Příspěvek: #721

Záleží jak máš udělány strůpek a česno neboli větrání. Až do předjaří, kdy se rozplodují, by v úlu neměla být žádná kondenzovaná voda a tudíž i plíseň.
já jsem jinak dával na zimu jako krajní rámky staré rámky určené k vyřezání, takže nevadilo, když tam na jaře byla plíseň.

Příspěvek: #722

V podstatě jsou dva extrémy.
Mít úl dřevěné stěny 2,5cm, nahoře fólii, na ní 2 cm EPS, na něm plechovou střechu, nakloněný lehce dopředu aby mohla česnem vytékat voda, u stěn nemít rámky aby neplesnivěly, otevřené česno na výšku 7 mm proti myším.
Mít zateplený úl, nahoře na rámcích jen látku, potom střechu se škvírou, aby mohla unikat pára a nesrážela se uvnitř. Možná je různě silná izolace prodyšná či neprodyšná.
Pokud jsou otevřená očka, větší česno nebo další otvory, umožňují únik páry, umožňují průvan, zvyšují únik tepla, zvyšují spotřebu, snižují vlhkost. A naopak.
Problém není do poloviny ledna (někdy potom nastává začátek plodování. Aby se zvýšila vlhkost a teplota, snaží se včelstvo zvýšit výrobu tepla pro plodiště. Část včelařů to řeší používáním zateplených úlů (část to nepovařuje za nutné, v přírodě mají také jen dutiny se sílou dřeva 5-15cm nebo si vyberou jeskyni), položením fólie nebo tepelné prodyšné izolace na strop až v únoru (v přírodě mají nahoře 5 m dřeva), někdo uzavírá zasíťované dno, někdo u vysokých den dává navíc na stavební uzávěru tenkou izolační podložku s vystřiženou dírou velikosti česna (v přírodě pod sebou mají troud a 2 m dřeva pokud nejsou v oné jeskyni), další dokonce zužují na počet zaplodovaných plástů komorovačkami. Jiný to neřeší a dá jen o pár kilo cukru více nebo na jaře dokrmuje (pan Šponar). Každý dovede své řešení zdůvodnit (kmen-jeskyně) a vyhovuje mu. A včely přežijí v obojím. Začátečník musí své jednání promyslet a naplánovat, nebo převzít od někoho jiného systém. Takže buď mu nebude plesnivění vadit (takových včelařů není málo), nebo najede na nějakou kombinaci opatření, která mu budou vyhovovat. Je dobré se mrknout na konkrétní diskuse o zateplení, očkách a dalších tématech, které mohou vlhkost ovlivňovat a zkusit posoudit jejich váhu (důležitost). To je na včelaření krásné, že asi není jedno nejsprávnější řešení, i když to odporuje logice.

Příspěvek: #723

Já jen doplním, že v přírodě v dutině je "otevřené" dřevo, které je jen potažené propolisem a členité, jak vyhnivá. A že když není v přírodní dutině nad sezením včel v zimě volný nějak odvětraný prostor, tak se vlhkost vytvořená včelami vsakuje přes propolisovou vrstvu do dřeva. Vyšší jednotky centimetrů dřeva coby stěna dutiny a x metrů dřeva coby kmen nad včelami vsáhne do sebe hezkých pár litrů vlhkosti, co včely vytvoří, než by ta vlhkost zůstala na povrchu, kapala dolů a množily se v ní plísně.
Tu naabsorbovanou vlhkost potom dřevo v dutině zase vydává s oteplením a s přínosem snůšky, včely potom suší nejenom donesenou sladinu, ale taky i své obydlí.
Z tohoto pohledu se jeví i logické přizpůsobení naší původní černé včely, která se na jaře rozvíjela a sílila pomalu a plné síly a prvních větších snůšek dosahovala kolem poloviny května. Časnější snůšky tato včela nevyužila.

Příspěvek: #724

Děkuji za rady. Takže jim do toho ted uz spis nebudu zasahovat. Maximalne zkusím vyměnit strupkovou folii za nejake plátno, nebo folii nejak perforovat aby trochu dýchalo. Alespon u nekterych pro porovnání. Co jsem ramek dole u jednech vyndal uz vracet nebudu.

Jinak nez zacla tato horka. Tak byla od vytaceni kazda prohlidka tedy peklo. Vcely si dost ul branily a okamzite dorazely, hrnuly se z ulu ven. Pri poslednim krmeni ted uz byly vsechny uly jako beránci a z ulu vonela sladina. Asi kilometr a pul kvete pole se slunecnici, tak nejspis nosi odtud.

Příspěvek: #725

Na rámiky ti postačí aj koberec, je to priedušné a aj teplé.
V podstate včely nepotrebujú dáke extra zateplenie, ja nezateplujem a medzi stropnym krmitkom a rámikmi je 12 mm fuga, zimujú na tom dobre a žiadne plesnivé rámiky, pritom krajné rámiky sú panenské.

Příspěvek: #726

(14.08.2025 19:54)panKrbec napsal(a):  Jinak nez zacla tato horka. Tak byla od vytaceni kazda prohlidka tedy peklo. Vcely si dost ul branily a okamzite dorazely, hrnuly se z ulu ven. Pri poslednim krmeni ted uz byly vsechny uly jako beránci a z ulu vonela sladina. Asi kilometr a pul kvete pole se slunecnici, tak nejspis nosi odtud.

"Úlové včely" (mladušky) neštípou, pokud je člověk nepřimáčkne. Brání strážkyně a létavky. Pokud je snůška, jsou pryč a proto ta pohodová práce.
Mohlo by vás zajímat

Příspěvek: #727

Dobrý den, prosím o radu někoho kdo včelaří na teplou stavbu. Jak uspořádat rámky na zimu směrem od česna. plod, zásoby popřípadě komorovací přepážky? Jedná se o dva nástavky 39*24 .
Děkuji Zed.

Příspěvek: #728

Včely to musia mať usporiadané,prečo sa im do toho miešať. Nechápem dôvod,niečo teraz usporiadať. Jedine ak je panenská súš,tak ju dať ku kraju,ale ani to nemusí byť problém,pokiaľ je plná zásob. Já včelárim na teplej tiež,ale ešte ma nenapadlo im v ich poriadku niečo meniť.

Příspěvek: #729

děkuji to určitě máte pravdu, jen jsem se ptal z ohledem na to že se jedná o letošní včelstvo, oddělek a více či méně jsem jim pořád přidával rámky, když už měly vše obsednuté a vystavěné. a u česna mají hned plod. Každopádně díky.

Příspěvek: #730

Pokud je mezi tmavšími více zakladenými plásty nějaký hodně světlý nebo dokonce nezakladená mezistěna, tak vyhodit. Kde bude poslední plod a kde budou zimovat by měly mít dílo zhruba stejně zakladené. Světlou nezastavěnou mezistěnu maximálně tak na kraji jako první či poslední plást.
Pokud sedí hned u česna, tak převládla potřeba být u čerstvého vzduchu a lépe se chránit před zlodějkami nad potřebou být v zimě kvůli teplu spíš ve středu úlu. Tady jsou vidět nevýhody teplé stavby nad studenou, kde je to zimování výrazně jednodušší. V zimě by od česna měly mít jeden, lépe aspoň dva plásty zásob, ale je otázka, jestli se ještě nepřesunou samy. než je posunovat přidáním plástu a tím zvyšovat nebezpečí loupeže. Každopádně když takhle sednou hned k česnu, tak jak jsou omezovány přední stěnou, vytvoří o něco menší zimní generaci a na jaře budou mít logicky pomalejší rozvoj.
Důležité je potom, aby na zimu v teplé stavbě nesedly doprostřed plástu, ale k jedné straně. Je to podstatné, pokud by byla dlouhá zima bez oblevy, kdy se včely nedokáží přesunout přes prázdný kus plástu za zásobami. Česno je třeba asymetricky zůžit nebo očko mít na jedné straně nástavku, ne uprostřed. Dnes s tím asi bude problém pouze při zimování v horách.
Já jinak vždy před krmením dávám včely do horního nástavku, česno ve dnu uzavřu a přes zimu jedu na očko v horním nástavku.

Příspěvek: #731

Já mám česno letné celý rok,nič nezužujem,lúpeže nemám a ani slabšie včelstvá nie sú.
Normálne sa čudujem,ako to komlikovane treba robiť.
Ono skôr otáčanie nadstavkov,kto ide v lete na studenej a v zime na teplej ako aj Sedláček ukazoval môže narobiť včelám zmätok,lebo takto dosť včelstiev reaguje tak,že chumáč sadne v zadu. Včelstvá to obyčajne prežijú,ale je to zásah nevhodný,pretože vence sú inak roztiahnuté pri teplej a studenej stavbe a na to môže niektoré včelstvo doplatitť,ak je slabšie zakrmené a v zadu si to vyžerie.

Příspěvek: #732

Ve mne zůstal dojem, že Sedláček jede na studenou celý rok. Pouze v době intenzivní snůšky je možnost otočit plodiště na teplou (matka má k dispozici 3-4 rámky). Je to z toho důvodu, že sladina proudí mezi komorovačkou a česnem, neproudí přes plodiště (které je posunuté dozadu), a to by měl být jeden faktor snižující rojení.
Mluvil o tom, že při "teplém" uspořádání rámků jde o pohodlí včelaře, neb při studeném uspořádání musí stát bokem úlu, kde stát nemůže, neb má úly v řadě vedle sebe. Ale že by zimoval na teplé, to se mi opravdu nezdá.

Příspěvek: #733

Na studené stavbě včely na podzim sedají výhodněji, hned u česna a přitom mají k cestování za zásobami celou délku plástů. Kdyby náhodou byla zima, že by sníh napadl v prosinci a zůstal ležet až do začátku dubna, tak většina úhynů bude z úlů na teplou stavbu.
A některé úly, třeba langstrothy, jsou trvale na studenou stavbu, nejdou obrátit na teplou.
A není problém při studené stavbě stát při manipulaci zezadu úlu, je to jenom trošku nepohodlné, protože se jednou rukou natahuje přes včely a když jsou divočejší, tak včely na tu ruku nad nimi útočí.

Příspěvek: #734

Já som roky včeláril na studenej stavbe a už 4 rok idem len na teplej. Zo začiatku mi to hned nesadlo,predsa len zvyk je železná košeľa,ale teraz by som už nemenil a k studenej sa nevrátil,to sa celkom inak robí. A já nerobím také veci jak Sedláček,že to má posunuté dozadu,vraj nejde cez plodisko nektár. Plodové hniezdo má podľa mňa byť od letáča,potom ho aj včely ten letáč majú patrične pod kontrolou,to že to má posunuté dozadu nijako nedbremení nejaké ulievanie plodiska,čo v OP sa ani nedeje,ked majú kľudovú komoru v zadu,tak v pohode nosia aj cez ňu do medníčkov,včely sú chytré,im nejde nadiktovať kade majú ísť,oni si zvolia najlahšiu cestu.

---

A to listovanie rámikov ked to má v zadu,šak to je na hlavu postavené.

Příspěvek: #735

Zdravím. Zimujem na 1 vysokom nástavku (CS) a pod ním mám po vytočení v júli polovičný prázdny medník. Hneď po vytočení som chcel zakrmiť,no zo stropového krmítka zobrali iba asi 4l roztoku 3:2. Asi 2l ostalo týždeň nedotknuté. Teraz pri kontrole som zistil, že okolo plodu majú mesiačiky tmavého medu (melocitóza). Posledné zimovanie na tomto mieste neprežili,lebo melocitóza. Neviem čo s tým a nadôvažok nemám už súše. Poraďte prosím.

Příspěvek: #736

(25.08.2025 14:44)Riosa napsal(a):  Poraďte prosím.

Já poradit neumím. Ale zajímalo by mě, jestli by stoupenci norského zimování nedoporučili třeba toto:
a) Za předpokladu bohatství pylu v této době (sám mám možnost jedno takové stanoviště využívat, od zlatobýlu, přes řepík, vratič, jetele různé zvonky... půl hektaru u lesa květnatá nekosená louka a kus dál kosená ale kvetoucí louka) nebo dostupné alespoň dva plásty s pylem zkusit sebrat včelstvu všechno, dát je do jednoho čechoslováku pouze z mezistěn, nad to prázdný nástavek s nadbytkem cukru 5:4 a ať ukáží co umí.
b) Jakmile dojde pyl, tak zhodnotit, co předvedly, vybrat jen dostavěné mezistěny, proložit je bezmelecitózními (dříve odloženými) rámky a naplnit jimi nástavek. Pod něj podhodit prázdný nástavek a do něj dát ty melecitózní, protože na ně dojde řada až na jaře, kdy už to nevadí.
Tam, kde bude málo plástů, tak horní i dolní nástavek zakomorovat třeba jen na 5 rámků
(prostě zúžit)
c) Pokračovat v krmení, aby se do věnců dostal na poslední chvíli hlavně cukr a zazimovat. Zespodu si to včely přenesou nahoru možná až na jaře.
d) největší vada je to, že už je pozdě a pokud budou zimní včely stavět azpracovávat cukr a už se nevé nenarodí, tak je to cesta do pekel
Takže to neber opravdu jako radu - sám jsem zvědavý, co Ti kdo poradí.

Příspěvek: #737

(25.08.2025 14:44)Riosa napsal(a):  Zdravím. Zimujem na 1 vysokom nástavku (CS) a pod ním mám po vytočení v júli polovičný prázdny medník. Hneď po vytočení som chcel zakrmiť,no zo stropového krmítka zobrali iba asi 4l roztoku 3:2. Asi 2l ostalo týždeň nedotknuté. Teraz pri kontrole som zistil, že okolo plodu majú mesiačiky tmavého medu (melocitóza). Posledné zimovanie na tomto mieste neprežili,lebo melocitóza. Neviem čo s tým a nadôvažok nemám už súše. Poraďte prosím.

Vytočiť aj s plodom do sucha, matku nechať na dvoch plástov medu z kraja a ostatok vytočiť.
Potom dokrmiť, ine ti nezostane.

Příspěvek: #738

Myslel jsi melicitoza nebo medovice? Je to zkrystalizovane?
A kolik je mesiacik? podel plodu...ten by mohly zkonzumovat jeste pred zimou.

Příspěvek: #739

Urobil som podľa Merkuriho. Mesiačiky boli rozdielne veľké podľa toho koľko bolo plodu. Na niektorých bolo viac medu ako plodu.
Niečo bolo zkryštalizované a vytrhlo aj plast. Časť šla vytočiť. Čo ma prekvapilo bola agresivita ako chránili plodisko. V lete to boli pokojné včeličky.

Příspěvek: #740

Nepoužívá někdo nějaký šikovný grif pro "školkování matečníků"?
Tím mám na mysli "nestandardní" postup, pro který jsem teď hledal řešení:
z (velmi pozdního- z 18.srpna večer ) vigorkového mikroddělku, kde narazily asi 12-15 matečníků jsem 12- den(30.srpna večer) potřeboval (původní záměr byl získat jednu Vigor matku) využít toto bohatství a získat nějakou matku navíc a hlavně jsem uvažoval takto:
Pokud oddělím část matečníků, zvýším šanci, že kromě matky z 3-denního plodu se objeví i matka z 2-denního plodu
A zadání pro můj dotaz:
(Protože do klícek na matečníky (kupovaných i vyrobených bych vyřezané matečníky z plástu pracně umísťoval, tak jsem otřepal z jiného včelstva osiřelec a do něho vložl výřezy plástu s matečníky v NR na špejlích, ale tím získám jen jednu matku)
Ač znám (teoreticky) postupy postupy s vajíčkovými štěpy, nic z toho se mi nehodilo.
Pro letošek jsem to vyřešil, ale pro případ, že se vyskytne podobný případ:
Nepoužívá někdo nějaký šikovný grif, jak jednoduše zaškolkovat více matečníků na plástu?
Mám jednu starou ocelovou MM. Pokud bych z ní nastříhal kousky, u nichž bych zahnul dráty tak aby vznikla příklopka, bylo by to řešení, Používá to někdo? Díky za každý tip.