Příspěvek: #61

(03.09.2015 12:53)Michal Schützmeister napsal(a):  Prvně přihlásíš dědu a koupíš zařízení z druhý ruky. Je třeba ozkoušet, jak to půjde, co je dobrý, rozkoukat se.
Za dva, tři roky, až se zorientuješ, vybereš nové zařízení a příslušný dotační titul.

Ano, dostával jsem rady, nic nepřihlašuj, včely zatím nemáš atd... Jinak dotaci nedostaneš. Musíš být začínající.
Jenže už je to jinak, lepší. "Začínající" je 3 roky.

Je třeba to sezonu zkusit, dostat na ověření odolnosti pár žihadel, zorientovat se a nakoupit. S tím souhlas.

Příspěvek: #62

(03.09.2015 13:00)KaJi napsal(a):  Kde jinde byla dřív práce pro lidi než v průmyslu?

V zemědělství ?

Příspěvek: #63

To by to zemědělství nesmělo být pod kvótami a dotačním vlivem EU.

Příspěvek: #64

V zemědělství se to co se odehrává nyní v průmylsu odehrálo na konci 19.století a začátku 20. - to byla ta "negramotná chudina" co makala 16 hodin denně ve fabrikách, protože na venkově už pro ně nebyla práce.
Takže to snad EU ještě nebyla.
A dneska je to zase o produktivitě. Včera kolem mě když jsem zimoval včely jezdil na poli traktor a oral.
Pro ty co pamatují pásový traktor a na Crystal koukali jak na Merceds by asi byl šok vidět co stihne jedna mašina jedním chlapem - a to to ještě nejezdilo podle navigace samo.

Jedině že by EU zakázalo cokoli silnějšího jak Zetor 25.

Nebo by jsi nařídil okopávat a jednotit řepu, aby byla zaměstnanost?

Příspěvek: #65

To není o strojích ani o jednocení řepy tohle všechno bylo i před EU, ale je to o rozmanitosti v rostlinné i živočišné výrobě a tak nejsou ani provozy, které by tu rozmanitost mohly zpracovat a tím se snížila zaměstnanost a zvýšil dovoz potravin na 70%. A pokud jde o rozmanitost v rostlinné výrobě tak jsme, jako včelaři, přišli zdroje pylu a nektaru co souvisí s výživou a zdravotním stavem včelstev.

Příspěvek: #66

V NSR jsem viděl v supráku brambory s nápisem Německé a rajčata s nápisem Bavorská. Oboje dražší jak ty "obyč" a kupodivu se to prodávalo víc. Speciálně jsme se díval.
Takže toto nám EU nemůže nadiktovat, podle čeho co a kde nakupujeme. Tohle si řeší lid kupodivu demokraticky svými peněženkami.

O rozmanitosti pochybuji, dřív nebyla ani ta řepka, místo ní jsme zde měli brambory. Takže já nevidím rozdíl ani tady pod horama a ani tam kde jsem dřív bydlel. U Prahy a Podšumaví.
V čem byla ta rozmanitost větší?

Příspěvek: #67

Tak mi jsme zde měli i řepku i brambory a mnoho dalšího jetel, bob, hořčici, slunečnici, sóju, čočku........živočišná potřebovala pěstovat na směsi pro nosnice, krávy, prasata výkrm až po porosty které měli zemědělci na osivo. Dnes máme kukuřici, řepku, obilí a řepu. Už tu nejsou zelináři, cukrovar zůstal jeden z pěti, pryč jsou šlechtitelské a rozmnožovací chovy prasat, dojnice klesly na třetinu to samé výkrm skotu, nemáme nosnice a výkrm kuřat. To jen na co jsem si na rychlo vzpomněl.

Příspěvek: #68

ja bych rekl, ze s montovnou dratu a uspokojovanim se, ze mam praci, si dlouho do budoucna nevystacim. To musi kazdemu, kdo ma hlavu hned dojit. A myslim, ze to neni cesta ke vseobecnemu rozvoji. Rozviji se a vydelava ten, kdo tu montovnu vymyslel a ne ten kdo ty draty montuje. Z toho se stava jen pracovni sila pocitana na kusy. Ale nechci se dohadovat o politice statu. A hadat uz vubec ne.

Ptal jsem se jako zacinajici vcelar na dotace a myslim ze jsem na ceste, ze zacnu vyrabet sam, pac se me nechce do toho vrazet deseti tisice, kdyz nevim, jak to dopadne. Uvidim v budoucnu. Dekuji vsem za pomoc pri rozhodovani. Na zacatku je clovek nejisty, mnoho informaci najednou a budu se radeji drzet pri zemi.

Příspěvek: #69

Sice nechápu jak mi šlechtitelské a rozmnožovací chovy prasat ovlivní nabídku pylu a nektaru v přírodě, ale je to možné.
U nás v kopcích se spousty polí, kde se pěstovaly brambory a ječmen konvertovalo na louky a pastviny a rozmanitost pylu a zdrojů nektaru na těchto plochách je daleko větší než dříve, tedy do doby než se to za dotace předčasně poseče. Naštěstí tu je zanedbaný sad, kde se pasou občas kravky, bují roští - hlavně mirobelán. Tam je pestrost květin, květů mirobelánu na jaře, hostina na popadaných plodech na podzim a ráj pro hmyz. Není nad zanedbaná výslunná místa - tam se příroda vyřádí a ukazuje svoji přirozenost a pestrost. A fotograf se zde pak také může vyřádit.

Příspěvek: #70

(03.09.2015 14:40)Aleš Molčík napsal(a):  Tak mi jsme zde měli i řepku i brambory a mnoho dalšího jetel, bob, hořčici, slunečnici, sóju, čočku........živočišná potřebovala pěstovat na směsi pro nosnice, krávy, prasata výkrm až po porosty které měli zemědělci na osivo. Dnes máme kukuřici, řepku, obilí a řepu. Už tu nejsou zelináři, cukrovar zůstal jeden z pěti, pryč jsou šlechtitelské a rozmnožovací chovy prasat, dojnice klesly na třetinu to samé výkrm skotu, nemáme nosnice a výkrm kuřat. To jen na co jsem si na rychlo vzpomněl.

Misto toho mame zase ty montovny dratu a PRACI !!!! A v budoucnu budeme totalne nasazeny ne v nemecku ale doma a usetri se za transporty

Příspěvek: #71

Kolego, jen dotaz. Věk, vzdělání?
A co mám říci těm ženským co je pouštíme z totálního nasazení na svobodu protože je nahrazujeme automatizací?
Jednak pamatuji socialistiké montovny - asi 15 let a pak ty dnešní. A pamatuji jak vládnoucí dělnická třída slintala když slyšela že vykořistovaný dělník dostává minerálky, má za zády sodabar a kontrolují, uda se nepředře - ergonomie. On vládl v průvanu, pitná voda netekla jen průmyslová a ve špinavé šatně studená.

Pro takové jako ty bych doporučoval vybudovat skanzeny a nahnal bych vás tam na umístěnky. A dva týdny dovolené za rok.

Příspěvek: #72

(03.09.2015 15:01)JKL napsal(a):  Sice nechápu jak mi šlechtitelské a rozmnožovací chovy prasat ovlivní nabídku pylu a nektaru v přírodě, ale je to možné.
U nás v kopcích se spousty polí, kde se pěstovaly brambory a ječmen konvertovalo na louky a pastviny a rozmanitost pylu a zdrojů

Směsi, směs šrotů z různých plodin. Plodiny kvetou. Všechny tyto petice za obnovu zemědělské krajiny nebo česká poušť jsou k ničemu, protože jde jen o další dotační programy proti předešlým dotačním programům. Louky zde nemáme ani ty dotační, ale máme něco podobného k ničemu, dotované biokoridory.

Příspěvek: #73

KaJi: Kolego, narodil jsem se 1958, jsem stavebni technik.
Zase to s tim skanzenem neprehanej, tenkrat se zilo, tak jak se zilo, vyvoj je znat a asi to nelze srovnavat. Vsechno se o nejaky stupinek zlepsilo a urcite ne tim, ze zde podnikaji firmy z bohatsich statu. Ty tu vybudovanou infrastrukturu akorat vyuzivaji, zasluhu na jejim vybudovani nemaji. Moc dobre vedi, ze je to lepsi v postkomunistickych vyspelych zemich nez nekde v pousti nebo pralese, kde vubec nic neni, ani voda, ani proud, ani plyn, ani silnice ani lidi zvykli na praci. Zde to maji primo z humny. Trochu podotuji mzdy, vzdelavani, za to dostanou pozemky zadarmo, danove prazdniny a dukaty v kasicce uz jen cinkaji.
A Cesko se jen teleli z toho, jak ma praci. Nejdrive to bylo "RVHP" ted to same v blede modrem "EU". Tenkrat take byli delnici nadseni a pracovali na 150%, dnes jsou nadseni, ze maji praci, pac vyspely prumysl, ktery je hlavni oporou statu, je zniceny a rozprodany. Uz to jde az tak daleko, ze mesta prodaji vodovodni sit.
Ja jsem zastance filozofie, ze se uz mam konecne prestat rozhlizet po "pratelske" pomoci a mam se zacit rozvijet svym vlastnim umenim a silou. A na to Ceska republika urcite ma, coz uz v davnych dobach dokazala. A neplet si to s nationalismem, s tim to nema co delat. To je jen uvaha, jak se nestat novodobym otrokem.

Příspěvek: #74

(03.09.2015 16:09)mikr napsal(a):  jak se nestat novodobym otrokem.

Příspěvek: #75

(03.09.2015 9:42)vocho67 napsal(a):  Nutnost členství v ČSV jako diskriminaci nepovažuji,to by se dalo považovat za diskriminaci kdejaký nutný papír k vyřízení,povinný účet v bance, případně nutnost nakoupit úly ve specializovaných prodejnách. Kdo má zájem, snadno se členem ČSV stane, třeba dočasně, nic to nestojí.
Mimo to, členstvím začátečník dá na vědomí, že se ho ostatní včelaři nemusí bát.

Palec dolů jsem ti dal, protože jsi mi připomněl jak mi na diskriminaci - podmínka členství v ČSV (a jiné členství, včelařský ručitel v podobě jiného včelaře, kurzy nebo výuční list ze škol, která nabízí PSNV není přihlíženo); podmínka nakupovat úly ve specializovaných prodejnách (a tím odstavit podporu lokálních truhlářů) reagoval jihočeský hejtman J. Zimola. Byl přesvědčen, že členství v ČSV automaticky zaručí, že o zdravotní stav se mu postarají ostatní členové a nevnímá to tedy jako diskriminaci. Stejné je to s podmínkou nakupovat jen u specializovaných prodejců - i když dostal množství odkazů co specializovaný prodejci jsou schopni prodat za hrůzy.

A tohle je absurdní co píšeš: Mimo to, členstvím začátečník dá na vědomí, že se ho ostatní včelaři nemusí bát.

Příspěvek: #76

Není problém, já to beru jako "nesouhlasím", nikoliv jako "palec dolů".
Díky za ty reakce hejtmana, to jsem nevěděl .

Příspěvek: #77

(03.09.2015 16:09)mikr napsal(a):  KaJi: Kolego, narodil jsem se 1958, jsem stavebni technik.

Tak to jsme vrstevníci, ale asi jsme žili každý někde jinde. Já musel často přežívat ve fabrikách, takže mohu porovnávat.
A pamatuji montovny - Praga Vsočany, ženské seděli u ponků na židlích kde chybělo dřevo a omotávali si to molitany, AZNP - ženská s basičkou z plechu běhali proti pásu a sebou tahali kobereček, sedali do auta na plech a nad hlavou montovali pásy a držátka, pak vyskočily z podřepu a zase běželi 10 metrů proti pásu (Š110 , a pak taky Š120 - stará linka) a neskutečný Svit Havířov, kde ženské makali na pásu a kolem nich chodila "bachařka", ale jiná práce pro ženské v tom městě horníků nebyla.
A taky pamatuji ty fronty Na cukr i maso (nechápu co kdo vidí na zemědělství které nedokázalo vyrobit ani dost masa) a pochodující průvod na zápis do pořadníku na Favorita, kterého jsme pomalu nedokázali vyrobit ani s dvouletýmn zpožděním.
Jo jsem pamětníkem jak to tady šlo cu grunt. Zajímavé že to tehdy nikomu nevadilo.
A nechápu co by tady mělo být jiného než zahraniční firmy, když jsme české firmy za 50 let zničili - hlavně za posledních dvacet včetně odborníků.

A když se podívám okolo, tak vidím spoustu začínajících a úspěšných firem.
Takže stačí, když není podnikání a iniciativa trestná a je celkem jasné co je příčinou že jsme tam kde jsme.
Navíc když si národ v 1992 zvolí svobodně a dobrovolně Václava s kuponovou knížkou co jim dopředu řekl že nerozezná špinavé peníze.
Jo svoboda, to je zodpovědnost.
A dobře nám tak.

---

(03.09.2015 16:09)mikr napsal(a):  Ja jsem zastance filozofie, ze se uz mam konecne prestat rozhlizet po "pratelske" pomoci a mam se zacit rozvijet svym vlastnim umenim a silou. A na to Ceska republika urcite ma, coz uz v davnych dobach dokazala. A neplet si to s nationalismem, s tim to nema co delat. To je jen uvaha, jak se nestat novodobym otrokem.

Já stímto navíc naprosto souhlasím, jen nechápu proč k tomu musím dostávat dotaci, abych se postavil na vlastní nohy. Proč musí podnikatel co podniká platit daně a nemoc rozvíjet firmu aby si jiní rozdávali.
Proč musím platit daně aby si za ně někdo kupoval úly a k tomu do školy musím dát každému dítěti prvního září tisíc korun aby měla škola na pomůcky. Proč nemůže pan hejtman dotovat rodiče nebo žáky a musí zrovna dotovat včelaře?

Tohle mě právě nedává logiku, proč tady malé české firmy dusíme daněmi aby jsme se mohli dotovat.

Příspěvek: #78

Pro KaJi:Nevěděl jsem ,že jsi tak starý /pamatuji fronty na maso/.Neříkej ,že pamatuješ 60 -64 léta.
Dělal jsem v zemědělství od 78 roku.Prasata zůstávala ve výkrmu proto, že je nikdo nechtěl.
Když jsem začínal v JZD bylo na farmě 10 prasáren.Dnes 4 kousky.Není odbyt.Nevyplácí se to.
Nejsem tak starý,jenom pamatuji. F.V.

Příspěvek: #79

No vidíš, a já pamatuji jak ti šťastněšjí co nemuseli hákovat ve fabrice od 6ti chodili stát frontu na maso než u řezníka otevřou.
A vám zůstávala prasat ve výkrmu.
Nebylo to plánované hospodářství?

Jo znáš ten vtip.
Přijde chlap do žeznictví, začne se svlíkat, dá kabát na pult ...
Řezník - co blbnete, tady jste v řeznictví.
- Jo promiňte, já myslel podle těch háků na zdi, že je tady šatna.

Příspěvek: #80

(03.09.2015 20:48)KaJi napsal(a):  A taky pamatuji ty fronty Na cukr i maso (nechápu co kdo vidí na zemědělství které nedokázalo vyrobit ani dost masa)

Dokázaly, jen šla většina na "vývoz" směrem na východ. A bylo to poznat právě na začátku devadesátých let, najednou bylo všeho nadbytek, protože soudružská potravinová pomoc skončila.