Příspěvek: #1861

Niekolko rokov som vcelaril sposobom tzv preprahavanie matiek..menil som komplet všetky kazdu jar..riesil som tym rojenie a aj zvysenie medneho vynosu v agatovej znaske.. Malo to vyhodu v tom,že mladé matky sa mi oplodnovali v prvom májovom týždni..ja som nechával na zimu v kazdom vcelstve strede plodiska vystavaný trúdí rámik a z toho sa mi trúdi liahli na jar v čase ked okolití včelári estelen stlkali či vkladali stavebné ramiky.. Tak som mal percentualne takmer 100% istotu ze mi matky oplodnia moji trúdi..potom jak prislo lbv som od toho upustil,matky sa mi menili neskoro v lete tichou vymenou..a začalo mi to v uloch"hrdzaviet"..tak teraz uvazujem o navrate k predchadzajucej metode vcelarenia,aj vzhladom k vyraznym zmenam v znaskovej skladbe..

Příspěvek: #1862

pro KTM:
Fajn, jdete včelařit. Dobrý nápad, jdu taky. Takže snad poslední poznámka. Opravdu nevím, proč do toho stále pletete EU. Jsou to přece naše vyhlášky, platné pouze u nás. Na ministerstvu mají právní oddělení, které každou úpravu pečlivě prověřuje, jestli není v rozporu s nařízeními a směrnicemi EU. Jsou to schopni lépe posoudit než my a já mám tendenci jim v tomto věřit.

Příspěvek: #1863

Když není vyhláška ministerstva v rozporu s nařízením a směrnicí EU tak platí ono nařízení a směrnice EU?

Příspěvek: #1864

Kohout:
nejsem právník, takže budu možná trošku nepřesný, ale právní předpisy, které vydává EU lze rozdělit do 5 typů. První tři typy jsou Stanovisko (opinion), Doporučení (recommendation) a Rozhodnutí (decision). Tyto tři typy jsou pro členské země nezávazné. Čtvrtým typem je Směrnice (directive) - to je nejpoužívanější právní nástroj EU - členský stát je povinen do určité doby ji zapracovat do svých národních předpisů, tedy do svých zákonů a vyhlášek. Posledním pátým typem je Nařízení (regulation) a to je závazné pro všechny členské státy a platí přímo, využívá se tehdy, když EU potřebuje zavést nějaký jednotný systém (např oblast financí, obchodu, výroby).

Příspěvek: #1865

Takže vyhláška ministerstva nemůže být nad nařízením a směrnicí EU.

Příspěvek: #1866

Jak jsem předeslal, nejsem právník. Ale Nařízení EU je nadřízeno naší legislativě tak, jak je Bruselem chválené. Směrnice EU říká, co a jak by mělo být, ale my jako ČR si musíme vytvořit vlastní legislativní normy, do kterých to zapracujeme. Tedy pokud to chápu správně, mohou být naše vlastní zákony, vyhlášky a vládní nařízení, které řeší stejnou problematiku jako evropská Nařízení nebo Směrnice, ale naše legislativa s nimi musí být v souladu a nesmí jít proti nim.

Příspěvek: #1867

Letos první sezona s Buckfastkou. Německá linie. Test jen na dvou včelstvech. Jedny F1 a jedny F2. Matky nejsou příbuzné, ale rodiče pocházejí do stejného chovatele.
Relativně mírné, dobře sedí na plástech. Rámky obsedají hustěji než jiné. Dobře hlídají česno. Pomalejší rozvoj nemohu potvrdit. F1 byly pomalejší, ale i v sezoně zůstaly slabší. Zimují o něco málo silnější než Singer. Dlouho plodují. Na květovou snůšku slabší než místní včela. Ty s matkou F2 na snůšku obecně vyloženě slabé. Asi jako o bednu 39x24 slabší Vigor. Druhé mají matku F1. Dlouho nic nenosily, a najednou byl nástavek plný. Na ten počet včel velice slušný výkon. Medovice tu letos moc nebyla, nemohly se projevit, ale zdají se být celkem vybíravé. Oboje staví mizerně. Mimořádně slídivé. Stačí se postavit k úlům v době, kdy se někde objeví možnost, že by se někde dalo dostat k něčemu bez práce. Rozdíl v letové aktivitě mezi místní včelou a Buckfastkou je víc než zřejmý. Při křížení s místní včelou rychle ubývá proužků. Potomstvo i od F1 ztrácí dost mírnost, přestože na místní včelu má stanoviště spíše opačný účinek. Letová aktivita je o něco delší než u místní včely nebo Vigorky. Zkusím ještě jednu sezónu, ale zatím nic moc.
V tomhle vlákně je to samá teorie, ale nikdo tu zatím nepopsal rozdíly mezi jednotlivými liniemi Buckfastu. Možná bych poprosil někoho kdo jich zkusil víc, abych se rozepsal.

Příspěvek: #1868

Já letos taky poprvé s Buckfastkou a zatím spokojenost. Uvidím v dalším roce, a také rozjezd po přezimování. Mám F1 matky - včelstva mírná, dobře sedí, nerozbíhají se. Plodování potvrzuji dlouhé a mám pocit, že celkem konstatní (kdy plodová přestávka?). Větší slídivost jsem zatím nepozoroval. Oproti ostatním včelkám, co mám (Sklenar) mají dlouhou letovou aktivitu a to i za celkem nehezkého počasí. Např. dneska (10. 10.) lítaly pěkně, zatímco holky Sklenarky už tomu moc nedaly... Snůška mi připadla u Buckfastek taky spíš pozdní. Ale jsem teprve začátečník, můžu řadu věcí nevidět nebo vidět blbě.

Příspěvek: #1869

U jednom případě jsem si všimnul takto zbarvených včel

Vůbec netuším, jak vlastně BF vypadá. Mám někde blízko chovatele BF? Jiné vysvětlení?

---

Jedná se o letošní přeleták, matka bez zásahu včelaře z dodaného plodu.

Příspěvek: #1870

Trochu škodolibě. Máš Vigorku.
Popravdě. Hodně mi to připomíná to, co se objevuje v úlech Vigorek mně. U Buckfastek nemám těch proužkatých tolik. Ale polské jsou údajně proužkatější. Jestli stavěly ten plást včely, které na něm jsou, Buckfastka by to být mohla. Všiml jsem si, že produkují trochu jiný vosk než kraňky. Takový do šeda s hnědým proužkem nahoře. Ostatní dělaly spíš krásně žlutý. Ale asi taky ne vždycky. Moc jsem to nesledoval. Budeš muset navštívit sousedy a podívat se, odkud by to mohlo být.
Když už sem někdo konečně píše i vlastní zkušenosti a ne jen teorii, pište i odkud máte matky. Třeba se z toho ukáže nějaká charakteristika linie. Páni letití chovatelé skromně mlčí. Že by znal každý jen to svoje?
Berete někdo matky z Polska?

Příspěvek: #1871

Ve své době proběhla určitá reklamní propagace Elgonu .

Pokoušel jsem se ověřit si informaci, že Elgon je náchylný na nosema cerane .

A kromě jiného jsem odpozoroval , že jeden sběratel přes jakékoliv matky z Evropy i odjinud ,
který má různá stanoviště bez léčení a dovede si sehnat jakékoliv materiály a dělá to v široké míře , tak ten se Elgonu zcela zbavil , vyřadil i křížence Elgonu s primorskou .