Příspěvek: #41

"Jinak by to mělo být poznat v měli tím, že se tam vyskytují víčka z buněk čerstvě vylíhlých včel."
To taky.

Příspěvek: #42

(29.12.2025 18:43)randy23 napsal(a):  Když je naopak hodně uteplený úl, tak včely jsou v zimě při vyšší teplotě, i když neplodují, mají vyšší spotřebu zásob a rychleji plní výkalové váčky.

?

Příspěvek: #43

Teplota vnejsich vcel 6-7°C, to by neprezily. Na zadecku mozna 8.5, ale na hrudi a hlave je 10. To je takova pumerna teplota vceliho tela nutna pro preziti.
A kdyby byl ul tak super zatepleny, ze by to zvysilo teplotu uvnitr, tak spotreba zasob tim jedine poklesne.

Příspěvek: #44

(29.12.2025 18:43)randy23 napsal(a):  Podle mé "literatury" je .....
Když je uvnitř úlu za mrazů chladněji, tak potom minimálně vnější včely musí "přitápět" pohybem svalů, křídel a chumáč šumí.
Když je naopak hodně uteplený úl, tak včely jsou v zimě při vyšší teplotě, i když neplodují, mají vyšší spotřebu zásob a rychleji plní výkalové váčky.

randy asi by si mal študovať inú literatúru...

Příspěvek: #45

Za mrazů je v úlech obvykle pod nulou a na okraji včelího chumáče kolem těch asi 7 st C. To je nejnižší teplota, kterou jsou včely podle pokusů schopny dlouhodobě přežít. Když jim hrozí, že by teplota okrajových včel v chumáčí klesla níž, tak než se vymění s vnitřními včelami, přitápějí pohyby svalů, zejména těch létacích. Stačí v silném mrazu poslechnout včely, jsou jasně slyšet, jak šumí.
Potom zřejmě co jsem zaznamenal, včely nemocné virovými nákazami potřebují vyšší teplotu, "přitápějí" už dříve už za malých mrazů, kdy v úlu slyšitelně šumí.
Dneska možná někdo vymyslel mikrosondu, která vnikne včelám na okraji chumáče třeba dovnitř hrudi a tam skutečně může být teplota o něco vyšší.

Příspěvek: #46

Letos zkouším ochlazovací nástavek, jelikož mám málo nástavků, tak jsem jim tam dal redukci ,co jsem si vyrobil abych mohl kromě 39x17 a 39x35 používat i 39x24. Ty redukce se dají použít i na krmení vaničkama od masa, když dám dva na sebe, tak tam vleze plastový box na 11 litrů z ikea a když se mě loni moc rozšouply skoré oddělky na nízkém dně tak jsem jim z toho udělal tou redukcí dno vysoké. A taky přes dva rámy vleze flaška na podněcování podle včelaře obecného.

Příspěvek: #47

Nerozumím tomu, proč v tom videu o podněcování včelař-kosmonaut při otevření nástavku neposbírá po zadýmení vosk z horních louček. A doslova mě fascinuje, jak páčí ten slepený Hoffman, který chce vytáhnout z prostředka nástavku. Jaký je problém vytáhnout si rámek nejblíž k sobě a pak již mám manipulační mezeru pro uvolnění dalších rámků. Alespoň tak mi to funguje u rámků s mezerníkama. Ale nekritizuji Hoffmany, pouze konstatuji co se mi na nich nelíbí.

Příspěvek: #48

.. to nie je prioritne o hofmane ale o hlúposti včelára obecného ..rvať prvý plást zo stredu nadstavku z úla na jar...
aj pri hofmanoch sa postupuje tak ako to robíš ty...

Příspěvek: #49

Tomu rozumim, ja bych to taky neskrabal, kdyz mu to neprekazi. A muzes tam placnout viko bez mackani vcel.

Příspěvek: #50

já nechápu proč rozškrabuje ten rámek, když tam pak dá roztok? co to má za význam?

Příspěvek: #51

Přiznám se, že jsem to video neviděl.
Ale v předjaří, kdy včelstvo tepelně ovládá jen střed úlu, kde sedí a jinde ne, tak na kraji nástavku je propolis tuhý a pevný, zatímco na prostředních rámcích je teplem plodujícího včelstva měkký a poddajný. Zvláště u hofmanů, pokud je na podzim včelař nevybral z nástavku a nadbytečný propolis neoškrábal, mohou být v předjaří krajní rámky zatmelené studeným propolisem nevyndatelné nebo se možná spíš utrhne horní loučka než se vyndá celý. Navíc bývá ještě zima a hluk a vibrace nástavku, když včelař opatrně uvolňuje takový silně zatmelený rámek, může hodně rozrušit včely. A v předjarním chladu mohou být vylétnuté létavky i ztraceny, nemusí se dokázat vrátit.
Vosk z horních louček nemusí sbírat, pokud je ten vosk chladem tuhý a křehký. Protože se při odtrhávání víka nijak netáhne nedeformuje jako vosk rozehřátý teplem včel.
Stačí posbírat větší kousky, které se při odtrhávání víka oddělí a vrácené víko na úl zase zapadne bez mezer. Zůstanou zachovány i voskové přepážky, které případně brání proudění teplejšího vzduchu v úlu a tím ochlazování sezení včel.
Zatímco třeba v létě, když je vosk teplý, se voskové můstky při odtrhávání víka za víkem táhnou a potom, když se neoškrábou, je třeba víko při vrácení tlačit velkou silou, aby se natažené voskové můstky zase stlačily a víko na úl sedlo bez mezery.