Příspěvek: #41

Gustave.
Já jsem trochu dezorientován, měl jsem prvně dojem, že propaguješ dotaci pro rozchovávatele jako užitečnou. Nyní chválíš samovýrobu matek.
Jenže ta dotace ji utlumuje. A stejně jako po fumigačních komisích po ní zůstane negramotnost.

Každá dotace na spotřebu utlumuje zájem lidí si něco vyrobit. Já jdu třebna nyní jako vůl si tlouct dna, místo abych si šel psát projekt na dotaci na úly.

Příspěvek: #42

Projekt ty jako starej včelařskej mazák přece nemůžeš dostat, to by jsi musel max. zakládat velkochov.
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/ti...ust-344003

Příspěvek: #43

Já jdu třebna nyní jako vůl si tlouct dna, místo abych si šel psát projekt na dotaci na úly.
No a když máš kamaráda s nějakou firmou a napíše ti fakturu, dotaci dostaneš. I kdyby sis vyrobil špičková dna se zlatými obrtlíky dotaci nedostaneš. Trochu zapodvádíš a máš to jisté!!! Chce se mi blít velebnosti... Zdraví R. S.

Příspěvek: #44

(09.11.2014 12:21)NB1 napsal(a):  Projekt ty jako starej včelařskej mazák přece nemůžeš dostat, to by jsi musel max. zakládat velkochov.
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/ti...ust-344003

Á pan hejtman je lhář, nebo jen politik co si přikrašluje skutečnost?

„Přestože kraj není zřizovatelem této školy, je pro nás toto vzdělávací centrum velmi důležité, neboť takové nikde jinde v republice nenajdete,“ vysvětlil hejtman Netolický důvod návštěvy v Nasavrkách a připomněl, že Pardubický kraj podporuje nové začínající včelaře prostřednictvím grantu, který činí 480 tisíc korun ročně.

Příspěvek: #45

Moje reakce na předchozí příspěvky - diskutuji pouze k dotacím na matky a mým názorem je, že rušit příspěvek u nižších chovů a ponechat dotaci u šlechtitelských není pro včelaře výhodné především z hlediska dostupnosti nákupu matek v blízkém okolí. Je třeba i konkurenční prostředí, už teď někteří chovatelé cenu snížují pod 200.Když dotaci zrušit, tak všem chovům. Obdobně je i nelogické držet pevnou dotaci na matku a neuplatňovat krácení jako u technické pomoci dle celkového požadavku. Z ušlechtilých matek profitují i okolní včelaři zlepšením trubčí populace. Pojmy 'místní' a 'původní' včela jsou rozdílné pojmy. Původní včela již neexistuje. Byla jí včela tmavá a její nařeďování jinými plemeny začalo již před dvěma sty lety.Když jsem v šedesátémdevátem začal samostatně včelařit, ještě jsem ji zažil. Trubci černí a lesklí jak antracit. Dnes se usmíváme nad budečáky s 26ti rámky a cítíme intelektuální převahu nad našimi předky bez úlů s pěti nástavky, ale původní včele tobohatě stačilo. Zimovala v necelém plodišti (větší společenství neměla geneticky zakodované), zjara začala velmi dlouho plodovat, jarní snůška byla pro ni jen podněcovací a geneticky do hlavní snůšky dorostla až na medovici, která se pravidelně vyskytovala. Byla to včela šetrná s minimální zimní spotřebou (norma spotřeby cukru pro zimní zakrmení dle státní normy byla 7 kg a sgtačilo to)), zimovala bez problémů na medovici a dvouprostorové úly bohatě stačily. To byla původní včela. Když jsem měl letos možnost navštívit francouzské včelaře, kteří tuto rasu udržují na ostrově v Bretani, tak je to přesně ta včela, kterou mám ve vzpomínkách na mládí. Když jsem si v sedmdesátémšestém přivezl první dvě kraňky z včelařské prodejny v Křemencové (původ Tachovské stát. statky), tak se mi hned při původní technologii ošetřování v univerzálech vyrojily. S takouvouto včelou bychom museli včelařit úplně jinak a s výnosy do deseti kil. Čas trhl oponou a máme tu úplně jinou krajinu, jediná jistá snůška je ta jarní a o medovici si můžeme nechat zdát jako o bonusu jednou za několik let. Bohatá a jediná jarní snůška dala zelenou kraňce, protože má ověřenou genetickou vlastnost rychlého jarního rozvoje. Tak to zkrátka je a žádný kříženec nebude lepší. Jsou ale plemena, např. Singer oproti Vigorce s poněkud jiným nástupem plodování a dosažením plodovacího maxima. Tyto věci cituji z odborných publikací, sám to beru jako fakt a nesnažím se objevit objevené, něčemu se musí věřit, zvlášť když to praxe potvrzuje. Osobní zkušenost - mám dvě stanoviště, jedno v Liberci a druhé na Mladoboleslavsku. V Liberci, cca 450 m.n.m. nikdy není významnější janí snůška ať je počasí sebelepší a pyl nosí jak o život. Medníky zanesou až v červnu. Druhé stanoviště, 240 m.n.m. nikdy nezklame s jarní snůškou do konce května. Proto sem dávám singrovky a nemohu si naříkat na výsledky. Genetický základ kraňky v čisté formě to má zakodované a žádný bastard nemůže být lepší. Když chovám od svých nejlepších, pokračuji v původní linii. Reaguji na NB1 - u místní včely nejde o přirozený výběr, jde jen o výběr na vitalitu rozmnožováním - rojením. Když 90 procent včelařů řeší obnovu včelstev a výměnu matek výhradně z rojů a rojových matečníků (a to je holá skutečnost), šlechíme nevědomky pouze na tuto vlastnost. Plusem je ještě vitalita, která je s rozmnožováním spojena.Aby to byl opravdový přírodní výběr, jak uvádíš, musel by tu být faktor přežití zimy na základě vlastní donášky bez podněcování. A to není. Na zimu nakrmíme každé včelstvo, takže o přirozeném výběru nemůže být ani řeč. Pokud někomu stačí průměrný výnos 20 kg OK, ale kdo chce lepší výsledky musí vybírat a do chovu přidávat něco geneticky čistého. To je moje letitá zkušenost kterou zde prezentuji, Možná někdo jde jinou cestou a má také dobré výsledky. Může je tu popsat pro inspiraci našich přátel. Sám matky chovám k pokrytí své potřeby a nakupujipouze pro osvěžení chovu a pro srovnání. Abych mohl tvrdit, že mám vynikající matky z vlastního výběru. musím mít to srovnání a tím je instalace matky z jiného chovu. Pro mne, i po letech, není nic hezčího, než si sednout pod rozkvetlou jabloň a dělat přelarvování. Při pěkném počasí se mi to jeví jako ve včelařském ráji. Howgh Omlouvám se za ten dlouhý výlev, už by to mělo být naposled

Příspěvek: #46

Když 90 procent včelařů řeší obnovu včelstev a výměnu matek výhradně z rojů a rojových matečníků (a to je holá skutečnost), šlechíme nevědomky pouze na tuto vlastnost.

Já si mylsím, že právě začínající včelaři nemají problém nebo chuť matky chovat, důležité je aby se to měli kde naučit a to je trochu problém i na leckterých dotovaných kurzech.

A potom když si bude chovat potřebuje kvalitní vyšší chovy aby si tam nakoupil inseminku, nebo něco co je opravdu někde dál.

Kdysi jsem byl za blba, když jsem se ptal kde se ověřují/testují vlastnosti matek z těch vyšších chovů.
Pokud bych někam dával dotace, tak do takových testačních stanic.
Paradoxně by taková dotace zprůhldnila trh, tedy pokud y to bylo testování nějak průkazné a objektivní.

Pak bych nemusel číst:
Prodej včelích matek
Moderní doba si žádá prvotřídní kvalitu. Nekupujte předražené a obyčejné matky u souseda. Přijďte si vybrat k nám.

Prostě bych si projel výsledky testů a od nějakého chovatele si koupil matku třeba za 2000 pokud by mi do chovu prokazatelně přinesla vlastnosti deklarované.

Je každého věc, jaké matky chová, pokud provádí selekci.
Když si tady budeme s okolními gramotnými vybírat populaci, tak si ji za 10-20 let zastabilizujeme a bez ohledu na to co okolí chová za pouliční směs, protože na ovlivnění stačí podle mě asi tak1/4 včelstev kde probíhá výběr a včely mají dostatek trubců.
Moje včelstva (ale věřím i těch dalších co se snaží provádět výběr) třeba z hlediska trubců jsou odhadem asi tak na 2-5 násobku včelaře co dává 1/2 stavebního rámku a ještě to řeže. A pokud se ještě pár matečníků rozdá po okolí. Nemyslí, že v dohledné době bude pravda to že 90% včelařů nechová matky, navíc podstatné je kolik mají % včelstev po okolí.

Nemluvím už ani o tom, že existovalo občas něco jako přelarvovací dny.
škoda že spolkový živote je dneska jen tahání kompresoru a vyplnování lejster. Protože to by jsme pak neřešili těch 90% starších včelařů co matky nechová. Asi je to záměr chovatelské lobby, aby nic takového nebylo.

Bylo by to pak třeba jako kdysi u toho staršího včelaře, co mi za rok přinesl za loňský matečník 200, protože se přesvědčil, že se to vyplatí. A nepotřeboval na to dotaci, jen vytočil med.

A druhá věc je, že v chovatelských programech není ta podstatná selekce současnosti - aby mi ty včely vydržely. Abych řekl pravdu, včelstvo co mi dá o 20kilo medu navíc, je jako hrom a v zimě mi přidělá práci likvidací úlu po něm není můj chovatelský cíl. Chci včely co mi dají největší výnos na hodinu práce s nimi.

---

Reaguji na NB1 - u místní včely nejde o přirozený výběr, jde jen o výběr na vitalitu rozmnožováním - rojením. Když 90 procent včelařů řeší obnovu včelstev a výměnu matek výhradně z rojů a rojových matečníků (a to je holá skutečnost), šlechíme nevědomky pouze na tuto vlastnost. Plusem je ještě vitalita, která je s rozmnožováním spojena.Aby to byl opravdový přírodní výběr, jak uvádíš, musel by tu být faktor přežití zimy na základě vlastní donášky bez podněcování.

Pokud máš kliku, že v okolí probíhají co chvíli 20-40% úhyny, tak je to právě ta ideální selekce. A je pak kontraproduktivní kupovat matky z chovu kde je v úle od jara do podzimu gabon nebo kyselina.

A nemůžu si pomoci, nejenom já jsem došel k tomu, že čím větší pouliční směs, tím odolnější pes i včela.

Příspěvek: #47

Kaji v tomhle máš pravdu, kupoval jsem inseminovanou matku a měl jsem jí doma poštou po 4 dnech co nakladla nová vajička.... Mohu pouze věřit, že má požadované vlastnosti...

A pak jak někdo psal, že ano inseminovaná, nebo šlechtěná, ale měla by být i prověřená, takže tak 1 rok stará...

Bohužel se dali dotace a zas se z toho stal jen super kšeft, který se sice trošku reguluje, ale.....

Příspěvek: #48

(09.11.2014 14:42)Gustav napsal(a):  Moje reakce na předchozí příspěvky - diskutuji pouze k dotacím na matky a mým názorem je, že rušit příspěvek u nižších chovů a ponechat dotaci u šlechtitelských není pro včelaře výhodné především z hlediska dostupnosti nákupu matek v blízkém okolí. Je třeba i konkurenční prostředí, už teď někteří chovatelé cenu snížují pod 200.Když dotaci zrušit, tak všem chovům. Obdobně je i nelogické držet pevnou dotaci na matku a neuplatňovat krácení jako u technické pomoci dle celkového požadavku. Z ušlechtilých matek profitují i okolní včelaři zlepšením trubčí populace. Pojmy 'místní' a 'původní' včela jsou rozdílné pojmy. Původní včela již neexistuje. Byla jí včela tmavá a její nařeďování jinými plemeny začalo již před dvěma sty lety.Když jsem v šedesátémdevátem začal samostatně včelařit, ještě jsem ji zažil. Trubci černí a lesklí jak antracit. Dnes se usmíváme nad budečáky s 26ti rámky a cítíme intelektuální převahu nad našimi předky bez úlů s pěti nástavky, ale původní včele tobohatě stačilo. Zimovala v necelém plodišti (větší společenství neměla geneticky zakodované), zjara začala velmi dlouho plodovat, jarní snůška byla pro ni jen podněcovací a geneticky do hlavní snůšky dorostla až na medovici, která se pravidelně vyskytovala. Byla to včela šetrná s minimální zimní spotřebou (norma spotřeby cukru pro zimní zakrmení dle státní normy byla 7 kg a sgtačilo to)), zimovala bez problémů na medovici a dvouprostorové úly bohatě stačily. To byla původní včela. Když jsem měl letos možnost navštívit francouzské včelaře, kteří tuto rasu udržují na ostrově v Bretani, tak je to přesně ta včela, kterou mám ve vzpomínkách na mládí. Když jsem si v sedmdesátémšestém přivezl první dvě kraňky z včelařské prodejny v Křemencové (původ Tachovské stát. statky), tak se mi hned při původní technologii ošetřování v univerzálech vyrojily. S takouvouto včelou bychom museli včelařit úplně jinak a s výnosy do deseti kil. Čas trhl oponou a máme tu úplně jinou krajinu, jediná jistá snůška je ta jarní a o medovici si můžeme nechat zdát jako o bonusu jednou za několik let. Bohatá a jediná jarní snůška dala zelenou kraňce, protože má ověřenou genetickou vlastnost rychlého jarního rozvoje. Tak to zkrátka je a žádný kříženec nebude lepší. Jsou ale plemena, např. Singer oproti Vigorce s poněkud jiným nástupem plodování a dosažením plodovacího maxima. Tyto věci cituji z odborných publikací, sám to beru jako fakt a nesnažím se objevit objevené, něčemu se musí věřit, zvlášť když to praxe potvrzuje. Osobní zkušenost - mám dvě stanoviště, jedno v Liberci a druhé na Mladoboleslavsku. V Liberci, cca 450 m.n.m. nikdy není významnější janí snůška ať je počasí sebelepší a pyl nosí jak o život. Medníky zanesou až v červnu. Druhé stanoviště, 240 m.n.m. nikdy nezklame s jarní snůškou do konce května. Proto sem dávám singrovky a nemohu si naříkat na výsledky. Genetický základ kraňky v čisté formě to má zakodované a žádný bastard nemůže být lepší. Když chovám od svých nejlepších, pokračuji v původní linii. Reaguji na NB1 - u místní včely nejde o přirozený výběr, jde jen o výběr na vitalitu rozmnožováním - rojením. Když 90 procent včelařů řeší obnovu včelstev a výměnu matek výhradně z rojů a rojových matečníků (a to je holá skutečnost), šlechíme nevědomky pouze na tuto vlastnost. Plusem je ještě vitalita, která je s rozmnožováním spojena.Aby to byl opravdový přírodní výběr, jak uvádíš, musel by tu být faktor přežití zimy na základě vlastní donášky bez podněcování. A to není. Na zimu nakrmíme každé včelstvo, takže o přirozeném výběru nemůže být ani řeč. Pokud někomu stačí průměrný výnos 20 kg OK, ale kdo chce lepší výsledky musí vybírat a do chovu přidávat něco geneticky čistého. To je moje letitá zkušenost kterou zde prezentuji, Možná někdo jde jinou cestou a má také dobré výsledky. Může je tu popsat pro inspiraci našich přátel. Sám matky chovám k pokrytí své potřeby a nakupujipouze pro osvěžení chovu a pro srovnání. Abych mohl tvrdit, že mám vynikající matky z vlastního výběru. musím mít to srovnání a tím je instalace matky z jiného chovu. Pro mne, i po letech, není nic hezčího, než si sednout pod rozkvetlou jabloň a dělat přelarvování. Při pěkném počasí se mi to jeví jako ve včelařském ráji. Howgh Omlouvám se za ten dlouhý výlev, už by to mělo být naposled

Není důvod se omlouvat! Rád si přečtu názory jiných jen né všemu věřím!

Pojem původní včela tedy včela tmavá - vysvětlete mi někdo ty historické mapy kde se hraničí teritoria kde končí kraňka a začíná včela tmavá na našem území. Nerozdělují ji nepřekonatelné hory, tak jak je možné, že někdo nakreslil hranici čistých ras.

Píšete o zimních zásobách 7 kg u včely tmavé - jenže ona to zvládne i kraňka, když jí osadíte do stejného úlu (úlku) v kterých se včelařilo a tak porovnáváme neporovnatelné. (Jsou u nás včelaři co krmí 8 kg cukru/ 600 m.n.m.) Já tedy nejsem včelař včelařící tak dlouho a tak vlastní porovnání nemám a nemohu tedy někomu vyvracet jeho pravdu. Vlastně to ani nechci - já osobně jsem pro zrušení dotací na matky. Včelám to rozhodně neprospívá a včelař, když chce včelstvo co mu přinese o dvě kila medu víc tak má teoreticky matku zaplacenu. A nejdůležitější je zapojit selekci v podobě rozpěráku - tedy, když už včelstvo je pro včelaře nezvladatelné!

Příspěvek: #49

To KaJi - Příteli Karle, píšeš že čím větší místní směska, tím lepší včely. Tvůj názor ti neberu (mým názorem je, že je to směska bodavých a rozbíhavých včel), ale ve jménu věrohodnosti tvé osoby doporučuji držet konzistentní názor na tomto foru. Zde velebíš místní směsku, ale ve vlákně linie matek píšeš o svém nákupu ušlechtilých matek z Pekařova. Takže to děláš stejně jako já. Hodně mladých včelařů bez kušeností tě berou jako autoritu a řídí se dle tebe a ty si z nich děláš vlastně jen legraci.

Příspěvek: #50

(09.11.2014 14:58)KaJi napsal(a):  A nemůžu si pomoci, nejenom já jsem došel k tomu, že čím větší pouliční směs, tím odolnější pes i včela.

Souhlas. Když se k tomu občas vezme nějaká šlechtična nebo více z šlechtičen z různých chovů, vznikají hybriďátka, tzv zušlechtěná pouliční směs. Prostě podobný princip jako je celosvětová výměna zvířat v rámci ZOO.
Prostě lepší než čistokrevné šlechtičny navzájem příbuzné, které po píchnutí jehlou vykrvácí.

Příspěvek: #51

(09.11.2014 17:18)Madra napsal(a):  A pak jak někdo psal, že ano inseminovaná, nebo šlechtěná, ale měla by být i prověřená, takže tak 1 rok stará.

Od Singerů z Rakouska je možnost koupit právě takto prověřené matky s třírámkovým doprovodem.....jsou 2- 3 roky staré....a opravdu prověřené. Cena se pohybovala loni okolo 350 Euro za jednu....bez dotací samozřejmě.

Příspěvek: #52

Milane asi začnu šetřit do prasátka ))). Já osobně tuhle dotaci nevyužívám, chovám si matky sám )), ale tohle by mne lákalo ))

Příspěvek: #53

Přemýšlel jsem o té Singerce ....než jsem se "rozhoupal", tak už nebylo co.....

Příspěvek: #54

(09.11.2014 20:48)Gustav napsal(a):  To KaJi - Příteli Karle, píšeš že čím větší místní směska, tím lepší včely. Tvůj názor ti neberu (mým názorem je, že je to směska bodavých a rozbíhavých včel), ale ve jménu věrohodnosti tvé osoby doporučuji držet konzistentní názor na tomto foru. Zde velebíš místní směsku, ale ve vlákně linie matek píšeš o svém nákupu ušlechtilých matek z Pekařova. Takže to děláš stejně jako já. Hodně mladých včelařů bez kušeností tě berou jako autoritu a řídí se dle tebe a ty si z nich děláš vlastně jen legraci.

Ano my tady máme směsku, nakupoval jsem a nakupuji hodně matek, ale když nakoupím do sto včelstev tak asi v průměru 1-5 matek ročně abych si vyzkoušel co a jak tak, je to hodně nasazený odhad.

Tam kde nemám důvod měnit matku a jsem spokojený nechávám původní a nebo nechávám včely aby si z toho vychovaly další.
Tam kde je černý puntík, tak tam měním, dříve přednostně za odchov od nakoupených matek, m.j.jsem doplnoval nejvíc Vigor, Pekařov, Cimala, ...

Ale vzhledem k tomu, že poměr chovatelů a držitelů včel /tedy poměr jejich včelstev/ se překlopil v únosný poměr, tak nezápasím s tím nejhorším - bodavostí. A v tom ostaním jsou ty vlastnosti velmi podobné. S vyjímkou rychlosti jarního rozvoje, plodování atd. Ale v tomto nevím co chtít, počasí se nedá předvídat, tak to nijak moc neřeším. A při neprůmyslovém ošetřování včelstev si tu variabilitu můřu dovolit, ba naopak ji i vítám.

A tím pádem nemám důvod k tak častým genovým intervencím.

Bývaly časy "temna" kdy už v první generaci bývaly velmi zastoupeny bodavé, nyní několik generací odchovu bez problému.

Na jedné straně asi 10km je ZO co dováží možná 20 let matečníky, lecos si koupí i včelaři tady u nás , na další světové straně asi 10km chovatel Vigorek taky se stovkou. Pak okolo další "100kaři" a ti si matek taky hledí. Přeci jen došlo ke generační obměně včelařů. A nastupuje hodně ekonomických včelařů, takže ti na to koukají jinak a udržují si v úlech kvalitu.
V podstatě náastavkový včelař vymění bodavou matka raz dva, takže tam není už takový problém.

Já začínám pomalu věřit těm co tvrdí, že je jedno jaká je to linie, pokud včelaři nebudou trpět bodavky aby se nešířily po okolí, je to dostatečné. Bez ohledu na index barvu.

---

Samozřejmě jsem si nakupoval matky, ale z vyšších chovů. V tom jsem snad konzistentní. Tedy přepodkládám, že si z nikoho nedělám srandu, prostě stále tvrdím, nakupte si kvalitu, vyzkoušete si ji /když na to není systém/, porovnejte a pokud jste spokojeni tak ji implementujte - tedy doplňte.
Já nikdy nepřidával matky jinak než přes oddělek, než matka ukáže co v ní je.

Když mi někdo řekne že nakoupil matky a dával si je do produkčních včelstev jako kusovku, jen proto že tam měl matky bez rodokmenu, nebo dva roky staré, tak krčím rameny a kroutím hlavou.

Matky jsem nakupoval v době - kdy jsem množil - zvyšoval stavy a musel udržovat včely proti bastardizaci. Podmínky se změnily, změnil jsem i postupy. Kdybych prodával matky nebo oddělky, asi bych si nedovolil prodat něco co není odchované od matky z vyššího chovu, bez ohledu na štempl. Ale neprodávám.

A nakonec si pomůžu berličkou autority - Dr.Liebig prodává matky jen začínajícím. Hádejte proč?

Příspěvek: #55

(09.11.2014 17:18)Madra napsal(a):  A pak jak někdo psal, že ano inseminovaná, nebo šlechtěná, ale měla by být i prověřená, takže tak 1 rok stará...

(09.11.2014 21:09)Milan Havelka napsal(a):  Od Singerů z Rakouska je možnost koupit právě takto prověřené matky s třírámkovým doprovodem.....jsou 2- 3 roky staré....a opravdu prověřené. Cena se pohybovala loni okolo 350 Euro za jednu....bez dotací samozřejmě.

1 rok staré prověřené matky prodává p. Cimala, stejně jako p. Singer je má taky pouze volně spářené.

Příspěvek: #56

No.... ona už ty matky prodává paní Singerová.....

Příspěvek: #57

(09.11.2014 20:48)Gustav napsal(a):  To KaJi - Příteli Karle, píšeš že čím větší místní směska, tím lepší včely. Tvůj názor ti neberu (mým názorem je, že je to směska bodavých a rozbíhavých včel), ale ve jménu věrohodnosti tvé osoby doporučuji držet konzistentní názor na tomto foru. Zde velebíš místní směsku, ale ve vlákně linie matek píšeš o svém nákupu ušlechtilých matek z Pekařova. Takže to děláš stejně jako já. Hodně mladých včelařů bez kušeností tě berou jako autoritu a řídí se dle tebe a ty si z nich děláš vlastně jen legraci.

Nevím proč by měl Karel držet konzistetní názor, když v MV 6/2013 sám uvedl:

Citace:Ale co to jsou ty dobré a pěkné včely? Jak jsem napsal v úvodu, kdysi jsem to jasně věděl. Bylo to jasné skoro všem a taky se to tak psalo, říkalo a tvrdilo. A puntík.

I v minulém čísle Moderního včelaře jsem se z mnoha stran světa dozvěděl to, co mně pomalu začínalo být zřejmé – že to tak jednoduché být nemusí. Není ani tak důležité, co si já myslím o tom, jaké mají být dobré včely. Daleko podstatnější je, co je dobré pro včely. A to není to samé. Mnoho vědců nám nyní říká, že z hlediska včel je skoro vše opačně.

Je mi tedy taková " natur autorita" sympatičtější než, když "ego autorira" tvrdí, že původní včela v ČR neexistuje (hledal jí všude aby to mohl stoprocentně tvrdit?), že matka z roje má za úkol se zase jen vyrojit narozdíl od ušlechtilých nerojících pracovitých (takže roje mají jen včelaři bez ušlechtilých dotovaných matek?) a místní směska je nějaké špatná, bodavá a rozbíhavá! (nejsou zde příspěvky, kde toto píší i včelaři u zakoupených matek F1?)

K dohodě u mě slouží pohrození matce rozpěrákem a včelstva, která jsou už nepřijatelná dostanou šanci k zmírnění chování.

Nejsou nakonec ti trubci nesoucí pro nás "špatný geny" vytálnější a rychlejší, když se jim daří spářit a stát se věčnými?
( Nebo se holkám víc takovíto kluci zamlouvají a jiné nechtějí! kdo ví?)

Příspěvek: #58

Líp píchají, mají to matce, co je na tom divného?