Příspěvek: #21

Tak kvete jíva, krokusy a ostatní drobot.

Příspěvek: #22

(24.03.2014 10:19)andy139 napsal(a):  

(23.03.2014 19:55)KaJi napsal(a):  Tak jim nadsaď směs melecitozy a souší nad ně a neříkej tomu medník.

Nebolo by rýchlejšie dať melecitózu do najspodnejšieho nastavku (narušiť viečka) a tým včely prinútiť prepracovať a presunúť ju do medníka?

A.

To je otázka v jakém stavu je okolo příroda - já to bral jako že ještě není přínos a včely se tím proplodují nahoru. To jim svědčí. Naopak ty teorie o přenášení nahoru v jarním období kdy je snůška? Nemyslím, že by přenesly cokoli kromě odvíčkovaného. Takže práce navíc.

Vloni jsem udělal zkušenost že si včely na podzim stahují do plodiště melecitozu i z medníků. Ale z nějakého důvodu se nesmí za ní přestěhovat s plodem - třeba v dadant systému většina zůstala na vysokém, ale ne 100%. Mpžná by stačila mřížka, nemám ale odzkoušené.

Takže pro mě potvrzení že podsazovat nástavky s cementem pod plodiště je zbytečná práce.

Příspěvek: #23

(30.03.2014 12:26)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  Nič? Ja som v 800 mnm a kvitne tu toho habadej...

Není pravidlem, že čím větší výška tím chladněji. Takové uzavřené kotliny jsou mnohdy studenější než vysoko položená místa na kopcích. Také záleží na větru, zda je hnán přes zahřátou nížinu nebo přes studené doposud neohřáté kopce a lesy.

Příspěvek: #24

To áno, ale sám dotyčný potom priznal, že tam kvitnú napr. vŕby. A považovať vŕby za nič... Ak kvitli vŕby, tak predpokladám, že pred časom liesky a jelše. Teraz deväťsil, krokusy, podbeľ, brest... to všetko sú rastliny s dobrým potenciálom na rozvoj včiel v chladných polohách. O vŕbach nehovoriac.

Příspěvek: #25

já sem dával po 2 mezistěnách včera a nejsilnější včely už měli naraženou i trubčinu, tak pokud to do soboty vystaví hned jim tam švihnu stavební rámek .. mám z toho radost

Příspěvek: #26

(31.03.2014 10:35)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  To áno, ale sám dotyčný potom priznal, že tam kvitnú napr. vŕby. A považovať vŕby za nič... Ak kvitli vŕby, tak predpokladám, že pred časom liesky a jelše. Teraz deväťsil, krokusy, podbeľ, brest... to všetko sú rastliny s dobrým potenciálom na rozvoj včiel v chladných polohách. O vŕbach nehovoriac.

No to sa Jaro nerozčuľuj! I ja mám nesprávnu tendenciu hovoriť,že nič nekvitne.Keď začne kvitnúť trnka a divá čerešňa,to je iný "cvrkot"! Vtedy je to ozajstný rozvoj!

Příspěvek: #27

(31.03.2014 11:10)kolb.y napsal(a):  já sem dával po 2 mezistěnách ....... tak pokud to do soboty vystaví hned jim tam švihnu stavební rámek ....

to je fajn, že máš s včeličiek radosť, len to poradie
ja zvyknem najprv dať stavebný rámik, a keď ho vystavia (čo sa už stalo), prehodím im pod strechu dolný nádstavok s plástami/soušema do ktorých dám dve medzisteny, matka môže v teple pod strechou plodovať a včeličky stavať - keď sa už osvedčili na stavebnom rámiku

Příspěvek: #28

(30.03.2014 14:37)KaJi napsal(a):  ...

Vloni jsem udělal zkušenost že si včely na podzim stahují do plodiště melecitozu i z medníků. Ale z nějakého důvodu se nesmí za ní přestěhovat s plodem...

Já jim nechal volně vybrat jeden plást melecitózy, který jsem měl schovaný z loňska - byl to frmol, za odpoledne byl plást prázdný - jen se z něj sypal úplně suchý prášek - předpokládám, že to byl onen trojcukr. Včely pravděpodobně vylížou to, co jim chutná - můžou strávit - a zbytek nechají.
Kdyby se chtěly na takovýto plást pak přestěhovat s plodem, musely by to napřed uklízet.

Příspěvek: #29

No taky jsem zjistil že nechaji dole v bunce to tvrde bilé a tam asi matka klást nebude.

Příspěvek: #30

Včelařím v kraji, kde je melecitoza velmi často. Žasnu nad těmi, kdo pracně namáčeli a vytáčeli tu "vodu" a vozili na pole vsáknout!! Lidská tupost nemá mezí!! Melecitoza způsobí ztuhnutí už když je jí v medu asi 8% a stěží je jí víc než 15% (to nevím, odhaduju a jsem líný to hledat). I kdyby to bylo 20%, pak ale zbývá 80% medu ne? Bílé nerozpustné krystaly melecitozy včely vynosí z úlu, můžete být všichni bez obav. Problém je to ze známých důvodů v zimě, včelstvo na tom nesmí zimovat.

Vložení NN s melecitozou "pod nohy", takhle kolem 15 září pod nakrmené včelstvo, je neskutečná stimulace a životabudič. A stejně by musel fungovat i VN. A u úlu s pevným dnem prostě včelstvo přeložit do medníku a do úlu dát tu melecitozu. Dříve naprosto běžná praxe = překládání včelstva na zimu do medníku. Pak se "převěšovalo" naruby, starší plod se nechal nahoře a část rámků s matkou se dala dolů pod mřížku, medník se doplnil soušemi a spodek mezistěnami + stavebňák nebo dva.

Prostě podstavení cementu pod včelstvo funguje. Zjara je to prázdné a tedy je blud, že to včely nevynosí bez odvíčkování či narušení víček. Prostě je to vždy pryč a včelstva suprovní! Už jsem to tu někde nedávno psal.

Příspěvek: #31

Naprosto souhlasím .Melecitoza jsou kila která je potřeba využít.Výborně to podněcuje včelstva a vychovávaná generace je abnormálně dobře krmena a tedy kvalitní (pokud mají pyl). Pokud má někdo vážný nedostatek díla, je možné melecitozu odvíčkovat a nasáknout vodou, zahradním rozprašovačem nebo i namáčením. Toto dát pod včelstvo po proletu. Přenesení a vyčištění se urychlí.

Příspěvek: #32

Takže když budu mít v plánu rozšířit (až budou mít stavební pud), tak mám udělat to, že vezmu nástavek a dám do něj třeba na střídačku mezistěnu a melecitózní rámek (těch má děda uschováno mraky a neví co s ním) a celé to dám úplně dospod? Oni to v klidu vše přetvoří?

Příspěvek: #33

Dnes jsem se dival že bych otočil nastavky spodní za horní a obracene, asi u trojich včelstev matka ploduje jen dole, když ji udelam misto ve druhem nastavku tak ho behem 3dnu naplní medem a zase nemuže nahoře klast, jak mam postupovat aby kladla i nahoře?

Příspěvek: #34

Pokud má někdo melecitozu a rámky stejné výšky, už je mohl mít dávno nahoře. Viz nějaký můj jarní výlev zde.

Včely jsou na to zařízené a znají to z minula (pár milionu let). Prostě se tím proplodují. Jakmile jsou v rozvoji a mohou létat ven.

Jestliže se plodové těleseo prokusuje nahoru zásobami - ať už "medocukrovými" nebo pylovými, není pro ně lepších pdmínek.

Samozřejmě s citem, musí tam být trochu místa - tedy ty neúplně plné do středu, nebo prostřídat soušemi.

A ten prášek, pokud nabere vlhkost - je to zase tekutý, nebo na to přijde trocha nektaru, hlavně jarního, tak se zase rozpustí.
Pochybuji že to včely vynášejí, melecitozu prý naopak v minimálním množství potřebují pro metabolismus. Proč její sběr jinak preferují?

Jak myslíte že nyní likviduji krystalky v melecitozním medu co stáčím - naředím trochu květovým, zákal zmizí, vynikající chuť zůstává.

Příspěvek: #35

Nenašel jsem moc informací ohledně druhého medníku. Zlomil jsem si zápěstí a potřeboval bych urgentně nasadit druhý medník protože mě zasádrují a asi se do včel chvilku nepodívám (ale snad někdo najde odvahu mi pomoct). Ve stávajícím něco je, ale nic zatím nevíčkují. Problém je, že jsem jaksi bez souší. Máte někdo zkušenost nebo názor na rozdělení plodiště a medníku nástavkem mezistěn? Myslíte, že by to mohlo fungovat?

Příspěvek: #36

Já dávám soušová jádro, v tvém případě bych tam do středu hodil nějaké málo plné z toho stávajícího a nahoře to prohodil. Plnější na kraj a do středu ty prázdnější.

A nebo taky můžeš vytáhnout něco z plodiště - krajní s medem a do středu plodiště jim hodit MS.

Budou mít kam dávat a za měsíc uvidíš.
Jestli potřebují včelaře a kontrolu nebo ne.

Příspěvek: #37

Zlomeniny nepotrebujú sádru a obzvlášť zápästie nie a zo zlomeninou sa dá aj pracovat. Ja som mal komplikovane zlomenú ruku bez sádry a robil som vytáčanie včiel, maródil som na ruku 9mesiacov.

Příspěvek: #38

Merkuri všechno zná, všude byl - někde dokonce i dvakrát a od všeho má klíče.
Ty jsi viděl jeho rentgen když usuzuješ že nedostane sádru?

Příspěvek: #39

Mne zlomila 800kg krava ruku a dali mi sádru tak som ju vyhodil do popolnice, dokonca som lovil zver čo som strielal jednou rokov, na zlomeninu sa neumiera.

Příspěvek: #40

Hlavně doufejme že toto forum nesleduje Ministerstvo zdravotnictví. Potenciál k úsporám skoro v každém vlákně.