Příspěvek: #41

Tak já se též přidám s troškou do mlýna. Je mi 34 a kousek. O včelách vím od dětsví - měl je na zahradě mého dědy prastrýc. Krom zákazu lítání po zahradě, protože bych prastrýci sešlapal trávu pro králíky jsem taky nesměl ke včelínu, protože bych mu včely rušil a ještě by mě pobodaly... Jako dítě jsem tedy měl pocit, že ty včely jsou pěknej "vopruz". Pak prastrýc zemřel a včel se ujal můj otec, kterému bylo líto je nechat svému osudu. Tak jsem postupně ke včelařině trochu přičichával. Nejlí, když byl otec někde pryč, protože měl staré zadováky a co 14 dní se v nich musel hrabat. Tak jsem ho dost často zaskakoval. Pak přišla vojna, putování po vlasti za zaměstnáním, pak manželka, rekonstrukce domku, děti a objev, že na zahradě, kde dům máme nejsou skoro žádná jablka, hrušky, třešně a včely. Řekl jsem si, že s tím musím něco udělat a začal jsem mluvit o vlastních bzučivkách. Samozřejmě, že nejvíce "nadšení" projevovala moje drahá polovička Pak jsem 2 roky čekal, kvůli ochranným pásmům MVP , mezitím jsem pročítal co se dalo a byl nedočkavý jak sáňky v létě . A červnu 2009 jsem si konečně dovezl vlastní oddělky a stal se včelařským elévem. Kouzlu včel jsem naplno propadl, ještě jsem ty svoje ani neměl. A teď, když je mám, mě fascinující daleko více

Příspěvek: #42

Vidím že této zábavě propadlo již více takových jako jsem i já. Je mi cca 52 let a ke včelaření jsem se dostal jako pár Vás.
Před cca 8 lety - na jaře mi odešel otec. Po něm jsem se začal starat a jeho 3 Budečáky. Věděl jsem co je včela a trubec, ale jak se pozná matka už né.Ještě jsem věděl co je asi plod a že se někdy z jara točí med a na pozim se krmí cukrem. To bylo vše. Hlavní náplň před tím byla stavba domu,......
I ty 3 Budečáky jsem musel částečně zrenomovat -neboť se rozpadaly. Koupil jsem si jeden BVD - abych měl přesný vzorek na další zhotovení.Něco vyčetl a dal se do toho...... První rok jsem udělal 2 x 3 nástavky 39x24 přemístil jedny a koupil 2 oddělky. Z těch starých se již nic jiného vychovat nedalo.
A zastřešil- před tím jsem je měl uplně venku.A Bud - klasické zadováky uskladnil - že je ještě někdy použiji Letos jsem je spálil. Již nikdy návrat k této historii. A každý rok jsem si trochu zatruhlařil. V součastnosti- 16 včelstev + jedny rezerva s tím i zimuji -ve snůšce na 4 nástavky. po 11. rámkách-na studeno s očky.
Nm cca 430 m nm. Jablonecko n/N.

Příspěvek: #43

Tak tedy i já bych rád pozdravil a vlastně mi to připadá i jako fajn "první" příspěvek zde, i když čtu Vás tu už opravdu delší dobu...

34 let a 5 dnů Včely mne vždy fascinovali a už jako malý kluk si pamatuju to nadšení u strejdy s tetou na chalupě, když jsem pomáhal při stáčení medu. Dostal jsem jich tehdy, myslím, pět nebo šest, ale ta radost vše přehlušila a otoky se vlastně taky neobjevily. A jedna ze vzpomínek na dětství je chut medu, který jsem vyžvýkával z vosku!

Jenže! U nás v rodině nikdo nikdy včely neměl. Takže jsem si musel těch "pár" let počkat.

Dlouho jsem o nich jen přemýšlel a snil. Před pár lety jsem zdědil starou chalupu a ona představa tichého bzukotu na zahradě za ní, která není k ničemu jinému využívána a tiše hlodala vzadu v hlavě, začínala nabírat na realitě. Letos přibyl k nám do práce kolega, který ke mne přišel na zácvik a tak krásně vyprávěl a já poslouchal a poslouchal a přestože jsem si říkal, že to nechám na jaro a poté opravdu již pořídím, tak náhoda tomu chtěla, že jsem druhý den také díky mé práci včely získal a rovnou tři roje...

A jsem skutečně rád, že tu mám kolegu Karla, který radí a pomáhá, jak může! Byť má frekvence samostudia a teoretické přípravy nabrala otáček, přeci jen jsou rady zkušeného to nejcenější a hlavně nejrychlejší a s praxí!

Najednou jsem Vám zjistil, že v tom u nás na vesnici nejsem sám, sousedi byli dokonce mile překvapeni a všichni ochotně povolili úly ve své blízkosti. Škoda jen, že to vše nepřišlo z jara, ale až ted, na konci sezony i tak už se moc těším na "práci" kolem včel.

Příspěvek: #44

Jsem ze zcela nevcelarske panelakove rodiny a o vcelareni jsem snil deset let. Vcely mne fascinovaly a mel jsem a mam k nim respekt . Oni jsou pro mne matka priroda se vsim vsudy.
Tento rok brzy z jara jsem v mych 35ti letech dostal od jednoho mistniho vcelare,ktery se rozhodl skoncit tri vcelstva v Moravskych universalech a k tomu vsechno vybaveni.
Jsem mu a budu mu za to vdecny cely zivot.
Vcely jsou pro mne jak droga,a tri vcelstva nakonec byla pro mne malo ........
Ted vcelarim i s moji zenou ,ktera je ze vcelicek uplne hotova jako ja

Příspěvek: #45

Je mi 20 let. Včely mám od loňského července. Už jako malý jsem měl zájem o přírodu jako takovou. Ke včelám jsem se dostal vlastně díky dědovi. Vždy, když se točil med, tak s bratrem jako malý caaprti jsem dostávali od dědy voštiny na žvýkání. Páni to byla dobrota. Čím sem byl starší, zajem se u mne prohluboval, však stále převažoval strach ze žihadla i když sem se občas odvážil dojít ke včelínu a podívat se jak včelky létají nebo se podívat do úlu jak včelky pracují. V loňském roce jsem byl v podstatě rozhodnutý, že si včely pořídím, avšak jsem se nemohl pořád rozhoupat kdy. Rozseknul to až můj spolužák, jehož táta je též včelař a on sám také včelaří. Řekl : Pojd jdem na to. A bylo to. A v hodině stál stojan a na něm 4 Optimaly

Příspěvek: #46

Je mi 33, včelařil jsem z dědou od 12 let, když mi bylo 17, tak děda umřel a já včelařil sám ( pomáhala mi matka ), ošetřoval jsem 12 včesltev 39x24. V 29 jsem z důvodu pracovního vytížení včely věnoval příbuznému vč. kompletního vybavení. Firmu jsem rozjel a loni jsem do včelaření opět šel. Se švárou jsem vyrobil 15 Optimalů a včelaříme ve dvou a daleko víc si to užívám. Jediné co si občas vyčítám je že jsem se bl... zbavil všeho vybavení vč. medometu, a teď to musíme pracně a draze shánět.
Radek

Příspěvek: #47

U nás v rodině nikdo nevčelaří, tak si musím cestu vyšlapat sám. Jednoho dne jsem si řekl, že budu včelařit, tak jsem začal v knihovně. Za poslední dva roky jsem přečetl co se dalo a teď přišel čas přejít k praxi. Na jaře pořídím pro začátek tři včelstva a začnu sbírat zkušenosti. Moc se na to těším a vypadá to, že na to nebudu sám, můj syn se těší se mnou (bude mu šest) a jeho nejoblíbenější čtení před spaním jsou Fenomenální včely Je mi 30 let.

Příspěvek: #48

I já si pomaloučku vyšlapávám svojí cestičku, včelařím velmi krátce, žádný včelař v rodině...., není to vždycky jednoduché, ale mám nadšení, elán, zájem, jediné co postrádám a tak trochu závidím včelařům - mužům je to vaše kutilství a technické uvažování, v tom mám velké mezery a asi tuhle část včelaření nepokořím. Nu což, alespoň ze mne má radost můj výrobce úlů.
Včelařit jsem začala, protože mi velmi chutná med, sním ho velké množství. Mám ráda přírodu, zvířata, žijeme na vesnici, téměř samotě. Včely se patří! Jo a je mi 33 let .

---

zazimovala jsem 27 včelstev

Příspěvek: #49

Když jsem dnes jsem na fóru objevil toto vlákno, musím se přiznat, že se mi velice líbila myšlenka alespoň trochu zosobnit toto fórum a ukázat, že zde nejsou všichni odborníky od malička, kteří se v úlu snad i narodili.
Jsem dítětem z paneláku jednoho z největších ostravských sídlišť, proto by mě nikdy nenapadlo, že bych někdy mohl včelařit. Do přírody mě to sice vždy táhlo, město jsem bral vždy jako jednu velkou past, ale to bylo především ve věku, kdy jsem si nemohl moc doma diktovat. V své lásce k přírodě a volnosti jsem se začal věnovat skautingu, nejprve jako člen, poté i vedoucí a instruktor. Taky jsem závodil na horském kole, spíše však na lokální úrovni. Pak jsem začal podnikat, oženil jsem se a s manželkou jsme si před čtyřmi lety koupili dům v podbeskydí, který je aktuálně před kolaudací. Vždy jsem si přál vyrůstat na venkově, proto bych našim plánovaným dětem chtěl poskytnout tento luxus, kterého mě se nedostalo.
Jediný včelař, kterého máme v rodině je strýc žijící asi 300 km od nás. Včelařství se věnoval kdysi asi docela dost, má kočovný vůz snad se třiceti včelstvy + asi dvě další stanoviště, on ale nikdy nebyl tím, který ač nás děti měl asi docela rád, se nás snažil vtáhnout do včelaření. Možná to bylo dáno i tím, že jeho včely byly bodavé snad ještě více, než americké stíhačky nad Lybií, Irákem, Afgánistánem a kdo ví kde ještě...
Pro mě osobně byl impulz ke včelaření moje manželka, která ač je jí jakýkoliv hmyz nepříjemný, z lásky ke mě hledala něco, co by se na baráku mohlo stát mým hlavním koníčkem. Řekněme, že v tom byla i část vlastní pohodlnosti, protože raději bude mít svého muže u včel na zahradě, než aby ji tahal každý volný den s batohem po horách... Včely se tak staly docela jasnou volbou, protože máme poměrně velký pozemek se spoustou ovocných stromů. Možná to zní zábavně, ale když jsem jednou v televizi viděl pořad, kde hovořil jeden začínající včelař a já se pozastavoval nad tím, co z něj vychází za hlouposti, pak jsem se zarazil, protože ačkoliv jsem toho asi věděl více než on, on včely měl, já ne. Tak jsem si vloni pořídil pět langstrothů a jestli u mě bude narůstat láska ke včelám tempem, jakým roste teď, vidím to tak na 40 včelstev.
A abych nezapomněl - letos mi bude 28 let.

Příspěvek: #50

Já bych chtěl jen poznamenat,že nemusíte zde uvádět váš věk.Stačí to nastavit v profilu.

Příspěvek: #51

Tohle téma vzniklo dříve, než se začala v profilu používat kolonka s věkem. A taky je tak trochu o představení uživatelů, kteří nechtějí být tajemní jak hrad v Karpatech.

Příspěvek: #52

Do včelína jsem vešel poprvé v 5. třídě na základní škole, abych pozdravil pradědu. Okamžitě jsem nafasoval klobouk a koukal "přes rameno". Když praděda vycítil můj zájem, nabídl mi, abych přišel pomoct s vytáčením medu a tím to všechno začalo. Po letech spolupráce však pozbyl síly a v 87mi letech mi své hospodářství předal a rok na to zemřel. A tak už čtvrtým rokem se snažím s většími nebo menšími úspěchy včelařit samostatně. Stanoviště mám 80metrů za barákem, kryté ze severu dlouhou mezí, v obci spousta ovocných stromů, každoročně řepka, poblíž na mezi je 7 pěkných akátů a v nedalekém lese se najde i pár lip. Je mi 20 let. Před časem se u mě znenadání objevila alergie na včelí jed, která ale ustupuje díky pravidelnému očkování u alergologa.
Protože jsem převzal veškeré vybavení i úly v dost postarším stavu. stažím se (co finance dovolí) o postupnou obnovu. Letos jsem pořídil 30 matek F1 Singer, zakoupil 12 nových úlů a usadil do všech oddělky. K 20tým narozeninám jsem dostal na moji žádost od rodičů starou vlečku, kterou přestavujeme na kočovný vůz pro 28 včelstev. K Vánocům jsem si přál pneu hřebíkovačku, protože příští zimu budeme do vozu vyrábět nové úly a taky jsem si říkal, že sbíjet na sezónu 700 rámků ručně by byla sebevražda A děda mi vyrobil zařízení na vrtání rámků (foto někdy dodám).

Přeju všem úly plné zdravých včel a čisté podložky při odběru měli.
Ondřej

Příspěvek: #53

Je mi 33let, u nás včelařil můj děda, měl strašně bodavé včely. Jak jsem začal coby prcek chodit do zahrady musely jít z domuJá vyrostl, přestěhoval se a zjistil, že na zahradě v době květu ovocných stromů včely nejsou. Plán byl začít v roce 2012 ale vše bylo jinak Padl dotaz na jednoho staršího včelaře co že to včelaření obnáší, velmi ochotně odpověděl všechno co mě zajímalo. Za cca 14 dnů jsme se náhodou setkali a povídá: Mám pro tebe dva roje dovez si úly. No spadla mi čelist a už jsem v tom jel. Následovalo vyšetření měli nákup Optimalů a přechod z 39x24 na 42x17 Letos musím pořídit medomet a spoustu dalších drobností pro tohoto koníčka no spíš pořádného koně.
Miroslav

Příspěvek: #54

U nás v rodině včelařil už můj praděda, děda a můj tatík. Ten však skončil už před 10 lety. Problém byl asi v tom, že z generace na generaci se předávali úly, vybavení a základní znalosti, ale nějak z mého pohledu pokulhalo, že nebylo v dalších generacích žádné postrčení dál. Prostě kdo nemnožil živořil ( jak tu píše př. Pešek), neměnil matky = živořil atd ... a nakonec většina včel skončila na nemoci a nebyla síla pokračovat. Jinak včelky skoro bestie, na roh zahrady, kdy byl včelín se mezi snůškami chodilo jen ráno a večer apd.
Důležité však bylo splněno a včelaření mě jako kluka nadchlo a konečně jsem po tom co jsme koupili zahradu dostal možnost i jako paneláčník sám včelařit.
Takže dobrá věc s zdařila a i můj tatík vychoval další generaci včelaře. Teď máme doma 4 měsíčního křiklouna, tak uvidíme jak uspěji já, snad ty včelky nějak zvládnu, aby to synátora neodradilo.
Jinak renezance včelaření naší rodiny přišlo v mých 30.

Příspěvek: #55

(10.01.2012 23:41)Ondřej napsal(a):  K 20tým narozeninám jsem dostal na moji žádost od rodičů starou vlečku, kterou přestavujeme na kočovný vůz pro 28 včelstev. K Vánocům jsem si přál pneu hřebíkovačku, protože příští zimu budeme do vozu vyrábět nové úly a taky jsem si říkal, že sbíjet na sezónu 700 rámků ručně by byla sebevražda

WOW,sánka dolu.Začať včeláriť a ako 20 ročný skúšať kočovať,to chce veľa odvahy.Držím palce !!!

Příspěvek: #56

Je mi 22 včelařím asi 2 roky "jen tak" teďka se chci do toho pořádně vrhnout.... ( jsem amatér samouk)

Příspěvek: #57

Včelařím 3 roky, vloni jsem převzal včelstvo po svém otci a další jsem zístal od známého včelaře. Je mi 48 let.

Příspěvek: #58

Ahojte, ja sa len chystám včelátiť tento rok. Posledný rok a pol som čítal literatúru, internet atď a teraz plánujem začať so 4 rodinami. Nikto ma k tomu neviedol, no po kúpe domu som našiel na povale staré včelárske časopisy (1960-1975), ktoré som si začal listovať a tak ma zaujali že chcem byť včelárom. Mám 30 rokov

Příspěvek: #59

Včelařím 5 tým rokem ...Pomalu a s jistotou rozšiřuji chov a k dnešnímu dni je to 20 včelstev Při mé práci Agronoma v zemědělství to jde holt pomalu Je mi 21 let

Příspěvek: #60

jojo, v dnešní době už aby ses začal připravovat na důchod...