Příspěvek: #1301

Pred 30 rokmi včely dostali amitraz, mali v organizme vírusy a prežili. Dnes ich liečime omnoho viac a padne 30% včelstiev. Kde tie vírusy sú ? Ak je dnes odstránenie plodu zaručenou metodikou, bude to stačiť aj o 10 rokov ?

Příspěvek: #1302

(31.01.2022 21:59)Roman J napsal(a):  Neměl jsem v úmyslu tím spustit diskuzi, která už párkrát proběhla, ale když už to tak dopadlo, tak jsem se raději vrátil zpět k informacím, z loňského roku, abych se ujistil, že si je pamatuji správně a nesdílím špatné informace.
Jedno dost důležité upřesnění. Bob Binnie neošetřoval "uprostřed zimy" pěti sublimacemi jak jsem psal. Snažil se "vyhmátnout" bezplodové období (nebo alespoň období s minimem plodu) a ošetřoval během listopadu a prosince, 3 ošetření za sebou, v pěti denních intervalech, 2g na nástavek.
Byl jedním z těch, kteří poskytli část svých včelstev k výše zmíněné studii, ale v květnu zjistili, že kvůli nedostatku roztočů museli celý harmonogram výzkumu posunout na červenec. Někdo výše psal, že by bylo dobré znát počty roztočů během toho ošetřování v červenci a srpnu. Tuhle informaci jsem nenašel, ale byla tam zmínka o tom, že zamoření bylo dost individuální v závislosti nejen na lokalitě, ale i v rámci dané včelnice. Společný jmenovatel všech (více či méně zamořených včelstev) byl jednoznačně u všech stejný a to ten, že během letního ošetření dosáhli pouze toho, že se zastavilo další násobné navýšení zamoření, jak to tomu bylo v kontrolních, neošetřovaných včelstvech.

Tady to Bob Binnie popisuje:
https://www.youtube.com/watch?v=NcpPO9D8jIM

Pokud měl kontrolní včelstva v doletu, tak se nedivím, že ta ošetřovaná byla dost dobře zásobovaná právě z těch kontrolních, nebo prostě některých jiných v doletu.
Účinnost ošetření se nedá hodnotit takto. Jediný postup, který dá pravdivý údaj je ten, že se včelstva v co nejkratší době křížově ošetřují porovnávanými metodikami.

Příspěvek: #1303

Docela jsem zvědavý až bude vše vyhodnoceno a ta studie zveřejněna i s detaily. Zatím jsou to jen částečné informace ze 4 neformálních rozhovorů lidí, kteří na té studii pracují. Detaily o umístění ošetřovaných a kontrolních včelstev jsem nikde nezaregistroval.

Co se týče způsobu aplikace KŠ, kterou Louky a jiní preferují, tak v jednom z těch rozhovorů jasně zmiňují nespornou výhodu, dlouhodobých nosičů KŠ v glycerinu, které mají nespornou výhodu lepšího pokrytí všech vývojových fází roztočů. Zjistili, že i při 5-ti denních intervalech sublimace se nedaří plně zasáhnout 100% roztočů.

Na druhou stranu tady jsou tisíce včelařů v mnoha různých lokalitách, kteří sublimací KŠ mnoho let úspěšně ošetřují a nedají na to dopustit.

Příspěvek: #1304

Tady je aplikace kyseliny šťavelové u Boba Binnie :

Příspěvek: #1305

13 .11.1921 byl v Olomouci seminář na téma,Včely a měnící se klima, aneb na co se připravit. Jeden příspěvek byl : Taje použití kyseliny šťavelové a jejího vlivu na včely.(Jiří Danihlík, Eliška Pinďáková PřF UP v Olomouci) Jejich zjištění účinnosti použití kys.šťavelové aglicerin nebylo tak optimistické jak někteří tady uvadějí. Taky mne to trošku vyvedlo z míry a věříl jsem ve velkou učinnost, kdo nemonitoruje přejímá jen neověřené názory.

Ať se daří Zdeněk

Příspěvek: #1306

to si nemozes pamatat ,nebol si urcite na svete este

Příspěvek: #1307

Omlovám se za překlep 1921 mělo tam být 2021,tak to máš 100% pravdu. Jen jsem se pousmál a vzpoměl jsem si na regionální výstavě nejlepší med za 1. místo pohár a je tam rok 1912.

Aťse daří Zdeněk

Příspěvek: #1308

(01.02.2022 11:00)Medak napsal(a):  13 .11.1921 byl v Olomouci seminář na téma,Včely a měnící se klima, aneb na co se připravit. Jeden příspěvek byl : Taje použití kyseliny šťavelové a jejího vlivu na včely.(Jiří Danihlík, Eliška Pinďáková PřF UP v Olomouci) Jejich zjištění účinnosti použití kys.šťavelové aglicerin nebylo tak optimistické jak někteří tady uvadějí. Taky mne to trošku vyvedlo z míry a věříl jsem ve velkou učinnost, kdo nemonitoruje přejímá jen neověřené názory.

Ať se daří Zdeněk

Už som asi otravný, ale prospelo by nám, keby všetky nové postupy overovala objektívne nejaká vierohodná inštitúcia. Urýchli to naše rozhodovanie, ušetrí nám to straty a prostriedky na súkromné overovanie. Z diskusie je jasné, že máme z nových poznatkov chaos. Okrem výnimiek, ktorým je všetko jasné

Příspěvek: #1309

(01.02.2022 11:00)Medak napsal(a):  13 .11.1921 byl v Olomouci seminář na téma,Včely a měnící se klima, aneb na co se připravit. Jeden příspěvek byl : Taje použití kyseliny šťavelové a jejího vlivu na včely.(Jiří Danihlík, Eliška Pinďáková PřF UP v Olomouci) Jejich zjištění účinnosti použití kys.šťavelové aglicerin nebylo tak optimistické jak někteří tady uvadějí. Taky mne to trošku vyvedlo z míry a věříl jsem ve velkou učinnost, kdo nemonitoruje přejímá jen neověřené názory.

Ať se daří Zdeněk

Já tohle slyšel i od Zdenka Klímy, ale oni to dělají trochu jinak jak já....oni ty utěrky namočí, v jedné je 6g myslim a nechají to nějako stuhnout či co....takže do včelstva dávají suché uterky a tam by to mělo fungovat tak, že včely je rozebírají a tim roznáší štavelku po úle......u mojí metody to takhel vůbec nefunguje.....a věřím tomu, že ochota rozebrat utěrku není moc velká a tim pádem se ta účinnost strašně snižuje.

Příspěvek: #1310

Lze potvrdit, že snaha vynášet není u žádného nosiče KŠ + G. To platí pro hajzlpapír až po originální pásky od Lysoně. Jak kyselina na kleštíka funguje, nevím. Při fumigaci jsem se spadem spokojenej.
Cíl dostat kleštíka v úlech na nulu, už mě přešel.

Příspěvek: #1311

nechají to nějako stuhnout či co
Rovnaké postupy, rovnaké kritéria, kontrolné včelstvá = porovnateľné výsledky=dohoda.

Příspěvek: #1312

Kyselina šťavelová v glycerolu ztuhne, proto o tom asi ten Klíma tak mluvil. Rozpuští se to za tepla a při poklesu teploty logicky klesá i kapacita rozpouštědla rozpouštět. Mě to dycky po zchladnutí udělalo takovej něco jako gel a občas krystalek. Třeba jako řídký želé. Asi taky záleží, kolik toho člověk rozpouští.

Příspěvek: #1313

Mě to dycky po zchladnutí udělalo takovej něco jako gel a občas krystalek. Třeba jako řídký želé. Asi taky záleží, kolik toho člověk rozpouští.

Rovnaké postupy, rovnaké kritéria, kontrolné včelstvá = porovnateľné výsledky=dohoda.
Stejné postupy, stejná kritéria, kontrolní včelstva = srovnatelné výsledky = dohoda.
相同的程序，相同的標準，控制蕁麻疹 = 可比較的結果 = 一致。
Те же процедуры, те же критерии, контрольные ульи = сопоставимые результаты = согласие.

Příspěvek: #1314

(01.02.2022 14:49)Tomáš Chrudimský napsal(a):  Kyselina šťavelová v glycerolu ztuhne, proto o tom asi ten Klíma tak mluvil. Rozpuští se to za tepla a při poklesu teploty logicky klesá i kapacita rozpouštědla rozpouštět. Mě to dycky po zchladnutí udělalo takovej něco jako gel a občas krystalek. Třeba jako řídký želé. Asi taky záleží, kolik toho člověk rozpouští.

JJ přesně tak, když jsem to dělal ted na podzim tak už byla zima a musel jsem se domu vracet a znovu to zahřát, protože už to ztuhlo a na utěrce toho bylo strašně moc......někde jsem tyhle utěrky dal a říkal jsem si, jestli to schválně bude více fungovat....a řekl bych že vůbec.....ten nános tam leží dodnes a nic se s tím nestalo.....a takhle podobně bude fungovat ta metoda co dělá Přidal.....v létě kdy jsou včely hodně aktivní, tak se do toho pustí asi rychle....ale jakmile budou roztáhnutý ve více nástavkách tak jako to mám já a nebudou tak na husto, tak jim to tam tak vadit nebude a trvá to fakt dlouho než to rozeberou.....Já když nahoru položím mokrou utěrku, tak ta tekutina na ně hned jde, něco skápne, o něco se otřou atd......jak už jsem psal někdy dříve....možná by to stačilo natáhnout do stříkačky a jen s tim pokapat horní loučky rámků......nebo natřít štětcem....a fungovalo by to možná stejně....ale nemám ty touhy zkoušet něco, když se mi zatím zdá, že takhle to funguje. Každopádně ten čirej roztok při aplikaci je zásadní a né ztuhlý krystalky v utěrce.....ty evidentně fungují o dost hůře.

Příspěvek: #1315

Za mě z aplikací KŠ funguje stabilně jen pokap. Utěrky, proužky nebo odpar mají velmi variabilní účinnost a tudíž mohou vytvořit falešný dojem bezpečí.
Odpar už položil hodně včelařům včely a o utěrkách i proužčích se také už objevují tyto zprávy - naposledy o jejich variabilní účinnosti hovořil Jirka Danihlík v Olomouci.

Příspěvek: #1316

Ano, také jsem vysledoval podobné úkazy. Myslím si, že to prospívá včelám, které mají nutkání více uklízet. Pak je důležité, aby to bylo mezi plodem. Já to nechávám "vysušit" nebo ztuhnout a při aplikaci přidám ještě KM a při každé další prohlídce do toho přidávám KM.

Příspěvek: #1317

Ahoj,
při úklidu jsem našel starý terarijní mlhovač. Letošní pokap už mám za sebou, ale nemá někdo zkušenosti s použitím mlhy s KŠ? Ta aplikace by byla podstatně rovnoměrnější než pokapem a zaroveň to není nebezpečné jako sublimace. Sice bych neočekával, že to půjde aplikovat očkem, ale muselo by se to "prolistovat".

Příspěvek: #1318

Tak to "prolistování" by myslím bylo to "nejlepší", co můžeš pro včely v tuto dobu udělat.

Příspěvek: #1319

MichalR
Bez průkopníků to nejde, pokud by jsi chtěl zkusit, asi by byl lepší vyvíječ z Dolu, myslím Vat, někde zkoušeli i 15 % kys. mléčnou a nemělo to špatné výsledky, jen to zapadlo

Příspěvek: #1320

U VATu jsou problematické mosazné díly - nemají se rády s organickými kyselinami.