Příspěvek: #361

Každý sklízí pouze to co sám a jeho okolí vyprodukovalo nic víc.Od toho se vše odvíjí,

Příspěvek: #362

Kolegové pokusil jsem se o stručný překlad přednášky Randyho Olivera a najdete ho na mých stránkách pod názvem rok 2018 ve zdravotní sekci

Příspěvek: #363

Přečetl jsem a hodnotím jako dost slabé a nic moc. Myslím si, že existují lepší zdroje informací než tato slabota! Zdraví R. S.

Příspěvek: #364

Je zajímavé pročítat některé hodnotné příspěvky a následně porovnávat skutečnosti ostatních s vlastními. Někdy čtu příspěvek, u kterého mám pocit, že je přesný a s fleku bych ho podepsal. Pak v závěru narazím na větu, která vše z mého pohledu popírá a zelený palec dát nemohu. Píšeme o stejné věci. Podstata je stejná ale detaily se rozcházejí.

Vynechal bych z diskuse pozdější průběh úhynů. Zajímá mě Váš názor na události, které úhynům předcházejí.
Někdo je přesvědčen, že se o všem rozhoduje už na jaře, jiní tvrdí, že všechno přichází v rychlém sledu až v období, kdy úly zůstávají prázdné.
Jak to tedy je?
Už jenom v případě, že je rozhodující období jaro, nelze udělat jednoznačný závěr. Podle mě jsou 2. možnosti.
1. Je rozhodnuto o všech včelstev, co to na podzim odskáčou. (v tomto případě má význam zásah, který obhajuje pan Stonjek - přemetání)
2. Jsou riziková jen některá včelstva, nějakým způsobem oslabená , u kterých se do podzimu rozjede nákaza, která se v kritickém období šíří rabováním, aktivní loupeží a v krátké době popraví zasažená včelstva. (tady už přemetání nepomůže a vlastně může oslabeným včelstvům pomoci k přežití do doby úhynů, kdy se "aktivně zapojí")

I když jsou obě možnosti odlišné, pokud někdo napíše, že rozhoduje jaro, je to vlastně pravda v obou případech.Jenže ..... To jsou možná ty detaily, které nás rozdělují.

Jaké jsou Vaše zkušenosti? Která varianta je podle Vás reálná?
(pro zjednodušení v diskusi zapomeňte na dohady o přesném původci nákazy, zůstaňme jen u nákazy, máte-li zájem se podělit o svůj pohled na úhyny)

Příspěvek: #365

Miroslave co chceš slyšet za odpověd´. Je tu tolik variant, že se netrefíš v předpovědi. A všechno by bylo věštění a ne vědění. Posbírej informace ve svém okolí, přidej svoje, odhadni zimu, NC, zjisti si, jak dopadají včelaři v okolí, jestli poctivě snižují stavy roztočů, sám si udělej kontrolu VD adekvátně tomu konej. Virům se jinak předcházet zatím nedá než prevencí (KM). Toto je tzv. nástavba (dříve se to nemuselo). Dříve existovaly viry také ale roztoč je to hlavní zlo. Jestli ten letošní nebo až ten příští to se teprve ukáže Atd. Já to takto dělám už déle. Lépe poradit neumím. Pokud tě moje reakce pobouřila tak mi promiň.Pokud zde moc exhibuju tak se omlouvám.

Příspěvek: #366

Míro,

ťažko na toto odpovedať jednoznačne. Ak by jar rozhodovala o konci včelstva na jeseň a my sme vedeli definovať charakteristické znaky takéhoto včelstva, bolo by to veeeeľmi jednoduché. Podľa Milana "nemá iskru" treba ho zlikvidovať. Čo to ale tá iskra je? Čo je to slabé včelstvo? Že obsadá sotva jeden NN? Čo s takýmto včelstvom spraví výmena matky? Čo s ním spraví premetenie na medzistienky? ....
Tých otázok je veľa.
Z vlastnej skúsenosti môžem napísať, že včelstvá, ktorým som pomáhal, lebo "nemali iskru" dali sezónu v pohode, aj nejaký med doniesli. Naopak včelstvá špičkové, ktoré doniesli nadpriemer, na jeseň zmizli. Čo si teda teraz vybrať?
Po vlaňajšej katastrofe (40%), s klasickými popísanými prejavmi CCD som tento rok s týmito symptómami mal 4% úhynov. Čo som zmenil? Zaradil som na jar kvôli nozéme Nozevit+ a hneď po agáte som na klieštika nasadil Ekopol. Klieštika som mal pri fumigácii menej ako vlani a taktiž som nespozoroval DWV.
A k tomu premeteniu. Po tej katastrofe som mal túto jar 50 nadstavkov plných zásob. Čo by ste s nimi urobili? Boli všetky zaviečkované, nezaviečkované som ešte v zime vytavil. Tak som to riskol a vytvoril som 35 odložencov a tie zásoby im postupne dal. Ak by sa "to" prenášalo dielom a dielo bol jediný faktor, nemali byť dávno mŕtve? Žijú všetky, drvivá väčšina vo výbornej kondícii, jedno uhynulo kvôli mojej blbosti, neskontroloval som zásoby. Aký vplyv teda bude mať premetenie? Čo to spraví s imunitou včiel do budúcna, keď budú takto každý druhý tretí rok zbavované infekčných tlakov? Ako často im takto pomáhať? Bohužiaľ, budeme sa s tým musieť popasovať sami.

Příspěvek: #367

No já si myslím, že platí obě varianty, u normálního průběhu nákazy je rozhodující červen, tady když se zasáhne třeba proti WDV, tak se dá mnohé zachránit celkem snadno.
Mnohem horší je podzim, včelaři dělají OBROVSKOU CHYBU, že neřeší loupeže. Protože loupená včelstva signalizují problém, který my lidé nevidíme a vzpomeňte si jak dopadla v srpnu loupená včela na podzim. A když takové kolabující včelstvo vyloupí silné včelstvo může se stát, že je do několika týdnů po něm, na včelnici se rozjede domino efekt a je zaděláno na průser. Infekční tlak přestoupí kritickou hranici a loupežící včelstva kolabují. Všímejte si proto loupeží a neváhejte zavřít a zlikvidovat loupené včelstvo. Kdo nechá otevřený úl uhynulého včelstva /aspoň budou mít ostatní víc zásob), je blázen. A věřte mi, že jsem takové případy viděl. a na jaře prázdnou včelnici.

Příspěvek: #368

áno, otázka ale je, či je to zásobami, alebo prenesenými jedincami, klieštikom, alebo čím????

Příspěvek: #369

Roztoč nedokáže zabít včelstvo za tři týdny, budou to viry a největší problém asi bude, že loupežící včely vyssávají otevřený plod. Zásoby..... rozdáte li je na podzim, bývá problém, po zimě většinou už zásoby problém nepředstavují.

Příspěvek: #370

Řekl bych, že po nakaženém kleštíku nebo včele, která buď předá cizí včele potravu nebo při kolapsu s ní přeletí do jejího úlu (přímý kontakt).
Rovněž jsem totiž z položených, vystěhovaných včelstev použil veškeré zásoby a na těchto vyzásobených včelstvech jsem za celý rok nezpozoroval nic neobvyklého, oproti ostatním. Jsou naživu.
Zásoby zůstaly asi tři měsíce přes zimu bez včel. Přemrzly.

Příspěvek: #371

Když je nemocná včela, vyletí z úlu a už se nevrátí. Kleštíka bych na podzim vyloučil. Včel si to musí předávat mezi sebou při krmení. Zbývají víry, bakterie a nosema. Na podzim už jsou dlouhověké včely. DWV bych vyloučil. Tedy pokud ji pohlidáme v době líhnutí dlouhověkých včel. Zbývají bakterie a nosema. Nosema je houba. Krmením v srpnu produkujeme ve včelstvu nadměrnou vlhkostí. Včely se rozplodují a dodají teplo. Vlhko a teplo je ideální pro nošení. Zároveň si rozmnoží mě roztoče před zimou. Zároveň včely jsou jen na cukru. Když bych jedl jen hamburgry od MD, tak to se mnou taky špatně dopadne. Nestaci jen podle ČSV podat chemikálie, ale budeme muset změnit přístup v ošetřování.

Příspěvek: #372

Stále se soutřeďujeme hlavně na VD a asi nám něco jiného, možná podstatného, uniká.
V tomto století jsem až do loňského roku neměl ani jediný zimní úhyn při průměrném počtu 20 - 30 včelstev.
V roce 2017 standartní ošetření jako každoročně. Předjarní M1Aer + fumigace. (Jde obvykle o cca 10% včelstev, u kterých najdu v měli za leden až únor nějakého roztoče).
Letní spad na varoapodložkách naprosto sporadický.
Žádné deformace křídel ani známky paralyzy, úly nepokáleny.
Dostatek zásob po celou sezonu, krmení do cca 20 kg zásob.
Při prvé fumigaci 20.10. spady VD 12VD - 60 VD a všechna včelstva živá.
Žádná loupež.
Při druhé, o 2 týdny později, 1/3 úlů prázdných. Zameteno, uklizeno, bez jediné včelky, všechny zásoby ponechány.
Co mě mělo varovat ???
Pomalu přestávám věřit na roztoče jako na hlavní příčinu kolapsů včelstev.

Příspěvek: #373

Byl jsem na tom stejně. Na včelaře, který o ně přišel, jsem se koukal zkz prsty. On se neumí postarat..... Omlouvám se všem. Prostě to přijde a děláte všechno jako vždy. Nestačí to.

Příspěvek: #374

Prípad úhynu, ktorý opisuje doktor Šumera je typický. Včelárov, ktorí nezažili rovnaké prekvapenie je stále menej. Problém nie je neschopnosť včelára.
Čo rozhoduje o epidémii na včelnici ?
Netreba porovnávať ani obdobie 30 rokov, ale porovnajte dva roky za sebou. Za rovnakých podmienok včelstvá v jednom roku nehynú a v druhom je 40% úhynov. Ktoré činitele sa zmenili a spôsobili 40% úhynov ? Ak je počet VD vektor úhynov a dnes ho eliminujeme z niekoľkých tisícov v minulosti na niekoľko stoviek, tak by logicky úhyny mali 10 násobne klesnúť. Čo sa teda zmenilo ?
Ešte raz, každý 40% úhyn sliepok a prasiat by zmobilizoval papalášov, výskumáky, a rezervný fond vlády. Včely nie. Každý 30% úhyn by mali zmapovať labáky zdarma. Ak je to len kombinácia patogenov a vírusov, tak treba ich zistiť a pomenovať = diagnostika a klasifikácia. V labákoch síce zistia, že vo vzorke je vírus krivých nožičiek a 7 dalších + NA/C +? +??, ale ich kombinácie a ich pôsobenie na včelstvo nikto neklasifikoval a nezoradil. Určite sa potom dá vytvoriť nejaký algoritmus, systém, vademecum... Ale bez labákov to nepôjde. Stále len budeme hádať, čo nam zabíja včely a hádať sa, kto má pravdu a kto nevie včláriť. Zanesme vzorky na veterinu a žiadajme autorizované rozbory. Ak to musíme robiť v prípade MVP, ktorí spôsobuje len zlomok strát, tak prinúťme paplášov, nech sa robia rozbory aj na CCD - neznámeho páchateľa.

Příspěvek: #375

(30.12.2018 21:25)patko79 napsal(a):  Po tej katastrofe som mal túto jar 50 nadstavkov plných zásob. Čo by ste s nimi urobili?

Jeden z kolegů tady psal, že zásoby použil na oddělky a všechny mu padly. Ptal jsem se ho, jak zásoby skladoval - odpověděl jak jsem čekal, doma v teple. To znamená, že si infekci pošetřil na jaro. Přemrzlé zásoby jsou podle příspěvků bez problémů použitelné.

(30.12.2018 22:25)Ali napsal(a):  Rovněž jsem totiž z položených, vystěhovaných včelstev použil veškeré zásoby a na těchto vyzásobených včelstvech jsem za celý rok nezpozoroval nic neobvyklého, oproti ostatním. Jsou naživu.
Zásoby zůstaly asi tři měsíce přes zimu bez včel. Přemrzly.

Ali to opět potvrzuje.

Pro mě důležitý závěr, nákazu ve včelím opuštěném díle likviduje mráz
Při skladování v teple se nákaza přenáší dál a to bez kleštíka !!!
Je to jen jeden dílek do skládačky, nepochybně velmi podstatný.

Příspěvek: #376

A proto by z dotací měl každý včelař nafasovat "včelařský mrazák", když už venku po Silvestru nemrzne

Příspěvek: #377

Ještě si dovolím vytáhnout, to ,co beru za podstatné.

(30.12.2018 22:33)maci01 napsal(a):  Když je nemocná včela, vyletí z úlu a už se nevrátí. Kleštíka bych na podzim vyloučil.

(30.12.2018 22:43)maci01 napsal(a):  Byl jsem na tom stejně. Na včelaře, který o ně přišel, jsem se koukal zkrz prsty. On se neumí postarat..... Omlouvám se všem. Prostě to přijde a děláte všechno jako vždy. Nestačí to.

Příspěvek doktora Šumery - celý

(30.12.2018 21:36)jirka.marx napsal(a):  Mnohem horší je podzim, včelaři dělají OBROVSKOU CHYBU, že neřeší loupeže. A když takové kolabující včelstvo vyloupí silné včelstvo může se stát, že je do několika týdnů po něm, na včelnici se rozjede domino efekt a je zaděláno na průser. Infekční tlak přestoupí kritickou hranici a loupežící včelstva kolabují. Všímejte si proto loupeží a neváhejte zavřít a zlikvidovat loupené včelstvo. Kdo nechá otevřený úl uhynulého včelstva /aspoň budou mít ostatní víc zásob), je blázen.

Příspěvek: #378

Pravdou je, ze jsem nejhorsi dila z padlych (pokalenych - NC, ale jako dusledek, nikoliv pricina) vytavil a souse ci nedostaveny mezisteny jsem letos oddelkum dal a bez problemu. Tedy zatim. Zmenil jsem i zpusob pece, zda se ze k lepsimu podle stavu.
Co me zaujalo pri pohledu pod mikroskop je to, ze vcely, ktery jsem posbiral v podmetu pred 2 tydny na stanovisti s prezivsima s NC, bylo s nizkou nakazou NC. Po Vanocich jsem cilene sel vcelstvo po vcelstvu a mel vicemene problem s poctem vcel na analyzu - kdyz jich bylo 20, bylo to tak tak. Nicmene vsechny tyto vzorky nevykazovaly uz temer zadne spory nosemy. Proste jezdil jsem s mikroskopem po vzorcich a sem tam jednu nasel.
Davku varidolu dostaly jen 8 nebo 10 rijna, dalsi lecba byla 60% KM v houbickovym odparovaci, pak uz jen finalni pokap stavelkou tem, co jeste mely jeste nejaky spad VD v poctu par kusu za tyden. Ne vsem, pred vanocema jsem pokapal ty, co nedostaly pokapano a zaroven se spad nezlepsil.
Kdyz to i porovnam proti lonskymu roku, kdy jsem je pak v unoru vymetaval, je to min tvrdy chemie a sucho v ule. A vcely jsou i klidnejsi proti lonsku, coz by znamenalo ze maji vse jak ma byt (30kg cukru skrmeno behem cervence). Tim ze maji pohodu, bez stresu, o to lepe zvladaji dalsi negativni veci.
Samozrejme, muzeme si to povedet za 3 mesice
Zatim
Chose.

Příspěvek: #379

(30.12.2018 22:36)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a):  Dostatek zásob po celou sezonu, krmení do cca 20 kg zásob.
Při prvé fumigaci 20.10. spady VD 12VD - 60 VD a všechna včelstva živá.
Žádná loupež.
Při druhé, o 2 týdny později, 1/3 úlů prázdných.

Môžem poprosiť o podrobnejší postup:
Aká bola znáška po mesiaci máj.
Kedy ste vytáčal med naposledy.
Kedy ste začal krmiť včelstva a kedy skončil.
Od mája do októbra boli - neboli včelstvá liečené od klieštíka.

Ďakujem.

Příspěvek: #380

Me jeste napadlo - co takhle postriky zemedelcu ?
Vzpomnel jsem si na to v souvislosti s videem od nejakyho mistniho vcelare. A na druhou stranu pokud otrava je vysvetlenim vcel v trave pred ulem, u me ale ne ve velkym mnozstvi. Nicmene to mohla bejt dalsi cast skladanky i u me nepreziti zimy.
Pokud je ma uvaha spravna, holky si ukladaji "striknuty" nektar do ulu a k tomu i dalsi nektar, ktery je ok. Nicmene jak neni snuska a neni cerstvy nektar, zacnou vyuzivat ulozeny. Zde zalezi na miste ulozeni castecne spatneho nektaru. S tim uplne zhumusenym vcely nedoleti, umrou po ceste nebo prave pred uly. To pro "vysvetleni". Nicmene od podzima vcely jedou na ulozenych zasobach a zde muze byt kamen urazu, jak narazi na ten "spatny". Kdyz je neotravi, tak muze jen rozhodit imunitu a spustit ono domino vedouci ke skaze. Ac jste nic nezanedbali, VD zadny ci minimalni, zasoby ok, pyl ok, ... Pokud je pocasi jako bylo letos, muze to jit po vcelnici opravdu jako domino. A pritom prvni (a ?jedina?) pricinu muze byt postrik na poli, ktery treba jen vitr vezme na sousedni sad nebo pole.
Jen ma uvaha a nazor amatera
Chose