Příspěvek: #1901

Ještě dalších pár doplňujících dotazů pro Martin Mikulášek:
1) Jak byly získány včely k plnění oplodňáčků?
2) Jak byly oplodňáčky plněny - kolik dkg včel (12 - 15 dkg), byla použita narkotizace?
3) Jak dlouho byly oplodňáčky vězněny (alespoň 48 hod) v tuto dobu a jak?
4) Je u vás snůška nebo jsou včelstva hladová a slídí?
5) Nebyly oplodňáčky umístěny ve směru letu včelstev za snůškou?
JK

Příspěvek: #1902

- česna jsou nahoře, krmení vzadu (plánky dle K. Čermáka)
- v keřích to nebylo, bylo to mimo let včel, za kůlničkou pod stromama
- Včely jsem získal setřesením z otevřeného plodu z několika včelstev
- Včely jsem den věznil v rojáku ve sklepě, plněny byly bez narkotizace jen postříkány rozprašovačem a plněny naběračkou. Postupoval jsem dle postupu z jedné z moudrých knih co mám doma.
- Oplodňáčky jsem nevěznil, netušil jsem, že je třeba. Věznit i s matkou?
- Snůška jen mírná, hladová včelstva nebyla... ale pak jsem je vytočil a nakrmil
- ve směru letu nebyly, ale byly poměrně blízko cca 20m

Nejmenuji se Mikulášek ale Mikušek, to jen pro pořádek Ale Word mě přejmenovává pořád


Je mi jasné, že je to moje vina, rád se nechám poučit. Každopádně asi toto období není nejjednodušší na odchov matek.

Příspěvek: #1903

Ještě ta dírka do úlu byla jak veliká?

Příspěvek: #1904

15 mm.

Příspěvek: #1905

Pozor to věznění včel s matkou musí probíhat alespoň dvě noci a dávat na stanoviště třetí den pozdě večer...pak to funguje. dávám do oplodňováčku čerstvě vylíhlou panušku naostro hned po sklepání navlhčených (rozprašovačem) včel z jednoho - dvou plodových plástů. Sklepnu je na navlhčený igelit na zemi ten ohnu a krásně je nasypu do oplodňováčku. Nejlepší jsou ty folie od NOVO s dírkama.

Příspěvek: #1906

(25.07.2016 14:47)martin.mikusek napsal(a):  15 mm.

To je moc. stačí 10 mm. Dělá se to ale spíš tak, že se očko z větší části překryje sítkem a nechá se jen škvírka, kterou proleze jen jedna včela.

Příspěvek: #1907

Na to můžeš koupit takové malé kolečko.Do desetikačky.Přímo na oplodňáček. Potom jenom volíš velikost a nebo zavřeno. F.V.

Příspěvek: #1908

(25.07.2016 14:06)martin.mikusek napsal(a):  - česna jsou nahoře, krmení vzadu (plánky dle K. Čermáka)
- v keřích to nebylo, bylo to mimo let včel, za kůlničkou pod stromama
- Včely jsem získal setřesením z otevřeného plodu z několika včelstev
- Včely jsem den věznil v rojáku ve sklepě, plněny byly bez narkotizace jen postříkány rozprašovačem a plněny naběračkou. Postupoval jsem dle postupu z jedné z moudrých knih co mám doma.
- Oplodňáčky jsem nevěznil, netušil jsem, že je třeba. Věznit i s matkou?
- Snůška jen mírná, hladová včelstva nebyla... ale pak jsem je vytočil a nakrmil
- ve směru letu nebyly, ale byly poměrně blízko cca 20m

Nejmenuji se Mikulášek ale Mikušek, to jen pro pořádek Ale Word mě přejmenovává pořád


Je mi jasné, že je to moje vina, rád se nechám poučit. Každopádně asi toto období není nejjednodušší na odchov matek.

Za záměnu jména se pane Mikušek omlouvám ;o)). K těm vyloupeným oplodňáčkům, je nanejvýš pravděpodobné, že náplň včel byla z již poněkud starších včel které byly zalétány na původní úl, i ty se pohybují v plodišti. Ty se po vystavení oplodňáčku a jeho otevření vrátily do svého původního úlu a poté se vracely i s kamarádkami pro zásoby v oplodňáčku. Zde by patrně nepomohlo zužování očka ani "zašití" oplodňáčku někam do křovisek. Pomohl by pouze převoz na vzdálenou oplodňovací "stanici" - prostě je odvézt na větší vzdálenost, vzhledem k ročnímu období a zalétanosti včel, dále než 3 km.

Mám tu zkušenost, že v období jara (rojových nálad) a vydatné nabídky potravy v přírodě stačí nasmetat včely do rojáku, poněkud porosit vodou a cca 24 hodin věznit v chladu a tmě. Poté je opět vydatně porosené osadit (nasypat) do oplodňáčků a přidat buď vylíhlé panušky nebo lépe, zralé matečníky. Oplodňáčky opět věznit v chladu a tmě alespoň 48 hodin a navečer je vynést na stanoviště a pootevřít očka.

V období plného léta, kdy již je rozmnožovací pud za zenitem, je situace poněkud složitější. Použité včely na náplň oplodňáčků jsou (možná) více fixovány na původní úl a proto je lépe oplodňáčky po věznění odvézt.

Pokud nemáme možnost převozu, je dobré před plněním oplodňáčků včely, které jsme před tím věznili v rojáku v chladu a tmě narkotizovat. Narkotizace způsobí, že včely (zblbnou) zapomenou na původní úl a pak je možno oplodňáčky vystavit i v koutě včelnice mimo letový koridor produkčních včelstev.

V každém případě je ale dobré mít přehled o nabídce potravy v okolní přírodě. Není-li žádná snůška, je dosti problematické vyhnout se vyloupení oplodňáčků. Obávám se, že za současné situace zavčelení krajiny je i dosti obtížné nalézt vhodný prostor oplozovacího stanoviště chráněný před jinými včelstvy. Nyní již máte prvou zkušenost za sebou a příštím rokem to bude jistě lepší. Držím palce.
JK

Příspěvek: #1909

Přesně to si myslím i já, že tam byly bonzačky, které informovaly původní úl

Každá zkušenost dobrá.

Příspěvek: #1910

(25.07.2016 10:38)Rudolf Stonjek napsal(a):  Nemyslel jsem klíckování při chovu matek, které považuji za zvěrstvo, ale podzimní klíckování, které by teoreticky mohlo vybít roztoče na nulu a proto stojí za to to trochu velkorysejší vyzkoušení. Přeci jenom by se pak dalo pracovat s polovičním počtem ošetření tvrdou chemií. Možná???? Zdraví R. S.

Čo je zverského na škôlkovaní-klietkovaní matečníkov pri chove matiek?

Příspěvek: #1911

nově v Hornbachu koupil jsem a vyzkouším

Příspěvek: #1912

Pokud to dobře čtu...UV... neškodí toto světlo larvičkám?

Příspěvek: #1913

Tak se na to podívej z pohledu včel co se naučily za ty miliony let. Jestli na to nepřijdeš - škoda.R. S.

Příspěvek: #1914

(19.07.2016 14:37)KaJi napsal(a):  Nenechávám už matečníky klasicky líhnout a pak klícky atd.
Ale při jedné debatě tady mi došlo, že to klíckování co jsem dělal aby je včely nemohly zrušit byla možná blbost. Třeba včely likvidují nekvalitní (protože to poznají) nebo nadbytečné matečníky.
Tak se jen zeptám, nešla by najít konkrétní odpověď takto - tedy zeptat se včel. Neklíckovat.

Keďže je to dilema,klietkovať- neklietkovať,pre niekoho až zverské,skúsim prispieť svojou trochou do mlyna...podotýkam,že to nebol len taký jednorázový pokus,ale strávil som na tom "výskume" 5rokov.
Hovorilo sa,aj sa hovorí,že matka z náhradného chovu je nekvalitná,čo sa kedysi potvrdilo aj mne.
Bol som zvedavý,ktorú matku si včelstvo po vyliahnutí vyberie,či tú prvú,alebo niektorú z neskoršie sa liahnúcich matiek.Ako vieme,včelstvo po osirotení zaháji náhradný chov M,káže mu to pud sebazáchovy.Preto urobí matečníky na trojdňovej larve.Je to taký malý "pinďúr",ledva trčí z plástu.Nepostaví ich veľa tak dva-tri.Potom postupne stavia z vekovo najmladších lariev,čo je aj na veľkosti matečníkov vidieť.
Bol máj,pri kontrole som zistil,že matka sa s kladením od jarného preletu pohoršila- málo plodu a medzerovitý,tak som ju odstránil,zapísal do poznámok.O tri dni som pozeral,boli tri matečníky už zaviečkované.Zapísal som predpokladaný termín liahnutia.
Kontrola o 5 dní ukázala ďalšie zaviečkované matečníky,krásne veľké,hrubé.
V deň liahnutia som už počul kvákanie z úľa.Prvý nudzák bol vyliahnutý,M behala kvákajúc po pláste.Vychytil som ju fajkov,aby som ju nechytal do rúk a v značkovacom piestiku som jej urobil jemnú bodku.M som vypustil na plást,chvíľu som čakal,či nepôjdú aj tie ďalšie dve- špičky matečníkov boli "ohobľované" od
vosku.Nedočkal som sa,nechcel som to držať dlho otvorené,tak som úľ zatvoril.
Kontrola na druhý deň ukázala ďalšie dva matečníky- vekovo staré s tým prvým- boli vyliahnuté.V plodisku trma-vrma,poznačená M kvákala,ostatné dve mladé včely hlušili v kĺbkoch medzi plástami a tie krásne hrubé matečníky vyhrýzali zboku.Nevyliahla sa z nich ani jedna.
Poznačenú M si včely vybrali za "favoritku",tá sa spárila aj začala klásť.Mala zakladené 1 a pol plástu,keď pri kontrole som zbadal M bunky na TV.Tá sa aj uskutočnila,nechal som to tak,chcel so vedieť,ako to dopadne.
Celý proces sas znova zopakoval,včelstvo zoslablo,tak som ho posilnil plodom so včelami.Tú ďalšiu už nevymenili.
Na druhý rok som znova skúsil výmenu M náhradným chovom,lenže prvé matečníky som po zaviečkovaní odstránil.Postupoval som ako predošlý rok po vyliahnutí prvej M označenie po spárení kladenie.Tá druhá zakládla necelé tri plásty,znova TV!
Po TV v poriadku.
Nasledujúci rok som po osirotení a zahájení NCH na štvrtý deň odstránil všetky vytiahnuté matečníky,ako som tu už písal predtým...
Pri zahájení NCH som nechal včelám len dva pekné od koreňa hrubé matečníky,ostatné som zrušil.Páni,tie matečníky boli krásne,hrubé a tej kašičky čo tam bolo...nemali ju kde dávať,tak ju tlačili tým dvom.
Po vyliahnutí tej prvej M znova označenie,spárenie M a kladenie.TV sa nekonala,M kládla kvalitne,menil som ju až v treťom roku života.
Nasledoval ďalší pokus,na štvrtý deň odstránenie všetkých matečníkov,po vyliahnutí prvej M označenie,spárenie a kladenie M.Lenže tentokrát som im nechal všetky matečníky...
Prvá zima,jar aj celý rok všetko OK,druhá jarná prehliadka ukázala dve M.Pôvodná označená+ mladá neoznačená.
Po zakŕmení už včely neruším,keď netreba.Ona prebehla neskorá TV,M bola
spárená,na jar kládli obidve.Ale len do času,kým som pridal SR.Pri kontrole stavby SR bolo vystavané jedno veľké srdce a zakladené vajíčkami.No pôvodnú- staršiu M už odstránili.Chceli pokračovanie génov po novej M.
Zhrnutie:
Z toho všetkého mi vyplýva,že včely si vždy-/ v týchto mojich prípadoch/- vybrali prvú vyliahnutú M,tie TV nasvedčujú tomu,že nie vždy si vybrali správne,keď potom robili "reparát"...Najlepšie dopadol výsledok NCH po odstránení všetkých matečníkov na štvrtý deň po ich vybudovaní a ponechaných len dvoch.
Aj pri ponechaní všetkých matečníkov a nechaní vybrať si včelami M robili TV,aj keď nie hneď v tomto roku.
"Včúl budz múdry"...
Včely po milióny rokov robili a robia to isté,veď čo majú iné robiť?Keď im M nepasuje,vymenia si ju,no že sa asi predtým podľa nás "sekli",to nevedia ...

Příspěvek: #1915

Děkuji, že jsi vyzkoušel a potvrdil to co napsal Quido Sklenar přibližně před 100 lety. Když chov z nouzových matečníků, tak jedině takto kontrolovaný a s odstraněním prvních zavíčkovaných. Taky jsem to na jaře u jednoho miniúlu udělal a odstranil jsem jich aspoň deset. Nechal jsem dva velké otevřené a je tam krásná matka.

Příspěvek: #1916

Diky za poznatky. To bych ale musel mit dve velke nevyrovnane skupiny vcelstev.
A nebo leve ruce a neumel chovat matky. A pak by to bylo vysvetleni.

Je pravda, ze mam po plastech hodne stop po tichych vymenach. A z tech by zase mely byt matky nejlepsi.

Zajimava by b,la pro porovnani nejaka statistika, kolik umele odchovanych matek vcely samy, nebo vcelar do xx mesicu meni.

Příspěvek: #1917

Já si myslím, že nouzové matečníky nejsou pojmenovány jako nouzové "proniczanic". Naše chovy se hodně vzdalují přirozenému chování včel a tak zapomínáme, že příroda je hlavně boj o život. Včely těžko jsou schopné z vajíčka rozpoznat, které je nejlepší k chovu, proto také nouzových matečníků nasadí více. Přes všechny dorozumívací schopnosti asi také nezabrání skupinám kojiček aby právě tuto buňku nezačali krmit a rozšiřovat do tvaru matečníku. Každý z nás však může být šlechtitelem na své včelnici pokud budeme cíleně vybírat materiál pro chov a nekompromisně brakovat to co našim potřebným vlastnostem nevyhovuje. Opět do toho zanáším lidskou potřebu, neboť co by v přírodě bylo nejvhodnější je na hony vzdálené tomu co mi považujeme za ideál.

Příspěvek: #1918

Název nouzový nemá nic společného s nekvalitou. Některé nouzová řešení přežila roky, jiná jsou standartem a nakonec ta majoneza není vůbec špatná. A taky to bylo nouzové řešení.

Pokud by včely neuměly nouzovou situaci efektivně řešit, nebyly by tady.

Příspěvek: #1919

Myslím si Karle, že nemáš pravdu. Včely se snaží o co nejrychlejší řešení a udělají matku z nejstarší larvičky ze které to ještě jde. Jde jim v tu chvíli o čas o co nejkratší výpadek v plodování. Že se jedná o klidně 5-ti denní larvičku svědčí i brzký termín zavíčkování. Samozřejmě velmi často takovou matku pak vyměnují pomocí TV, ale když to je na podzim, může být problém s trubci. Tohle popisoval Quido Sklenar.
A novější výzkumy popisují, že čím starší larvička se použije, tím méně má vaječných rourek a tím méně zvládne denně naklást vajíček.
To ale vyvrací tu teorii, že všechny larvičky jsou první dny krmeny stejnou mateří kašičkou. A podporuje to tezi o přirozených matkách a jejich kvalitě, ke které se chovem z larviček v umělých miskách jen přibližujeme.
Je ale fakt, že rozdíl v tom co přelarvujeme, může být obrovský. Dělám to se světlem a zvětšením a když se daří, najdou se larvičky opravdu mladé, jde vlastně ještě o vajíčko, které zprůhlednělo a začaly se na něm dělat proužky. Mateří kašičky je u takové larvičky nepatrně.

Příspěvek: #1920

Tento argument není z mé hlavy: A to je ty dva dny vytrhnou, když v samotném oplodnění je týden rozptyl?
Já se nepřu že je to tak či jinak, jen se snažím dobrat pravdy. Pokud máte pravdu vy, proč jsou tak blbé. Blbost obvykle evoluce nepodporuje.