Příspěvek: #21

U nás, cca 450 m.n.m akáty sice jsou, ale dávají jen pyl-ani to není zanedbatelné. Jinak ze stromů je vynikající javor klen, javor mléč, kaštan-jírovec a v teplejší lokalite samozřejmě i kaštan jedlý. Nenáročné keře jsou dříny, svídy, hlohy.

Příspěvek: #22

(17.03.2021 12:08)Albert Gross napsal(a):  Krušinu včely majú radi, ale je to malý krík a pomaly rastie. Ak tam má mokro, môže vyplniť peľové medzery vrbami napr. 3 a 5 tyčinková. 300m2 na znášku nemá vplyv. Zameral by som sa preto na peľodajné rastliny v peľových pauzách.
Otestoval by som všetky dostupné druhy. Trvá to viac rokov a podľa výsledku by som sa zariadil.

Čo sa osvedčilo na Orave Tebe Albert ??

Příspěvek: #23

Stromky prinesú prvý úžitok až po 10-15 rokoch a maximálny aj po 50 rokoch. Pár stromov znášku neurobí a med z javorov bude možno vytáčať až môj syn.
U nás na Orave by som sadil javor a vrby. Darí sa aj planej čerešni /kvitne krátko spolu s trnkami/, ale lipa nemeduje, hoci je na nej rušno. Zaujímavá je vrba 5 tyčinková, ktorá kvitne v máji spolu s hlohom v znáškovej medzere. Ale žiadne veľké plochy.
Po smrekovej kalamite by nám javor nahradil stratu medovice, ale lesníci ho nesadia.
Moje stromky síce včelám pomôžu, ale určite by ich nezachránili. Ich sadenie viac prospieva mne

Příspěvek: #24

(17.03.2021 9:48)stefanos689 napsal(a):  Také ne, ale jeden bez na zahradě na bezový květ a bezinky neuškodí. Teoreticky by na bezu mohla být medovice. Merkuri už určitě bezovou medovici vytáčel

U nás je bezů mraky, přímo na mezi u včelnice je jich spousta, loni byly extrémně oblepený mšicema, ale včelu jsem tam nikdy neviděl....

Příspěvek: #25

Nevčelárim spôsobom, po mne potopa, takže aj 50 rokov je skvelá vyhliadka
V mesačnej krajine po vyrúbaných lesoch sa rozmnožila akurát tak breza. Z javorov nebolo minulý rok nič.
Čo sa týka trniek a hlohu, tak mám dojem, že v našich podmienkach moc nemeduje, teda ak vôbec.
Lipy nám tu nedávno povytínali a poorezávali, aj keď dobrých 5 rokov z nich nič nebolo.
Vŕby je tu pomerne dosť, aj tej päťtyčinkovej, ale jar nesmie prepršať či premrznúť.
Čerešňa je dobrý nápad. Nedávno som si doniesol pár jednoročných koncov z konárov čerešne, ktorá rastie vo výške 800 mnm. Povedal som si, že keď už to tam nevymrzne, tak u nás to musí aj medovať.
Máte niekto nejaké typy, ako to spoľahlivo zakoreniť ? Ideálne by bolo vegetatívne množenie, aby si zachovala svoje vlastnosti.

Příspěvek: #26

Vrba trojmužná je keř, kvete celkem brzo, vlhko je pro ni v pohodě, vrba pětimužná je keř až strom, kvete zhruba v čas jabloní. Některé kultivary javorů jsou taky keřovité s různou dobou kvetení, kaliny, zimolezy... Pro podletí netvařec křovitý. Střemcha obecná kvete IV/V, střemcha pozdní V/VI. VI kvetou škumpy - stromy až keře, střižnolisté kultivary (např. Laciniata) si udržují keřovitou strukturu. Kerie japonská kvete na jaře, a pak trochu i v létě, ostružiníky. Do stromů pustit břečťan, plaménky, chmel, opletku (Fallopia), loubinec pětiprstý a trojprstý...

---

Aculeus:
Třešně se roubují, jiné vegetativní množení fungovat nebude...
A na holiny nejen bříza, ale i topoly, ideálně samčí rostliny, které dají nejen nektar, ale brzy z jara hodně pylu. Topol osika, bílý, černý, balzámový a mnozí kříženci. Topoly se též dobře množí vegetativně zimními letorosty jako vrby. Takhle jsem si vloni namnožil asi 20 řízků topolu balzámového, který jsem našel v Olomouci na sídlišti. Navíc topoly mají i velikou odolnost vůči chladu.

---

Liliovník tulipánokvětý - rychle roste, vydrží až -30 °C, kvete V-VII.

Příspěvek: #27

Hloh obecný je trnitým keřem nebo také i malým stromem s kulovitou korunou dorůstající do výšky cca sedm metrů. Trny jsou dlouhé až 2,5 cm. Listy hlohu obecného jsou střídavé, obvejčité s okrajem listu laločnatým, dlouhé tři až pět centimetrů, trojlaločné až pětilaločné, na bázi klínovité, zelené. Květy jsou krásně bílé barvy s červenými prašníky (nepříjemná vůně), jsou pětičetné, široké 1,5 cm, v chocholících po pěti až deseti. Květe v květnu až červnu. Květ hlohu obsahuje silice, quercitin a qurcetin, listy kyselinu krategovou a oleanovou, plody obsahují hlavně třísloviny, glykosidy a cukry. Plody jsou červené eliptické malvice, dlouhé 1 cm, obsahující nejméně dva semena.

Typické stanoviště je většinou tam, kde je hloh na plném slunci, převážně humózní, propustné půdy. Hloh také tvoří souvislé houštiny na okrajích lesů, na stráních, ale i na kamenitých mezích a v plotech. Nejčastěji hloh obecný spatříme v řídkých lesích, většinou v listnatých nebo borových lesích. Avšak vyskytuje se i u cest od nížin až do hor. Hloh obecný pochází původem z Evropy a severní Afriky a na východě zasahuje až po Himálaje. A u nás hloh obecný můžeme spatřit po celém území ČR, od nížin až po hory.

Další uplatnění je pro nenáročné planě jako rostoucí dřevina, listnaté a smíšené lesy, okraje lesů, plody slouží jako potrava pro ptáky.
Rozkvétá v polovině května a je významnou jarní snůškou, je výbornou nekraro- i pylodárnou rostlinou.

Příspěvek: #28

Naše hlohy fungují jako ženijní zátaras, pokud jsou v souvislém sponu. Ideální je přeroubovat nějakým velkoplodým hlohem např. Crataegus pinnatifida - má využitelné plody, kvete stejně hojně a nemá trny. Před třemi týdny jsem z naroubovaných hlohů odstraňoval větve podnože a zapomněl jsem si rukavice. Už jsem se pro ně nevracel a vypadal jsem, jako kdyby mě přepadl zdivočelý dikobraz.

Když trošku odbočím, tak je dokladováno, že na východě v Polsku a dál používali osázení klátů kolem dokola trnkou jako zátaras proti medvědům. Hloh by podle mě fungoval stejně.

Příspěvek: #29

Trnka obecná je od země hustě větvený keř, vysoký až 3 m. Listy se zpravidla vyvinou až po odkvětu. Její přirozeně husté porosty slouží jako úkryt drobné zvěři a pro hnízda užitečného ptactva.

Květy mají vysoký obsah nektaru a pylu, jsou výbornou jarní pastvou včel. Kvete v dubnu, v podhůří v květnu.

Příspěvek: #30

Heteropteryx, chýba mi tu Tvoja nadmorská výška a oblasť v ktorej včeláriš, aby som mohol Tvoje rady brať za relevantné pre naše studené Kysuce.
Štepenie je o niečom inom ako to, na čo sa pýtam. Ale aj tak ďakujem za ochotu.

Příspěvek: #31

Aculeus: 650 mnn CHKO Žďárské vrchy, okolí Hlinska

Příspěvek: #32

Ano, hloh je výborný, ale musím říct, že u mě doma nerote v okruhu 5 km ani jeden keř. Na druhém stanovišti , cca o 20 km dál je jich sousta, pod lesem , kolem ilnice , za zdí hřbitova..I hloh má asi nějakou specifickou podmínku, co potřebuje- podloží možná ?

Příspěvek: #33

Tomáš R: Vysít semena. Hloh je v zásadě plevel, co se planých hlohů týká. Jde i přesadit, ale dělá se to blbě, protože to je skoro na bagr... i malé rostlinky koření hodně hluboko a kořeny to ne vždy rozchodí...

Příspěvek: #34

Dobře propustné půdy a slunce.

Příspěvek: #35

(17.03.2021 16:32)Heteropteryx napsal(a):  Tomáš R: Vysít semena. Hloh je v zásadě plevel, co se planých hlohů týká. Jde i přesadit, ale dělá se to blbě, protože to je skoro na bagr... i malé rostlinky koření hodně hluboko a kořeny to ne vždy rozchodí...

Petr, rovnako sa množí aj čerečne ptačí - semenáč. Roubují sa len kultury. Plánka rastie z kôstky a to nám stačí.
V Bardejovských kúpeloch je namiešaný starý vysoký les oi. z lipy, javora a čerešne + jedle. Včelárske eldorádo.

Příspěvek: #36

Heteropteryx - k tomu hlohu bych měl dotaz. Tom.50 tu před časem psal, že ta semena z plodů prý vyklíčí až druhým rokem, že napřed musí projít trávicím traktem ptáků...což tedy ale nevylučuje, že můžou vyklíčit ten samý rok, když je ptactvo dostatečně rychle zpracuje.

Nevíš tedy prosím, jak to je? Já mám nasbíráno pár hrstí plodu hlohu co zůstaly přes zimu na keřích, tak jsem je při procházkách trochu očesal s tím, že zkusím zasít, ale abych věděl, kdy je začít chodit kontrolovat, zda vyklíčí hned nebo až po roce v půdě....nebo jestli je to blbost?

díky za vysvětlení, pokud s tím máš praktickou či teoretickou zkušenost.

Příspěvek: #37

Albert: jasně, ze semen to stačí, ale než se začalo cíleně šlechtit, tak první ovoce a zelenina byly v zásadě náhodně najité semenáče či mutace, kterých si někdo všiml a ty už dále vegetativně množil. Absolutně netuším, jak je to s genetikou ovocných stromů ohledně tolerance k chladu, ale je pravděpodobné, že potomstvo tolerantního stromu bude různorodé a někteří jedinci budou chladu odolní a jiní naopak na chlad citliví. Vzhledem k tomu je roubování nejjistější přenos vlastnosti.

Jinak takovým náhodně najitým semenáčem chutného, kvalitního a chladu odolného jablka je odrůda Benecké, které bylo náhodně nalezeno v Krkonoších v katastru obce Benecko. Dalším takovým náhodným objevem je kříženec hrušně a jeřábu známý jako hrušeň Tatarova. Ta je známa už snad někdy z 18. století ze západní Evropy, dostala se do Prahy do botanické zahrady v Tróji, kde si ji všiml pan Tatar a podle něho se jmenuje. Náhodným mutantem je třeba brusnice chocholičnatá (lidově kanadská borůvka) kultivar Cabernet splash. Ta byla získána tak, že si kdosi všimnul v prodeji rostliny odrůdy Toro, která měla červené listí. Takže je to vlastně jen vizuálně jiné Toro, kde se začalo výrazně v listech produkovat červené barvivo.

Čechy i Slovensko jsou úžasné krajiny, kde je neskutečné bohatství typů krajiny a reliéfu, a tím samozřejmě typů původní vegetace. Od vysokohorských alpínských luk nad hranicí lesa až po teplé šípákové doubravy Pavlovských vrchů nebo teplé měkké luhy Žitného ostrova. Od skoro ledovce až po skoro subtropy

---

TomasK1: Některá semena potřebují speciální zacházení. Například u akátu a podobných bobovitých stromů urychlí klíčení, když se na ně nalije horká voda z rychlovarky nechá vychladnout, jiným prospěje několik týdnů chladu v chladniččce, jiným přes noc v kyselině nebo je obrousit... Žaludek ptáků je jako kyselina... naruší se tvrdé obaly, které umožní vstup vnější vlhkosti a to spustí kaskádu biochemických procesů, která skončí vyklíčením. Chytrou knížku mám doma, tak snad nezapomenu do ni kouknout...
Pro samostudium:
Množení rostlin / Alan Toogood / Slovart 2008

Příspěvek: #38

Je nejak pre vcely uzitocny rakytnik rašetliakovy? Nikdy som si nevsimol ze by nejak kvitol aj ked plodu mava pozehnane. Dakujem. Nech sa dari majstri

Příspěvek: #39

Ještě mě napadá bobkovisen , je stalezelena a vypadá hezky . Krásné voní a včely ji mají rády. Jinak bych určitě zvolil drin, budete znej mít užitek a včely taky.
Heteropteryx
Opletku bych se bál, je schopná porust i celý panelák
.

Příspěvek: #40

Přidám podobnou otázku, co vysadit či vysít do kamenité meze jako podrost pod vzrostlé listnáče, jako spodní patro, aby to prosperovalo a bylo dobré pro včely?

Také se přidávám k prosbě o informacích o množení hlohu semeny. Hloh je můj nejoblíbenější keř.

No a když už jsme u hlohu. Pokud je v podrostu zastíněn vyšším stromovým patrem není moc bujný, naroste pár dlouhých hubených šlahounů, které padnou k zemi. Dal by se takový hloh v podrostu třeba střihem dovést k tomu aby kosterní větve (kmínky) byl pevnější a měl více kosterních větví a hezky rozvětvené? Jak by se měl takový střih provádět.

Děkuji předem za rady. Bobc