Příspěvek: #361

Je to tady trochu "ode zdi ke zdi". Buď se provede poslední ošetření amitrazem už v listopadu, a to i po období poměrně teplého podzimu, nebo by se mělo rozebírat včely i ve zcela nevhodném počasí. Když jsem psal o podložkách, měl jsem tím na mysli, že jsem během prosince na nich nacházel různá stadia plodu a z toho usoudil, že při ošetření druhou fumigací ma konci listopadu tam ještě plod byl.

Ano, teoreticky bych měl včelstva rozebírat a drásat plod, ale včelám to prostě dělat nebudu, protože teploty na konci listopadu u nás se už jen párkrát přiblížily deseti stupňům a v prosinci zůstávaly setrvale hluboko pod nimi. Takový zásah by byl v příkrém rozporu se snahou nevystavovat včelstva zbytečnému stresu. Množství jednotlivých včel by navíc uhynulo na sněhu... Proto se při druhé fumigaci ještě smířím se zbytky plodu, ale třetí ošetření se snažím provést právě až v té polovině prosince, kdy již lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že včelstva přerušila plodování. Každý ale nechť si rozhoduje o včelách podle svého uvážení. Já jsem přesvědčený, že bych nyní po období nedávných silných mrazů a několika ledových dní ve většině včelstev plochy zavíčkovaného plodu nenašel.

Příspěvek: #362

No nevím, ať se k tomu vyjádří i jiní. Ale včelstvo plodující na konci listopadu? A nyní mezi svátky kdy obvykle přichází oteplení. Kdysi jmse dělával třetí fumigaci právě o vánocích. Nyní již několik let jednou, dvakrát Grifin.

Možná je to nezateplenými úly a podhůřím, no nevím. Zjaímavé budou zkušenosti jiných.

Pak ale znovu volám - proč si to zaručeně bezplodé období kolem slunovratu leckde již blokují odběrem zimní měli?
Pak by měl být mejlepší temrín ošetření 15. prosinec až 15. leden. To by tam neměl být zavíčkovaný plod.

A nebo vliv zateplených úlů?

Ale Kraňka bez plodové přestávky? nevím. Moje podle všeho už dlouho neplodují.

Příspěvek: #363

Kaji, ja už roky min. 12 ako kontrolujem včelstvo na plod, som ani raz nezaznamenal v novembri-listopadu nenašiel plod, preto tento mesiac používam ako zásadný na zničenie posledných klieštikov vo včelstvá a tebe to nemusí zdôrazňovať čo to pre včelstvo znamená. Preto si prvú fumigáciu "dovoľujem" až 20.8, druhú 1.10 a tretiu 10.11, a to je všetko!

Posledných 30 rokov boli zimy atypické, teploty vystupovali nad nulu už začiatkom slnovratu a potom po celú zimu, Včelstvá na vyššiu teplotu vždy reagovali ošetrovaním plodu, viem z vlastných skúseností, pretože som si plod v januári či ferbruári odfotil a zaznamenal do zápisníku (včelstvu som nikdy neublížil),raz som kontroloval včelstvo 16 januára a našiel som niekoľko desiato mladých včiel, niektoré sa mi vyliahli pred očami. Ak si odpočítame od tohoto dátum 21 dní, tak matka prvé vajíčka nakládla hneď po slnovrate (teploty od 1 do 4°C), ale bol to len jeden prípad. Potom po každom zvýšení teplôt vždy som nachádzal zaviečkovaný plod aj 2 až 4 dm2 a to na dvoch rámikoch. Úžasný svet včiel.

Příspěvek: #364

Za fumigace 20.8 a 1.10. Vás asi moc včelařů nepochválí. Zatím Amitraz zaplaťpánbůh funguje, ale fumigace v době, kdy včelstva ještě mají zavíčkovaný plod, je nejlepší způsob, jak u roztočů začít vytvářet rezistenci.

Příspěvek: #365

Antonovi je to jedno, jemu to funguje a po něm potopa, ....

To je stejné jako když někdo nedoužívá antibiotika. Jemu to i snad prospěje, co dál je pak problém příštích generací.

Bohužel existuje podložená vědecká teze která říká, že k rezistenci dochází ať už ošetřujeme dobře či špatně, je to jen otázka času - tedy počtu aplikací.

Doufejme že účinnost Amitrázu nás přežije.

Příspěvek: #366

KaJi a prečo potopa, veď u mňa pôsobí klieštil už od r. 1986 a cíti sa dobre až do doby kým mu neponúknem Amiraz. Moja srtratégia jeho ničenia je dobrá, množstvo klieštikov vo včelstvách nie je vysoká do 7 mesiaca, no v Auguste sa začnú hromadiť, tak všetkých foretických zásah postihne a tlak Vd sa zníži, včelám pomôžem a to je mojím cieľom. Možno by som mal tento zásah urobiť už okolo 10.8, možno by som druhý zásah by mohol vynechať, ale načo riskovať. Keď tak sledujem dianie u vás, tak máte do včiel viac zásahov do včelstiev ako ja, veď začínate náterom plodu, atď.

Bol by som rád, keby som si prečítal hodnovernú štúdiu, prečo klieštik doteraz sa nestal rezistentný na amitraz, podľa toho čo som doteraz prečítal v literatúre už sa tak malo dávno stať a nestalo sa. Chémia v živote ľudstva je bežná, i keď sa sem tam ozvú hlasy vedcov na rezistenciu ľudí na chemickú látku, ako teraz penicilín. Lenže klieštik na rozdiel nás nepríjíma tieto látky ústami, ale cez vzdušnice. Nebude tu príčina, že klieštik vzdoruje tejto chemickej látke?

Příspěvek: #367

(20.12.2012 0:56)Vladimír Polyster napsal(a):  Za fumigace 20.8 a 1.10. Vás asi moc včelařů nepochválí. Zatím Amitraz zaplaťpánbůh funguje, ale fumigace v době, kdy včelstva ještě mají zavíčkovaný plod, je nejlepší způsob, jak u roztočů začít vytvářet rezistenci.

To vytváření rezistence vyplývá konkrétně z čeho?
V návodu je sice doba aplikace až od 30.9., ale z kontexrtu vyplývá, že je to proto, aby se nepoužíval v době, kdy je ve včelstvu konzumní med.
Vždyť se ošetření nařizuje až do v dubna tam, kde se má natírat plod (tedy v době, kdy už plod ve včelstvu je).
Z toho mi vyplývá, že rezistence nehrozí používáním v srpnu, ale zřejmě jeho nadužíváním. A Anton varidol používá pouze 3x, jek je u nás stále také nařízeno.

Příspěvek: #368

No, on by Anton zřejmě mohl použít v tom srpnu i jinou účinnou látku, než je amitraz. Možná by mu dokonce zahubil i některé roztoče ukryté pod víčky plodových buněk.

A nátěr M-1 se dělá právě proto, že fumigace varidolu nepronikne pod tato víčka. Varidol má pak zabít roztoče na živých včelách. Když si představím, kolik je roztočů v srpnu ukryto na zavíčkovaném plodu...

Příspěvek: #369

Pri aplikácii nie je dôležitý dátum, ale prítomnosť plodu. Ja som nemal vo včelstvách plod už v poslednej dekáde septembra. Takže aplikácia amitrazu, čo sa týka vhodného obdobia (bezplodového) je individuálna podľa lokality i včelstva.

Příspěvek: #370

Je třeba upřesnit nátěr plodu v dubnu. V Česku je toto opatření aplikováno u včelstev, kde je podle vyšetření spadu měli nadlimitní počet roztočů. To určuje veterina vyhláškou. Vyšetření (počítání roztočů) je ale hodně diskutbilní. I my jsme měli jeden rok brouků ve vzorcích, jako když máku naseje, ale výsledek laboratoře 1,3 / včelstvo. Podle mne jsou výsledky laboratoří určovány úplně jinak, než oficiálně deklarovanými metodami. Ale to je úplně jiný šálek kávy.
V rámci objektivity je třeba říci, že v tom vzorku jsou jednak roztoči "oficiální", tedy ti, kteří ve sledovaném období na podložku skutečně ze včelstva spadli přirozeným úhynem, a zadruhé roztoči, které včelstva na podložku vyhodila rámci očisty chomáče a úlového prostoru. Tedy především ti, kteří se na tu podložku měli dostat bezprostřeně po ošetření a měli tak zmizet s vyčištěním. Jenže - poznejte, co je co.
I kdyby byly výsledky laboratoří objektivní, z výše uvedeného stejně natíráme.
Nevím jaká je situace na Slovensku. Pokud není nařízen plošný sběr měli v lednu, drtivá většina včelařů nenatírá, protože o tom ani neví a nic je proto nenutí.

Příspěvek: #371

Vážení možná je to mimo téma uvidím dnešní ometání podložek ukazuje,že 1/3 včelstev má plod tak kde je ta přestávka?
Čtu zde zase o léčení s plodem o plodových přestávkách a vychází mi z toho, že většina včelařů (a nemějte mi to za zlé vy kterých se to netýká) nemá zájem chovat zdravá včelstva. Tím, že neodstraní plod při druhém a následném podzimním ošetření „porušují veter. vyhlášku a tím šíří nebezpečnou nákazu – varoózu.“ (bráno s rezervou) Takže vesele porušujem a přitom reptáme že jo.
Přitom je zde již řešení- podzimní ošetření KM v délce 20ti dní, uskutečněné až od 1.10. - které je účinnější než 3x fumigace a co je nedůležitější nevadí plodování. Jenže to není zase v MVO. Tak si potom nelze vybrat, že.
P.S. Při kontrlách podložek jsem na roztoče nenarazil.

Příspěvek: #372

Radek Krušina napsal(a):To vytváření rezistence vyplývá konkrétně z čeho?
V návodu je sice doba aplikace až od 30.9., ale z kontexrtu vyplývá, že je to proto, aby se nepoužíval v době, kdy je ve včelstvu konzumní med.
Vždyť se ošetření nařizuje až do v dubna tam, kde se má natírat plod (tedy v době, kdy už plod ve včelstvu je).
Z toho mi vyplývá, že rezistence nehrozí používáním v srpnu, ale zřejmě jeho nadužíváním. A Anton varidol používá pouze 3x, jek je u nás stále také nařízeno.

Varidol usmrtí v zavíčkovaném plodu jen sem tam nějakého roztoče. Ostatní přežijí a jejich organismus si může zvýšit odolnost vůči Amitrazu. Pokud někdo fumiguje opakovaně každý rok v době, kdy značná část roztočů je v zavíčkovaném plodu, může se postupně vyvinout generace VD, kteří budou vůči léčbě odolnější a účinnost Varidolu může klesat. Přesně to se už stalo v mnoha oblastech s Gabonem.
U jarního léčení by pouhá fomigace byla zcela nedostatečná a udělala by stejnou škodu, jako ta předčasná v podletí.
Proto je nutno nejprve všechen plod natřít přípravkem M1 Aer, který v roztoku proniká víčky a hubí roztoče i uvnitř buněk.

Tento příspěvek by patřil spíše do tématu Fumigace, případně Varroa destructor.
Dávám ho sem proto, že je odpovědí na dotaz, položený v tomto vlákně.

Příspěvek: #373

Je bezne, ze vcelstva okolo zimneho slnovratu zacinaju v juznych oblastiach plodovat. Ale podla mna ten november a zaciatok decembra tam plodovacia pauza urcite je.

Příspěvek: #374

(20.12.2012 10:07)NitraM napsal(a):  No, on by Anton zřejmě mohl použít v tom srpnu i jinou účinnou látku, než je amitraz. Možná by mu dokonce zahubil i některé roztoče ukryté pod víčky plodových buněk.

A nátěr M-1 se dělá právě proto, že fumigace varidolu nepronikne pod tato víčka. Varidol má pak zabít roztoče na živých včelách. Když si představím, kolik je roztočů v srpnu ukryto na zavíčkovaném plodu...

Téma je už mimo, ale ak chcem odpovedať NitraM, tak to môžem len tu.
NitraM toto je výsledok môjho snaženia troch fumigácií 20.8, 1.10 a 5.11

I prvá fumig. 20.8 priemer 41,3 Vd na včelstvo

II druhá fumig. 1.10 priemer 91.7 Vd ny včelstvo

III tretia fumig. 6.11 priemer 10,3 Vd na včelstvo

---

Priemer spádu Vd na včelstvo 143,5 ks.

AK si všimne prvú a druhú fumigáciu, že práve prvá fumigácia mala zmysel na zníženie celkového zníženia počtu klieštikov v druhej fumigácii Možno by prvá fum. mohla byť o 10 dní skôr, vyskúšam. Celkový priemerný spád klieštikov je však dobrý, ak nie výborný!
Odporúčaš mi používať v auguste inú hubiacu látku, ale ťažké je zbavovať sa takého účinného, rýchleho a jednoduchého spôsobu a pritom je aj lacný. Môj med cez výkupného agenta ide i na západné trhy, zatiaľ neprišlo žiadne negatívne avízo, že med je zamorený zbytkami amitrazu.

Příspěvek: #375

(20.12.2012 15:08)Anton Turčáni napsal(a):  Môj med cez výkupného agenta ide i na západné trhy, zatiaľ neprišlo žiadne negatívne avízo, že med je zamorený zbytkami amitrazu.

Ale Antone, právě v tomto chápání problému si zjevně mnozí nerozumíme. V mém příspěvku http://www.vcelarskeforum.cz/tema-1-kula...3#pid39133
probírám,že množství léčiva je v celém úlu zoufale malé a tedy nakonec v budoucím medu vlastně nezachytitelné. Proto Ti odběratel nemá co reklamovat.
Problém je ale jinde - především v době Tvého 1. a částečně i 2. ošetření je ve včelstvu ještě plod, i když ho už není nijak závratné množství. A v tuto dobu jsou prakticky všichni kleštíci ukryti pod víčky. Na ně tedy léčivo nepůsobí buď vůbec (což by byl ideální stav) nebo jen velmi částečně, čímž si na to léčivo zvykají za vzniku oné rezistence. V tuto dobu (hlavně 1. ošetření) tedy zasáhneš pouze tzv. foretické roztoče, tedy ty, kteří se pohybují mezi včelami. A těch, jak vidíš i z Tvých čísel není zrovna z celkového počtu nejvíc. V 1. ošetření shazuješ necelých 30 % všech roztočů a to je zoufale málo!!! Těch ostatních 100 ks (více než 70%) už získává rezistenci. Na datum 20.8. (termín Tvého 1. ošetření) přece existují metody s podstatně lepší účinností.
A pro nás nejde v tomto úhlu pohledu o amitráz v medu, ale o to, že po vzniku rezistence na amitráz nebude včelstva čím léčit. Anebo jinak - jeden z velmi účinných prostředků prostě zmizí pro svou neúčinnost. Z hlouposti a ke škodě včelařů.
Mnozí z Vás mne v tuto chvíli ve světle alternativních prostředků na tlumení varroázy (KM, KŠ) sice napadnou, ale já to rozhodně nepovažuji za dobré řešení. Prostě nepřipusit - teď dobrý, po nás potopa.
Naši předchůdci nám včelařský obor předali v celkem dobrém stavu a bylo by hodně dobré, abych toto s úctou mohli slyšet i od našich vnuků.
iRP

Příspěvek: #376

(20.12.2012 14:27)Vladimír Polyster napsal(a):  Varidol usmrtí v zavíčkovaném plodu jen sem tam nějakého roztoče. Ostatní přežijí a jejich organismus si může zvýšit odolnost vůči Amitrazu. Pokud někdo fumiguje opakovaně každý rok v době, kdy značná část roztočů je v zavíčkovaném plodu, může se postupně vyvinout generace VD, kteří budou vůči léčbě odolnější a účinnost Varidolu může klesat. Přesně to se už stalo v mnoha oblastech s Gabonem.
U jarního léčení by pouhá fomigace byla zcela nedostatečná a udělala by stejnou škodu, jako ta předčasná v podletí.
Proto je nutno nejprve všechen plod natřít přípravkem M1 Aer, který v roztoku proniká víčky a hubí roztoče i uvnitř buněk.

Já těm obavám rozumím, ale jde mi o to, jak je to nebezpečí velké.
Podle toho jak to nařizuje veterina alespoň u nás, tak to asi bude něci jiného než u gabonu.
U gabonů je pokud si to dobře pamatuji v návodu přímo varování před delší dobou aplikace kvůli rezistenci. Varidol působí okamžitě kontaktně po mnohem kratší dobu.

U varidolu je pouze v nařízení veteriny někde doporučení, jinde nařízení, rozdrásání zavíčkovaného plodu při třetí aplikaci na podzim. Tedy se předpokládá, že při první a někdy i druhé tam plod je. Nehledě na to jaro, kdy to někde veterina nařizuje spolu s nátěrem plodu a dokonce, pokud je rezistence na látky z gabonů, tak nátěr nahrazují opakovanou fumigací varidolem.

Proto mi přijde neseriózní to dávat do protikladu s ošetřováním Antonovým, který na jaře varidolem nikdy neošetřuje, při třetí aplikaci má vždy včelstva bez plodu tak jak je to u nás nařizováno, a při jeho ošetřování se mu po desetiletí rezistence nevytvořila.

To nepíšu proto, že bych tak ošetřoval nebo chtěl ošetřovat.
Já, pokud bych varidol použil, tak výjimečně jednou maximálně dvakrát u ohrožených včeltev.

Také se omlouvám za diskusi asi trochu mimo téma.

Příspěvek: #377

Já ty obavy mám taky jen trochu. ALe proč to masívně porpagovat.

Dneska budou léčit v srpnu a už někomu nevysvětlíš že nemá léčit v únoru, což už zaznělo na konferenci.

Amitráz je asi poslední zbraň co funguje, já bych s ní tak zacházel.

Nebo je zde ještě jiná účinná látka na trhu co nemá potíže s rezsitencí či značné vedlejší účinky.

Já bych třeba použití amitrázu nenařizoval 3-5x jak je to dnes ale povoloval jen jednou. Když má něco účinnost 97% a víc procent, tak proč to děšlat 3x a ještě na jaře. A to jaro, to mi leží v krku ještě víc i s vyšetřením zimní měli které je za tím. To v tom včelstvu nezůstane po nátěru ani jediný živý roztoč?

Příspěvek: #378

(20.12.2012 15:08)Anton Turčáni napsal(a):  Môj med cez výkupného agenta ide i na západné trhy, zatiaľ neprišlo žiadne negatívne avízo, že med je zamorený zbytkami amitrazu.

Antone, nezlob se na me, ale Tvýho agenta nezajímá, co más v medu.

Veselé svátky

Příspěvek: #379

Amitraz v priestore na vzduchu veľmi rýchle oxiduje a rozkladá sa. Poznáme to najmä my, Slováci, na našom výrobku Avartin. Otvorené balenie (ktoré ma byť od výrobcu vakuovo zabalené), je po pár týždňoch nepoužiteľné! Preto je podľa mňa Taktic, alebo český Varidol lepší a hlavne spoľahlivejší. Vďak "kvalite" Avartinu som si myslel, že mám včely bez klieštika! Úhyn ma presvedčil o opaku!

Příspěvek: #380

Po přečtení rozhovoru s panem Crhou v minulém MV, bych se pokusil vyzkoušel fumigaci smetence případně roje. Každopádně fumigovat nově usazované včelstvo v době kdy je ještě bez díla a bez plodu.
No jo, ale jak na to? Dá se fumigovat rovnou v rojáčku/plemenáči ( hodně malý prostor ) nebo je dobré včely přesypat do nástavku?
Předpokládám, že vzhledem k objemu fumigovaného prostoru ( max. 1 VN 39x24 ) bude stačit 1/2 papírku a 1 kapka.
Pokud to není tak jednoduché jak si myslím, děkuji za rady.