Příspěvek: #161

1200 sazenic malin - to je jen taková malá pobídka, z hlediska získání druhového medu nevýznamné

Příspěvek: #162

Dovolím si doplnit.

Pro představu, jistěže velmi zjednodušeně, ale přesto. Cekový výnos medu za celou dobu kvetení řepky je z hektaru udáván mezi 80-130 kg medu. A to je nesmírně významný zdroj. Jistěže malina nemá stejnou cukernatost ani množství nektaru za 24 hodin, dalo by se to najít, ale představt si každý jistě může umět počet květů na metru čtverečním porostu malin a řepky.

Možná by stálo za to, (jen dle mojí už unavené paměti) sdělit, jak je na tom která rostlina s mednatostí.
Jetel červený dle přísušku a délky rourek, do 0- 80 kg. Louka, pokud je tam významný podíl jetelovin, max 10 kg. Ale svazenka 800-1.200 kg a kraluje akát, který může dát až 1.700 kg na hektar. Potíž je v tom, že akát meduje jen v nížinách a ne všude a ne vždy.

Proto když si někdo vyseje ar či pět nějaké rostliny a myslí, jak si ta zatočí klikou medometu, klame sám sebe. Arů je do hektaru sto...

Příspěvek: #163

1200 sazenic malin z hlediska vynosu medu je jen takova pobidka,mozna rovna casti lesni paseky.Pokud by prisun byl kvuli opyleni,pak tam smysl je,pokud kvuli medu,povazoval bych za smysluplnejsi prisunout vcely k lesu,kde je ta tisicovka sazenic x sto,tisic krat vyssi a ma smysl.

Příspěvek: #164

Na to aby svazenka po našom facélia veľmi dobre medovala tak sa musí zasiať koncom februára preto aby to najviac schytala jarných daždov a mala hlboké korene čo je rozhodujúce na medovanie.

Příspěvek: #165

Předpokládám,že kdo seje ar čehokoli,nedělá to primárně proto aby točil klikou,ale spíš pro zpestření potravní nabídky pro opylovače,a to nejen pro včely.

Příspěvek: #166

Přesně tak. Doplňková pastva, či zdroj v mezerách mezi hlavní snůškou se vždy hodí. Ne každý má potřebu kočovat, nebo plochu na několikahektarové setí nektarodárných rostlin.

Příspěvek: #167

Merkuri si mozna muze dovolit sit svazenku koncem unora.U nas by mu jeste 10.kvetna zmrzla jako brambory,tem co spechaji.

Příspěvek: #168

Josef ale svazenka ti nezmrzne, mě začala růst už na podzim, zimu krásně přečkala a ted kvete......

Příspěvek: #169

Pokud bude mrznout, tak svazenka zmrzne a pokud mrznout nebude, tak nezmrzne - svazenka má odolnost mrazu asi do -6st.C

tvrdit, že běžně přečká zimu je pošetilé

Příspěvek: #170

Kdyz bude mrznout,zmrzne.Zvlast novy vysev je citlivy na mraz.V mych podminkach vysev po pulce dubna.(brambory sazime od 1.kvetna-to uz maji u Pasohlavek 30 cm).

Příspěvek: #171

To je pravda, sů tací, ale tý samí pak majů nervy, aby jim to nezmrzlo. Stane se to tak jednů za tři roky.....To je jak s tů snůšků, u nás začínáme krmit ( zvlášť dyž je sucho ) a u tebe se těšíte na sezonu

Příspěvek: #172

Tady na jihu je to posledni dobou dilema. Pokud neni možnost zalévat, tak sadím brambory koncem března kvůli suchu, letos jsem sadil pozdějc a některé ani nevylezly. Jindy vylezou brzo a zmrznou. Svazenka teprv leze a to jsem ji sadil v půlce dubna.

Příspěvek: #173

Tak já nevim, ale mě už dvě zimy po sobě přežila a určitě tu bylo přes zimu víc jak -6....a na fb mi to potvrdili další včelaři, který zaseli a ted už se jim sama vysemenuje, na podzim vzejde a na jaře rozkvete....je to jak u všeho, ono se toho napovídá, ale realita je prostě taková....

Příspěvek: #174

Tak minus šest je prd mráz. To jen poslední dobou, jak je behem zimy do minus desíti, jsme všichni přesvědčení, jaky to je mráz. A přitom prd.

Příspěvek: #175

Louky,kdyz bude opravdova zima a bude fakt mrznout,svazenka neprezije.Copak letos nejaka zima byla? Nebyla zadna.Taky mi tu poruznu kvete vysemenena z lonska,zplanuje dik mirnym zimam.Ale pokud by prisla poradna zima,svazenka komplet vymrzne.Na to muzes vzit jed,ze je to takhle.Konec koncu puvodni je na jihu USA a v Mexiku.

Příspěvek: #176

Téma se menuje Druhové medy, tak neprovokujte

Příspěvek: #177

(05.06.2020 5:37)Merkuri napsal(a):  Na to aby svazenka po našom facélia veľmi dobre medovala tak sa musí zasiať koncom februára preto aby to najviac schytala jarných daždov a mala hlboké korene čo je rozhodujúce na medovanie.

A u nás by som ju sial ešte v apríli do snehu

Příspěvek: #178

mel jste nekdo nekdy snusku ze svestek a svestkovej/povidlovej med?
na zahrade na spadanejch svestkach je nasobne vic vcel nez vos a motylu.

Příspěvek: #179

Kdysi jsem ho dostal od včelaře někde od Loun. Postup byl takový že švestky s hruškama ztekutil a nějak podával včelstvům. Potom vytočil a naporcoval do malých 1/4l PETek z které se "med" dávkoval jak kečup. Moc druhové to není ale včelstevem to projde. Jen to žeto není med. Ale chutnalo to dobře.

Příspěvek: #180

no na wikipedii pisou ze med vznika sberem a zahustovanim sladkych stav PREDEVSIM z nektaru kvetu nebo medovice.

tak nevim jestli z tech svestek kdyz vysosaj sladky stavy, tak co s nima delaj jinyho nez s nektarem nebo medovici?

nevim jestli to spalej hned nebo odnesou do ulu a ulozej do bunek jako nektar.

necetli jste o tom nekdo nekde neco?