Příspěvek: #1221

Ona ta podhozena krmna komora pak na jare pri vybirani pusobi jako bezpracny podnecovani. Kdyz jim ho tam nechas (pod nima), tak to maj i jako polstar a u dost vcelstev jsem letos videl i polstar narvanej pylem. Coz se mi stalo kontraproduktivni, protoze to neslapalo jako polstar - matka nemela kam slezt a klast, u jednech bylo nutny udelat preletak pro potlaceni rojovky. Ale kdo tezi pergu, ma vyreseno.
Chose

Příspěvek: #1222

Netvrdím, že to nefunguje (podhazovat v půli září NN se zásobami pod VN), ale nepřijde mi to jako šťastné řešení. Když už jim s tím verglovat, tak na jaře, ale ani to není nutné.
Pokud to však někomu vyhovuje a funguje, tak určitě.

Osobně to považuji za tělocvik pro včelaře (spojený se dvěma zbytečnými cestami ke včelám), jiný užitek jsem v tom neshledal.

Příspěvek: #1223

Letos jsem poprvé zkusil podhodit komoru u pěti na dolním stanovišti před čtrnácti dny a teď jsem zjistil, že to nedopadlo jak má. Jedno co mělo starou matku přežilo bez úhony, je v poho. Ostatní čtyři z mého pohledu pěkné s min. VD, dvě matky loňské a dvě velké letošní po tiché, někdo vyloupil. V jednom zůstali jen dvě pěticentimetrové kolečka plodu, jinak úplně prázdné a pyl.
No zkusil jsem toto laborování, příště už ne. Čím míň, tím líp. Jen mě překvapilo, že to co jsem předpokládal na jaro na odpis /na rozdělení/, zůstalo. Asi to tak má být.

Příspěvek: #1224

Já neviem aký blázon vymyslel, aby sa krmné nadstavky podhadzovali pod plodiská v polovice zárí. Včelstvá už v tomto termíne sú sústredené v plodisku a podhodené krmné nadstavky plne neovládajú, čo provokuje lúpež. Já to robím tak,že v júli po znáške zakrmím do NN a až ked tento NN začnú včely viečkovať,tak ho podhadzujem pod nadstavok vysoký. Včely si začnú otvorené zásoby prenášať do nadstavku vysokého,čím sa zároveň podnecujú a do začiatku septembra je krmný nadstavok väčšinou prázdy. Následne skontrolujem stav zásob vo vysokom nadstavku a do sediska ešte dokrmím. Zárí je na podhadzovanie neskoro,to si už včely neupracú a hrozí lúpež.

Příspěvek: #1225

No já to na radu z Příspěvek: #1205 hned ještě spěchal přehodit.

Příspěvek: #1226

No a já tento NN plný zásob nechávám vždy nad VN. Je tam navždy, včelám nic nenutím. Na jaře je jak kdy poloprázdný.

Příspěvek: #1227

(20.09.2021 10:33)Rudolf Stonjek napsal(a):  Pro nás běžné včelaře stačí, když svojí zootechnikou co nejvíce budem napodobovat to, co se děje ve stromové dutině po miliony let. Vyzkoušejte, uvidíte! R. S.

To Ali: Je mi líto vyloupených, ale k výše citovanému není co dodat.
(Zásoby jsou běžně nejdál od česna)

Příspěvek: #1228

U Eurodadantů se to taky dělá a já měl NN zanešenou jen z necelé poloviny a plásty byly nedostavěné, tak jsem přemýšlel nechat to nahoře nad fólií s malým průchodem a v březnu jim to otevřít. No a ta rada mě v ten okamžik přišla jako dobrá /nikdy jsem to nedělal/, zkrat. Spíš mě mrzí, že vloni v zimě mě padly všechny až na tři hrstečkové ODD, ze kterých jsem udělal patery a ještě 3 pozdní ODD a tímto su zase na začátku. Budu krmit jen do VN, 42/35 je obrovské.
No taky nemám k vlastnímu počínání co dodat.

Ještě se zeptám, vy co jedete OP, krmíte víc jak 15 kg? Tam toho moc nevejde, i když se rozšíří na 6-7 plástů. Zvláště u menší míry.

Příspěvek: #1229

(28.09.2021 21:15)Jozef 333 napsal(a):  Já neviem aký blázon vymyslel, aby sa krmné nadstavky podhadzovali pod plodiská v polovice zárí. Včelstvá už v tomto termíne sú sústredené v plodisku a podhodené krmné nadstavky plne neovládajú, čo provokuje lúpež. Já to robím tak,že v júli po znáške zakrmím do NN a až ked tento NN začnú včely viečkovať,tak ho podhadzujem pod nadstavok vysoký. Včely si začnú otvorené zásoby prenášať do nadstavku vysokého,čím sa zároveň podnecujú a do začiatku septembra je krmný nadstavok väčšinou prázdy. Následne skontrolujem stav zásob vo vysokom nadstavku a do sediska ešte dokrmím. Zárí je na podhadzovanie neskoro,to si už včely neupracú a hrozí lúpež.

Hoj,
podhazuje se na konci srpna, max prelom na zari. Mozna vloni jsem podhazoval v pulce zari, nektery pak az na jare. Nikdy se mi ale nestalo, ze by mi je vykradly po podhazovani krmny komory. Pokud to neni mrzak, kterej by neobsadil ani krmnou komoru, ktera je nahore a "v teple", tam bych chapal, ze se pak holky stahnou z podhozeny krmny komoru nahoru a tim si nechranily zasoby, natoz prenasely. Ale prece takovy mrzaky nechceme, natoz je vyzimovat. Vzdycky je to o konkretnich podminkach a hlavne o citu.
Chose

Příspěvek: #1230

"Ale prece takovy mrzaky nechceme, natoz je vyzimovat. Vzdycky je to o konkretnich podminkach ...". I když je od červa přikrmoval, na 4,5 kg jsem je nevytáhl. Při tom postavily půl VN a půl NN a matky po TV jsem tak velké ještě neměl. Ale máš pravdu, to plodiště je tak velké, že spolklo včely z NN a česna asi byly na obranu daleko. Med žádný a zkrmeno víc než 150 kg letos rozhodlo. Před pětatřiceti lety jsem míval 35 - 50 kg na úl, teď nanovo a na novém stanovišti už to neumím, i shůry mi naznačují, že mám skončit. Těch problémových roků je už moc za sebou. Ale jak v létě mi psal richard1, ať to zkusím přes OP, ještě jeden pokus.

A jak to teda máte s tím krmení u OP? 15 - 20 - 25 kg?

Příspěvek: #1231

záleží na kolkých plástoch budes zimovať, v OP Sedlacek na miere 39x35 mava od 5-7 plastov. V SR na klasické "B" 42x27,5 sa ráta v nížinách 1,2-1,5 kg zásob na plást, vyssie od 1,5-1,8 kg....tak si to prerátaj

Příspěvek: #1232

Výpočtem, když mám zimu na sedmi 42/35 a sedí na 4-řech, tak na krajních je cca 10 kg, nad nima cca 6 kg, v KK cca 7 - 10 kg = až 26 kg. Příjde mi to docela moc.
Když budu mít malé na 5-ti a sedí na tří je to, krajní 7 kg, nad nima 5 kg, bez KK = 12 kg.
Jak uvádíš cca těch 10 - 15 kg by vycházelo.

Příspěvek: #1233

....... i shůry mi naznačují, že mám skončit.
Nekončil bych, já jsem ročník 42 a pořád se snažím. Již to není to pravé ořechové, ale je třeba se nezastavovat.

Příspěvek: #1234

Tak ještě příští rok, pak se uvidí.
No, zůstal mi zbytek rozsypaného cca 20 kg cukru v kýblech. Chtěl bych na jaro z toho připravit krmnou kaši s trochou medu co mi zbyl z předpředloňska, a použít ten cukr zinvertováním.
A teď se zeptám. Při výrobě invertu se cukr vaří pro urychlení reakce. Je možné ale, má s tím někdo zkušenost či jiné povědomí, aby když se do cukru přidá kyselina, ta směs bez varu (ohřev jen na cca 40°C pro snadnější promíchání) prošla třeba za 4 měsíce celou invertázou, nebo to zůstane jen okyselená cukerná směs s medem? Nechce se mi to vařit, má to nyní do jara dostatek času.
Chtělo by to nějakého chemika. Dik.

Příspěvek: #1235

Stojí 20 kg cukru za takové cavyky?
Jednou mi zbyly 2 tuny. Cavyků netřeba, cukr to zvládne i bez nich.

K otázce: Nikde ve včelařské literatuře jsem nenašel návod na invertování bez varu. Obecně se domácí invertování jeví spíš jako slepá ulička. Problémům je lepší předcházet lepší organizaci práce, než invertováním cukru.
20 kg cukru je super cena za sebevzdělávání... Navíc s trochou vody se zužitkuje bez ztráty pro krmení 2022.

Příspěvek: #1236

Nikdy jsem invertu nedělal, ale kdybych ho mel dělat... Aby proběhla kyselá hydrolyza musíš zahřát disacharid dostatečně rychle. Reakce musí být přiměřeně rychla, přebytek kyseliny bys měl na závěr zneutralizovat, třeba hydrogenuhlicitanem shodným. Tak aby neproběhla další nežádoucí degradace. Smíchat cukr s kyselinou a čekat několik měsíců mi nepřijde jako dobrý nápad.

Příspěvek: #1237

(20.10.2021 20:12)Ali napsal(a):  Při výrobě invertu se cukr vaří pro urychlení reakce. Je možné ale, má s tím někdo zkušenost či jiné povědomí, aby když se do cukru přidá kyselina, ta směs bez varu (ohřev jen na cca 40°C pro snadnější promíchání) prošla třeba za 4 měsíce celou invertázou, nebo to zůstane jen okyselená cukerná směs s medem?

nie som chemik, ale domáce varenie invertu rovnako ako tvoje okyslenie cukrového roztoku je práve pre tú kyselinu doprevádzané nárastom HMF a ten by mohol tvojim včelám ublížiť.. aj ja sa pýtam ako kolega Dolínek, stojí ti to za dve stovky?...veď to je kilo medu...

Příspěvek: #1238

(20.10.2021 20:51)Baggio napsal(a):  (...) přebytek kyseliny bys měl na závěr zneutralizovat, třeba hydrogenuhlicitanem shodným. Tak aby neproběhla další nežádoucí degradace. (...)

Nejsem chemik (= budu rád za poučení), vycházím jen z mně známé včelařské historie. V té se při neutralizaci řešily vzniklé soli...

---

Jestli degradaci myslíš vznik HMF, tak to se řeší i u cukerného roztoku s KŠ na pokap kvůli varroáze. Leckdo chce nespotřebovaný roztok dlouhodobě skladovat (s ohledem na cenu surovin a množství se zase nabízí otázka o smysluplnosti...) - co jsem četl, tak v ledničce s tím není problém. Nicméně cena takového skladování několikanásobně převyšuje cenu skladované komodity...

Příspěvek: #1239

Při neutralizace sodou by měla vznikat sodná sůl kyseliny. Asi neškodná.
Pokud použiješ kyselinu chlorovodíkovou HCl + NaHCO3 (soda) = NaCl (kuchyňská sůl+H2O (voda)+CO2v(oxid uhličitý-bublinky). Obdobně bude regaovat třeba kyselina citronová, která je trojsytná, ale v principu stejná. HO-C(CH2)2(COOH)3 + 3 x NaHCO3 = HO-C(CH2)2(COONa)3 + 3xH2CO3. H2CO3 se rozpadne na H20 (voda) a CO2 (bublinky)
Pokud neproběhne neutralizace cukerného roztoku může dál probíhat degradace na furanové deriváty, organické kyseliny, asi nic zdravého.

Příspěvek: #1240

Když jsem si s invertem hrál, nejlíp se mi pracovalo právě s kyselinou citronovou (dostupná, potravinářská, bezpečná, ...). Ale neutralizaci jsem neřešil.

Mohl bych Tě ještě poprosit o vysvětlení, kolik sody na neutralizaci dávat vzhledem k množství použité kyseliny (konkrétně citronové, ale jestli to jde vysvětlit nějak obecně, tak klidně i jiné)?