Příspěvek: #821

Kdo nepřemýšlí nad tím co každý zásah způsobí se zdravim včelstev, je odsouzený pooužívat chemii. Ale každému podle chuti.

Oddělek s matkou bude jen jeden. Bez matky jich nasekáte víc. Ale tohle napočítat asi není problém. Ohlídat výrobu kvalitní matky v produkční včelstvu, zařídit, ať se vcelstvo s druhou nevyrojí a pak matku hledat ke značení rozhodně není hitparáda. Výhody oddělku s matkou jsou podle mě velmi sporné. Ještě tak přeleták těsně před snůškou mi dává smysl , ake to uz jsme zase úplně jinde.
m.

Příspěvek: #822

Udělat si oddělek s původní matkou se jako metoda v literatuře moc nezmiňuje, já si ji loni zkusil omylem. Navíc to byl sběrný oddělek, udělaný ze 4 včelstev po řepce. Jakmile jsem zjistil, že mi v oddělku běhá zelená matka, myslel jsem že mě trefí šlak. Hledat matky v rozjetých včelstvech, které mají zrovna pauzu ve snůšce je ohromná zábava. Nakonec se povedlo, povylamoval jsem matečníky a přidal matečník Buckfast 11/5. Za měsíc už tam byl zavíčkovaný plod a matku jsem si našel a označil. Včelstvo šlo do zimy jako jedno z nejsilnějších a i teď na jaře je ve vedení. Oddělek se zelenou Kraňkou se rozvíjel jako normální oddělek, i když už měl rozkladenou matku. Aby šel do prudkého rozvoje, jako roj, je asi fakt lepší ten smetenec.
Co je nevýhodou je fakt, že musíš osiřelé včelstvo prolézat a povylamovat matečníky, pokud to nechceš nechat na přírodě. Teoreticky po čase nastane plodová pauza a můžeš perfektně přeléčit, jenže se to může krýt s akátem, nebo lípou, takže nic.

Příspěvek: #823

Zdravím, dnes jsem byl ve vcelach, ktere zimovali ve 2 nástavcích 39*24. A zdaji se mi hrozne silne. Vsechny obsedaji 7-10 ulicek hornich nástavku. Moc jsem do nich nelezl, tak uplne nevim jak to vypadá ve spodnim. Ma pak vybec smysl jim brat jeden nastavek? Mam je nechat uz ve dvou nástavcích? Na co se zaměřít priste, abych se správně rozhodnul? Pokud nemam ubitat nastavek, mam je nejak rotovat? A kdy?

Dekuji

Příspěvek: #824

Zdar. Ty se ptas na celou metodiku), to je prilis variant. Ale pokud to nemas nastudovany a i obecne plati, ze kdyz nevis, jestli nejaky zakrok mas delat nebo proc bys ho delal, tak ho nedelej.
I v tomto pripade.
Nakonc se ale do nej budes muset podivat, co je tam za ramecky, jestli nejsou na vymenu.

Příspěvek: #825

Letos je trochu zvláštní jaro, z defakto zimy se to rychle překmitlo na poměrně vysoké denní teploty, aspoň u nás, kde nejsou mlhy. Tam, pokud skutečně nemáš tu technologii jarního zužování vybroušenou a včely jsou silné, spíš bude lepší je nechat tak. To zúžení je dělané na pomalé jaro, kdy ještě dlouho po tom co sleze sníh a včely začnou létat a plodovat jsou nízké teploty a včely vynakládají velkou energii na vytopení obou nástavků, o kterou potom méně plodují. Nebo dokonce při nějakých nočních mrazech jsou v tepelné krizi a vývoj plodu se nízkou teplotou zpomalí, matka přestane klást nebo se plod přímo zachladí.
Jak je takhle poměrně teplo, předpokládám, že i u tebe na stanovišti, tak by měly spolehlivě tepelně ovládat oba nástavky.
Při zůžení potom je problém v tom, že poměrně rychle ten prostor zaplní a nejspíš dříve než včelař vidí zaplněnost a rozšíří je, se u nich nastartuje vyšší náchylnost ke květnovému rojení.

Příspěvek: #826

Jednoduchá odpověď zní, pokud je horní nástavek plný včel, tak tam ten spodní nechej. Pokud jsou abnormálně silné, plodiště si časem rozšíří i do horní části dolního, pokud nebudou mít sílu obsadit spodní nástavek, zůstane jako poštář. Až začnou kvést třešně, zrotuješ ho nahoru, vyřadíš krajní, prázdně, plesnivé rámky, přidáš mezistěnky a rámky na trubčinu doprostřed a matka okamžitě rozšíří plodiště, pokud tam už teda nebude plno plodu, kvůli té velké síle. Na to přidáš medník, jakmile začne pořádná snůška.

Příspěvek: #827

(08.03.2026 17:21)kovacg napsal(a):  Zdravím, dnes jsem byl ve vcelach, ktere zimovali ve 2 nástavcích 39*24. A zdaji se mi hrozne silne. Vsechny obsedaji 7-10 ulicek hornich nástavku. Moc jsem do nich nelezl, tak uplne nevim jak to vypadá ve spodnim. Ma pak vybec smysl jim brat jeden nastavek? Mam je nechat uz ve dvou nástavcích? Na co se zaměřít priste, abych se správně rozhodnul? Pokud nemam ubitat nastavek, mam je nejak rotovat? A kdy?

Dekuji

Včelařit se dá různými postupy a způsoby. Částečně je možný výběr postupu ovlivněn rámkovou mírou, kterou si včelař zvolí, dále typem a konstrukcí úlu. Pro začátečníka je výhodnější způsob okopírovat postup od někoho, kdo včelaří déle. A získávat zkušenosti, na jejichž základě potom leccos změní.
Zajímalo by mě, jakou metodiku (spůsob včelaření, postup) jste si vybral. Přece než si koupím štěně, tak si vybírám plemeno a něco si o výchově psa přečtu?

Příspěvek: #828

(08.03.2026 17:21)kovacg napsal(a):  Zdravím, dnes jsem byl ve vcelach, ktere zimovali ve 2 nástavcích 39*24. A zdaji se mi hrozne silne. Vsechny obsedaji 7-10 ulicek hornich nástavku. Moc jsem do nich nelezl, tak uplne nevim jak to vypadá ve spodnim. Ma pak vybec smysl jim brat jeden nastavek? Mam je nechat uz ve dvou nástavcích? Na co se zaměřít priste, abych se správně rozhodnul? Pokud nemam ubitat nastavek, mam je nejak rotovat? A kdy?

Dekuji

V prvom rade rýchlo doštudovat včelárenie na miere 39x24, na YT kanali si najdi videa od Mira Sedlačka s temou na mieru 39*24.

Příspěvek: #829

Mirek Sedláček teď už hlavně ukazuje jeho způsob optimalizovaného plodiště na míře 39x30, nebo 39x35, nejsem si úplně jistý.
Klasice se hodně blíží slovenská B10 a o té má hodně YT videí Marcel Polička, nebo Trudo.
Ale já doporučuju zakoupit tuto knihu: https://www.megaknihy.cz/priroda-zemedel...=vcelrstvi
V prvním svazku jsou popsány metodiky nejen 39x24, za mě názornější než YT videa a pořád po ruce.

Příspěvek: #830

A proč si tu knihu nekoupit o dost levněji přímo u zdroje?

Příspěvek: #831

Jasně, já jsem zkopíroval první odkaz, který mi tu knihu našel.

Příspěvek: #832

Pani, kedy je "najvhodnejsi" termin na vratenie stresnej folie naspat do ula?

Ak sa nemylim, folia sa na zimu dava prec, koli tomu, aby mohla vodna para, resp. vlhkost uniknut z ula. Ja som ju do ulov uz opat dal, ale aj tak by som rad vedel nazor skusenejsich, kedy a na zaklade coho (pocasie, datum, mnozstvo plodu a pod...) davate stropnu foliu opat do ula?

Pozn.: viem, ze niekto pouziva namiesto folie dosticky, prip. iny material - teraz neriesime, co je lepsie... .

Příspěvek: #833

Těžko odpovědět. Někdo má folii celý rok. Jiný ji zas vůbec nepoužívá.

Příspěvek: #834

(20.04.2026 13:35)marekvcely napsal(a):  Pani, kedy je "najvhodnejsi" termin na vratenie stresnej folie naspat do ula?

..ja používam fóliu celoročne ale môj názor je že keď na jar rozbehnú vo veľkom chov plodu tak fóliu treba vložiť aby neunikalo teplo a vlhkosť, pri plode musí byť vlhkosť cez 80% a teplo35 stupňov... (často sa prekrýva aj sito v dne ak bolo v zime odkryté )

teda marec/březen a apríl/duben by tam fólia rozhodne mala byť!

Příspěvek: #835

A to by mě právě strašně zajímalo, kdo toto dělá (a v minulosti dělal) volně žijícím včelstvům?

Příspěvek: #836

To je pravda.
Myslím že nikdo.
(Snad jenom ten, kdo opustil své řádné zaměstnání, leze po stromech v okolních lesích a věší tam polystyrenové nástavkové úly do korun stromů na pomoc volně žijícícím včelám a tak jim tam přidá i ty fólie, aby jim nahradil to, že směrem nahoru je dřevo stromu prakticky pro vlhkost neprostupné(nasaje a zase pustí vodu), s obdobným dopadem na zadržování vlhkosti jako fólie)

goro upravil 21.04.2026 12:00 tento příspěvek z důvodu: Pokud reagujete na aktuálně poslední příspěvek, tak nepoužívejte citaci. Je to zbytečné, všem je jasné, na co reagujete. Částečná citace předešlého příspěvku je povolena, ale měla by být výrazně kratší, než je délka předešlého příspěvku. Míru adekvátního zkrácení posuzuje administrátor/moderátor individuálně.

Příspěvek: #837

Díky za vysvětlení, to mě opravdu nenapadlo. Nikdy jsem si nemyslel, že nepropustnost a nasákavost (nasaje a zase pustí...) mají k sobě tak blízko.

Příspěvek: #838

(20.04.2026 19:15)goro napsal(a):  ..ja používam fóliu celoročne

goro a ako riesis pocas zimy vlhkost? nevhnu ti steny ula? dokazu ju vyvetrat cez letac, prip. spodnu sietku?

Příspěvek: #839

goro a ako riesis pocas zimy vlhkost? nevlhnu ti steny ula? dokazu ju vyvetrat cez letac, prip. spodnu sietku?
[/quote]
Ke srážení vlhkosti je třeba chladná stěna, pára se sráží na nejchladnějším místě (v bytu okno). Proto v úlu jsou ohroženy rohy a strop. Záleží na zateplení nahoře - obvyklé 2cm jsou málo, 3m dřeva ve stromu to nenahradí.
Já jsem zvolil 8 cm kombinované izolace podle vzoru výrobce Bioúly; dno otevřené - tak se srážení páry přesune dolů.
Na druhou stranu mnozí během zimy posunou fólii o 1 cm, aby mohla pára unikat a k tomu odeberou rámky od stěn, aby neplesnivěly rámky a včely to také přežijí.
Dědové to měli pracnější, fólie neexistovala. Některé problémy mají více řešení, z nichž každé má své nevýhody.

goro upravil 21.04.2026 12:01 tento příspěvek z důvodu: Pokud reagujete na aktuálně poslední příspěvek, tak nepoužívejte citaci. Je to zbytečné, všem je jasné, na co reagujete. Částečná citace předešlého příspěvku je povolena, ale měla by být výrazně kratší, než je délka předešlého příspěvku. Míru adekvátního zkrácení posuzuje administrátor/moderátor individuálně.

Příspěvek: #840

Marku, tady se názory silně liší. Jedni říkají, že vlhkost v úle včelám nevadí, krajní plesnivé rámky se po zimě vyhodí, hlavně že je úl dobře utěsněný. Ti druzí tvrdí, že včelám nijak nevadí pokud úl není vzduchotěsný zhora. Suchý vzduch lépe tepelně izoluje a taky se v něm tolik nedaří patogenům. Pod folií nahoře vzniká vrstva teplého vlhkého vzduchu, která motivuje včely se sem předčasně přesunout a začít plodovat. Já to zkusil bez folie letos v zimě poprvé a osvědčilo se mi to, včely ještě na začátku března měli nad sebou plný nástavek zásob, který využili pro silný rozvoj do začátku.
Já fólie vracel po prvním hromadném proletu a delším oteplení nad 10C přes den, kdy včely začaly nosit pyl.