Příspěvek: #21

Tak to vím naprosto přesně. Je mi ..... a do kdy to potřebujete vědět?? Hned to spočítám. Když jsem počal vnímat svět, otec koupil pět včelstev v Gerstungách a já poprvé uslyšel to bzučení včel. Když mě bylo tři a půl roku, přivezli mě z nemocnice, protože jsem já frajer včelařil bez ochrany a bez dozoru. O pár let později jsem běhal včelařům pro pivo, tehdy se to ještě smělo a poslouchal jejich pohádky pod lipou na lavičce. Nejlepší byl chov královen pod slepicí. Tu jsem měl ze všech nejraději. Pak přišli starosti o ryby, motorky a auta, rádiobastlení, holky jo a samostatně jsem začátečníkem v chovu včel teprve 36 roků. A vším, čím jsem kdy byl, byl jsem vždy rád. Takže jsem vlastně ve svých skoro 64 letech již stará zasloužilá brzda, mladíci. Ale nic si z toho nedělám. Jsou včelaři, kteří brzdí i déle.

Příspěvek: #22

Také již patřím k těm brzdám. K zasloužilosti mi chybí 28 let př. Křapky i když jsme stejně staří. A včely budou už můj asi poslední koníček. Snad jediný koníček, na rozdíl od jiných, který si na sebe vydělá. A nemyslím teď jen na peníze. Máme na zahradě 2 třešně, úroda jednou za 3-4 roky. Vždycky jsem si říkal, že to chce včely. Když mi jednu červnovou sobotu přistál na zahradě 1 roj a já se ho chtěl zbavit, jediný včelař o kterém jsem věděl, byl př. K. Jiruš. Místo, aby mě ho zbavil, dal mě míry na úl. V neděli jsem jej usadil a potom každý týden usazoval další roj. Čtyři roje, první rok přežily 2. Další rok se to teprve rozjelo. A už není cesty zpátky. Škoda, že už toho času moc nezbývá a i síly ubývají. Ale prošvihli jsme v životě víc. Tak alespoň ten závěr bude mít smysl.

Příspěvek: #23

Je mi 33 let, včelařím od roku 1989, v rodině tradici včelaření nemáme, ke včelám sem se dostal prostřednictvím entomologie

Příspěvek: #24

Je mi slabě přes padesát. Nejlepší věk. Ještě to jde a už to netlačí.

Včelařím teoreticky od necelých deseti let.

Táta dělal v práci s nějakým kolegou, velice nadšeným včelařem. Ten mu o včelách neustále vykládal a můj tát to předával doma.
Na zahradě v Šáreckém údolí táta postavil terasu a připravil základy včelína.
Paradoxně mu stavbu rozmluvil jeden příbuzný včelař kterého pozval ke konzultaci. Prý by tam nebyla snůška, musel by jen krmit,...
Když jsem se po skoro padesáti letch dostal opět do míst kde on včelařil, nebylo mi jasné kde v té intenzívní zemědělské krajině braly med jeho včely. Dnes si myslím, že by táta mohl mít stejné výnosy jako pražáci bez ohledu na izolaci úlu.

Ke svým včelám jsem se dostal až když jsem emigroval z Prahy do Podkrkonoší. Skoro před třiceti lety.
Za sociku jako ke koníčku a jednomu z mála pololegálních podnikání - chtěl jsem tak splatit dům - z výplaty by to nešlo, po 89 jako k relaxaci.

Zajímavé je, že sleduji vzrůstající zájem o včelaření mezi "mladými". Zájem by byl, ne že ne Chce to jen takové včelaře, jako byl tátův kolega.


Proto jsem taky rád v PSNV - organizaci která přitahuje mladé ke včelám. Místo aby naříkala, že nikdo nechce včelařit.

Příspěvek: #25

Letos mi bylo 37let a ke včelaření jsem se dostal před rokem. Před tím jsem více jak 16let profesionálně pracoval s pejsky, ale pak jsem pod vlivem jistých okolností éru kynologie ukončil. V současnosti pejsky sice pořád doma mám, ale věnuji se jim už jen relaxačně. Dlouho jsem ovšem bez nějakého smysluplného koníčku nevydržel. Po včelaření jsem sice pošilhával už dříve, ale jelikož jsem před nedávnem dokončoval školu, nechtěl jsem začínat jen tak napůl. Manželka mě totiž předem upozorňovala, že se odmítá starat ještě o včelky (dnes se o ně stará stejně a ráda ). Proto hned po ukončení školy jsem se vrhnul na včelaření. 1.včelky jsem dostal od mého otce, který včelaří již 8let, loni a letos jsem nakoupil další 4 oddělky. Snažím se krůček po krůčku a jsem moc rád, že jsem se na včelaření dal. Svět včel je neobyčejně fascinující a z pozice bývalého kynologa mohu jen konstatovat: Kde se na včely hrabou psi...

Příspěvek: #26

Tiež sa pridávam k vašim milým spovediam. Mal som suseda včelára - pokrokového nástavkového včelára už za socializmu. Často sme sa stretli pri plote a on pri fľaške borovičky veľmi pútavo rozprával o svojej životnej odysei v Jáchymove a ostatných lágroch. Ale tak isto pútavo dokázal hovoriť o včelárení a od plota sa nedalo odísť - aspoň dovtedy pokiaľ nám vydržala pollitrovka. Vtedy som dostal prvú včelársku horúčku a aj ked mi učiteľ o pár rokov umrel, predsa som sa dočkal.
Pred piatimi rokmi som kúpil kočovný voz , ktorý však používam len ako včelín pod lesom. Do neho som na začiatok kúpil 10 včelstiev. Okrem radosti z včelárenia sa môžem beztrestne túlať po krásnej oravskej prírode a hodnotiť pastvu. Dnes si udržiavam 50-60 včelstiev. Dokončil som dom, deti odrástli a pribudli mi včielky a nejaké smiešne diagnózy. Ale pýtali ste sa na vek - 52 rokov.

Příspěvek: #27

Je mi skoro 78 roků a včelařim od roku 1967.Nikdo u nás v rodině nevčelařil , ale ja začal skutečně na ostro. Bšhem 10 roků jsem byl na stovce. Toto nožství držim i nyní. Pomahá mi dcera a doufám,že to někdy převezme. Včelařim v nástavkových úlech vlastní výroby 39 x 30. Med vytáčíme na šestirámkovém medometu z Havlíčkové Borové. Tento již pracuje 20 roků bez závad.
Máme celkm 5 vleků kde jsou tyto včely umístěné. Již několik roků nekočuji,ale mám je rozmístěné v okruhu 20 km od domova.
Mám vlastní chovné úly ,ale matečníky kupuji otevřené nebo zralé od přítele Milana Průchy ,Úhyn přes zimní období nemam nikdy vic nž 5%. Krmim čtyřlitrovýma lahvema a nakrmeno musí být do 1.září a dostávaji
12-15 kg cukru. podle zásob v plodišti.Zimuji v medníkách,tím si ošetřuji samy souše.

Příspěvek: #28

Je mi 43 let, včelařím druhým rokem. První rok jsem zimoval čtyři včelstva a letos zimuji již deset včelstev na rámkové míře 39 x 15 cm, a v rodině tradici včelaření také nemám.

Podobně jako shora píše Inay, před tím jsem se zájmově věnoval výcviku služebních psů, to od svých 9 let věku a více jak 16let jsem profesionálně pracoval s pejsky na Domažlicku. Ale pak pod vlivem negativních okolností, jsem také ukončil svojí éru ve služení kynologii.

Nápad pořídit si včeli přišel tak nějak znenadání, to jednou manželka sháněla med na vánoční perníčky a koupila ho snad v PENY marketu, malou skleničku za devadesát korun. Tehdy jsem se rozhodl, a manželce oznámil, že si pořídím včely a že bude mít tolik medu že si s ním bude moct i sladit i kafe.
Nejdříve nevěřila, pak vyhrožovala mým vystěhováním, a letos úspěšně sama odchytla a usadila tři roje, to když jsem nebyl doma. Úspěšná včelařka. Včely máme na zahradě, se sousedy žádné problémy bydlíme na samotě, a kolem nás jen louky a lesi. Do budoucna mám představu o dvaceti včelstvech.

Nu a já dodatečně zjistil, že jsem lehce alergický na včelí jed, tak mě žena i občas ještě k tomu léčí. Teď všude říkám psi byli psi, ale u včel, to je adrenalin.

Příspěvek: #29

Už padesát let čučím na tento svět a do včel jen o málo méně.A .Včely u nás jsou co jsem na světě:-)Samostatně jsem začínal na čtyřech včelstvech v moravských univerzálech dnes mám sedumdesát včelstev převážně v kombinovaných úlech 39x27,5 - 39x17 a původně ležanech teď s polomedníkem převážně vlastní výroba, něco jsem zdědil po otci.I po takové včelařské praxi se setkávám pořád z něčím novým .Krom toho vykupuji skoro 15 let med.A k ostatním koníčkům patří chladnokrevní koně a lovecký pes.Nemůžu si stěžovat na nudu když je včelařská sezona dělám vše kolem včel včetně matek v zimě doplňuji vybavení o nové včelařské potřeby ze dřeva a mezitím vyrážím za obživou s koňským potahem.Koníčky jsem proměnil v zaměstnání a co více si přát snad jen aby vydrželo zdraví.A to bych popřál i všem do roku 2011

Příspěvek: #30

(08.12.2010 21:33)miko napsal(a):  Když to teď vidím tak, prestože si to nerad přiznávám, ve skrytu duše lituji, že jsem si včely nepořídil dřív.

Ahoj Miko,
jsem ještě nezačal, zatím jen plánuji, přečetl jsem tuhle Tvoji větu manželce - mám se zeptat, kolik jsi dostal žihadel .
Pavel 32let

Příspěvek: #31

Ta moje se tvářila podobně.... a už taky včelaří A že sem jich dostal

Příspěvek: #32

Za chvíli mi bude 23let. Letos to bude první rok co budu včelařit. V rodině tradici včelaření nemáme. Ke včelaření jsem se dovedl tak nějak sám, jelikož jsme několik let odebírali větší množství medu od tatového známeho. Ten však musel včeli zrušit kvůli nějaké nákaze. Od té doby se med kupoval spíše sporadicky a převážně v supermarketech, jelikož žádného známeho včelaře jsme už neměli a něchtělo se nám jezdit pro med někam jinam. Mezítím jsme trochu více rozšířili zahradu na níž budeme postupně pěstovat ovocné stromy, hned za zahradou máme akátový háj. Tak jsme si řekli proč toho nevyužít že Dlouho se kolem toho tlachalo a kde nic tu nic. Loni v zimě jsem do toho prásknul a letos jestli všechno klapne budu zimovat 5 až 10 včelstev. Shodou okolností můj budoucí tchán je zemědělec, který krom jiného, hospodaří na dvou celkem velkých bio sadech, takže i tam si včelky najdou své místo. Takže bude spojeno příjemné s užitečným

Příspěvek: #33

Do prvního příspěvku jsem vložil graf Věk uživatelů Včelařského fóra
Data jsem vytáhl z databáze. Je tam více údajů, jak v této anketě.

Příspěvek: #34

Tak ješte mesic a kousek a bude mi krásných hranatých 33 let, když to tak čtu, tak nevybočím z řady a začal jsem včelařit asi před 6 lety, kdy už mne na chalupě přestalo bavit večný betonovaní a budování, chtelo to nejaký odpočinek... Včelky se mi líbily od mala, kdy jsem u známého včelaře koukal do ulu, pak si na stehně připlacl včelku a bulel jak želva.... dostal jsem za statečnost sklenici medu... pak leta utikala a ja se na to díval a přál si včely, veděl jsem o tom prd a nebylo kde. Když mi bylo 13, tak další včelař to začal učit souseda... jaaaa zavideeeellll... no a vida za par let jsem začal sám (souseda to neba) a baví mne to... Ted už i moje 4 letá dcerka dostala svoji kuklu, ale vic ji bavi lizat med ))

Příspěvek: #35

Toš me je 24 včelarim 4 rok a rikam vcelarit sem zacal protoze moje spotreba medu je financne neunosna musim siho vyprodukovat sam
jinak myslim ze neni nic lepsiho jak vcelky snad jen delat si nastavky a veci k nim sam

Příspěvek: #36

Mě je třicet tři.Sem teprve v začátcích,začal sem minulí rok.Mám 13.včelstev tenhle rok přibude dalších pět.Jinak úly si dělám sám.Mám míru 39x24 zateplené 3.cm polišem,snimatelné dno,které má také přístup ze zadu. Jak sem psal začínám a zbýrám zkušenosti.

Příspěvek: #37

Je mi 42 let. V mých osmnácti koupil starší brácha včelín.Společnými silami jsme přelouskali silnou naučnou "bibli",bohužel slovenskou.Klasickou řeč jsem zvládal,ale odborné výrazy nám trochu zatápěly.Brácha uspěšně pokračoval,u mě vojna,rodina,časově náročné zaměstnání a přestavba domku-nějak jsem holt nestíhal...Až letos jsem pořídil čtyři včelsta a když po šichtě s kafem pozoruji ten cvrkot-nechápu jak jsem bez toho tak dlouho mohl bejt.?Takže přeji všem (i mé maličkosti) hodně úspěchů a velmi rád se zde zas příště poučím či inspiruji...Tak ať nám to bzučí...

Příspěvek: #38

No, nikdy neříkej nikdy .. to jsem si říkal taky, že po škole nebudu zemedelčit .. po matuře v oboru mechanizace a služby v zemedelství jsem našel nynější manželku a majitelku zemedelske usedlosti a pomaličku se ze me stává sedláček - kralici koza kun slepice brambory ... no a letos jsem si řekl, že když už jsem se do toho pustil tak i ty včelky dle mírného natlaku dnešniho mého učitele budu delat .. od maturity uteklo temeř 17 let a z "nikdy" se transformovalo v "pomalu, ale jistě" a v mých současnych pátečních 35 narozeninach druhá láska na prvni pohled a to - včelaření

Příspěvek: #39

36 let

Příspěvek: #40

Je mi 35 a včelařím už 20 let. Za můj začátek může rušení včelnice státního statku. Matka koupila troje včelstva v moravských univerzálech. Otec, protože trpí srdeční vadou včelařit odmítl, tak to zůstalo na mě, jakožto druhému chlapovi v rodině..
A byl jsem chytrý jak rádio a včely se vyrojily, že neměly medník a tak šel jsem nasazovat medníky v noci, protože jsem si myslel, že včely spí a budou klidné. Odnesl jsem tuto zkušenost snad třiceti žihadly. Sundat roj už jsem nedal. V polovině jsem toho nechal.
Druhý den jsem vypadal jak panáček michelinek. Matka, když mě uviděla, tak se rozbrečela a pronesla: "včely půjdou z domu." Naštěstí jsem se jako správný puberták a podle znamení zvěrokruhu beran zabejčil a tato záliba mi zůstala dodnes.
Nyní je to pro mě kromně obrovského relaxu i dobrý přivydělek. Je pravda, že my včelaři jsme vnímáni zbytkem společnosti jako něco zvláštního.
Jako když seřvu kámoše aby na jaře v místnosti novinami neumlátil čmeláka se slovy: "vždyť je to matka!" Chytnu ho do hadry a vynesu ven. Raději budu zvláštní, ale milovník přírody.
Včelnici jsem ustálil na 15 kmenových včelstvech v utelpených nástavkových úlech (BVD). K tomu dělám 11 oddělků, které do podzimu zesílí na uroveň kmenových a pak jsou do světa.