Příspěvek: #801

Ale to se pleteš, Dětřichu. Ještě minulý týden, když byly teplé slunečné dny, mi nosily včely pyl do všech úlů. Musíš se občas podívat na česna, ať víš co ty včelky dělají. A tvrdit, že po 30.9. už není pyl, který by si včely mohly donést, to je hrubá neznalost.

Příspěvek: #802

Zrovna nyní je pozdní podzim a třeba kvete, tam, kde roste, už teď na podzim část pampelišky, smetánky lékařské. A našla by se ještě spousta dalších rostlin, co kvetou. Nejenom ty cizí okrasné, co u nás vysazují na okrasu , aby v cizím prostředí kvetly až do zimy, ale původní rostliny i na původních stanovištích, co fungují tak, že kvetou průběžně až dokud je nezarazí silnější mrazy. Je toho málo, ale na přínos pylu do úlu a pro podněcování včel to stačí. A tam, kde pozdě zaseli zelené hnojení, třeba hořčici, na spousta míst ještě naplno kvete a dává tak za poledního oteplení , protože tam ještě nebyly mrazy.
A i kdyby už přišly mrazy, do řekněme -5 st C, tak dokud nepřijdou pořádné mrazy a hlubší sníh, tak odolnější rostliny po pár dnech otelení se vzpamatují a znovu ojediněle pokvetou.

Příspěvek: #803

Omlouvám se za nepřesné, zkratkovité formulace. Předpokládal jsem, že moje tvrzení budete brát jako reakci na Randy:
"Když jsou včely na podzim v pořádku, nejsou tam virózy, tak se tukové tělísko včel výchovou podzimní generace buď téměř nespotřebovává nebo se podzimním pylem obnovuje. Včelám to nevadí nebo vad jen velmi málo."
A jako pokračování diskuse o izolaci matek, proč a na jak dlouho. Neboť pan Krbec vznesl otázku spadu a klíckování. Uznávám, měl jsem se zeptat, co je podzimní generace (narodí se na podzim, umře na podzim?, jaký má význam pro včelstvo).
Nechtěl jsem nastolit nové téma, zda na podzim je, nebo není pyl.
I mě některé včely nosily zřídka pyl, ačkoliv jsem zde ani břečťan, ani hořčici neviděl. Ovšem je ho dost, je pravidelný přísun nejméně ob den a nejméně 22 dní? Pokud je 4 dny nepříznivé počasí a nelétají, z čeho potom krmičky živí plod? A kolik energie si přinesou, aby měl plod ideální teplotu, když v noci ob čas klesá teplota k nule? Kolik dní je celodenní teplota taková, aby včely mohly létat od rána? Zde v 550m jsou podmínky pro plodování nepříznivé. Asi máte lepší stanoviště, že pokládáte v této době plodování za vhodné, příhodné, užitečné.
Jinak k obnovování tukového tělíska. Myslel jsem, že tukové tělísko se tvoří pouze v larválním stadiu a během života včely se pouze spotřebovává, včela si ho nemůže doplňovat na původní úroveň. Zajímalo by mě, jak vypadají poslední poznatky.

Příspěvek: #804

(10.11.2025 20:30)Dětřich Daněk napsal(a):  Je zajímavé, že jsem nikde nenašel, že by se nějaký výzkum zabýval tím, od kdy do kdy se rodí zimní generace.

Ono je to ještě zajímavější, protože se objevuje i tvrzení, že žádná předem určená zimní generace včel se v předem daném období nerodí. Vědci zkoumali statisticky co dělají včely v úle. Zjistili, že určité množství včel (cca 5%) i v sezóně snůšky, nedělá NIC. A tím nemysleli trubce. Bohužel už si nepamatuju, zda zjistili jak dlouho tyto včely žijí. Ale napovídá to, že něco pravdy může být na teorii, že každá včela může být dlouhověkou, pokud se tak z nějakého důvodu rozhodne být. A že určité procento včel v úlu je VŽDY dlouhověkých, jen je v době, kdy včelstvo má 50000 jedinců neregistrujeme. Na konci sezóny se k nim postupně přidávají další z nových generací, až nakonec přečíslí obyčejné dělnice, které ubývají.
U včelstva jako živého superorganismu je potřeba si věci představovat analogově, ne digitálně. Tím myslím, že změny stavu čehokoliv probíhají spojitě a postupně, ne skokově, přepnutím z 0 na 1 a zpět.

Příspěvek: #805

Jsem hodně dlouho krmil včely a nechal je zpracovávat zimní zásoby až na podzim, září, říjen až listopad. A fungovalo to, mimo včel, které vymizely při tom krmení tak u zbylých včel nešlo rozeznat rozdíl mezi včelami, kde se zpracovaly zimní zásoby třeba v červenci a včel, které zpracovávaly cukr třeba ještě v tom listopadu.
Z toho jsem usoudil, že se to tukové tělísko včel může obnovit.
Zpětně vidím, že až cca v posledních 10 letech začalo zhoršování vlivem virových nákaz či čeho a v posledních asi 5 letech se to už ukázalo hodně silně.

Příspěvek: #806

Tak to já mám opačnou zkušenost, po posledním vytáčení v červenci a srpnu, včely vysrknou cukr jako nic. V září se ještě dá dokrmit. Ale loni v půlce října jsem si řekl, že nemají dost zásob a že jim ještě přidám. A už nevzali ani slzu.
U toho tukového tělíska je problém v tom, že nevíš jestli je to ta samá včela. Co když se k zimní generaci přidávají další mladušky vylíhlé v září a říjnu? Mě se ta teorie, že se v červenci vykuklí kompletní zimní generace a to co je před a po, je krátkověké, moc nezdá.

Příspěvek: #807

(12.11.2025 14:19)Tanguero napsal(a):  Mě se ta teorie, že se v červenci vykuklí kompletní zimní generace a to co je před a po, je krátkověké, moc nezdá.

Podle svého dojmu (abych byl přesný) bych stoupání počtu zimních včel rozšířil zhruba na období do 1.9., dokud je přebytek pylu a krmiček. Protože jenom při jeho nadbytku může vznikat velké tukové tělísko.

Příspěvek: #808

No, je to genialni, nechavat si neustale nejake vykrmene nicnedelajici zaloznice, pro pripad nutnosti.
Obe ty teorie do sebe zapadaji. Po slunovratu mnozstvi prace strme klesa (nebudou se muset udrit k smrti) a zaroven prisun kvalitniho krmiva a armady krmicek take (budou klesat),
tak je logicke predpokladat, ze v tuhle dobu vytvori velkou cast tech zimnich zaloh, alias zimni generace.

Příspěvek: #809

Nemám rád tzv. absolutní pravdy.
Dávám přednost obecně platným nebo logicky znějícím principům.
Takže absolutní pravda , že zimní včely vznikají jen od - do, by znamenala, že v historii existence včel by nenadálá
klimatická katastrofa způsobila minimalizaci šanci včel jako celku ve velké oblasti na přežití. Tomu se mi věřit příčí.
Logicky mi připadá obecně platný princip, podle něhož je včelstvo v každé chvíli připraveno reagovat mobilizací rezerv pro zachování existence včelstva podle krizového scénáře. To bez minimálního procenta zimních včel nejde.
A k tomu se mi vtírá neodbytná myšlenka: Jestliže výživa matky ji zajistí dlouhověkost 4 roky, proč by včely zahodily tuto možnost stejným principem prodloužit u části včel život na nějakou rozumnou dobu? Vždyť schopnost matky přežít více než rok by byla k ničemu, kdyby neexistovaly ostatní včely?

Příspěvek: #810

DD napsal...
Je zajímavé, že jsem nikde nenašel, že by se nějaký výzkum zabýval tím, od kdy do kdy se rodí zimní generace.

Dobrý den.
Už jsem o tom tady před několika roky psal, ale ještě jednou to zopakuju.
Zajímavý výzkum na toto téma se prováděl ve Švýcarsku.
V úlech osazeny čtečky rf čipů na všechny vtupy
Líhnoucí včely z testovacích úlů byly opatřeny idebtifikačním RF čipem jak se líhly (byl znám přesný datum narození) .Byl zaznamenáván pohyb jednotlivých včel ven a dovnitř.

V podmínkách Švýcarska se nejvíce dlouhověké včely líhly od 15.9. do 15.10. Včely ,které se líhly na přelomu září a října se vytrácely až v 1 polovině května dalšího roku.
U včel narozených v říjnu dlouhověkost postupně klesala.

A k tomu pozdnímu krmení popíšu jeden svůj pokus.
26.9.2023 do komímu nástavků osazených vytavenými rámky přilétl jeden velký roj .Osadil jsem úl 4x 39x15 (skladuji jen medníkové souše a ještě jen některé). Nakrmeno18 kg cukrového roztoku bylo 10.10.. Včelstvo ještě letos v březnu normálně fungovalo .
Letos v březnu jsem ho daroval kamarádovi ,který o včely přišel.
MK

Příspěvek: #811

Žádná klimatická katastrofa není. Je to jenom pokus zelených ideologů a propagandistů převzít moc nad společností, plošně okrást lidi a firmy a přesměrovat ty peníze k zeleným účelům na podporu sama sebe. A skrz zelené projekty vytvořit vrstvu zelených oligarchů, kteří už v další etapě budou sami silou svých peněz a za ně koupenou mocí udržovat zelené vlády a běh zelených projektů pro sebe a dále tak okrádat lidi. Současní greendelovšti exponenti EU v Bruseli by měli skončit ve vězení.
Jinak ale co se týká pozdního krmení, včely berou jen teplý cukerný roztok. Jak se roztok v krmítku ochladí na teplotu okolí, na podzim pár stupňů nad nulou, přestanou ho brát. On se začne kazit a jak se začne kazit, tím tuplem ho neberou.
S tím rojem to je hodně zajímavé. Včely asi musely být v tom roji hodně nabuzené a tak braly cukr i výrazně studenější a šly se rychle nakrmit i na konci září. Ještě mnohem zajímavější a podivnější je, co vlastně podnítilo, aby se včely tak pozdě vyrojily. V literatuře se mimo sezónu uvádí, že se včely rojí jenom nouzově, když jsou samy v nebezpečí, že v původním úlu zahynou. Uvádí se hladový roj nebo možná roj ohrožený parazity či chemickou látkou. Mohlo by to být taky chybou včelařer, nějakým podzimním spojováním a přílišným posilování včelstva.
U silných včelstev se braní cukru dá zlepšit, když se do krmítka dá ten cukerný roztok přiměřeně teplý. Včely se tím nabudí, rozjedou a mohou roztok tak dostat do buněk dokud je ještě teplý.
Já jsem na to jinak začal používat krmítka, která se velikostí a objemem přizpůsobí sezení včel či zimnímu chumáči a roztok je tam od včel ohřívaný, takže ho včely berou pořád. Objem krmítka se jinak podle velikosti sezení včel a množství jejich tepla mění, v září je klidně objem krmítka litr,, dva , v čase a počasí jako je nyní tak 0,2 - 0,3 litry. Je to objem krmítka, které by měly včely být schopny vybrat přes noc, jak jim trvá vybrání cukru do dalšího večera, krmítko se zmenšuje. Včely se krmí tak tři dny v kuse a když je teplé počasí, potom se nechávají tak tři dny, nebo v mrazivém počasí, kdy nemohou vyletovat ven, odpočinout, aby se průběžně regenerovaly. Dají se tak zpracovat zimní zásoby včelám i když se začne krmit v druhé polovině nebo na konci září, záleží na tom, ja je teplé počasí. A končí se potom někdy v listopadu, kdy je takové počasí jako teď, v noci k nule nebo pod nulou a ve dne na slunci taky jen 8 - 10 st C a včely tak už za slunečného počasí nelétají a současně zdroje pylu v přírodě už jsou minimální. Cukr tak beroi i z těch malých krmítek minimálně.
Co se týká vlivu pozdního krmení na včely, včely na jaře mně připadaly dostatečně životaschopné. Jsou ale slabší, protože vlivem pozdního krmení určité množství včel při tom krmení ubude a současně na jaře přece jen nejsou ve včelách přebytky zásob, ze kterých se na jaře včely rozvíjejí a je teřba je na jaře víc přikrmovat.
Dneska by mohlo možná být zajímavé takovým krmením zkusit opotřebovat a odstranit ze včelstva nakažené včely a tím včelstvo ozdravit.
https://www.vcelarskenoviny.cz/index.php...i-vcelstev

Příspěvek: #812

Pre randy23: ak tvrdíš, že klimatická katastrofa nehrozí, tak mi vysvetli jednu vec. Zhruba dozadu dvadsať rokov tiekol neďaleko mňa "solídny" potok, dával som tam "trkač" a vodu tlačil do nádoby na kopci. Teraz je to len úzka ulička vody a pred rokom úplne zmizol, no vrátil sa.

Příspěvek: #813

(12.11.2025 14:19)Tanguero napsal(a):  Tak to já mám opačnou zkušenost, po posledním vytáčení v červenci a srpnu, včely vysrknou cukr jako nic. V září se ještě dá dokrmit. Ale loni v půlce října jsem si řekl, že nemají dost zásob a že jim ještě přidám. A už nevzali ani slzu.
U toho tukového tělíska je problém v tom, že nevíš jestli je to ta samá včela. Co když se k zimní generaci přidávají další mladušky vylíhlé v září a říjnu? Mě se ta teorie, že se v červenci vykuklí kompletní zimní generace a to co je před a po, je krátkověké, moc nezdá.

https://scientificbeekeeping.com/underst...e-part-9a/

Včely si idú po svojom a majú svoju prirodzenú inteligenciu NI, nie AI.

Příspěvek: #814

Zajimave, ty dva pokusy ohledne dlouhovekych vcel. Nicmene chtelo by to znat kontext. V pripade toho R.Oliviera prednasku, na ktere ten graf prezentoval. Je tam vyrazny nastup plodovani v srpnu a takhle nevime proc k nemu doslo, jestli je to bezne apod.

---

A co se tyce pozdniho krmeni, ze uz vcely nemaji zajem, a roztok se kazi atd.... s tim nemuzu souhlasit, kategoricky.
Jednoduse receno, berou dokud muzou. Pokud byste je krmil (na podzim), ikdyz uz maji velke mnozstvi zasob, tak to by asi mohlo oslabit jejich zajem odebirat dalsi,
nicmene jinak je to dane jen teplotou. Kdyz uz je prilis chladno, tak uz se stahuji do chomace a do krmitka uz nejdou. Zateplena prosakovaci stropni sklenice tenhle problem vyrazne omezuje.
Ja kdyz zacinal vcelarit (jestli chcete dukaz), tak jsem krmil od zari do listopadu, hafo let, no problem. Nechal jsem toho, protoze se skutecne zdalo, ze jim to nesvedci a zkracuje zivot.
Daval jsem silne roztoky, presycene, o neco vic, nez 2/3, ale 2/3 je uz blizko nasycenosti, silnejsi po vychladnuti na povrchu zpetne krystalizovaly. Vypadalo to jako ledova krusta, kdyz to nedobraly, ale takto zakonzerovavne to vydrzelo az do jara.

Příspěvek: #815

(31.08.2025 14:54)Včelař Analfabet napsal(a):  

(31.08.2025 14:44)Dast napsal(a):  ... Na chov matek bych se uz vykaslal, nuti te to oddelovat/oslabovat vcelstva, misto naopak spojovani/posilovani.

Díky, rozumím. Nešlo mi o odchov matek, ale o pozdní si uvědomění, že mám jeden bodavý oddělek, kterému by slušela výměna matky. Takže jsem to jen naslepo zkusil s cílem získat jednu matku a teprve až jsem viděl matečníky, tak mě napadlo, jestli z toho nezískat více (spíše ze snahy se něco naučit než z nutnosti).
Neúspěch mě nezaskočí, ke spojení oddělků (mám jich dost plus jeden pro kamaráda) se teprve chystám. Takže na zimu nenechám žádný slabší či pozdní oddělek, škoda práce.

Dlužím dodatečnou info (s ohledem, na začátečníky, kteří by chtěli zkusit totéž):
a) tehdy jsem se o matku pokusil, ale neúspěšně (trubcokladná matka nebo trubčíce; prostě 2 vajíčka v buňce a po čase jenom trubčí buňky) a tak mi nezbylo, než to udělat tak, jak jsem to původně měl v úmyslu a sice spojit (po odchytu matky) oddělek s bodavou matkou s jiným rezervním oddělkem
b) Přesto si myslím, že pokud bych to při tehdejším počasí udělal o týden dříve (tj cca kolem 10.8.2025), mohl jsem být úspěšný. Protože trubci ještě počátkem září prokazatelně byli, ale průběh velmi pěkného počasí se zvrtnul právě v době předpokládaného snubního proletu.
c) Nevadí, o nic jsem nepřišel a jsem o něco chytřejší (tak pozdě je prostě risk. byť i pozdním čase se superslabý oddělek držel velmi dobře)
d) díky všem, kdož mě na ta rizika upozornili

Příspěvek: #816

Podle diskuzí kdysi a podle tuším jednoho mého nálezu by trubci nemuseli být problém, občas se vyskytnou třeba i v zimě v zimujícím včelstvu, které je v pořádku a má matku. Problém je spíš počasí, v zimě není na prolet a oplodnění a hlavně za nižších teplot nemá oddělek na odchov plodu, která je při vychování nové matky nezbytný.
Neboli podle mne se v pozdním oddělku pozdě na podzim matka spíš oplodní a začne klást, ale oddělek nepřežije kvůli následné výchově plodu či kvůli tomu, že staré včely jsou opotřebované a nové nejsou nízkým teplotám venku a tím mizerným podmínkám uvnitř úlku dlouhověké. Kromě toho, že oddělek je pozdním odchovem matky oslabený a za teplého podzimního počasí podlehne loupežím.
Jinak je ještě další věc, příliš divoké včely automaticky mohou likvidovat cokoliv, co nemá jejich vůni. Zlikvidují mladý plod, přidaný matečník nebo matku, i když se tím odsoudí k zániku a podobně může dopadnout i dobrý oddělek či včelstvo, ke kterému se připojí.