastní legislativní normy, do kterých to zapracujeme. Tedy pokud to chápu správně, mohou být naše vlastní zákony, vyhlášky a vládní nařízení, které řeší stejnou problematiku jako evropská Nařízení nebo Směrnice, ale naše legislativa s nimi musí být v souladu a nesmí jít proti nim.

Příspěvek: #1867

Letos první sezona s Buckfastkou. Německá linie. Test jen na dvou včelstvech. Jedny F1 a jedny F2. Matky nejsou příbuzné, ale rodiče pocházejí do stejného chovatele.
Relativně mírné, dobře sedí na plástech. Rámky obsedají hustěji než jiné. Dobře hlídají česno. Pomalejší rozvoj nemohu potvrdit. F1 byly pomalejší, ale i v sezoně zůstaly slabší. Zimují o něco málo silnější než Singer. Dlouho plodují. Na květovou snůšku slabší než místní včela. Ty s matkou F2 na snůšku obecně vyloženě slabé. Asi jako o bednu 39x24 slabší Vigor. Druhé mají matku F1. Dlouho nic nenosily, a najednou byl nástavek plný. Na ten počet včel velice slušný výkon. Medovice tu letos moc nebyla, nemohly se projevit, ale zdají se být celkem vybíravé. Oboje staví mizerně. Mimořádně slídivé. Stačí se postavit k úlům v době, kdy se někde objeví možnost, že by se někde dalo dostat k něčemu bez práce. Rozdíl v letové aktivitě mezi místní včelou a Buckfastkou je víc než zřejmý. Při křížení s místní včelou rychle ubývá proužků. Potomstvo i od F1 ztrácí dost mírnost, přestože na místní včelu má stanoviště spíše opačný účinek. Letová aktivita je o něco delší než u místní včely nebo Vigorky. Zkusím ještě jednu sezónu, ale zatím nic moc.
V tomhle vlákně je to samá teorie, ale nikdo tu zatím nepopsal rozdíly mezi jednotlivými liniemi Buckfastu. Možná bych poprosil někoho kdo jich zkusil víc, abych se rozepsal.

Příspěvek: #1868

Já letos taky poprvé s Buckfastkou a zatím spokojenost. Uvidím v dalším roce, a také rozjezd po přezimování. Mám F1 matky - včelstva mírná, dobře sedí, nerozbíhají se. Plodování potvrzuji dlouhé a mám pocit, že celkem konstatní (kdy plodová přestávka?). Větší slídivost jsem zatím nepozoroval. Oproti ostatním včelkám, co mám (Sklenar) mají dlouhou letovou aktivitu a to i za celkem nehezkého počasí. Např. dneska (10. 10.) lítaly pěkně, zatímco holky Sklenarky už tomu moc nedaly... Snůška mi připadla u Buckfastek taky spíš pozdní. Ale jsem teprve začátečník, můžu řadu věcí nevidět nebo vidět blbě.

Příspěvek: #1869

U jednom případě jsem si všimnul takto zbarvených včel

Vůbec netuším, jak vlastně BF vypadá. Mám někde blízko chovatele BF? Jiné vysvětlení?

---

Jedná se o letošní přeleták, matka bez zásahu včelaře z dodaného plodu.

Příspěvek: #1870

Trochu škodolibě. Máš Vigorku.
Popravdě. Hodně mi to připomíná to, co se objevuje v úlech Vigorek mně. U Buckfastek nemám těch proužkatých tolik. Ale polské jsou údajně proužkatější. Jestli stavěly ten plást včely, které na něm jsou, Buckfastka by to být mohla. Všiml jsem si, že produkují trochu jiný vosk než kraňky. Takový do šeda s hnědým proužkem nahoře. Ostatní dělaly spíš krásně žlutý. Ale asi taky ne vždycky. Moc jsem to nesledoval. Budeš muset navštívit sousedy a podívat se, odkud by to mohlo být.
Když už sem někdo konečně píše i vlastní zkušenosti a ne jen teorii, pište i odkud máte matky. Třeba se z toho ukáže nějaká charakteristika linie. Páni letití chovatelé skromně mlčí. Že by znal každý jen to svoje?
Berete někdo matky z Polska?

Příspěvek: #1871

Ve své době proběhla určitá reklamní propagace Elgonu .

Pokoušel jsem se ověřit si informaci, že Elgon je náchylný na nosema cerane .

A kromě jiného jsem odpozoroval , že jeden sběratel přes jakékoliv matky z Evropy i odjinud ,
který má různá stanoviště bez léčení a dovede si sehnat jakékoliv materiály a dělá to v široké míře , tak ten se Elgonu zcela zbavil , vyřadil i křížence Elgonu s primorskou .

Příspěvek: #1872

Po třech letech s BF.

Mám je z jednoho zdroje, od KTM. Nikdy v životě se mi nelíbilo nic zrzavého. Už jen proto jsem to nechtěl ani vědět co to je. Taky jsem jako malý kluk zažil, když táta sehnal ilegálně z Rakouska první Kraňky, jak nebetyčný rozdíl to proti místní směsce tenkrát byl. Když mi potom před třemi lety nabídnul KTM matky, nechtěl jsem K nijak ohrozit. Z osobních důvodů jsem se dal přesvědčit, že to se zrzkama zkusím. Nerad.

Tak dneska můžu zodpovědně říct že.

Kam se hrabe K po všech myslitelných sránkách! Klidné, nerozbíhavé včely. Mírnější než K. Večer nejméně o hodinu delší aktivita. A zatím co nyní K stagnují, jak odchází zimní generace, původně (půlka února) stejná vč BF jsou nyní silnější (mají medníky), jakoby vitálnější, dynamická, doslova kynou před očima, rozdíly jsou když ne po dnech, obden neuvěřitelné!!!! A to někdo někde tvrdil, že mají pomalejší jarní rozvoj, Cimala ve Včelařství? Už nevím. Autor toho tvrzení asi neměl BF a jen to někde vyčetl. A taky určitě záleží odkud je výchozí materiál a taky kdo je chovatel.

Jasně že tři roky nic neznamenají. Dají se tu dohledat moje výhrady k téhle včele, jak zoufale jsem jí nechtěl a kdyby KTM nebyl syn mého kámoše, nedal bych se přesvědčit.

Nelituju. Vychvaloval jí tu na VF nějaký Niedoba tak blbě, že to spíš odrazovalo. Možná BF z jiného zdroje jsou jiné, polské nemají dobrou pověst, nevím, nezkusil jsem.

Samosebou si K nechám a letos kupuju drahou matku z ciziny, je objednaná. Ale vedle ní chci BF. Ty včely se chovají tak zvláštně, že je prostě chci. Myslete si třeba že jsem starý magor, ale opatrně odtrhnu folii (igelit), malinko ne do nich, ale nad nimi zakouřím aby věděly, že se bude něco dít. Nahrnou se do uliček a jakoby se koukaly, co se bude dít a když vidí mě, jako by řekly: "Jo to seš jen ty, aha" a odejdou a víc si mě nevšímají. Samosebou mě nemůžou poznat, ale prostě tohle evokuje jejich chování. Ještě jsem za tři roky nezažil, že by některá bodla do rukavice nebo do oděvu.

Pravda. K mám F1 a F2 a F nevím kolik po Vigor, před 9 lety taky Praděd od Cimaly. Mám hodné K a nosí medovici, ale nad BF jen žasnu a žasnu.
Jsem rád, že jsem se dal ukecat a že jsem to mohl zažít.
Někdy se mi do některých K moc nechce, hlavně do těch živějších, které jsou ale neuvěřitelně hodné ve srovnání s jinými. Na BF se těším čím mě zase překvapí. Pravda, mohly by o něco méně tmelit, ale odpustím jim to, protože staví dvojnásob než K.

Příspěvek: #1873

Pane Tome.50.
Věřím Vám , že jste z BF nadšený. Myslim si , že budete se mnou souhlasit, že mladé matky a včelstva v sile udělají totéž. Mám kraňky v současné době je máme na 3 -4 nástavcích a z mirabolanů již nanosíli med. Každoročně víc jak 10kg na včelstvo z nich je. Ale vše je o stanovišti a včelaři.
Nova matka a silné včelstvo muselo v letošním roce explodovat, pokud by neměli místo.
A mírnost, každé jaro včelstva ,která jsou v pořádku, se nemusejí ani okuřovat.

Sila a vitalita včelstva je po nejvíce na včelaři, Co neudělal v loni , dnes již nedožene.
je třeba začit se starat o včelky už brzo z kraje roku.

Příspěvek: #1874

Tak pokud někdo věří tomu,že vše je "Ale vše je o stanovišti a včelaři" tak je buď zaslepenej nenávistí nebo vůbec nepochopil o čem je včelařina,víc k tomu není co dodat....(Nebo snad někde na světě je jen jedna "universální vela" která je vhodná a prosperuje všude??? A tohle moudro vypustí chovatel matek..............()

Příspěvek: #1875

Pane Kavka. Přeji vám přijeté velikonoční pondělí.
Mate pravdu a musím se opravit, - Vše je jen o včelaři. Nebot včelař vše muže pokazit , nebo napravit, Včelař si vybirá stanoviště, Včelař si vždy voli formu a čas ošetřování včelstev, Včelař si vybírá tu pro něj nej matku na chov matek, Včelař určuje co je pro něj prioritní. Jeho zkušenosti ovlivňují jeho další rozhodováni. A toho včelaře ovlivňují i proměnné, samozřejmě počasí, jeho ctižádost, jeho zdraví, a jeho možnosti.
At chceme nebo ne, s velkou nebo malou náročnosti - pracností, lze dobře včelařit s čím chcete, A hlavně nezapomínejme na to zasadni. Ne peníze, ne množství medu, ne triumfy dělají včelaře, Ale jeho srdce, které by mělo byt plné lásky a pokory k přírodě a vše dělat s tou láskou a Odpovědnosti a s rozumem. Snad mne pochopíte a přeji Vám Pane včelaři Kavkou bez jakého kolik sarkazmu ale upřimně, mnoho úspěchu ve Vašem včelaření.

Pro mne již nějaký čas platí:
Lepe chvilka ticha u pozorovaní naších včel než tisíc vyřčených slov.

http://medove-zpravy.blogspot.com/2011/0...oceni.html

Příspěvek: #1876

Pane Meduno,taktéž přeji krásné Velikonoce(letos všem asi nejvíc hlavně zdraví!!!().
Samozřejmně,že je to o včelaři,ale myslel jsem to zeširoka a každá včela není vhodná všude,to snad popřít nejde.Např.s Vlaškou(velmi rozšířená v USA,by jste v horách tězce včelařil,nebo potom vše dávno psané a tvrzené je popřené a je úplně jedno co kdo má v úle.Pokud budu neustále u sebe mít málo odolná nevitální včelstva,absolutně se nehodící do daného prostředí,nebudu s nima nikdy včelařit dobře.
Váš názor prostě nesdílím,je to moc zobecněné a zeširoka.
POKUD JE TOTO PRAVDA,MĚLA BY SE ZRUŠIT OCHRANA KRAŇKY pro šlechtitelské chovy,každý by si měl včelařit podle sebe,a svaz by měl dát DŮRAZ NA VZDĚLÁVANÍ VČELAŘŮ a každej se pak podle srdce rozhodne s čím včelařit bude a včelař bude ten kdo určuje s čím bude dobře včelařit,tak jste to myslel???
To jste tedy tak změnil názor,že včelař si určí s čím bude včelařit???

Jinak také přeji ať se vám daří a máte letos co nejlepší sezónu a ať nám to všem BZUČÍ.

Příspěvek: #1877

Já pana Medunu chápu. Pamatuju si z dětství, když na Vlašimsko přišla první Kraňka, pamatuju se, jak se na ní chodili dva roky dívat lidi ze širokého okolí, pamatuju, jak starý truhlář na koleně bez strojů narychlo dělal tenkostěnné medníky k Mor. univerzálu, pamatuju, jak dala čtyřnásobek běžného průměru. Bylo mi 11 let a moc jem nechápal debaty dospělých o tom, že tu stát Kraňku zakazuje, že se sem vozí tajně v klícce v náprsní kapse kabátu a že vyjet do Rakouska či Německa nebylo možné kdykoli a jen pro prověřené, to jsem taky nechápal.

A jak přes to přese všecko někteří lpěli na tehdejší zlé, bodavé a ve srovnání s K líné včele, která se teprve v jarní snůšce probírala ze zimy a teprve když kvetlo trní se šlo na první jarní kontrolu. Jak raná snůška byla jen na zesílení a čekalo se jen na snůšku hlavní. A dodneška jsou "včelaři", kteří matky nekupují, nemění, chovají agresivní bastardy a říkají, že žihadla ke včelařině patří a ničí úsilí civilizovaných chovatelů. A dokonce i Závodný na YT radí dát si agresivní bestie na stanoviště jako hlídací psy. A radí to ve dvacátem prvním století!

Nevystoupil jsem ze Svazu a mockrát jsem tu vysvětlil proč. Ale Svaz i stát jsou nyní stejně tupí a zpátečničtí, jako byl svaz a stát komunistický v roce 1967 a kdo ví kolik let ještě potom se sem K importovala ilegálně a nakonec tu stejně převládla. A tak i dnes budou stejní zpátečníci, co lpěli na horší směsce před Kraňkou, lpět dnes na horší Kraňce. Nic nového pod sluncem, vše již tady bylo.

Pane Meduno. Škoda že v profilu nepíšete v jaké nadmořské výšce včelaříte. Já na okraji České Sibiře, kde je při stejné výšce o 2-3 chladněji a drsněji. Není tu akát a stejně tu nikdy nemeduje, lípa jednou za 10 let...

Rotace nástavků je přesně to, co bych já nedělal nikdy. To je stejné, jen o malinko modernější než radit Budečáky a košnice. Prostě rotace nástavků je překonaná zastaralá technologie, která dělá z pohodového a málo pracného včelařství velmi pracnou dřinu pro mladé a silné. Já raději sofistikovanější způsoby chovu včel. Dřív z lenosti se dřít, když se téhož dalo dosáhnout snadněji, v mém dnešním věku bych musel včelařiny nechat úplně. Mimochodem, úplně nejsilnější vč mám v úlech starých jako jsem já s pevným dnem. A tam žádná rotace ani nejde, i kdyby mě snad taková pošetilost napadla.

Zhodnocení a pochvalu BF jsem napsal proto, že jsem sám velmi nevěřil na tuhle včelu a dneska jsem rád, že mi bylo dopřáno jí zažít. Přitom jsem od pubertálních let neuvěřitelně konzervativní a nerad něco měním a tak děkuju Bohu, že mi dal moderní uvažování a schopnost pravdivě připustit, že jsem se mýlil.

Příspěvek: #1878

Pane včelaři Tome50. Děkuji za Vaší odpověd.
Včelařím po otci a to co popisujete znám dobře ale jen od starších včelařů a z knih, kterých i diky Vlčkovy mam víc než dost. JAko odpověd a to z historického kontextu, Rozchov kranky a její podpora přišla v ruku v ruce tak řikajíc s omluvou Živanského, což nasledovalo potom co tzv pokrokový včelaři svezli do naších zemi vše co se dalo sehnat. S poslednímy pokusy Veselého v 70 letech minulého století o zachranu naši včely, team kolem Veselého jasně odpověděl, že návrat k naší původní včele již nelze- je již překřížená. Proto se začalo se zavčelením Kranky, která se jinak vyskytovala i na Moravě.
Nemužeme porovnavat nahrazovaní Kráňky a BF. BF je umělě vytvořené plemeno a jejich potomstvo f3,f4, se bude chovat pokažde jinak, dle jejich předků. Kraňka je přirozené plemeno - nezaměnovat s např Singrovkou atd.
Měl jsem po otci docela kvalitní včely, a s přichocem do našeho kraje BF, se vše zvrtlo a včelařit ve městě obklopeném paneláky, byl veliký problém, Proto jsem musel hledat matky. Zkoušel jsem Vigory, singeri, meduvky, cimalky, atd.
A zjistil jsem že i v rámci Kranky a jejího šlechtěni jsou tyto tzv linie rozdílné.
No co závěrem, kdyby okolní včelaři nepřinesli BF, dal bych včelařil s tím co jsem měl, a dal si otcovy včely selektoval.

Včelařím ve městě ve výšce, 290 až 360mnm. podle okolních včelařů, posledních letech velice špatné snůšky. Převládají zapadaní větry, které sráží pocitovou teplotu dost dolů. Posledních letech sucho. V minulých týdnech se doplňovalo na včelnici 11 -15litrů vody do napaječek.
Snůšky z olejek na našem stanovišti už deset let skoro nula. Akaty jen v parku, lipy v posledních letech meduji častěji, v rozmezí cca 2-5let. Jarní přínos z mirabolánu, ročně průměr překračuje 10kg. Přinos z kaštanů, tzv voděnek. Sejeme svazenku a hořtici
Medovice z keřu častečně ze stromu, ale i z mirabolanu, melacitoza cca po8-10 letech nyní se cyklus zrychluje.
Zavěr u nás je problém že bud vše kvete najednou nebo je pauza, nejčastější chyby jsou, že se vytočí jarní med a v odbdobí květu hlohu se ochladí a včely živoří. Ztratí silu a další snůšky již nemohou naplno využít. Ale to je o včelařovy. Rozdíl mezi utepleným a neutepleným je velký, Uteplený (typ HIVET) již nyní ma nástavek medu, neutepleny se rozjiždí a spotřebovávaji hodně na stavbu, Rozdil nizkých měr a miry adamec, je cca 5kg.

Přeji přejemný i když chladný a větrný den.

---

Ještě doplním včelařím převažně v adamcově míře s úly středně uteplenými, Palubky 10mm plus 2 cm uteplení z polystyrenu. A dosahujeme běžně min 5 nástavku, V extrémech 7 nástavku po 10rámcích o šíři 28mm.
Take experimentálně máme několik různých typu úlu.

https://medove-zpravy.blogspot.com/2011/...li-by.html

Přeji příjemný den.

Příspěvek: #1879

Pane Meduno.

Teprve čas ukáže a já u toho už nebudu, zda se BF skutečně "zparchantí" jak predikuete vy. A je to i velmi pravděpodobné, nejhorší vzpomínky z dětství mám právě na malé tmavé bestie se zrzavým proužkem na prdelce. Protože se sem za WW2, kdy byla "svoboda" nechat si zasílat každý co chtěl, když to bylo od spojence - Itálie, včelu Vlašku. Ta v kombinaci s geny včely tmavé vytvářela neskutečně agresivní bastardy. A v BF Ligustica je a to byl hlavní důvod mojí zdrženlivosti k BF.

Vaše sdělení o dalších generacích BF zapadají do zvěstí o velké agresivitě BF z Polska. Nebojím se, mám za to, že "vycouvat" z BF bude snadné, bude trvat 50 let než by tu převládla jako to trvalo Kraňce, která taky ještě není stoprocentní.

Děkuju vám za informaci, že Ing. Veselý byl jeden z těch zpátečníků, co se tu snažili udržet původní včelu. On se jistě také nemalou měrou zasloužil o bolševickou doktrinu "jedna míra v jednom úle". I Kamler má na tom svůj díl a pak udělal názorový veletoč a dokonce napsal o Dadantu knížku.

Příspěvek: #1880

Ty si Tome v první řadě pleteš co to byla původní včela. Původní včela nebylo to si jako kluk pamatuješ, to už byly překřížení bastardi. A s p.Veselým jsem měl možnost o těch sedmdesátkách popovídat. Tehdy dostal Dol za úkol od vlády pozvednout úroveň včelařství. A po zjištění, že návrat k původní včele není možný, byly ve hře dvě varianty, všechno překřížit tmavou a nebo kraňkou. No a vyhrála to kraňka, protože v zemědělské krajině byla lépe využitelná.