Příspěvek: #161

(10.05.2014 7:22)Rasťo 71 napsal(a):  PSNC, podľa mňa problém nebol v úlovej zostave ale v tebe,každá technika je ušitá na druh úľa,ak sa dá z waré úla dostať výťažnosť medu 40kg a viac, a je to menší úľ ak CS a včely tam navyše stavajú volnú stavbu tak potom to je jedine a jedine o včelárovy a jeho schopnostiach.

A samozrejme znáške...

Příspěvek: #162

Zdravím.

Ja včelárim v čechoslovákoch a v súčasnej dobe mám včelstvá na 5 nádstavkoch.Tvrdiť,že v niektorom type úla sa dosiahne vyšší medný výnos je pošetilé.Medný výnos je závislý od technologického postupu ošetrovania včiel,sily včelstva , objeme úla a samozrejme od znáškových pomerov danej lokality,

Bojo.

Příspěvek: #163

Ja som v horách na severe Slovenska. Práve odkvitajú jablone a púpava. Moje včely v JU (aj B) sú momentálne v troch nadstavkoch, čo je vzhľadom k výške rámikov približne šesť nadstavkov L159. Úle mám tenkostenné, nadstavky sú ľahučké, medomet nerezový a náradie tiež, plastové nádoby vhodné pre styk s potravinami, medáreň spĺňa hygienickú normu. Mal som pred desaťročím aj úle Langstroth, ale som sa vrátil späť k našim národným a overeným úľovým zostavám s vysokým rámikom, ktoré vyhovujú viac mojej lokalite, sú menej pracné a v ktorých sa dá tiež včeláriť s technikou rotácie nadstavkov. Ja som dospel k presvedčeniu, že vysoký rámik vyhovuje včelám a plytký nadstavok včelárovi. Dadant vedel čo robí. Rozdiel v medných výnosoch dosiahnutých v Langu a JU (a aj B a Warre) som nepostrehol. Výnosy medu však začali narastať keď som prestal manipulovať s rámikmi a začal som používať techniku rotácie nadstavkov. Technika rotácie nadstavkov, to nie je len prehadzovanie bedničiek so zásobami medzi sebou, ale aj rotácia plodiska o 180°, čiže premiestnenie zásob zo zadu ku letáču. Môj kamarát z PSNV.SK, Kroky, to raz vyjadril výstižnou myšlienkou: "Keď prehodíš nadstavky, to je reštart včiel, ako by si ich do zadnice kopol."

Příspěvek: #164

čechoslovák výnos medu:

No jak je vidět někteří včelaři vědí o mém včelaření více než já sám. Medný výnos samozřejmě záleží na síle včelstva lokalitě atd. Jenže je otázka jak silná včelstva vlastně dosáhnout. V čechoslováku to prostě nedokážete nebo dokážete, ale za cenu mnohem větší a zbytečné pracnosti. Já standartně zimuji sílu včelstva asi na 3 nástavcích typu čechoslovák - 37x30 x 11 rámků v plodišti. to odpovídá asi 5 nástavkům L159. Včelstva silnější většinou z důvodu výměny matky v podletí oddělkem zimuji na 6 nebo dokonce na 7 nástavcích L159 ( 4 nástavky typu čechoslovák). Přes léto co přes léto tak letos od 10 května mám asi 9 nástavků L159 - něco přes 5 nást avků typu čechoslovák. někdy dám o 10 nástavek L159. Takové včely využívají maximálně všechny snůšky na stanovišti. Dolní 4 nástavky netočím a na zimu jen přidám zásoby co chybí do 40 kg - 10 až - 20 kg cukru na včelstvo. Zásoby ve včelstvu standartně nikdy neklesnou pod 15-20kg, tímto opatřením mě nezajímají snůžkové mezery , špatné počasí , dlouhá zima. Včely dobře přezimují i na medovicovém medu, protože silná včelstva mají menší spotřebu na "hlavu" takže není problém s kálením. Jsem 550 metrů nad mořem. Můžete včelařit stejným způsobem v CS úlu jenže budete mít problém udržet potřebnou sílu včelstva v podletí bez vytváření oddělků. Krom toho nástavky jsou těžké. Proto jsem úly prodal a pořídil si nový systém. 40kg medu jsem míval jako dlouhodobý průměr dříve také. Bylo to maximum co šlo vytěžit za cenu vysoké pracnosti. Z L159 se nechá dostat asi 80kg bez většího včelařského umění spíše takovou extenzivní metodou - nechat ty včely žít. To je ostatně můj způsob včelaření.....

Příspěvek: #165

PSNC, ale popísal si ten istý postup, ktorý uvádza Jozef Bojkovský s nadstavkami JU. Čiže to nie je o úľovom systéme, ale o metóde práce s tým systémom. Ešte by som chcel, keby si objasnil, čo to konkrétne znamená: "V čechoslováku to prostě nedokážete nebo dokážete, ale za cenu mnohem větší a zbytečné pracnosti."
Ja JU-čechoslovák chápem ako dvojnadstavkový úľ s 22 rámikmi, s plodiskom a medníkom, a včelárenie v nadstavkoch JU zas chápem ako úľovú zostavu zloženú z niekoľkých hlbokých nadstavkov s vysokým rámikom 37x30 cm. A v tých technikách, teda dvojnadstavkového a viacnadstavého čechoslováka, je obrovský rozdiel. Niet však podstatného rozdielu v technike vedenia včelstiev vo viacnadstavkových úľových zostavách L159 a JU.
Tiež si napísal: "Takže na kilo medu se nadřete cca 6x více než včelař v langu. Proto jsem také od těchto úlů utekl. Díky tomu mám teď dvojnásobně včelstev a 4 násobně medu při fakticky stejné pracnosti nebo spíše menší." Z uvedeného pre mňa vyplýva, že keď teraz ťažíš z 10-nadstavkovej úľovej zostavy L159 80 kg medu, tak predtým si ťažil z 5-nadstavkovej úľovej zostavy JU 20 kg medu? A ten dvojnásobný počet včelstiev znamená zimovanie produkčného včelstva s odložencom v šiestich nadstavkoch úľovej zostavy L159 nad sebou? Alebo zle rozumiem tomu čo čítam?

Příspěvek: #166

A já myslel, že jsem na včelařském fólu, nikoli na rybářském... Také je možné, že se někomu pokazila váha, nebo ten horší výsledek pocházel z oddělků. Zítra se půjdu podívat, kolik tun medu letos vytěžím já.

Příspěvek: #167

(10.05.2014 0:29)PSNC napsal(a):  Dobrý den,

Měl jsem univerzály 39x27,5 .......

Čo je to za úľ?????? Už som sa k takémuto rámiku dostal, náš najstarší včelar tomu hovorí čechoslovák!
Vopred ďakujem za odpoveď.

Příspěvek: #168

Moravský univerzál je moravský univerzál a CS je CS alebo JÚ. ALe je tu to ALE!
Univerzál sa vyrábal na roôzne rámikové miery - najčastejšie na Adamcovu mieru 390x 240 ale aj 390 x 260, 275 ale ja na 370 x 300. Plodisko bolo prístupné zo zadu aj zhora - ako aj u CS, bolo na 14 R, medník bol na 10 - 12 R. Materská mriežka zachovavala včeliu medzeru nad a j pod R (tak isto ako aj u CS). Morav ský univerzál sa vyrábal s bočnou predsienkou. V ľavej bočnej stene bol letáčový tunel v dne, vpredu s malým letáčom. Do tunela vyúsťuje z boku vnútorný letáč → nepriama pozdĺžna stavba. Kŕmenie buď v priľahlej stene v kŕmnom tuneli korýtkovým kŕmidlom neskôr okienkové kŕmidlo vzadu (ako aj u CS). Pri výrobe CS sa veľa konštrukčných prvkov zobralo práve z moravského univerzálu.

Příspěvek: #169

Odpověď

Měl jsem 5 včelstev 39x27,5 dlouhodobý výnos okolo 40 kg na včelstvo. Zimoval jsem vždy jen střední včelstva. Dnes mám 10 a dvojnásobek medu na jedno a tedy 4 násobek medu. Pracnost je menší než s těmi 5 ti co jsem míval.

A teď co tím myslím. Síla včelstva je dána délkou rámku , na rámku délky 37 cm se včely drží slabší , když je chcete mít silné do jara je nutno udělat z nich na začátku léta oddělek a na začátku září spojit. Já například nemám problém mít v podletí včelstva v síle 38 rámků 37x30. To je nijak neposiluji oni to prostě obsedají. Když jsem zimoval na rámkové mí 39x 27,5 včely na konci srpna neobsedly ani 20 rámků. Vlastně jsem proto zimoval často 1 prostorově na 15 rámcích i když jsem mohl dát nástavky. zatím-co dnes fakticky do včelstev nezasahuji , dříve jsem je musel hnát do síly což vedlo k rozvoji rojových nálad. Dneska mám problém aby včelstva nedosáhla vrcholu před koncem května teď to budu řešit v pondělí a budu vytvářet oddělky z příliš silných včelstev pro podletní výměny matek.

Ale teď tedy o té technice osetřování:

Když tedy zimuji ve 2 prostorovém čechoslováku , pak po jaru mám většinou zásoby v horním nástavku , síla včelstva je něco kolem 1,5 kg. Zhruba při rozkvětu vrb je dobré nástavky přehodit tím urychlíte vývoj včel a to potřebujete udělat. Tím se původní horní nástavek dostal nahoru matka ho zaklade. Včely přenášejí zásoby nahoru. Na jaře následují další medníky typicky 2 někdy i 3. řešíte problém obměny rámků v plodišti. Ideální by bylo vyměnit polovinu dát plod do medníku a místo něho mezistěny , to si ale nemůžete kvůli výšce rámku a díle včelstva dovolit. Takže měníte plodiště více méně chaoticky a po rámku černé zakladené souše dáte ke stěně. Mezistěny dáváte různě do plodiště i medníku. V podletí potřebujete dostat rámky s pylem před krmením na místa kde bude zimovat zimní chumáč opět to děláte po rámku. ještě hledáte černé nezakladené souše a vyměňujete je za žemlové , protože panenské už matka nezaklade. Výnos z ovocných stromů a řepky se snížený , včelstva se díky podněcování častěji rojí. Když to vyjde máte 40 kg medu na včelstvo.

Já mám po zimě včelstvo na 5 rámcích vím , že mu zbylo mezi 15 až 25 kg zásob a jen se podívám jestli nosí pyl a dobře lítá to je moje jarní prohlídka , tím vím že je matka v pořádku nic jiného dělat nemusím. Na jaře vezmu 2 spodní nástavky a pod úl dám 1 s panenskými soušemi jako protirojové opatření a pro pyl. Mřížka přijde na 4 nástavek nad něj hned jeden nástavek mezistěn. Asi za 10 dní včelstvo ještě jednou rozšířím opět o 2 nástavky jeden s mezistěnami druhý vystavěný. tím mám včely na 9 nástavcích , podle snůžky přidám ještě někdy i 10 nástavek. Pár dní před vytáčením cca v 6 večer a do rána nechám otevřené očka u někerého z medníkových nástavků kvůli trubcům. Večer před vytáčením medu včelstva rozeberu a dám výkluzy. Ráno vybírám po nástavcích neobsednuté rámky rámky plné medu. Druhý den po vytočení odeberu některým včelstvům jeden nástavek včel z medníku a udělám si z něj oddělek pro výměnu matky. V létě je postup stejný s tím že nakonec spodní nástavek , který je plný pylu jde na pozici 4 a na pozici 5 jde nástavek s panenským dílem bez pylu. Díky tomu , že beru nástavky do ruky vážím si je a tak vím přesně kolik potřebuji dokrmit. Případný 6 nástavek je oddělek s matkou. dokrmím na 40 kilo zásob. (cca 20 kilo cukru na včelstvo ) Tím končí včelařská sezona. Matky většinou nehledám jen když je původní matka stejného stáří nebo si chci být 100% jistý že si včely nenechají tu původní. Včelstva kontroluji zásadně pohledem , rojové nálady řeším různě podle času.

Tento systém mi umožňuje chovat dvojnásobek včelstev než dříve....

Vedle mě je včelař s Čechoslováky. Zimuje v jednom nástavku dává jen 15 kg cukru. Jde mu o lesní snůšku protože lesní med je žádaný u lidí o světlý med nestojí, protože se hůře prodává a stejně ho vozí do výkupu za málo peněz. takže žádná silná včelstva neřeší. Využívá rychlejšího rozvoje na Čechoslováku. Má asi 30 včelstev a získá celkově méně medu než já s 10, ale černého více. Má ovšem celkově více než dvojnásobnou potřebu cukru proti mně. O pracnosti ani nemluvě. Pokud má člověk 2 -3 včelstva jako koníček máte po někom staré vybavení je to OK , pokud si ale chcete přivydělat včelařením musíte být časově efektivní jinak pracujete za čtvrtinu platu uklízečky ani ne což platí pro mnoho včelařů.
Myslím že jsem tímto příspěvkem docela dobře popsal výhody a nevýhody Čechoslováku.

typy a triky :

K nevýhodám silných včelstev - nevýhodou je varoaza , ty včely silně kladou musí se léčit i v létě vždy po odběru medu.
Další nevýhodou je to , že trvá 2 roky než včelstvo doroste. Pokud vezmete třeba roj pak mu během prvního roku dáte 60 kg cukru a pokud to byl červnový roj je bez výnosu , protože mu bude trvat měsíc než vyrovná svojí sílu a to už je po snůšce. Silný květnový roj naopak přinese medu poměrně hodně , po řepce je dobré vybrat všechny zásoby a pak zakrmit tak 15 lépe 20 kg cukru , dát další nástavky pro lesní snůšku. Včelstvo bude růst až do konce července pak je třeba zúžit na 4 L159 a jako 5 nástavek přidat oddělek s matkou. Tím máte výborné předpoklady do další sezony.
Celkově síla včelstva v podletí závisí i na síle včelstva v minulém roce - pokud vyzimujete třeba včelstvo na 3NN budete ho na jaře podněcovat ono na konci v června sice dohoní produkční včelstva, ale v podletí bude o něco slabší vyrovná se to až ve 3 roce.

Matky měnit každý 2 rok.

Pokud máte slabé včelstvo - loňský oddělek a silné včelstvo , které je už blízko vrcholu v této době zaměňte jejich pozice na včelnici , silné včelstvo zeslábne , zvýší kladení matky zvýší sběrací aktivitu , slabší oddělek létavky také zvýší kladení matky a lépe využije snůšku.

Příspěvek: #170

(16.05.2014 0:14)PSNC napsal(a):  Síla včelstva je dána délkou rámku , na rámku délky 37 cm se včely drží slabší , když je chcete mít silné do jara je nutno udělat z nich na začátku léta oddělek a na začátku září spojit.

S tou dĺžkou rámika to vôbec nie je pravda a podľa tvojej metodiky, spájanie odložencov s produkčným včelstvom robíš pravidelne tiež pri výmene matiek.
Je vidieť, že nečítaš príspevky ostatných. Pri viacnadstavkovom včelárení v JU300 sa v tomto vlákne spomínajú výnosy medu vysoko cez 100 kg na včelstvo.
Tebou popísaná metodika vedenia včelstiev v L159 nie je pre viacnadstavkového včelára žiadnou novinkou. Každý nadstavkový včelár postupuje podobným spôsobom a to bez ohľadu na výšku a dĺžku používaného rámika v úľovej zostave.
Ďalej uvádzaš, že tvoje včelstvá, ktoré si posilnil v jeseni odložencom s mladou matkou, zimujú v šiestich nadstavkoch L159. Píšeš, že v tých šiestich nadstavkoch má zimujúce včelstvo vyše 40 kg zásob. A také množstvo zásob z cukru a iných kŕmnych zmesí pre zimujúce včely vážne ohrozuje kvalitu ťaženého medu v budúcej sezóne. To je množstvo zásob, ktoré zaplní dva aj pol nadstavku L159. Pre sedenie zimujúcich včiel zostalo tri aj pol nadstavku s prázdnymi bunkami. Z toho najspodnejší nadstavok L159 včelstvo v zime neobsadá. Takže zimujúci hrozen včel obsadá priestor najviac v dva aj pol nadstavku L159 v tvojej šesť nadstavkovej zimujúcej úľovej zostave so 40.kg zásob, čo je v porovnaní s množstvom zimujúcich včiel to isté ako zimujúci chumáč včiel v dvoch nadstavkoch JU300 s 15.kg zimných zásob. Z uvedeného pre mňa vyplýva, že úľový viacnadstavkový systém zložený z vysokého rámika JU300 je ekonomickejší, výnosnejší a menej pracný ako úľový systém L159.
Sila včelstva pre budúcu sezónu sa každý rok formuje okolo letného slnovratu, pretože v číselnom vyjadrení asi polovica včiel z tohoto obdobia bude zimovať. A veľkosť zimujúceho chumáča neurčuje úľový systém, ale včelárova metóda vedenia včelstiev.

Příspěvek: #171

I od rotací nástavků se v poslední době dost ustupuje (viz Kolomý). Trhá se tím hnízdo, takže je otázka, jestli nejde spíše o protirojové opatření. Rotací také přicházíme o polštář potřebný při nárazových snůškách a navíc rozpírat po zimě zatmelené plodišťní nástavky je docela fuška. Význam to má pouze při obměně díla u nízkonástavkových systémů, tam se ale zase dostává do medníku "přeléčený" vosk.

Příspěvek: #172

Ja prehadzujem iba na začiatku jari plodisko a potom rotujem iba medníky pri medobraniach. Istý veľkovčelár na Slovensku povedal,že ak by začal včeláriť,tak iba na Čechoslovákoch,ale v kombinácii s polovičným nadstavkom!

Příspěvek: #173

Každý včelaří jak umí , já popsal svojí metodu a zkušenosti. Na tom, že sílu včelstva určuje délka rámku si dovolím trvat ono je samozřejmě vyšší i to maximum a co se týče kolik jde včel do zimy , pak to není vždy 1/2 maxima je to různé.
Nejhůře jsou na tom stará slabá včelstva co přes léto dorostla , tam je úbytek největší. Naopak nově vytvořená včelstva s mladou matkou mají populační vrchol v srpnu a do zimy zeslábnou jen málo. To včelaření s nízkými a vysokými nástavky není stejné já pracuji po vrstvách , ale kdo má rámek vysoký 30 cm má velmi těžké nástavky a jejich rotace znamená moc hrubý a často nežádoucí zásah do včelstva. A to ještě potřebuje zvedací zařízení. Mám bezfalcové nástavky takže přitmelení není pro mně problém. Jinak moje metodika není nic originálního věřím že ostatní včelaří podobně. A co se 40 kg zásob týče , tak to se mi vejde do 2 L159 a ještě nejsou úplně plné. Do medu se to nikdy nemůže dostat, protože já beru nástavky do medníku od spodu, které jsou vždy prázdné a žádné zásoby tam nejsou. Navíc jak jste si jistě všimnul včelařím s krmnou komorou tj. moje roční spotřeba není 40 kg ale do 30 kg. Včelám přes zimu zůstává hodně medu takže nejsou jen na cukru. Já spotřebuji jen 20kg cukru na včelstvo. Tedy kromě rojů z kterých dělám produkční včelstvo .

Příspěvek: #174

ahoj mám zateplené nástavky 37x30 na 10 rámků teplá stavba. Stanoviště poměrně na slunci. Zimuji na dvou nástavcích a pak dávám i dva medníky. Máte někdo zkušenost s tím, že bych medníky měl nezateplené? Tedy jen tu vnitřní konstrukci z palubek? Nebudu zastírat,vše je otázkou peněz...Nebude v tom velké teplo? Nebude třeba problém s tím, že se mi rozteče plást? Nebo nějaký jiný problém vás nenapadá? Používáte to někdo takto? Děkuji

Příspěvek: #175

Zdravím.

Moji priatelia,z ktorých jeden je profi včelár a má okolo 300 včelstiev,majú vyrobené panelové nezateplené úly zo sololitu /smrekolitu/ podľa návodu od pána Turčaniho.Tieto nádstavky sú lacné ,ľahké /12 rámikové B má okolo 4,5kg/ a podľa návodu vyrobí ich i laik.Návod je uverejnený v Slovenskom včelárskom fóre vo všeobecných a tachnických informáciach v téme "je táto stránka odsúdená na zánik" a uverejnil ju pán Bencúr 1.2.2014.Návod si treba rozmerovo prispôsobiť pre daní typ úla a hrúbkou drevenej výstuže hrúbku steny úla,aby jednotlivé nádstavky sa dali navzájom so staršími zamieňať.Podľa informácie sa musíte zaregistrovať a až potom si môžete pozrieť návod.
Pán Turčani v takýchto úloch včelári viac ako 25 rokov a stále sú v prevádzke.
Bojo.

Příspěvek: #176

(11.06.2014 10:26)karelretik napsal(a):  ahoj mám zateplené nástavky 37x30 na 10 rámků teplá stavba. Stanoviště poměrně na slunci. Zimuji na dvou nástavcích a pak dávám i dva medníky. Máte někdo zkušenost s tím, že bych medníky měl nezateplené? Tedy jen tu vnitřní konstrukci z palubek? Nebudu zastírat,vše je otázkou peněz...Nebude v tom velké teplo? Nebude třeba problém s tím, že se mi rozteče plást? Nebo nějaký jiný problém vás nenapadá? Používáte to někdo takto? Děkuji

Ačkoliv se všude píše, jak coulové prkno stačí, udělal jsem následující zkušenost. Pokud je rok, jako byly cca 2000 - 2006 , pak jsou tenkostenne uly dobré. Ovšem pokud jsou roky jako ted cca poslední 3 , je možné, že přijdete o med.

Jen pro zajímavost mi došly uteplené vástavky na roje, mám tedy 2 v uteplených (5 cm polystyren + 5 cm víko) a 2 v coulových prknech + víko 5 cm polystyren. Pokud nadzvednu víko od polystyrenu, nebo i jen položím ruku na folii, cítím krásné teplo, pokud na dřevěné, necítím nic.

Když jsem před cca dvěma lety přecházel na uteplené úly, a měl jsem i neuteplené, tak +- stejná včelstva měla +- stejně medu a po týdením ochlazení si zkuste tipnout, kde med byl a kde ne. Včely byly pěkné v obou typech. I když já nejen rád pěkné včely, ale i co nejvíc medu pro mě.


Honza

Příspěvek: #177

u mňa rovnaká skúsenosť..v dobrých rokoch ten rozdiel nieje vidno (čiastočne len v obsahu vody),ale ked prichádzajú v sezóne studené periódy,tak tam to je vidieť jednoznačne..otázka je,aké sezóny nás do budúcna čakajú..začínam byť pesimista,výkyvy počasia sa mi zdajú z roka na rok väčšie..dnes som rozprával s včelárom,ktorý včelári 70 rokov,spomenul že tých rokov v našej lokalite,v ktorých kŕmili v lete včelstvá,bolo len pár..tento rok mali už niektoré na mále..to som napr.ja za dvadsať rokov nezažil ani raz..čo ale nebolo sa môže ľahko v budúcnosti stať..ako napr.po 22r včelárenia nemám pri Trnave prvý krát v dolete slnečnicu..

Příspěvek: #178

(11.06.2014 16:34)Jozef Bojkovský napsal(a):  Zdravím.

Moji priatelia,z ktorých jeden je profi včelár a má okolo 300 včelstiev,majú vyrobené panelové nezateplené úly zo sololitu /smrekolitu/ podľa návodu od pána Turčaniho.Tieto nádstavky sú lacné ,ľahké /12 rámikové B má okolo 4,5kg/ a podľa návodu vyrobí ich i laik.Návod je uverejnený v Slovenskom včelárskom fóre vo všeobecných a tachnických informáciach v téme "je táto stránka odsúdená na zánik" a uverejnil ju pán Bencúr 1.2.2014.Návod si treba rozmerovo prispôsobiť pre daní typ úla a hrúbkou drevenej výstuže hrúbku steny úla,aby jednotlivé nádstavky sa dali navzájom so staršími zamieňať.Podľa informácie sa musíte zaregistrovať a až potom si môžete pozrieť návod.
Pán Turčani v takýchto úloch včelári viac ako 25 rokov a stále sú v prevádzke.
Bojo.

dobry den...kde presne by som nasiel ten navod?registrovany tam tusim som...

Příspěvek: #179

http://www.alpulei.ru/foreign_4.htm

Příspěvek: #180

vdaka...