Příspěvek: #15281

Já teda každý rok mám ve všech včelstev několik rámků pylu a to při 400 včelstvech na jednom místě......nevím kde včelaříte, ale zdá se mi to dost podivné, že ho tam nemáte při pár kouskách.....letošní rok je trošku vyjímka, protože je září a říjen hodně studené a včely skoro nelítají, takže toho pylu tam bude méně, ale zase jsou už bez plodu, což je taky dost neobvyklé na tuhle dobu.

Příspěvek: #15282

Pokud to není taky vliv virů, tak to je jednoznačně výrazné zhoršení snůškových poměrů u mě v okolních zahradách na vesnici

Příspěvek: #15283

A co děláš aby se to zlepšilo?

Příspěvek: #15284

Tak pokud člověk nevlastní X hektarů pozemků v doletu včelstev nebo politicky neprosadí akci "do každého katastru 10 hektarů včelařských rostlin a dřevin " a podobně, tak moc šancí nějak zásadně lepšit snůškové podmínky nemá.
V rámci vlastní zahrady to je spíš pouze na podněcování.

Příspěvek: #15285

Nemám včely v zemědělské krajině, tak nemám zkušenost, ale nedá se domluvit s místními zemědělci,lesníky?
Jinak za mou krátkou včelařskou praxi jsem vysadil cca 100 vrb, několik javorů, akatů, keřů, zachránil jsem desítky cibulek sněženek před zasipáním, dvě lípy. Kamarád sází různě po mezích ovocné stromy. Samozřejmě vše po domluvě s majiteli pozemků.
Ono se tomu musí věnovat také trošku energie a pak to jde.

Příspěvek: #15286

No a kolik těch stromů a keřů ti úspěšně roste? Zasadit 100 vrb, to mám hotovo ve třech za jedno dopoledne. Ale ochrana těch stromů a keřů před zvěří ve volné přírodě je dneska dražší, než vlastní sazenice. A v létě za extrémních teplot to musíš polévat (pomohli hasiči s caskou). A ne rok, ale dva roky, tři roky. Občas to i vyžínat, ať to tráva nezahluší. Dosazovat to, co nepřežilo zimu. Zemědělci s postřikama. I vandalové se najdou. Zkrátka to není jenom zasadit a je hotovo. Mám s tím osazováním mezí, a stromků a keřů pro včely ve volné přírodě dlouholeté zkušenosti a můžu zodpovědně říct, že když to má dobře dopadnout, musíš tomu věnovat několik let hodně času a je to velká starost. Ovšem když se pak za nějaký rok podíváš na GOOGLE ortofotomapu, jak ti ty stromořadí na mezích krásně rostou, zapomeneš na tu dřinu co jsi s tím měl.

Příspěvek: #15287

Nějaká dřevina co kvete v červenci a v srpnu, rychle roste, poskytuje nektar, pyl a bude tolerovat výsušné alkalické stanoviště na štěrkopísku?

Příspěvek: #15288

bradavec,po vasom ořechoplodec..

Příspěvek: #15289

Při mém nevýdělečném včelaření to moc smyslu nemá se s někým domlouvat.
Mám letos hodně pecek z myrobalánu, raného žlutého i docela slušně sladkého červeného, tak asi ještě teď na podzim bud trousit na vhodných místech pecky a na zahradu vrátím nějaký zlatobýl, dříve, než ho zelení kazisvěti v přírodě zlikvidují. Jako u nás téměř zlikvidovali netýkavku žláznatou.
A plánuji hodit na barák psí víno, včely na něho na konci léta docela slušně jdou a je ho tady u nás na plotech dost, takže nařízkování by snad neměl být problém.

Příspěvek: #15290

Včelaříku, vrb roste tak 15 máš pravdu ztráty jsou velké, ale s tím jsem počítal. Někde jsou už slušné stromky. Nedaleko jednoho stanoviště mám čtyři obrovské jívy. Co jsem se dozvěděl, tak je tam zasadil asi před padesáti lety jeden včelař. Kolik jich celkem vysadil, to se nikdo nedozví, ale i z těch čtyř je na jaře kvanta pylu pro hmyz ze širokého okolí.
Ono je lehké z gauče na cokoliv naříkat, ale chce to zvednout prdel a začít něco dělat.

Příspěvek: #15291

U včelařských vrb se strašně dávno, už za komunistů, prosazovalo, že řízky, tak 20 cm dlouhé, se rozpěstovaly na záhonech s kvalitní půdou a bez plevelů a teprve ve výšce tak 70 - 100 centimetrů se vysazovaly do přírody. Strkají se do půdy celé až na vrcholové 2- 4 centimetry toho řízku. V dobré půdě by se to mělo vypěstovat už za rok přes léto a sadit na místo už další podzim, aby to přes zimu udělalo pořádné kořeny a v dalším roce pak vrba přežila i nějaké sucho. Tím se získala vysoká produktivita. Sázet ty drobné řízky přímo do přírody, tak se ujme sotva pár procent a u hůře kořenících vrb, jako S021, nejspíš nic. Když se to má ujmout v přírodě, musí být ty pruty aspoň metrové nebo ještě vyšší a půda musí být po dobu kořenění a pak ještě cca první rok, než si vrba vytvoří pořádné kořeny, stále vlhká.
Jinak klasika, nejlépe koření řízky odebírané na začátku zimy po prvních mrazech tak v prosinci, v lednu, pořádně uložené a vysázené do půdy na jaře, březen, duben.
Já jsem kdysi jednu dobu, vedle včelařských vrb zaslaných z Vlachova Březí, vrby množil místní vrby. Vždycky na jaře fotkami zaznačil správný samčí keř či strom s množstvím pylu a druhý rok nařezal z toho řízky, tak do jednoho metru a hned píchal na příslušná místa. Ujmuly se keřovité vrby vysázené kdysi na zpevnění břehu místní řeky tak ze 20 - 40 % ? , vesměs na hodně mokrých bažinných místech. stromové se takhle myslím neujmuly.
Jinak by takhle měly jít množit i topoly, u nás takhle kdysi za socialismu místní obecní a podobné pastviska, které JZD nemohlo využít jako pole. Tam by se pro ochranu přírody hodně udělalo, kdyby se získaly řízky původních černých topolů z nějakých lužních lesů,. protože topoly jsou dnes silně pokřížené s nežádoucími druhy.

Příspěvek: #15292

Ja sadím u nás evodiu hupeh., jaseňovec metlinatý, katalpy, gledičie, beztvárce. Tej evodie som mal na "mraky". Dosť som porozdával miestym včelárom, aby posadili, je sadím po celom okolí. Chodím ich v lete polievať a kontrolovať. Pri každom mám značku. Zaujímavé na tom je to, že najviac škodia líšky, už mi zopár vyhrabali.....Nedávno som kúpil Henryho lipu, údajne kvitne v auguste(8), tak ju potom namnožím a posadím vo "svojom" rajóne. Takže tak.

Příspěvek: #15293

Když už jsme u těch vrb, kde by se dala koupit "Salix caprea x muscina S 171"? Prý má pylu více než jiné.

Příspěvek: #15294

Já nyní posledních pět let sázím už jen z pecek a semínek, ovocné stromy, a z řízků jen fíky. Vrby ani jiné druhy keřů nepřežily ani jeden. Nezalévám, musí vyžít jen z toho, co dá příroda. U ovocných stromů je úspěšnost u nás v suchu cca 60%, žije nám jich kolem 50-ti a příští rok už budou některé i plodit. Nějak se u nás těm keřům nedaří. Ale na balkoně v petách mi mezi švestkami vzrostly letos dvě nějaké vrby (zdá se podle listů, asi přilétly semena, nebo nevím). Tak jsem zvědav jestli příští rok přežijí. První rok je tu rozhodující.

Příspěvek: #15295

(22.10.2025 13:55)Dětřich Daněk napsal(a):  Když už jsme u těch vrb, kde by se dala koupit "Salix caprea x muscina S 171"? Prý má pylu více než jiné.

Třeba tady: https://vrby.cz/vcelarske-vrby

Příspěvek: #15296

U mně z vrb nejvíc pylu dává S021. Ale zase blbě zakořeňuje. Ale zase roste i v suché půdě, respetivě běžné půdě. A může tam silným růstem nahradit jiné dřeviny pěstované na biomasu - dřevo.
Kvete mezi prvními časně v předjaří.

Příspěvek: #15297

Vrby produkujú peľ na jar, najneskôr v máji. Vtedy je peľu dosť, ale na podporu zimných včiel sú zdroje peľu lotéria podľa lokality. Preto je podávanie náhrad= peľové placky, poistka na nedostatok peľu z prírody. Kto z Vás vie vyhodnotiť koľko peľu je dosť ? Nadbytok peľu nie je problem, ale nedostatok peľu zdegraduje zimnú generáciu.

Příspěvek: #15298

První vrby produkují pyl už v březnu, v podstatě souběžně s prvním pylem z vrb jív.. V květnu je už většiny vrb odkvetlá.
Že je to určitá loterie, je pravda, protože určité roky vyjde počasí v době kvetení takové, že včely nedokáží ten pyl využít. Hlavně hodně časně v předjaří je potom velmi rozhodující blízkost těch zdrojů pylu, protože jak jsou nízké předjarní teploty, je dolet včel omezený, nejhůř až na nižší desítky metrů od úlu.

Příspěvek: #15299

Mám dvě obrovské vrby hned u včelína a když se po zimě sejde správné počasí s jejich kvetením (letos se to povedlo) tak je to nejlepší podněcovací pylová snůžka, jaká může být. Na padesát metrů bylo slyšet jak včely v korunách stromů hučí jako řeka o záplavách. Radost ten koncert poslouchat.

Příspěvek: #15300

Vrby...zapichnes proutek do zeme a hotovo. Ale jasne, ze ty pozdni, jsou pro nas cenejsi. No, ale i tech je dost. Takovy pamelnik nebo mochna - ty by se urcite uchytily i u vas, kdyz to roste i tady.
A orechokridlec, komule,... To nepocitam kytky, protoze potrebuji vetsi plochu nebo vic prace.

---

Btw. Vcelariku, myslim, ze kazdy, kdo sazi stromy vi, ze zasazenim to nekonci. A jaka je prace a pakarna je ochranit. To asi neni treba expl. zminovat.
A jak to nasere, kdyz to nekdo po 10 letech poseka. Nebo okouse zver.
Kvuli zajicum natiram namodro a obaluju spodni kminek smrkovyma vetvickama.
Ale proti vysoky a proti cloveku musim oplocovat. A to si muzu dovolit jen u tech nejcenejsich. Lipy a ovocny stromy. No a taky dve stremchy. A jeste par...