gupa
Posting Freak
Příspěvků: 2.145
Připojen(a): 07.06.2011
Hodnocení:
Oslovení: Vykání
|
RE: Jen tak
Přesnost v kádrování a schopnost odhadnout lidi je to samý, jako odhadnout snůšku na tom nebo onom stanovišti. Snůška lze odhadnou na určitou procentuální úspěšnost vhodnosti. Jsou daný a doporučený hodnoty počtu přísunů k určité plodině, tz. jde spočítat kolik včelstev má být přisunuto nebo se nacházet ve snůškové kondici natom nebo onom entomofilním produktu který vyžaduje opylení. Kádrem je každý včelař který používá kola k převozu včel, pokud se vezme to, že je placen zato, aby dělnice které by měly být zapojeny do výrobního procesu práce jsou tak rozprostřeny v terénu které opylení vyžaduje. Kádr dělá podobně to samý, přesunuje pracovní sílu na pracoviště a musí být schopen odhadnout jestli je ta parta nebo člověk perspektivní nebo ne.
V oblasti kádrování jsou členové vyzýváni k odhlasování funkcionáři ČSV ke vhodnosti volby té či oné funkce. ČSV je plný tajemníků, předsedů, pokladníků a brzo prý místopředsedů a důvěrníků, zdravotních referentů, zdravotních referentů, referent pro akce jako výstavy, referent pro kontakt s obecním úřadem nebo podobně atp. Členstvo ČSV je v podstatě ve svém hlasovacím právu kádrem při obsazování těchto funkcí.
Kádrováním lze nazvat některé stavy hodnocení včelstva při průzkumu okolí úlu a tvoření kast po další komunikaci mezi ssebou. Kádr je sociální prvek stejně i včelstvo je sociální hospodářské zvíře které sociálně nejen funguje přes sezonu ale i tak zimuje, což je rozdíl oproti jiným blanokřídlým a používá kasty včel v k určitým pracem...
|
|
Hlasování: | |
10.07.2020 20:43 |
|
tom.50
Posting Freak
Příspěvků: 4.015
Připojen(a): 25.10.2012
Hodnocení:
Oslovení: Vykání
|
RE: Jen tak
(10.07.2020 22:09)Bud napsal(a): A podle čeho rozhodnout,zda zimovat na 2 nebo 3 VN?
To vám mělo být teoreticky jasné ještě než jste si včely pořídil. Vy jste před pořízením vč nikoho z praktiků nenavštívil a nepožádal o základní poučení?
Tudíž podle informací z několika knih o chovu včel. Nejlépe starých českých o chovu naší včely v našich podmínkách. Cizí kydy o chovu vlašky v jiných klimatických podmínkách s jinými snůškami jsou vám na dvě věci, asi nemusím psát jaké to jsou. I jen v rámci ČR a jen s Kraňkou jsou neskutečné rozdíly!
Zopakuju vám svojí základní poučku. Včelařství je odvětví zemědělství. Jestli je orat a sít učňák, chov dobytka maturita, pak chov včel jsou dvě vysoké. Jestli se domníváte, že relevantní informace získáte "bezpracně" doptáváním na intenetu, tak Bůh s vašimi včelami.
|
|
Hlasování: | NitraM (+1), Rudolf Stonjek (+1), Vítězslav Richtr 2 (-1), patko79 (-1), Jan Petřík (-1) |
11.07.2020 0:52 |
|
Kohout
Posting Freak
Příspěvků: 8.022
Připojen(a): 25.02.2011
Hodnocení:
Oslovení: Je mi to jedno
|
RE: Jen tak
(10.07.2020 17:24)tom.50 napsal(a): (10.07.2020 13:10)gupa napsal(a): Schéma podvodu je furt stejný, ponaučení je nutno si vzít z období porevoluci, kdy se elektrifikovaly obce pod záminkou levného zimního vytápění elektřinou. Nakonec takto elektrifikované obce byly donedávna největšími producenty emisí, protože podvod spočíval vtom, aby si lidi natahali dráty a nové rozváděče a nové topidla a nakonec ani neotočili spínačem protože podmínky se změnily, eletřinou topit bylo nejdražší možností a začali sypat zpět uhlí do kotlů.
Přesné, jasné, nevyvratitelné!
A vždy se najde dost dutohlavů, kteří každou lumpárnu nadšeně vítají a hýkají blahem. Mělo by být referendum a platit by to vždy měli jen ti, co to chtěli. A byl by pokoj! Jednou pro vždy.
A pak že není zavedená eletrika pro auta.
Já si to dobře pamatuju. Znám pár lidí co v té době vyhazovali kotle a chlubili se že jim topení bude platit stát (my). A pak i rozčarování když ten mejdan na státní (naše) útraty skončil. Přesně jak píše tom, jasně a nevyvratitelně, topení ve vlastním bytě by si měli platit jen ti co se v něm ohřívají. A ne já z dotací. U toho mně se hýkat blahem nechce. Jednou pro vždy. Ale tenkrát jsem na ta takhle nepohlížel. To až teď. S odstupem času když už ze VF vím že veškeré dotace jsou lumpárna.
Píšou že stát chtěl ulevit od komínů a topení elektřinou se tehdy jevilo jako vhodná možnost protože elektrifikace už tu byla. A také proč stát časem od dotování přímotopů upustil a co s tím dál.
Na počátku slávy přímotopů stál stát a jeho dotace. Když se na počátku 90. let dotoval nákup a instalace přímotopů, hlavním argumentem bylo, že tak pomáháme ulevit špinavému českému ovzduší. Pro přímotopy, respektive jejich majitele, se však situace postupem času nevyvinula zrovna příznivě – podle nedávných informací (článek je z roku 2013) stát v dnešní době naopak zvažuje zavedení podpory na to, aby domácnosti využívající přímotopy vyměnily tento zdroj za jiný, méně finančně náročný.
K dotacím na přímotopy vedly podle odborníků převážně ekologické důvody. Vzhledem k vysoké ekologické náročnosti a nízké efektivitě zdrojů vytápění většiny československých domácností na začátku 90. let hledal stát cesty, jak přejít na „nízkoemisnější“ zdroje vytápění.
Elektrické topení se jevilo jako výhodná možnost – elektrická síť (na rozdíl od plynárenské) byla v té době již dostatečně rozvinuta, navíc byl dostatek výrobních zdrojů elektřiny, které využívaly buďto jádro, nebo domácí hnědé uhlí. „Dalším důvodem bylo vytvoření nástroje (HDO [dálková regulace odběru, pozn. red.] v kombinaci s přímotopy) pro lepší řízení soustavy – její bilancování respektive zabezpečení spotřeby mimo špičky, ve večerních hodinách,“
V 90. letech opravdu došlo k radikálnímu zlepšení kvylity ovzduší a za úspěch lze považovat vyčištění velkých zdrojů. Sázka na přímotopy v domácnostech však příliš nevyšla, ačkoli podpora přímotopů podle názoru některých odborníků velmi vyhovovala elektroenergetickým firmám a sázka na růst spotřeby elektřiny byl i jedním z argumentů pro stavbu Temelína.
Podpora přímotopů tak byla po několika letech zastavena. Jednak z ekonomických důvodů, jednak kvůli přirozené transformaci české energetiky z konce 90. let na tržně orientovanou. „Dotace elektrických přímotopů by znevýhodňovala plyn vůči elektřině a jiným zdrojům paliv, což nebylo v zájmu státu. Dále se již v té době ukazovalo, že narovnání cen elektřiny pro domácnosti na tržní úroveň by mohlo vyvolat sociální problémy a zkomplikovat proces transformace sektoru v případě, že by se elektřina masivně využívala na vytápění,“ Důkazem správnosti této domněnky může být současná situace v Bulharsku a Rumunsku, kde netržní ceny elektřiny pro domácnosti vedly k masivnímu rozvoji přímotopů a velmi teď komplikují tamním vládám transformaci energetiky na tržně orientovanou.
Podle analytika Jiřího Gavora z poradenské společnosti ENA přitom náklady na přímotopy ve srovnání s ostatními alternativami v průběhu let nijak enormně nevzrostly. Vytápění elektřinou podle něj totiž vždy patřilo mezi nejdražší způsoby topení a cena elektřiny je stále relativně vysoká.
Rozdíl spočívá v tom, že zatímco cena elektřiny pro domácnosti v 90. letech nereflektovala skutečné náklady její výroby a distribuce, po liberalizaci trhu s elektřinou v roce 2006 se do ceny promítá jak distribuční (regulovaná), tak i silová (neregulovaná) složka elektřiny.
Já přímotopy mám. Za své peníze. Měl jsem kalkulaci od tří dodavatelů a náklady na vytápění domu byly od 9200 do 9800 Korun ročně. Rok 2012 nebo tak nějak. Zapnul jsem je jednou.
|
|
Hlasování: | TomasK1 (+1) |
11.07.2020 10:48 |
|
TomasK1
Posting Freak
Příspěvků: 2.949
Připojen(a): 09.02.2020
Hodnocení:
Oslovení: Je mi to jedno
|
RE: Jen tak
Praha 300 m n.m., okr. Písek 425 m n.m.
|
|
Hlasování: | |
11.07.2020 16:30 |
|