Příspěvek: #41

Bohumil, hloh rastie aj do výšky 4-5m medzi lieskami. Idealne ako nezatienený soliter, alebo na okraji vysokého porastu. U nás sa mu darí na vápencovom podloží. Vysoký les ho zadusí.
Na medzu by som zasadil malé semenáče hlohu, ktoré sa dájú vykopať kdekoľvek a máš odpoved na všetky otázky

Příspěvek: #42

TomasK1: Hledal jsem tu: https://www.databazeknih.cz/knihy/rozmno...eru-101356 a píší, tam, že semena přelehávají jeden, dva a dokonce i tři roky. Projití trávicím traktem ptáků je může tedy stimulovat, jak tu včera bylo zmíněno. V knize doporučují nechat nasbírané plody shnít, a pak z nich teprve vybrat třeba na cedníku semena. Ale i další psí kusy s tím dělat. Pokud těch semen je hodně, tak se smířit s tím, že to bude klíčit několik let A nebo jak píše Albert, přesadit. Ale chce to krumpáč, protože hloh pevně koření...

amigo: Rakytník kvete brzy na jaře, zhruba v době, kdy kvetou kamčatské zimolezy (borůvky). Je to rostlina větrosnubná, to znamená, že pylová zrna mají vzdušné vaky, pomocí nichž létají, tedy na objem pylu málo využitelné hmoty a energie pro včely. Květy jsou velmi nenápadné, kvetoucí samec se pozná, že po zatřepání větví z ní práší pyl. Ale nikdy jsem na něm neviděl včelu ani nikde nezaznamenal, že by byl pro včely využitelný.

Dub 6: bobkovišeň je dobrá i v tom, že kvetení často v sezóně zopakuje, i když v menší míře. Dřín jeden mám, ale zatím malý, ještě bez plodů. Nevím, jestli už na něj u nás v 650 mnm není zima. Chutnal jsem ho jednou a přišel mi odporně kyselý, ale možná planý jedinec a ještě nezralý, nevím... ale sleduju ho A opletku mám navednou na strom (vrbu), kterou co 4 roky pokrátím, tak se drží oboje rostliny v normě...

BOBC: Podrost pod listnáče? Určitě cibuloviny - sněženky, bledule, narcisy, ladoňky, křivatce, česneky a další jarně kvetoucí druhy. Čemeřice, tlustonitník (Pachysandra), pomněnkovec (Brunnera), plicník, z větších třeba popelivky, líčidlo, ploštičník, pitupník ("žlutá hluchavka"), kostival, kakosty. Z keřů třeba mahonie a pámelník.

Příspěvek: #43

čo sa týka hlohu bolo mi povedané že ho treba stratifikovat. Najprv z nich odstráňte tu dužinu (mechanicky, alebo ak to necháte trochu vo vode nakvasit, pôjde to lepšie). A tie zrnká potom dať do mokrého piesku a buď do pivnice alebo na spodok chladničky. Na jar vyklicia. Ide to aj vysevom do pareniska. na jeseň vysiat, na jar začnú rásť. Moja osobna skusenosť je taka že na jar som takto pripravil asi 400 semien do piesku a dal do pivnice. Po novom roku som zistil že ked otec uskladnoval mrkvu do piesku tak použil aj z vedra kde som stratifikoval semena takže možno o rok. Inak ho moc u nás nie je a v okruhu 2 km od včelnice viem o štyroch čo je škoda lebo kvitne na prelome juna ked je u nás bezznaškove obdobie.

Příspěvek: #44

Sázel jsem že semen kdoule,výsledek 0.Posledni rok pokusu s kdoulemi jsem s nechutí zahodil zeschle tvrdé plody na kompost a ejhle,kdoule mám 3.Nejhloupejsi sedlák má vždycky největší brambory

Příspěvek: #45

viete mi niekto poradiť či sa jedna o vrbu päťtyčinkovu (salix pentadra). (Nadmorská výška 830mnm)

Příspěvek: #46

Z tohodle obrázku tak poznám, že se jedná o samici. Ale pokud je to aktuální fotka, pravděpodobně to vrba pětimužná bude, protože na ni semena zůstávají docela dlouho a nejsou hned odfouknuta, jako u jiných vrb. Dále se vrba pětimužná pozná, že její větvičky jsou na rozdíl od jiných vrb velmi lesklé, vypadají, jako by je někdo nastříkal bezbarvým lakem. Koukněte sem: http://flora.upol.cz/data/syllabuses/vrb...educed.pdf

Příspěvek: #47

Já jsem asi před týdnem vysázel kolem nového stanoviště cca 100 řízků vrb, převážně se jedná o Vrbu lykovcovou

Příspěvek: #48

Jen to napíchas do země? Nebo je nějaká následná péče? Kolik necháváš koukat? Díky za odpověď.Bob

Příspěvek: #49

Heteropteryx: Dříny jsou moje oblíbené keře- na jaře pro včely jedinečný zdroj velkého množství pylu, na podzim spousta plodů-ano, jsou trpké a kyselé, ale když je z nich marmeláda, nemá konkurenci ani chutí, ani barvou. A taková pálenka z dřínků- to je samostatná kapitola. Sběr je jednoduchý, nechat opadat či střásat na podloženou plachtu.Konečně má velmi tvrdé dřevo, z něhož se dříve vyráběly např. cívky pro nitě soustružením apod.

Příspěvek: #50

a jak se ty dřiny daji mnozit? jento stejne komplikovane jako s hlohem nebo snazsi?

Příspěvek: #51

Tak u nás množíme řízkováním. Semena jsem vysévat nezkoušel

Příspěvek: #52

(18.03.2021 20:05)BOBC napsal(a):  Jen to napíchas do země? Nebo je nějaká následná péče? Kolik necháváš koukat? Díky za odpověď.Bob

Ano jen jsem to napichal do země. Podle mého kamaráda botanika by měla být hlavně u té Vrby lykovcove úspěšnost ujmutí veliká. Tam jde spíš o to co okoušou srnky. Píchám to aby dvě třetiny toho řízku byla pod zemí.

Příspěvek: #53

(18.03.2021 16:48)Vladimír Bielak napsal(a):  
viete mi niekto poradiť či sa jedna o vrbu päťtyčinkovu (salix pentadra). (Nadmorská výška 830mnm)

Môže byť, na jeseň je veľmi chlpatá. Má voskové listy.

Příspěvek: #54

BOBC: Tyhle krátké vrbové řízky se mohou zapíchnout celé. Koukat nemusí nic. Ale pokud cca 1/3 - 1/4 kouká, není to problém. Následná péče spočívá v odstraňování plevele, protože silné zastínění to zabije. Dá se to třeba zamulčovat. Nevím, jak je to s okusem srnkami. Srnky a dobytek nejvíce okusují vrbu trojmužnou, protože ta není hořká. Já měl spíš problém, že mi to zničil srnec, když vytloukal parůžky...

Tomáš R: Díky za info. Dám jim tedy šanci. To o dřevu jsem nevěděl. Vím, že tvrdé dřevo má zimostráz, ale o dřínu jsem to nikdy neslyšel.

Příspěvek: #55

Problém bude srnec vytloukajici paruzky,takze oplotit.Rad odre lýko z kmínku.

Příspěvek: #56

https://www.zahradnictvi-montano.cz/drin...002312-b2b
Sazenice dřín.
Jinak když chcete nakupovat keře. Tak skolky Montano jsou dle mého nejlepší.. mají snad úplně všechno.

Příspěvek: #57

Toto je Drienka a má tak zhruba 46 rokov, plody červené a kvety milujú včely až sa to tak tam hemží čo berú peľ.
Vyraste to tak 4 m vysoko.

Příspěvek: #58

Javory, lipy, duby, borovice, jedle, pár ovocných stromov = cca 350 nových sadeníc na vyklčovaných miestach.

Příspěvek: #59

Mi sme vysadili 800 javorov pred 3 rokmi a stromky sme dostali zadarmo. Okrem toho 80 líp a aby to nič neobžralo tak pletivo okolu kmeňu stromku. Pre mňa je zaujimavejšia lipa lebo po agáte nahadzujem peľochyti a vtedy je lipa v kvete a ta dáva hodne peľu.

Příspěvek: #60

(02.05.2021 11:18)Albert Gross napsal(a):  Javory, lipy, duby, borovice, jedle, pár ovocných stromov = cca 350 nových sadeníc na vyklčovaných miestach.

Albert paráda, zavolaj ma za 20 rokov na obhliadku

Super, škoda len, že noví vlastníci napr. u nás takéto medze plné líp neváhajú vyklčovať