Příspěvek: #761

Janko zrejme ti nejde o nozému apis, tá prepukne na konci zimy, robí sa zúženie včelstvá a teplé krmenie... zrejme ťa zaujíma "letná" nozema, teda ceranae...
Nozema ceranae je v súčasnosti rozšírená po celom svete a jej prítomnosť vo včelstvách je bežná. Často sa spóry nachádzajú vo včelstve, ale ich množstvo môže byť veľmi nízke a nemusí spôsobovať zjavné problémy. Táto infekcia sa často vyskytuje bez zreteľných symptómov a prepuknutie ochorenia závisí od rôznych faktorov. Včely môžu byť asymptomatickými nositeľmi, pričom v takom prípade infekcia neovplyvňuje ich správanie ani produkciu medu. Je to podobné ako so spórami moru včelieho plodu. Tiež sa občas vyskytujú v nejakom počte vo včelstvách ale nie vždy choroba prepukne do klinického štádia. Spóry nozema ceranae sa nachádzajú vo výkaloch infikovaných včiel ale na rozdiel od nozemy apis sa nachádzajú aj v hltanových žľazách, slinách, vosku a viac menej na všetkom čo včela oblizne a určite sa kŕmením plodu šíri ďalej. Spóry ceranae boli zistené v peli aj v mede - to znamená v zásobách!

K samotnému prepuknutiu klinického ochorenia prispieva viacero stresových faktorov, ktoré oslabujú imunitný systém včiel alebo podporujú rast parazita. Môžu to byť špatné klimatické podmienky (horúčavy, vlhko), nedostatok kvalitného peľu ale aj prítomnosť klieštika v úľoch. Klieštik zrejme neprenáša priamo spóry nozemy ceranae, ale zoslabuje včely, zvyšuje náchylnosť na infekcie a slabé včelstvá umožňujú prepuknutie choroby. Tiež vplyv chemikálií (pesticídy a akaricídy) pôsobí ako spúšťač, môže totiž poškodiť črevnú mikroflóru včiel, čo vytvára priaznivé prostredie pre nozemu ceranae. Dôležitou podmienkou v boji proti prepuknutiu nozemy ceranae je zvyšovať imunitu včelstiev, ktorá je často zapríčinená aj nedostatočnou a jednotvárnou bielkovinovou výživou včiel. Rozmenené na drobné rozmanitý peľ, ktorý im včelár NEBERIE, rovnako ako im neberie zbytočne propolis. Prepuknutie nozema ceranae je často výsledkom kombinácie rizikových faktorov, takže to chce pristupovať k chovu včiel komplexne.

Příspěvek: #762

Tak jsem v úterý dělal prohlídku toho včelstva bez matky, kde jsem dělal plodovou zkoušku a vložil rámek s vajíčky. Rámek jsem vkládal 4.9., po třech dnech se zdálo, že se nic neděje a neudělali ještě ani misky, tak jsem myslel, že budou mít mladou nerozkladenou matku. Pak jsem odjel na dovolenou a teď v úterý to bylo 12 dní od vložení rámku a ejhle najednou na tom bylo 7 matečníků. Tak jsem je po rozmyšlení, co bude menší riziko vylámal a objednal matku, kterou jsem včera v zavřené klícce přidal. V sobotu jí otevřu záklopku k těstu a budu doufat, že ji přijmou a nezabijou. Pokud se nepovede, tak hold budu muset sloučit s nějakým letošním oddělkem.

Jinak si myslím, že ty včelstva musela být předtím určitě 1-2 týdny úplně bez jakéhokoliv plodu a matky a k žádnému vylupování včelstva nedošlo. Tak buď jsem měl štěstí nebo tam třeba byla matka, co se nevrátila ze snubního proletu a nebo nevím

Příspěvek: #763

Já bych matečníky, pokud by nehrozilo vylíhnutí matky, nechal a vylámal je až před přidáním matky. Po vylámání matečníků, pokud v úlu není jiný plod, ze kterého by si včely mohly narazit matečník, včely během tak 20 minut propadnou takové bezmatečné "beznaději", že jsou ochotny přijmout i matku naostro vpuštěnou česnem do úlu, natož matku v klícce. Každopádně jistota přijetí matky je v takovém případě velmi vysoká.
Pokud se matečníky vylámou pár dnů před přidáním nové matky, včelstvo po těch pár dnů od cca jedné hodiny od vylámání matečníků rozjede nový alternativní způsob, jak přežít. Ať už tím, že nad nějakým plodem postaví nový matečník nebo tím, že se rozjedou trubčice. Pokud se rovnou včelstvo bez spojující vůně matky či matečníků nerozpadne. Přidávaná nová matka tak čelí odporu spojeného s tím alternativním řešením a jistota úspěchu klesá.

Příspěvek: #764

Také jsem o tom uvažoval, že je tam nechám než budu mít novou matku, ale přece jen už to bylo 12 dní od přidání rámku s plodem a mohli to narazit na 3-4 vajíčkách(larvičkách), tak jsem nechtěl riskovat, že se nějaký matečník vylíhne a já tam budu hledat panušku...

Příspěvek: #765

Hm, 12 dní po přidání rámu s plodem, běžně jsou schopny udělat nejstarší matečníky nad nějak čtyřdenními larvičkami, to už se mohly první matky líhnout.

Příspěvek: #766

Jaký máte přirozený spad v této době? Vzhledem k tomu, že včelstva už skoro žádný plod nemají, mi přijde, že je spad roztočů vyšší a až teď je na podložkách nacházím. Prakticky u všech. Jinak jsem o nich celý rok nevěděl. Teď jsem tam našel všude 5-20 roztočů na podložkách podle včelstva. Ale nejsem si jistý zda po týdnu nebo 14 dnech.

Příspěvek: #767

V Září je obvykle nejvyšší počet roztočů ve včelstvech, protože se množí zejména v zavíčkovaném plodu. A pokud znáš populační křivku včel v průběhu roku, tak zjistíš, že maximální počet roztočů v Září je normální. A aby k tomu strmému nárůstu roztočů v Září nedocházelo, provádí včelaři v letních měsících různá opatření. Zejména se jedná o aplikaci kyseliny mravenčí, šťavelové či jiných léčivých přípravků po medobrání, likvidace trubčího plodu, klíckování matek a mnohá další opatření dle zkušeností včelařů. A v podzimních měsících se provádí léčba bezplodých včelstev, ale to je zase jiná kapitola.

Příspěvek: #768

Já vím a také jsem v letních měsících ošetření dělal, trubčí plod take likvidoval průběžně. Dokonce jsem ho namátkově kontroloval a nenašel ani jednoho brouka. Na bezplode obdobi ještě čekám, aby byla jistota že tam není nic. Přesto mě ten "přirozený" spad překvapil. Byl mnohem větší než po kterekoliv ošetření co jsem v podletí dělal (ano vím byl tam plod). Ale přesto mě překvapil..

Příspěvek: #769

Je to nejspis u kazdyho. Vzpomen si loni, jak bylo hodne klestika, tak to na sitich kazdy resil, ze ma v zari velky spad. Rikali tomu casto reinvaze.
Ja tomu rikam - neni uz plod a nekteri varroa tenhle fakt proste neprezijou.

Příspěvek: #770

(09.10.2025 18:54)panKrbec napsal(a):  Já vím a také jsem v letních měsících ošetření dělal

No asi nastává okamžik, kdy by jsme si měli umět vyhodnotit účinnost a smysluplnost jednotlivých letních opatření v boji proti varroáze.

Příspěvek: #771

Příště zkusim nejake dlouhodobější opatření. Každopádně jsem koukal na položky dnes po týdnu a žádnou katastrofu co se týče spadu jsem nenalezl. Teď asi ještě počkám a budu sublimovat KŠ. Rád bych nějak ověřil i tu účinnost sublimace, ale varidol se mi tam proste davat moc nechce. Věříte účinnosti slepě, nebo si nejakym způsobem účinnost ověřujete? U kteréhokoliv ošetření, ne jen sublimace.

Příspěvek: #772

Dobrý den, asi to tu už bylo probíráno, ale mám dotaz ohledně léčení VarroMedem. Je možné na podzim léčit 3-5x (dle spadu kleštika) v prosinci 1x jen VarroMadem, a vynechat Fumigaci, nebo je fumigace nutná ?? Díky za Info Z.

Příspěvek: #773

Zede, doporučuji ti podzimní schéma léčení: v Listopadu 2x fumigace Varidolem a v Prosinci 1x pokap VarroMedem místo třetí fumigace. Ona ta fumigace Varidolem je totiž hlavně účinná. Určitě bych se při podzimním léčení nespoléhal pouze na VarroMed. Takto to dělám já, a je docela možné, že jiný včelař ti doporučí jiné schéma podzimního léčení.
PS: když všechno selže, přečti si návod k použití.

Příspěvek: #774

Také se zabývám stejnou otázkou... tlumil jsem kleštíka v červenci/srpnu varromedem a nyní ho v úlech moc nemám podle spadu a toho, že na včelách nebyl koncem září vidět. Včelstva jsem začal před 2 týdny cíleně ochlazovat kvůli omezení kladení a nevím zda koncem října/ v listopadu fumigovat (myslím, že bude stačit 1-2x) nebo udělat pokap v prosinci, jak je také někde doporučováno. Varidolu se úplně nebráním, ale spíš mi jde o učinnost a co je šetrnější ke včelám?

Díky

Příspěvek: #775

ZED...neprehanaj to, ale doležite je ako si sa staral o včely v lete ( červenec a srpen), teda či si likvidoval VD aby zimna gennerácia včiel bola čo najmenej poškodena, teraz stačia 2 max 3 použitia Varomedom, ale najlepsie počkat na posledne liečenie bez plodu napr. začiatkom listopadu) Varidol potom už vynechaj.

Příspěvek: #776

Zede, důležité je, jak jsi se staral o včely po celý rok. Zahájit likvidaci VD v Červenci/Srpnu je pozdě, To už dneska víme. Ono totiž všechno se vším souvisí.

---

A zde ti zasílám odkaz na https://www.svscr.cz/wp-content/files/do...rroazy.pdf. Tam to máš popsané komplexně.

Příspěvek: #777

Díky všem za reakce, začínám včelařit jsou to červnové oddělky. V Srpnu jsem na léčbu použil pásky Šťavelky s glycerínem. A podzim ,zima mám v plánu ten Varromed.
Jelikož jsem si ho už koupil a je škoda ho nevyužít.

Příspěvek: #778

Jestli nebude na fumigaci v listopadu už pozdě. Pokud bude vývoj teplot takhle pokračovat, v listopadu budou včely v zimním chumáči a fumigace do nich už těžko pronikne. A se slabým účinkem.

Příspěvek: #779

Zed tiež si myslím ako Randy, že v poslednej dekáde desiateho mesiaca by si mohol pri vhodnom počasí zadymiť a nečakať na listopad....

Příspěvek: #780

(13.10.2025 15:39)randy23 napsal(a):  Jestli nebude na fumigaci v listopadu už pozdě. Pokud bude vývoj teplot takhle pokračovat, v listopadu budou včely v zimním chumáči a fumigace do nich už těžko pronikne. A se slabým účinkem.

Dělám fumigaci bežně kolem vánoc, když se oteplí.
Včely se při léčení rozruší a kouř se dostane všude.