Příspěvek: #15321

To isté aj u mňa. Desať prijatých z jedenástich a po dvoch rokoch na oheň.

Příspěvek: #15322

Pokud to nebylo z mého minulého příspěvku jasné, tak podnoží může být jakákoliv jiná vrba. Roub je vrba jíva, převislý kultivar Pendula nebo Kilmarnock - oba názvy označují tentýž materiál. Ještě se tu prodává roubovaná jíva kultivaru Curly locks, ale její větvičky se kroutí do všech směrů (https://www.gapphotos.com/imagedetails.a...eno=889729), ale je to taky samčí kultivar.
Je ale také možné roubovat jívu na krátké řízky, které budou sloužit k zakořenění a pak se přes ně provede zpravokořenění toho jívového roubu. Ty podnožové řízky pak musejí být z nějaké dobře kořenící vrby (na kultivaru a druhu nezáleží, důležitá je snadná zakořenitelnost).
Podrobnosti v knize Mottl et al.: Vrby pro včelí pastvu. Výcuc zde: https://vcelarikonicko.webnode.cz/zivotn...li-pastvu/

Příspěvek: #15323

Tak ona už ta převislost způsobuje, že ta naroubovaná jíva slabě roste. Vyrostlo to někomu, třeba za 10 a víc let, do nějakého většího tvaru, kde ta převislá jíva má reálný přínos pro včely?

Příspěvek: #15324

Zajímavost: Poslal mi známý toto foto jako hádanku: Prý jestli jsou to včely nebo vosy? To jsem uhádl, protože pak mi poslal fotku, kde jsou vidět i včely. Fotil to někde pod Soláněm, kde se vyskytl při kácení trnky(švestky).
Potěšil mě tím, akorát mě překvapilo, jak nízko v tomto pařezu, takřka v zemi, se včely zabydlily. (Také jsem se chvíli bavil dohady, ve kterém směru asi bylo česno, kde je podle letokruhů asi sever a hlavně, že se asi jednalo o ulétlý roj, protože dílo je na první pohled maximálně loňské s trochou letošního. Až s ním budu, musím se ho zeptat, jak byl vysoký při tak malém průměru kmene.

Příspěvek: #15325

Zabydlely se tam, kde byla dutina. Cesno tam, kde byla dira ...na 8 hodine. Zvlastni je ten cisty rovny rez stredem hnizda... to asi nebyl vcelar.

Příspěvek: #15326

(23.11.2025 2:21)Dast napsal(a):  Cesno tam, kde byla dira ...na 8 hodine.

tedy vzorná studená stavba

Příspěvek: #15327

Má to kolem 20 centimetrů, takový skoro japonský úl, ty se musely letos znovu vyrojit.

Příspěvek: #15328

Včely stavějí voští svisle, vosy či sršni by měli voští stavět vodorovně. Takže to jsou včely.
Viděl jsem asi dvakrát ve vyvrácených stromech v lese včelí voští v ještě menších dutinách. Akorát nezaplodované. Zřejmě se jedná o příliš moc ulétlých rojů a málo včelařů lajdáků, co nechávají staré nepoužívané úly s dostatečným objemem přístupné včelám. Neboli nedostatek dutin v dosahu roje, vyrojené včely tak musí obsadit i takhle malou dutinu.

Ale není jasné, jak ta dutina byla dlouhá, kdyby byla hodně dlouhá, možná by +-, v zimě tepelně chráněná těch několik cm kmene v zime, včelám stačila. Je ale otázka, jestli by je v zimě v lese nezničily třeba myšice, které by měly běžně umět vylézt po kmeni až několik metrů vysoko.
Tady to podle voští vypadá, že tyhle včely se ani nedožily zimy a uhynuly dříve, než je zlikvidovaly ty myšice nebo rejsci.

---

Jinak kdyby přežily zimu a druhý rok byl jen trochu dostatek sladiny, by se nejspíš urojily. Velmi rychle nacpaly dutinu zásobami a potom by po několika rojích zůstala troška včel a prakticky bez zásob s poslední neoplozenou matkou. Což je dost pravděpodobný recept, že by v té dutině nepřežily.

Příspěvek: #15329

(23.11.2025 9:18)randy23 napsal(a):  Včely stavějí voští svisle, vosy či sršni by měli voští stavět vodorovně. Takže to jsou včely.
Viděl jsem asi dvakrát ve vyvrácených stromech v lese včelí voští v ještě menších dutinách. Akorát nezaplodované. Zřejmě se jedná o příliš moc ulétlých rojů a málo včelařů lajdáků, co nechávají staré nepoužívané úly s dostatečným objemem přístupné včelám. Neboli nedostatek dutin v dosahu roje, vyrojené včely tak musí obsadit i takhle malou dutinu.
Ale není jasné, jak ta dutina byla dlouhá, kdyby byla hodně dlouhá, možná by +-, v zimě tepelně chráněná těch několik cm kmene v zime, včelám stačila. Je ale otázka, jestli by je v zimě v lese nezničily třeba myšice, které by měly běžně umět vylézt po kmeni až několik metrů vysoko.
Tady to podle voští vypadá, že tyhle včely se ani nedožily zimy a uhynuly dříve, než je zlikvidovaly ty myšice nebo rejsci.
Jinak kdyby přežily zimu a druhý rok byl jen trochu dostatek sladiny, by se nejspíš urojily. Velmi rychle nacpaly dutinu zásobami a potom by po několika rojích zůstala troška včel a prakticky bez zásob s poslední neoplozenou matkou. Což je dost pravděpodobný recept, že by v té dutině nepřežily.

Přiznám se, že zatím neumím dávat palec (ať kladný či záporný) k příspěvkům se dvěma a více myšlenkami, pokud s jednou souhlasím, s druhou ne. A zde je myšlenek více:
1. Je málo dutin a včelařů lajdáků.
2. Včely by uhynuly než by je zlikvidovaly myšice.
3. Pokud by včely přežily, vylétlo by několik rojů a původní včelstvo by uhynulo.
Podle čeho se rozhodujete v hodnocení příspěvků s více myšlenkami vy? Omlouvám se, že nepíši k tématu. Když tak to moderátor smaže.

Příspěvek: #15330

V ramci dutin uvnitr kmene stromu patri tahle k tem vetsim. Mozna i docela vysoka, protoze toto nevypada, jako parez, ale spis rez, kde si drevorubec myslel, ze uz dutina neni a riznul to tam. Nicmene na zaklade jednoho obrazku...

Příspěvek: #15331

Tak ono hlavně u nás je většina lesů přísně produkčních a tam stromy nedorůstají do takových mohutných kmenů, aby tam byla dutina vhodná pro včely. Dutiny vhodné pro včely téměř vždy jsou u těch stromů, kde ten strom může dostatečně vyrůst. To znamená, kde člověk nekácí, ale stromy nechává žít, dokud samy nespadnou nebo dokud nezačnou ohrožovat okolí.
Ale je taky fakt, že šlechtěním včelstev mají dnešní včelstva mnohem větší sílu a tím větší požadavky na velikost dutiny. Místní včelstva před 200 lety by se možná bez problémů spokojily s poloviční dutinou.
A nepíšu, že by v dutině vyletělo několik rojů a včelstvo by uhynulo. Píšu, že v malé dutině to včely podněcuje tolik k rojení, že by se obvykle rojily tak dlouho, dokud by tam nezbyl malý zbytek včel s neoplozenou matkou. A ten obvykle později na jaře nebo v časném létě může z více příčin uhynout. Nebo nemusí do zimy nashromáždit dostatek zimních včel a zásob.

---

A jinak dutina ve stromě vzniká dvěma způsoby. U dostatečně silných kmenů vzniká v koruně poškozením kmene a následným vyhníváním nebo vyžíráním brouky nebo zvětšováním ptáky. Poškozením kmene třeba vylomením větve nebo vysekáním díry nějakým datlem atd.
Na vlhké půdě může vznikat dutina u země tím, že je dřevina už v mládí napadena u kořene nějakou hnilobnou houbou. Strom to překoná, ale houba se od kořene uvnitř kmene, jak strom roste, postupně rozšiřuje a vyžírá dřevo. Později se k tomu přidá třeba dřevokazný hmyz a pokud se dutina otevře, tak i živočichové.
Taky může být strom napadený houbou václavkou, strom, typicky smrk to přežije, ale u země má potom výrazné ztluštění kmene, kde je dřevo méně pevné a odolné a to může snadno vyhnívat.

Příspěvek: #15332

(23.11.2025 14:56)Dětřich Daněk napsal(a):  ... zatím neumím dávat palec (ať kladný či záporný) k příspěvkům se dvěma a více myšlenkami, pokud s jednou souhlasím, s druhou ne....

Mám podobný problém a také nevím, co s tím. Často třeba je v příspěvku jedna myšlenka, která je mně blízká, protože je logická nebo se shoduje s mými zkušenostmi, nebo jedna,dvě myšlenky ve formě dobrého nápadu nebo nějaké novinky či drobnosti, ale ten balast kolem to přebije.
Takže nic nedělám, tj. chovám se stejně, jako když mě příspěvek nezaujme nebo jde o samozřejmost (která možná jiného zaujme, ale mně připadá jako když AI prohledá posledních 10 příspěvků a napíše nový. A s AI se nikdy nediskutuje).

A pokud bych v takovém případě místo kladného palce chtěl vždy napsat reakci, většinu mého příspěvku by zabralo rozlišování podstatných a nepodstatných věcí. I tak mívám občas problém s rozvláčností mého psaní. Takže zase nic.
Dobrá rada nad zlato.

Příspěvek: #15333

(23.11.2025 14:56)Dětřich Daněk napsal(a):  Podle čeho se rozhodujete v hodnocení příspěvků s více myšlenkami vy? Omlouvám se, že nepíši k tématu. Když tak to moderátor smaže.

Jednoducho skopírujem myšlienku z príspevku s ktorou súhlasím a napíšem k tomu súhlasné stanovisko, pod to skopírujem tie myšlienky z príspevku s ktorými nesúhlasím a napíšem záporné stanovisko ...

netreba byt línej..

Analfabet
skopíruj len tú jednu dve myšlienky ktoré ta zaujali a pozitívne ohodnoť, zbytok textu si nevšímaj....alebo napíš že ostatné s s tvojimi skúsenosťami nezhoduje... nie je cieľom diskusie rozdávať palce ....

Příspěvek: #15334

(23.11.2025 0:08)Včelař Analfabet napsal(a):  Zajímavost:... Až s ním budu, musím se ho zeptat, jak byl vysoký při tak malém průměru kmene.

Tak jsem kolegu vyzpovídal. On přišel až když už to bylo nějaký den po (soustruží ze dřeva, a byl pozván, aby si vybral, co se mu hodí). To co fotil, je prý pařez v zemi a jak vysoko nad tím byly plásty že neví neví.

Příspěvek: #15335

Tak pokud tam ty plásty někdo nepřiřízl a do toho pařezu uměle nezasadil, tak vlastní sediště včel mohlo být mým odhadem tak o půl metru, až maximálně metr a půl výš. Z větší výšky už by včely dolů uzkým vysokým plodištěm podle mne nedosáhly.

Příspěvek: #15336

já bych zase nechtěl med, od včelaře co používá varidol....ale nikomu to nepíšu Shy nebo od někoho, kdo nemá sušičku a neumí udělat pěkně hustej med....prostě každej má svoje priority
Vysočina 520m n. m.

Dobrý den.
Zrovna včera jsem byl na přednáškách kde se mluvilo dost dlouho o škodlivosti látek které se dostávají do úlů nebo se tam dávají z důvodu tal zvaného léčení a chemikem bylo sděleno pro většinu posluchačů velké překvapení .Kyselina štavelová není vůbec neškodná a může být i velice nebezpečná. A třeba obávaný VARIDOL není zas tak nebezpečný v porovnání s tím co do úlů přinašejí včely třeba ještě 5 dnů po postřiku sousedního pole a nebo s tím co se dostává do úlu z tak zvaného pozadí ( zamoření celého životního prostředí). Škodlivost VARIDOLU byla uváděná o mnoho řádů nižší proti látkám požívaných dnes na ochranu rostlin. A to se používá jen říjern listopad...

Není prohlášení já bych nechtěl med ... úsměvné?
MK

Příspěvek: #15337

Jj. Konkrétně tam uváděl srovnání s DDT, to mělo toxicitu 1, amitraz 2, pyrethroidy asi 5, a pak následovaly přípravky na ochranu rostlin, v řádech stovek až tisíců. Poslední 3 v tabulce neonikotinoidy, z nich nejhorší myslím (imidakloprid) s toxicitou něco přes 7000 oproti DDT.

Příspěvek: #15338

To jsou zase účelové kecy, toxicita se moc porovnávat obecně nedá, protože každá chemická látka účinkuje jinak a jiným mechanismem. Něco jiného je toxicita varidolu či hlavně taktiku, která je hlavně u pyrethroidů spíše chronického rázu, něco jiného toxicita kyseliny šťavelové, která je díky mechanismu účinku a díky přirodnímu původu jednoznačně akutního rázu, když pominu specifické mechanismy účinku. A něco jiného je toxicita obecně všech látek, které se používají uvnitř úlu, protože co si budeme namlouvat, správně všechny používané látky uvnitř úlu, co se týká včel a prostředí vosku a propolisu, by neměly do toho prostředí uvolňovat cizorodé látky. A takové látky uvolňuje do prostředí každý běžný plast, lepidlo, barva... Jenom jejich součet, pokud to člověk nepřežene, nepřekračuje určitou hranici a neprojevuje se tak škodlivě.

Příspěvek: #15339

Šťavelany jsou docela svinstvo. KŠ je v medu běžně zjistitelné ale jsou to miligramy v kg
Některé potraviny mají přirozeně větší obsah KŠ a ty jsou dost částo např pro těhotné ženy omezeny v max dávce potravy za den. Takže pokud bude mít med větší množství KŠ díky nadměrnému množství použité KŠ léčení v sezóně, tak snad by nemělo dojít k nějaké zdravotní komplikaci, protože medu nikdo nesní 1 kg denně. I tak se dá vystačit 6 až max 8 gr KŠ na včelstvo za sezonu. Tak pak štavelany zůstanou jen ve stopových prvcích. Zvlášť když se použiji až na podzim.

Příspěvek: #15340

Tak pak štavelany zůstanou jen ve stopových množstvích (nikoliv prvcích).