Příspěvek: #121

Ok, to ohrnutí částí igelitu byla chyba, chtěl jsem tím dosáhnout toho, aby ten med intenzivněji voněl a nalákalo to včely, nenapadlo mě, že ty včely polezou přímo do těch nezakrytých částí, když musí poznat, že je to pro ně nebezpečné, podobně jako nepolezou do vody, aby se v ní utopily.

Co se hladkých stěn kbelíku týče, tak to podle mne problém není. Loni jsem po vytáčení dával včelám vyčistit zapatlané kbelíky, do kterých jsem stáčel med, stejně tak taková ta vysoká vědra, nepamatuji si, že by včely a vosy měly problém s pohybem po stěnách. Je ale pravda, že pokud je včela o ten nasátý med těžší, tak může mít problém s tím se na stěně kbelíku udržet. Na druhou stranu nad okrajem kbelíku je prostor, aby včela mohla z kbelíku vyletět, proto je nástavek podstaven rámovým mezikusem.

Budu to muset nějak vylepšit.

Daste, začínal jsem se 4 včelstvy, díky chybám se rojily, takže usazování rojů a pozorovnání, jak se jim daří, přidáš k tomu "chov" matek (=z rojových matečníků), pak zkoušíš skutečně chovat matky, také tě zajímají rozdíly mezi matkami, zvlášť když čteš, jak dobré jsou jen ty velké a že malé, nemacaté, nestojí za nic, že rojové se budou zase rojit (prý genetika), takže si je necháš všechny, tlusté hubené, z rojových i larvených matečníků a čekáš, jak to s mimi dopadne, jesti ty hubené založí nevýkonné včelstvo, jesti se budou nebo nebudou včelstva další rok rojit....a tak dále a tak dále a tak dále (jak říká Sedláček)......takže když si chceš ověřit všechny ty zaručené pravdy a pověsti, tak si to neověříš jinak, než že těch včelstev máš prostě víc a víc. To je celé. S ěpti včelstvy to fakt neověřiš, protože těch zaručených pravd a pověstí je víc než na pět včelstev, přičemž ověřovat každou věc jen na jednom včelstvu je málo, z hlediska vypovídací hodnoty....a ano, ani nižší desítky včelstev není ideál, ale nemám kapacity na to, mít stovky včelstev.

Příspěvek: #122

no a jak je to a těmi matkami? k čemu jsi došel?

---

stojí to za to takto zkoumat?

Příspěvek: #123

pan Krbec - ohledně rojení a "genetiky"....většinu včelstev co mám na obou stanovištích, jsou včelstva s matkami, které mám ze zužitkovaných rojových matečníků. moje snahy o chov matek přelarvením skončily nezdarem, jestli jsem za dobu svého včelaření takto odchoval nějaké matky, tak to byla náhoda, celkově bezvýznamný počet. Takže skutečně základem mého včelaření jsou matky z rojových matečníků a matky s usazenými roji co se mi vyrojila včelstva. Letos první rok jsem včas udělal na jaře opatření, abych dal všem včelstvům prostor pro jarní rozvoj a první rok jsem včelařil bez mateřích mřížek. Výsledkem je, že se mi v Praze vyrojilo jedno včelstvo (něco jsem udělal špatně) a na Písecku se mi vyrojilo také jedno. Podle pověstí o genetice a rojových matkách by se nejspíš měla vyrojit všechna, bez ohledu na to, co jako včelař dělám.

ohledně tlustých hubených, dlouhých krátkých matek, jednoročních, dvouročních, X ročních.....je to fuk...hezky kladou a silná včelstva mám jak s hezky macatýma matkama (konkrétně žlutá) i s nemacatýma (konkrétně bílá).....navíc k té bílé bych mohl napsat k tématu o tom, jak si matky vybojují prostor (jak se říká)..prdlajs...

podle mne je pro kvalitu matky podstatné to, kdy se oplodní a kdy a jak je dělnicemi vychovaná, protože když se oplodní na jaře, v době hojnosti trubců, tak se oplodní dobře.

Příspěvek: #124

Vážení
Trvalo mi docela dlouho, než jsem se odhodlal použít kritiku vůči někomu zde, ale pokusy zastavit tady již dříve prezentaci sebestřednosti a naivity jistého eléva v potřebě popsat co nejvíce stránek na tomto fóru, nezabraly. Nemám nic proti chtění poznat nové věci. Jeho způsob však již hraničí s vnucováním svého jednání všem diskutujícím na tomto fóru. Existují přece zdroje, kde se vědomosti dají získat studováním, a ne, jen exhibováním na těchto stránkách. Jako začátečníkovi bych se nedivil, ale zároveň bych nečekal, že bude i hojně radit. Za ty čtyři a půl roku jeho 3350 příspěvků o této aktivitě jistě něco vypovídá. Některé starší přispěvatele to již evidentně odrazuje a odborná polemika tím pádem trpí. Vím, že tu žádné limity v počtech příspěvků nejsou, ale že to odrazuje číst tyto jiné přispívající, je nasnadě. Jak se zdá s dotyčným to stejně nehne. Je to marný, je to marný, je to marný. Ale zkusit jsem to musel.

Ještě jedno sdělení: Na včelnici před česny jsem minulý čtvrtek zahlédl sršně se žlutými nožkami, ale nestačil jsem ho ani vyfotit. Může to být asiat?

Příspěvek: #125

Jiří V - tento týden se chystám ověřit rozporuplnou informaci o tom, že včelám se má nechat na zimu květový jarní med (zde na foru často uváděné zkušenými včelaři) , který se nevytočí z plástů, přičemž v posledním nebo předposeldním čísle Moderního včelaře bylo v nenápadném krátkém příspěvku uvedeno, že pokud v plástech zůstane jarní květový med s řepkou, tak bude zkrystalizovaný a nelze jej pro zimování využít (určitě to nepíšu doslova a do písmene tak, jak to tam bylo uvedeno).

Jaký výsledek tipujete?

jinak chápu, že Vás moje praktické zkušenosti iritují, když se zabýváte inseminací matek (podle Vašich webových stránek).

Příspěvek: #126

Ach jo. Tolik pokusů. A stále ti to nedošlo.

Příspěvek: #127

A nikdy mu to ani nedojde. Je to marný, je to marný, je to marný.

Příspěvek: #128

(02.09.2024 21:32)Jiří V. napsal(a):  Na včelnici před česny jsem minulý čtvrtek zahlédl sršně se žlutými nožkami, ale nestačil jsem ho ani vyfotit. Může to být asiat?

V usa má asijský sršeň takýto názov:
"yellow-legged hornet"

Příspěvek: #129

Ted jsem kontroloval ve dvou vcelstvech po jednom plastu zavickovaneho medu v mednikovych nastavcich, ktere jsem po repce zapomnel vytocit.
Propich jsem na ruznych mistech jedne strany kazdeho toho jednoho plastu vicka a zaboril spejli a med byl v kazde takto kontrolovane bunce tekuty, v jednom pripade 17.5% vody a v druhem pripade 18% vody.
Na zbytek vcelstev jsem ted nemel cas, ale kontrolu udelam taky, cekam, ze vysledek bude stejny.
Bohuzel se mi nedari najit ten kratky clanek/prispevek, na ktery jsem se zde odkazoval a uvadel, ze jsem to cet v Modernim vcelari o tom, jak repkovy med v plastech zkrystalizuje a ze se na nem neda zimovat. Tam jsem to nenasel, tak zbyva Vcelarstvi nebo Dymak, ale myslim, ze to bylo v cestine.

Příspěvek: #130

2TomasK1: "repkovy med v plastech zkrystalizuje a ze se na nem neda zimovat"

Otázka:
1. - je problém když med zkrystalizuje, když včela i nezkrystalizovaný med prý stejně nepozře a musí si jej naředit? T.z. není jí jedno, jestli si musí upravit tekutý med nebo zkrystalizovaný med? Pozřít zkrystalizovaný med je pro včelu v zimě větší námaha? Když se chumáč přesune na zkrystalizovaný med je to pro něj problém?
2. - to že jsi teď zjistil že med není zkrystalizovaný, je zárukou toho že zkrystalizovaný nebude i např. v únoru?

Zimuju na květovým medu a vím že řepka která u mě skončila cca 06.05. je stále tekutá .. ale zajímají mě případně tvý odpovědi ... jde mi o to, jestli vlastně není jedno jestli zkrystalizuje nebo ne .. případně, pokud v únoru bude trochu tepleji, tak na ten med mrknu sám a uvidím ..
Dík

Příspěvek: #131

Bobe....."..pry nepozre.."...jakoze treba lupicky si napred doletej pro vodu, nejakej cas loupeny med redej, a pak ho uloupej....nebo kdyz polozis rozoerak upatlany od medu, tak ti na nej priletne vcela a zacne odebirat ten med a dopredu pocita s tim ze tam bude a prileti jiz s vodou...

Nebo kdyz zimujici chomac se posouva na zasoby medu, tak prootze nemuze pro vodu, aby si med naredil, tak uhyne hlady, jedno jake zasoby ma - zkrystalizivanou melecitozu nebo tekuty med s 18% nebo ulozeny a vysuseny cukrerny sirup, predpokladam taky s 18% vody.

Tekuty med i mirne zkrystalizovany v pohode pozre, vidim to posledni dva mesice co krmim oddelky medem. Kdyz jim ho dam na horni loucky, tak se na nej postuone vcely sesypou aniz by stejny pocet vcel zacal letat pro vodu, kterou by si ho mely redit.
Provoz na cesnech neodpovida provozu na vlozenem krmitku s medem.

Zkrystalizivany med muze byt/je prpblem asi z toho duvodu, ze vcele na nej potrebuje vice vody nez na med tekuty nebo mirne zkrystalizivany, ez ho do sebe vpravi.
Predstavuju si to jako kdyz bych mel snist mekej chleba a tvrdej chleba...na tvrdej budu potrebivat vic casu a vic slin/vody, abych ho pozrel.
K te druhe otazce....stejny med, ktery mam vytoceny v kbelicich je jiz zkrystalizivany do konzistence podobne pastovanemu medu, proste netece.
Takze z toho usuzuji, ze tim ze zustava v prostredi plastu, vceliho dila, vosku, tak z nejakeho duvodu ke krystalizaci nedojde nebo se oddali treba az o nekolik mesicu, do jara. Letos na medu budu zimovat poprve, takze v zime a na jare ty plasty prohlidnu a zkontroluju zas.

Příspěvek: #132

Jeste doplnim jednu zasadni vec...
Nejde vubec o to, jestli vcely k zuzitkovani zkrystalizivaneho medu potrebuji vodu nebo ne. Nepotrebuji vodu.
Ony ten med potrebuji zahrat. A na to potrebuji energii.
Problem zkrystalizivaneho medu muze byt/je ten, ze energeticka bilance muze byt na hrane nebo negativni, takze ony nepadnou hlady, ale vycerpanim, kdyz budou zimovat na betonu.

Kdyz mas ve sklenici zkrystalizovany med, tak ho neztekutis tim, ze do nej pridas vodu a naredis ho. Ztekutis ho zahratim na 35 -40 stupnu a takto topit musis dlouho.
Ty ztekucovacku strcis do zasuvky abys dosah teploty 35-40 stupnu po nejakou dobu.
Vcela si musi vystacit tim, co ma v sobe, a to ji na tech 35-40 stupnu nevystaci. Takze nez to ztekuti, tak padne vysilenim.

Příspěvek: #133

"Bobe....."..pry nepozre.."...jakoze treba lupicky si napred doletej pro vodu, .... " hmm .. myslím že je rozdíl mezi tím když včela nasaje med do medného váčku a někam ho odnese a tím, poslat med přes medný váček do žaludku a "pozřít" t.z. vstřebat trávením ...

Tuším že se to psalo i zde na foru, že včela potřebuje aby "med" měl cca 30 - 35% vody. Jak to dělaj v zimě nevím - třebas se potěj

To že v létě včely zvládají zkrystalizovaný med je jasné minimálně od té doby, co některá včelstva spořádala kupy melicitoozního medu, když včelaři už nevěděli co s tím a nechali jim např. 10kg a dnes je to u některých vše pryč a proto až ted začínají krmit - čekali až betonák zmizí.

Příspěvek: #134

Ok, je rozdil med dostat do vacku a med dostat do travici soustavy.
Ale jestli si dobre vzpominam, tak tim obsahem vody se zde argumentovalo v tom smyslu, ze jinak to vcela nedokaze nasat....tj. neco jako kdybys chtel brckem nasat sadlo (mozna to nekdo dokaze, ale spis bych rek ze ne), taky bys ho musel ztekutit.
Ale jak jsem psal, podle mne ten problem neni ve vode, ale v teplote potrebne na ztekuceni.

---

Jestli to tu cte nekdo, kdo uz ma zakrmino cukrem, tak at zkusi napichnout spejli par zavickovanych bunek a refraktometrem zmerit obsah vody v takto zabickovanych zasobach a da vedet, zda nameril 30-35%.
Diky.

Příspěvek: #135

Zkus treba MV 4/2007, str. 22-23 .
B. Gruna, Zimovaní na medu.

Příspěvek: #136

Petre, diky za odkaz, ale k tomu cislu se nedostanu. Mizes to zasadni zde prosim uvest. Diky.

Příspěvek: #137

Popisuje tam kromě ekonomické stránky mmj. ...Zkušenosti ukazují že s výjimkou melecitózy je každý med vhodný pro zimování silných včelstev. přirozeně silná včelstva neměla miliony let jinou možnost než přezimovat na krystalizujících květových medech nebo medovici s velkým podílem nestravitelných látek. Zkrystalizované zimní zásoby činí potíže spíše včelaři při prvním vytáčení a sezení medu. Bouřlivý jarní rozvoj včelstev zimovaných na medu ukazuje, že naopak řepný cukr není plnohodnotnou zimní potravou...

Příspěvek: #138

Tomáš, skús si nejaké veci ale solídne naštudovať...
... včela v zime má uzatvorený systém, pri zjedení medu sa uvoľňuje okrem energie aj co2 aj voda, tú vodu včela nevypudí konečníkom ale použije na to riedenie zásob...
Čítal si niečo o tom ako včela dokáže používať SLINNÉ ŽĽAZY...?
Predsa jej môžeš dať nielen skryštalizovaný med ale hoci aj priamo krištálový cukor bez jeho rozpúšťania. .. slinami si z kryštalika zriedi kvapku na 30% a cucne...

Příspěvek: #139

Goro, toto solidne nastudovane nemam, nicmene to potvrzuje, ze vcela nepotrebuje vodu z venku na zpracovani zkrystslizivsneho medu a ze zimovani na zkrystslizovsnem medu by melo byt bez problemu, navzdory tomu ze vsude pisou, ze na zkrystalizovanem medu se zimovat neda (nemluvim ted o melecitoze).
Jenze ta uvaha s uzavrenym obehem vody ma ale chybu v tom, ze se voda z medu srazi v zime nastrupkove folii a snahou vcelaru je, aby se ta voda/vlhkost odvetrala.

Ale zeptam se te goro, znamena to tedy, ze vcela/delince si vozi/nosi vodu neustale s sebou? Kde ji uchovava? Kdyz priletne na kapku medu a zacne ho nasavat?

Protoze rekneme ze obrazne receno v den D kdy vcely prestanou letat a maji ulozene zasoby, tak musi mit vodu na to pocatecni redeni medu.
Ledazeby vcely prpzirave posledni ulozene zasoby mely s vysokym, treba prave tech 30-35%, obsahem vody.

---

Jeste dodam, ze opakovane jsem si vsim, zeckdyz je nekde kus tuzsiho, jakkoliv zkrystalizivsneho medu, tak vcely na nem udelaji hloucek, oprwvdu ho obsli a zahrivaji, aby ho ztekutily a mohly ho nasat.
A to je problem melecitozy mebo jakehokoliv medu, ktery je zkrystalizivany tak moc, ze na jeho ztekuceni nemaji vcely dost energie.

Příspěvek: #140

Do toho kyblíku nejdou protože má nejspíš už moc vysoko okraj a je to daleko mimo jejich osvojený úlový prostor. Záleží i na jejich kondici a náladě. Navíc česna máš asi klasicky dole, tedy loupit se přirozeně nechodí nahoru k zimním zasobám, ale česnem ven k sousedům. Někdy je pár centimetrů rozdíl v tom jesi to vyberou všechno hned a nebo se toho ani nedotknou. Utopené včely z podtácku olízaly a uklidili. Jako plovák používám liapor ze stavebnin, frakci s co největšími kamínky, při málem krmení si vystačím s akovkou a v ní malá vrtulka k míchání barev.