Příspěvek: #721

Záleží jak máš udělány strůpek a česno neboli větrání. Až do předjaří, kdy se rozplodují, by v úlu neměla být žádná kondenzovaná voda a tudíž i plíseň.
já jsem jinak dával na zimu jako krajní rámky staré rámky určené k vyřezání, takže nevadilo, když tam na jaře byla plíseň.

Příspěvek: #722

V podstatě jsou dva extrémy.
Mít úl dřevěné stěny 2,5cm, nahoře fólii, na ní 2 cm EPS, na něm plechovou střechu, nakloněný lehce dopředu aby mohla česnem vytékat voda, u stěn nemít rámky aby neplesnivěly, otevřené česno na výšku 7 mm proti myším.
Mít zateplený úl, nahoře na rámcích jen látku, potom střechu se škvírou, aby mohla unikat pára a nesrážela se uvnitř. Možná je různě silná izolace prodyšná či neprodyšná.
Pokud jsou otevřená očka, větší česno nebo další otvory, umožňují únik páry, umožňují průvan, zvyšují únik tepla, zvyšují spotřebu, snižují vlhkost. A naopak.
Problém není do poloviny ledna (někdy potom nastává začátek plodování. Aby se zvýšila vlhkost a teplota, snaží se včelstvo zvýšit výrobu tepla pro plodiště. Část včelařů to řeší používáním zateplených úlů (část to nepovařuje za nutné, v přírodě mají také jen dutiny se sílou dřeva 5-15cm nebo si vyberou jeskyni), položením fólie nebo tepelné prodyšné izolace na strop až v únoru (v přírodě mají nahoře 5 m dřeva), někdo uzavírá zasíťované dno, někdo u vysokých den dává navíc na stavební uzávěru tenkou izolační podložku s vystřiženou dírou velikosti česna (v přírodě pod sebou mají troud a 2 m dřeva pokud nejsou v oné jeskyni), další dokonce zužují na počet zaplodovaných plástů komorovačkami. Jiný to neřeší a dá jen o pár kilo cukru více nebo na jaře dokrmuje (pan Šponar). Každý dovede své řešení zdůvodnit (kmen-jeskyně) a vyhovuje mu. A včely přežijí v obojím. Začátečník musí své jednání promyslet a naplánovat, nebo převzít od někoho jiného systém. Takže buď mu nebude plesnivění vadit (takových včelařů není málo), nebo najede na nějakou kombinaci opatření, která mu budou vyhovovat. Je dobré se mrknout na konkrétní diskuse o zateplení, očkách a dalších tématech, které mohou vlhkost ovlivňovat a zkusit posoudit jejich váhu (důležitost). To je na včelaření krásné, že asi není jedno nejsprávnější řešení, i když to odporuje logice.

Příspěvek: #723

Já jen doplním, že v přírodě v dutině je "otevřené" dřevo, které je jen potažené propolisem a členité, jak vyhnivá. A že když není v přírodní dutině nad sezením včel v zimě volný nějak odvětraný prostor, tak se vlhkost vytvořená včelami vsakuje přes propolisovou vrstvu do dřeva. Vyšší jednotky centimetrů dřeva coby stěna dutiny a x metrů dřeva coby kmen nad včelami vsáhne do sebe hezkých pár litrů vlhkosti, co včely vytvoří, než by ta vlhkost zůstala na povrchu, kapala dolů a množily se v ní plísně.
Tu naabsorbovanou vlhkost potom dřevo v dutině zase vydává s oteplením a s přínosem snůšky, včely potom suší nejenom donesenou sladinu, ale taky i své obydlí.
Z tohoto pohledu se jeví i logické přizpůsobení naší původní černé včely, která se na jaře rozvíjela a sílila pomalu a plné síly a prvních větších snůšek dosahovala kolem poloviny května. Časnější snůšky tato včela nevyužila.

Příspěvek: #724

Děkuji za rady. Takže jim do toho ted uz spis nebudu zasahovat. Maximalne zkusím vyměnit strupkovou folii za nejake plátno, nebo folii nejak perforovat aby trochu dýchalo. Alespon u nekterych pro porovnání. Co jsem ramek dole u jednech vyndal uz vracet nebudu.

Jinak nez zacla tato horka. Tak byla od vytaceni kazda prohlidka tedy peklo. Vcely si dost ul branily a okamzite dorazely, hrnuly se z ulu ven. Pri poslednim krmeni ted uz byly vsechny uly jako beránci a z ulu vonela sladina. Asi kilometr a pul kvete pole se slunecnici, tak nejspis nosi odtud.

Příspěvek: #725

Na rámiky ti postačí aj koberec, je to priedušné a aj teplé.
V podstate včely nepotrebujú dáke extra zateplenie, ja nezateplujem a medzi stropnym krmitkom a rámikmi je 12 mm fuga, zimujú na tom dobre a žiadne plesnivé rámiky, pritom krajné rámiky sú panenské.

Příspěvek: #726

(14.08.2025 19:54)panKrbec napsal(a):  Jinak nez zacla tato horka. Tak byla od vytaceni kazda prohlidka tedy peklo. Vcely si dost ul branily a okamzite dorazely, hrnuly se z ulu ven. Pri poslednim krmeni ted uz byly vsechny uly jako beránci a z ulu vonela sladina. Asi kilometr a pul kvete pole se slunecnici, tak nejspis nosi odtud.

"Úlové včely" (mladušky) neštípou, pokud je člověk nepřimáčkne. Brání strážkyně a létavky. Pokud je snůška, jsou pryč a proto ta pohodová práce.
Mohlo by vás zajímat