Příspěvek: #781

Tak je to lepší než nesehnat aerosol a neošetřovat tak vůbec.

Příspěvek: #782

(09.10.2025 18:54)panKrbec napsal(a):  Já vím a také jsem v letních měsících ošetření dělal, trubčí plod take likvidoval průběžně. Dokonce jsem ho namátkově kontroloval a nenašel ani jednoho brouka. Na bezplode obdobi ještě čekám, aby byla jistota že tam není nic. Přesto mě ten "přirozený" spad překvapil. Byl mnohem větší než po kterekoliv ošetření co jsem v podletí dělal (ano vím byl tam plod). Ale přesto mě překvapil..

Je dobré uvádět, jaké ošetření jste dělal a zda bylo včelstvo bez plodu. Je to podstatné, protože cca 85% kleštíků je v buňkách - takže při ošetření s plodem likvidujete jen 15% všech parazitů... Tím se dá vysvětlit, proč byl tehdy spad tak malý. Od té doby se namnožil a proto je dnes spad vyšší.
Dělat ošetření s plodem nemá podle mě smysl. Stojí to čas a účinnost mizerná. To už je lepší udělat oddělek, dát tam všechen zavíčkovaný plod. Přeléčit včelstvo, infekce je soustředěná v oddělku. Než si udělají z larviček matka, vylíhne se a oplodní a rozklade, je plod vylíhnutý a oddělek se dá smysluplně přeléčit.
Nejde o moje zkušenosti, ale jsou to postupy zkušenějších, ze kterých se dá poučit. Já od slunovratu izoluji matky v rámkovém izolátoru, odstraním trubčí plod, zavíčkované plásty v izolátoru fungují jako past a skončí v tavidle. Za 21 dní sublimuji bezplodé včelstvo a matku vypustím.

Příspěvek: #783

Letos jsem použil sublimaci jako hlavní léčení v této době. Překvapil mě spad, který jsem měl u oddělku na jednom nástavku 30/40/80 roztočů, produkční včelstva 45/120/65/70. Spad kontrolovaný třetí den. Prijde mi to dost. Po ošetření v průběhu podleti jsem cekal lepší vysledek. Oddelky dostaly 2.8. pasky s kyselinou stavelovou, na konci srpna pokap varomedem, pro overeni ucinku, spad skoro nic. Včelstva jsem osetril v pulce cervence jednorázově 65prc KM a na začátku srpna pokap Varomedem. Tam jsem spad měl minimální pouze u vcelstva kde ted bylo 120, bylo po Varomedu asi 20 roztočů. Jinak u všech jednotky kusů. Přemýšlím zda a jak ošetřit dál. Včelstva mi prijdou silná.

Příspěvek: #784

Jak píše pan Daněk, v létě, když je včelstvo rozplodované, nejde o léčení, spíš o monitoring kleštíka. Proto ten pokap Varomedem neměl účinek. Zato teď, když se dá předpokládat pauza v plodování, je ta správná doba hnát kleštíka ven z úlů. Pokud brouci padají, tak jen dobře, důležité je aby nepadali včelstva. Já kapu šťavelku a na podložkách to mám podobné jako Vy. A tak jako Vy mám některé úly nabušené včelama, hlavně tam, kde jsou mladé Buckfast matky.

Příspěvek: #785

Vím, ze to kratkodobe leceni nema moc smysl. Prekvapilo me ale ze i u těch oddelku kde byly pasky s kyselinou stavelovou asi mesic, je ted spad stejny jako u vcelstev kde pasky nebyly. Kazdopadne asi budu muset nejak zootechniku vylepsit aby šly priste do zimy s lepším vysledkem.

Příspěvek: #786

Jsem zvědav, kdy se začne mluvit o tom, že i kyseliny by se měly aplikovat na včelstva bez plodu.
To, že se dneska tvrdí, že roztoči si na kyseliny nemohou zvyknout neznamená, že to je skutečně pravda.

Příspěvek: #787

Ale o tom jsem měl za to že se ví. Nebo tak jsem to chápal obecně co se týče ostření. Že pokud je to s plodem musí to být dlouhodobé ostření. (nebo opakovaně). Krátkodobé pouze bez plodu.

Příspěvek: #788

(06.11.2025 9:55)panKrbec napsal(a):  Vím, ze to kratkodobe leceni nema moc smysl. Prekvapilo me ale ze i u těch oddelku kde byly pasky s kyselinou stavelovou asi mesic, je ted spad stejny jako u vcelstev kde pasky nebyly. Kazdopadne asi budu muset nejak zootechniku vylepsit aby šly priste do zimy s lepším vysledkem.

Slyšel jsem to už od více lidí, že pásky se štavelkou moc nefungují, je to stejný jako gabon a podobný komerční věci, člověk nikdy neví, jak kvalitně je to udělané, každá várka může být jiná. Proto nechápu, když je tu tak jednoduchý návod, jak si to člověk sám může vyrobit, a funguje to několikrát účinněji než ty komerční preparáty, proč to lidi nedělají a radši to kupují....

Příspěvek: #789

Proč to lidi kupují? Na to je celkem jednoduchá odpověď. Když to člověk dělá v malém, tak koupí 20 pásků za necelých 200,- , vyjde mu to na 5 včelstev, dá to do úlu a má hotovo. Rozumím tvé variantě s utěrkama a tím, že si to člověk namíchá a ví co v tom je atd., ale v malém, to z pohledu času není moc ekonomické.

Příspěvek: #790

No každopádně příští rok zkusím alespoň u nějakých utěrky s vlastnim mícháním a nějakých klíckování matky. Ano je to trochu pohodlnost, přeci jen nechci v kuchyni chemickou laborator. Mám z toho respekt. S chemii pracuji, tak to úplně nechci tahat do bytu a pak ke včelám. To klíckování nevím jak časově skloubit s tím, že by se měla tvořit zimní generace a já bych jim v červenci sebral minimalne 21 dní na to ji tvořit. Pokud je tak důležitá zdravá zimní generace nedává mi moc smysl klickovat až před zimou.

Příspěvek: #791

Šťavelka a glycerín jsou v podstatě přírodní látky. Cukr taky. Zpracování na pokap někde v kuchyni je méně nebezpečné než když se nádobí z poloviny kuchyně umyje nějakým jarem. Když se dává pozor a manipuluje se s tím správně.
Něco jiného jsou klasická léčiva, jako amitraz či fluvalinát, kde prakticky při každém použití dochází k průniku těch chemikálií do organismu a uložení specifických reziduí, ale tyto kyseliny jsou nerozlišitelné od látek třeba z potravin.

Příspěvek: #792

MrKrbec,

Citace: 30/40/80 roztočů, 45/120/65/70

spad v listopadu po radikalnim zasahu sublimaci, jsou nizke pocty.
Proc si myslite opak?

Příspěvek: #793

(06.11.2025 13:04)panKrbec napsal(a):  No každopádně příští rok zkusím alespoň u nějakých utěrky s vlastnim mícháním a nějakých klíckování matky. Ano je to trochu pohodlnost, přeci jen nechci v kuchyni chemickou laborator. Mám z toho respekt. S chemii pracuji, tak to úplně nechci tahat do bytu a pak ke včelám. To klíckování nevím jak časově skloubit s tím, že by se měla tvořit zimní generace a já bych jim v červenci sebral minimalne 21 dní na to ji tvořit. Pokud je tak důležitá zdravá zimní generace nedává mi moc smysl klickovat až před zimou.

Mě přijde nelogické, proč by měli mít utěrky nějakou větší účinnost, než pásky pokud nanich bude to samé??

Taky nejsem se svým letním léčením moc spokojený, když to vezmu teď zpětně (u 3 včelstev mi před 2 týdny spadlo po 1. fumigaci varidolem 150-200 roztočů, zbylá 3 včelstva 5-60 ks). Chci příští rok léčit nějak intenzivněji už od června.

Podzimní a zimní klíckování za mě v tom roce už včelstva nezachrání, ale mělo by to mít dobrý vliv na nadcházející sezónu. Jde zaléčit na co nejmenší množství roztočů a hlavně se zabrání zbytečnýmu plodování a tím pádem i množení přeživších roztočů před nástupem jara. Dále tam vidím výhodu v načasování plodování a zabránění plodování v nevhodný čas (např. časně lednové oteplení). Samozřejmě to má i své nevýhody- pracnost, možné ztráty matek...

Příspěvek: #794

(06.11.2025 12:45)MíraP napsal(a):  Proč to lidi kupují? Na to je celkem jednoduchá odpověď. Když to člověk dělá v malém, tak koupí 20 pásků za necelých 200,- , vyjde mu to na 5 včelstev, dá to do úlu a má hotovo. Rozumím tvé variantě s utěrkama a tím, že si to člověk namíchá a ví co v tom je atd., ale v malém, to z pohledu času není moc ekonomické.

Jak z pohledu času neekonomicke? nasypat dvě věci do hrnce a dát to na pět minut vařit je nějak ekonomicky zdlouhavé? A to že nevěříš, že by to fungovalo jinak, tak to si piš, že funguje.....Ty pásky jsou napuštěné a to je vše, fungují tak, že to včely rozkousávají a tim z toho dostanou nějakou štavelku, ale na utěrce je to mokré, včely to roznosí hned a v daleko větším množství....

Příspěvek: #795

(06.11.2025 13:04)panKrbec napsal(a):  To klíckování nevím jak časově skloubit s tím, že by se měla tvořit zimní generace a já bych jim v červenci sebral minimalne 21 dní na to ji tvořit. Pokud je tak důležitá zdravá zimní generace nedává mi moc smysl klíckovat až před zimou.

V červenci? Není to pozdě? Nepotřebuješ aby se na zimu líhla zdravá generace, ale aby jí i krmila zdravá generace včel ... Neklíckuji ( i když nad tím přemýšlím), ale můj termín důležitosti zásahu je někdy půlka června ...
P. Klíma ted říká že krmení na zimu je velký špatný neb se tím nastartuje plodování ... a množení kleštíka ... Ale když budeš mít během krmení na zimu zaklíckovanou matku, tak si asi vyhrál (něco málo)

Příspěvek: #796

Letos jsem vytočil jak jen to šlo a krmil/ošetril od 12.7. do té doby kvetla lípa. Co dopuručujes za ošetření nebo zásah v době kdy chci ještě vytáčet med. Zaklíckovat v půlce června, kdyz vím, ze po lipe u nas jiz nic není? A po vytočení ošetřit?

---

Porovnávám pouze ze zkušenosti mých 3 zimování. Zatím mám suverénně nejvíc. Za je to obecně hodně nebo málo nedokážu posoudit.

(06.11.2025 15:24)Dast napsal(a):  MrKrbec,

Citace: 30/40/80 roztočů, 45/120/65/70

spad v listopadu po radikalnim zasahu sublimaci, jsou nizke pocty.
Proc si myslite opak?

Příspěvek: #797

Je to obecne velmi malo. "Lecebny spad" je v desitkach, stovkach nebo tisicich. U vas ten nejmensi.

Příspěvek: #798

(06.11.2025 13:04)panKrbec napsal(a):  To klíckování nevím jak časově skloubit s tím, že by se měla tvořit zimní generace a já bych jim v červenci sebral minimalne 21 dní na to ji tvořit. Pokud je tak důležitá zdravá zimní generace nedává mi moc smysl klickovat až před zimou.

Je zajímavé, že jsem nikde nenašel, že by se nějaký výzkum zabýval tím, od kdy do kdy se rodí zimní generace.
Každý si asi musí promyslet a vyzkoušet svůj roční léčebný plán. A druhý může jen říci, jak to dělá on.
Já jsem nedával matku do malého prostoru klícky, ale od 10.6. jsem izoloval matku v drátěném izolátoru, kam se vešly dvě souše 39x24. Takže matka mohla klást. Po týdnu jsem obě souše měnil za jiné a vyřezával zavíčkovanou trubčinu v celém včelstvu (má delší vývoj, tak aby se izolace neprotahovala). Zavíčkovaná trubčina a zavíčkovaný plod z izolátoru sloužily jako past na varoázu a šly do vařáku. Druhý rámek byl většinou zakladený a nezavíčkovaný, tak šel do oddělku. Jo, je to pracné, ale vidím to tak, že se většina varoázy musí stáhnout do konkrétních rámků, které vytavím. Tak si zajistím, že až za 21 dní matku vypustím do plodiště a bude klást zimní generaci, ta má šanci se vyklubat nepoškozená, nezavirovaná. Matka je sice omezená v kladení, ale nemělo by ji to poškodit.
Koncem září šla matka do jiného (umělohmotný izolátor Chmary), kam se rámek nevejde, ale spousta včel ano, má velikost cca rámku 39x24,5. Zatím si plánuji, že ji vypustím v únoru, a tím zabráním množení kleštíka. Prý po takové době "půstu" od kladení se rozjede a klade jako o život. Další výhodou by mohlo být, že se včelstvo nestará o plod, při nižší teplotě má menší spotřebu energie, nepřítomnost plodu usnadňuje pohyblivost chumlu, tuková tělíska zůstávají pro včely, které se dožijí nového pylu a neplýtvá se jimi na vykrmování krátkověkých včel, které se jara nedožijí. Nevýhodou je, že je při tom prý 5% ztrátovost matek (proto někdo vypuští již v listopadu). Navíc je vhodné jednou za měsíc při nějakém oteplení nakouknout, zda je izolátor uprostřed chumlu. Pokud by se chumel přesouval, je třeba izolátor přesunou do středu.
To je zatím můj pohled a plán, a jsem si vědom, že jsou i jiné rovnocenné metodiky a způsoby jak ošetřovat včely a mohou někomu vyhovovat více.

Příspěvek: #799

Když jsou včely na podzim v pořádku, nejsou tam virózy, tak se tukové tělísko včel výchovou podzimní generace buď téměř nespotřebovává nebo se podzimním pylem obnovuje. Včelám to nevadí nebo vad jen velmi málo.

Příspěvek: #800

Měl jsem na mysli plodování od 30.9. a později, to pyl není.