Toto fórum používá cookies
Toto fórum využívá cookies pro ukládání vašich přihlašovacích údajů, pokud jste zaregistrováni. Pokud nejste, ukládá vaší poslední návštěvu. Cookies jsou malé textové dokumenty uložené na vašem počítači. Cookies uložené tímto fórem mohou být použity pouze na této webové stránce a nepředstavují žádné bezpečnostní riziko. Cookies na tomto fóru také ukládají konkrétní témata, která jste si přečetli a kdy jste je naposledy četli. Prosím potvrďte, zda chcete přijímat nebo odmítnout toto nastavení cookies.

Cookie budou uloženy ve vašem prohlížeči bez ohledu na volby, aby se zabránilo opětovnému pokládání tohoto dotazu. Budete mít možnost změnit nastavení pro soubory cookie kdykoliv pomocí odkazu v zápatí.


Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlas(ů) - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
GENETIKA ROSTLIN (NEJEN VČEL).
Autor Zpráva
Tini Offline
Posting Freak
*****

Příspěvků: 921
Připojen(a): 18.11.2015
Hodnocení:  
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #1
RE: Genetika včel
(18.12.2020 10:45)Heteropteryx napsal(a):  Příkladem jsou například beztrnné ostružiny. Starší beztrnné odrůdy ostružin jsou sice beztrnné, ale chuťově za moc nestojí. Zjistilo se totiž, že geny trnitosti a chuti leží blízko sebe a často se spolu s trny odstranila i ta ostružinová chuť. Až když se na to přišlo, tak u moderních beztrnných odrůd je to už podchycené a chuť zůstává.

Ahoj Petře, odbočím od včel, mám ne moc dobrou beztrnou ostružinu, které jsou tedy ty "chutné" nové odrůdy? Děkuji za info, pokud znáš odpověď.
19.12.2020 15:49
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Heteropteryx Offline
Senior Member
****

Příspěvků: 447
Připojen(a): 09.06.2015
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #2
RE: Genetika včel
Tini: Tak jsem zjišťoval a omlouvám se za nepřesnou informaci. Od kolegy, který se věnuje profesně celý život drobnému ovoci jsem zjistil, že i ty nové beztrnné odrůdy ostružin chuťově za moc nestojí, ať už se o nich píše cokoliv. Pokud prý chce člověk chutnou ostružinu, musí akceptovat trny. Ideálně získat odkopek odněkud, kde ta ostružina roste padesát let... To že jsou sice otrněné, ale chutné staré odrůdy.
Hlasování: Tini (+1)
18.01.2021 9:57
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Tini Offline
Posting Freak
*****

Příspěvků: 921
Připojen(a): 18.11.2015
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #3
RE: Genetika včel
Díky, nenapadlo mne, že na ten dotaz ještě myslíš. Objednal jsem na jaro ostružinu s trny, tak snad bude lepší, než to co mám nyní a jak píšeš, ještě odkopnu od tchýně nějakou starší odrůdu, co mají na zahradě.
Hezký den
T.
18.01.2021 10:33
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
tom.50 Offline
Posting Freak
*****

Příspěvků: 4.042
Připojen(a): 25.10.2012
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Vykání
Příspěvek: #4
RE: Genetika včel
(18.01.2021 9:57)Heteropteryx napsal(a):  Tini: Tak jsem zjišťoval a omlouvám se za nepřesnou informaci. Od kolegy, který se věnuje profesně celý život drobnému ovoci jsem zjistil, že i ty nové beztrnné odrůdy ostružin chuťově za moc nestojí, ať už se o nich píše cokoliv. Pokud prý chce člověk chutnou ostružinu, musí akceptovat trny. Ideálně získat odkopek odněkud, kde ta ostružina roste padesát let... To že jsou sice otrněné, ale chutné staré odrůdy.

Nemyslím si, že tohle platí obecně. Už před ww2 můj otec zasadil na zahradě kuturní ostružiny tak strašně trnité, že i jen výmladky v trávě byly nebezpečné. Rodily velmi bohatě a měly velké ovoce, ale silně nahořké a kyselé s docela houževnatým středem bez chuťi. To beztrnné moderní ostružiny jsou proti tamtěm sladká pochoutka.

Zahradu jsem prodal a vůbec nelituju, že jsem si neodkopnul tuhle ostružinu, kterou jsem nikdy u nikoho neviděl. Byla svým způsobem unikátní, když ničím jiným tak stářím přes 80 let.
18.01.2021 19:52
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Heteropteryx Offline
Senior Member
****

Příspěvků: 447
Připojen(a): 09.06.2015
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #5
RE: Genetika včel
tom.50: Jasně, ne všechny odrůdy jsou skvělé, některé nejsou skvělé jen v některých podmínkách. To už si každý musí vyzkoušet a najít, co mu chutná. Tohle byla prostě spíše obecná rada.

Vegetavině se rozrůstající rostliny tvoří časem celé "houštiny" jednoho klonu, odborně se tomu říká polykormony. 80 let na "nedobrou" ostružinu v zahradě to je dost. Na druhou stranu se předpokládá, že takto klonálně rozrostlé porosty rákosu v nejteplejších oblastech republiky tu mohou být už od pominutí poslední doby ledové a jejich stáří se blíží k 10 000 let.
Hlasování: tom.50 (+1)
20.01.2021 16:14
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
tom.50 Offline
Posting Freak
*****

Příspěvků: 4.042
Připojen(a): 25.10.2012
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Vykání
Příspěvek: #6
RE: Genetika včel
Ostružinu jsme nechávali jednak - vzpomínka na tátu, jednak měla ovoce vždy - ptactvo si jí nevšímalo a rostla v koutě zahrady, kde ani nijak moc nevadila. Vlastně jen když se sekala tráva králíkům máma si to tam sekala sama a jako děti jsme nesměli. A taky, i když naše ostružina nebyla nic moc, pokud vím, tak ve vsi s asi tisícem obyvatel jsme měli ostružinu jen my.
V lesích tady tenkrát ostružiny nebyly vůbec, byla to vzácnost.
20.01.2021 19:52
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
stefanos689 Offline
Posting Freak
*****

Příspěvků: 1.464
Připojen(a): 07.09.2012
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Tykání
Příspěvek: #7
RE: Genetika včel
Mám asi 20 různých angreštů s trny a chuť výborná. Pak jsem někde pro zajímavost koupil a zasadil i 3 beztrné, ale chuť je tak mizerná a slupka tak kožovitě tuhá, že letos půjdou ven.

Nekolik desitek vcelstev na ramkove mire 2/3 Langstroth, Dolnomoravský úval 160 - 200 m.n.m.
Hlasování: tom.50 (+1)
20.01.2021 20:44
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Pavel Holub Offline
Posting Freak
*****

Příspěvků: 3.758
Připojen(a): 08.11.2009
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #8
RE: Genetika včel
U mne hojně roste divoký angrešt, má jen velmi drobné trny, které skoro nepíchají, plody malé žluté vynikající chuti. Těch se dočkám jen výjimečně, když nepodlehnou padlí. Podobné je to se včelami, nezbude, než oželet některé výborné vlastnosti a preferovat přežití.

Dezorganizovaný.
Hlasování: stefanos689 (+1)
20.01.2021 22:33
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
tom.50 Offline
Posting Freak
*****

Příspěvků: 4.042
Připojen(a): 25.10.2012
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Vykání
Příspěvek: #9
RE: Genetika včel
Pane Holube.

Udivuje mě co píšete o padlí. Můj otec přinesl těsně po válce ze zámeckého parku (obrovský park 78 ha, anglický typ, vlastně smíšený les) odkopek divokého angreštu. Měl děsně chlupaté plody s tenoučkou slupkou, chlupy hebce měkké a úžasnou chutí a netrpěl nikdy ničím. Keř byl hustý, obrovský, plody velikosti ptáčnic a možná o malinko větší (o hodně větší než v parku- tam to rostlo jen ve stínu pod vysokými stromy). Sladký. Nejlepší angrešt jaký jsem kdy ochutnal. Nějak se mu pověnujte, pohnojte ho kompostem, prostříhejte slabé a odumřelé větve. Odvděčí se.

Jo, plody na tom našem byly zelené a ani v parku nebyly žluté. Dozrával jakoby postupně, bylo dlouho na co na zahradu chodit. Plodil neskutečně hodně.

Stefanos

Dejte jim ještě šanci. Víte, máma chtěla furt ten keř divokého angreštu vykopat, přece byl chlupatý, divoký a nehezký a jí nechutnal (takovej blbej, v parku vykopanej plevel)...
20.01.2021 23:26
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
gupa Offline
Posting Freak
*****

Příspěvků: 2.001
Připojen(a): 07.06.2011
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Vykání
Příspěvek: #10
RE: Genetika včel
(18.01.2021 9:57)Heteropteryx napsal(a):  Tini: Tak jsem zjišťoval a omlouvám se za nepřesnou informaci. Od kolegy, který se věnuje profesně celý život drobnému ovoci jsem zjistil, že i ty nové beztrnné odrůdy ostružin chuťově za moc nestojí, ať už se o nich píše cokoliv. Pokud prý chce člověk chutnou ostružinu, musí akceptovat trny. Ideálně získat odkopek odněkud, kde ta ostružina roste padesát let... To že jsou sice otrněné, ale chutné staré odrůdy.

Razím si svůj názor, vše záleží jak je buňka vyživována. Pokud je beztrnná ostružina bez valné chuti, může zato složení půdy pod ní. Je to stejné u kvality nektaru z nektárií posléze u medu. Bez správné výživy je i mizerně medu.
22.01.2021 14:51
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Heteropteryx Offline
Senior Member
****

Příspěvků: 447
Připojen(a): 09.06.2015
Hodnocení: Nesouhlasím s příspěvkem   Souhlasím s příspěvkem
Oslovení: Je mi to jedno
Příspěvek: #11
RE: GENETIKA ROSTLIN (NEJEN VČEL).
Slíbil jsem napsat něco o rybízech a angreštech.
Nejprve doporučím tuhle knihu: https://www.kosmas.cz/knihy/211425/netra...u-zahradu/
Četl jsem ji celou, určité kapitoly pak násobně a byl jsem překvapený. Je to kniha autora z USA a tam jsou exotikou rybíz a angrešty. V mnoha státech je dodnes zakázáno jejich pěstění. Protože přenášejí rez, jejímž druhým hostitelem jsou pětijehlicové borovice, které mají výrazný podíl v americkém dřevařském průmyslu a tahle rez je decimuje. Pro nás pěstitele je spíš problémem americké padlí, které výrazně snižuje výnosy. Buď musíte stříkat nebo se snažit pořídit modernější odrůdy, které jsou v tomto ohledu odolnější. Botanicky patří rybízy a angrešty do rodu meruzalka. Pro nás včelaře jsou přínosné květem v průběhu dubna a května. Pěstují se tu okrasný rybíz alpinský - kvete spíš nenápadně, často bývá v městských výsadbách jako živý plot. Je to dvoudomá rostlina. Dále americká meruzalka krvavá s nádhernými květy v odstínech červené (podle kultivaru) a meruzalka zlatá (krásné květy barvy zlatého deště). Obojí jako ceněné okrasné kvetoucí rostliny. Meruzalka zlatá je často podnoží stromkovitých rybízů a angreštů, někdy vyžene výhon a snaží se je přerůst. Z jedlých druhů má význam rybíz černý, existuje i forma se zelenými kuličkami v době zralosti (nemá někdo?), dále rybíz červený, který se pěstuje i v kultivarech s bílými a růžovými plody no a angrešt. Přes ptáky se všechny meruzalky rozšiřují semeny a občas vyroste kultivar, který je chutný. Já zatím měl tu smůlu, že tyhle rostliny, které jsem nechával, jestli nějaký použitelný výsledek budou mít, tak ovocem nestály za nic...
V rámci pěstění rybízů a angreštů na plody tu je jeden nešvar. Lidi se je bojí prořezávat, takže z keře je za 5-10 let džungle - plodí málo, malé plody, klesá výnos, chuť i aromatičnost plodů. Je třeba se nebát a prořezávat. Správně prořezávat. Černý rybíz a angrešt plodí na jednoletém dřevě. Tedy jeden rok vyrostou výhony, druhý rok se na nich utvoří květy a plody. Červený a bílý rybíz plodí na dvouletém dřevě. První rok vyroste "prut", druhý rok na něm vyrostou kratší větvičky a teprve třetí rok na nich květy a plody.
Při sázení těchto rostlin je třeba je oproti tomu, jak rostly asi o 5-10 cm utopit do hlíny. Dobré je je mulčovat trávou (já k tomu přidávám jako hnojivo vyvařené voští po tavbě vosku). Rozmnožují se snadno ve stáří dělením trsů, kdykoliv hřížením nebo zakořeněním ustřihnutého prutu ve vlhké zemině.
Hlasování:
BOBC (+1), edo (+1), Pavel Holub (+1), goro (+1), Tini (+1)   Zobrazit vše

27.01.2021 15:06
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Pravděpodobně související témata ...
Téma Autor Odpovědí Shlédnutí Poslední příspěvek
Bug Genetika včel gupa 110 12.020 01.02.2021 14:48
Poslední příspěvek: KTM
  Šlechtění včel Čermák Kv. 122 77.122 18.05.2018 8:34
Poslední příspěvek: Milan Havelka
  Testování čistícího pudu včel - hygienický test (HT) PetrM 14 12.765 05.05.2015 5:45
Poslední příspěvek: Havelka Jan

Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)
KontaktyPortálNahoruNa obsahOdlehčený (archivační) módMobilní verzeRSS | Nastavení souhlasu s cookies