Příspěvek: #641

No hned vedle Vysoké Fatry.

Já jsem to pod*drbal. Myslel jsem samozřejmě Malou Fatru. Bratrům se velice omlouvám. Som to ale somár.

Příspěvek: #642

Někde v tomto tématu se píše o tom, že potomstva Vigorek v generacích F3 a vyšší vykazují mnohem větší bodavost a agresivitu, což mohu po loňské a především letošní sezoně opravdu potvrdit.
Chtěl bych se zeptat, jestli i jiné linie matek mají ty samé příznaky u včelstev v generacích F3 a výš, jako je tomu právě u Vigorek.
Dá se říci, že toto je prostě zobecněný průběh ztrát dobrých vlastností u včelstev, která mají nešlechtěné matky?
Děkuji všem za zkušenosti a za poznatky.

Příspěvek: #643

Josef, generácia F3 a viac je o trúdoch z okolia včelnice-včelára, to už veľmi nie je o vigorke...

Příspěvek: #644

Moje Vigor F3 jsou letošní rekordmani.
Včelaři v okolí mají leccos, myšleno Singer, Sklenar a podobně. Myslím, že pouliční směsi bude velmi málo. Největší včelaři v okolí mají Vigor, takže těchto trubcu bude dost.
Já si taky pár matek ročně dělám. Tu a tam se objeví bodavější včelstvo, ale výjimečně a matka nedožije vysokého věku.

Příspěvek: #645

F3 je už jen o sousedech. Pokud včelař nemá pár tisíc vlastních včelstev.

Příspěvek: #646

každoročně řeším tyto ,problémy a řešeni je přečíslením svých trubců, na tolik, že okolní trubci jsou jen zanedbatelným procentem.
Linie matek využívám, tak že po kvalitních matkách rozchovavám jejich dcery. Přiklad, mam na včelnici Tři super včelstva . Z nich rozchovam matky. Dokoupím několik matek také z vyšších chovu. Včelnice je tedy složená ze např, ze čtyřech linii, které se každoročně míchají a doplňují. Samozřejmě cele je založeno(nebo má být vždy založeno) na selekci matek. Tedy pokud včelař dosáhne toho že má matek nadbytek , je to stav kdy může plně rozvinout kvalitní selekci matek.
Vše je také založeno na matrice, a tedy porovnávaní matek a jejich dcer.

Příspěvek: #647

Mohu vědět, čím se vyznačují ta tři super včelstva? Co je předurčuje k tomu, být rozchovávána?

Příspěvek: #648

(25.08.2015 21:09)Jindřich Meduna napsal(a):  každoročně řeším tyto ,problémy a řešeni je přečíslením svých trubců, na tolik, že okolní trubci jsou jen zanedbatelným procentem.

Nenech se vysmát, na to rozhodně nemáš kapacity.
Přečíslit lze, ale u malého včelaře do 50 včelstev toho lze cíleně dosáhnout jen v určité části roku (tedy krátkodobě) a ani tak nelze hovořit o zanedbatelných procentech.

Příspěvek: #649

Tři včelstva byl přiklad. Někdy se jedna o vice včelstev někdy o méně. Vybírám podle několika ,pro mne zajímavých vlastností. Je to vždy za celou sezonu, a matka se využije na odběr plemniva.(vlastnosti si vybereš sám, zde je psát nebudu, protože to bude zase hádka, o to že nemam pravdu). Jinak matka stále zůstává ve svém ule a je nadále produktivní.
Přiklad- obecně platí že inseminovaná matka je matkou tak nějak poškozenou, a včelstva ji mění nejdéle do dvou let. dnes již vím že je to jen pul pravdy a že i taková to matka muže byt ve včelstvech i tři a vice let. Ale za určitých podmínek.

K liniim. Včelnici mám rozdělenou na několik častí s různými směry výletu. Tedy nedochází prvotnímu zalétávaní. Tedy i když jsem měl ze začátku roje , dalo se jasně určit z jaké časti včelnice je. A právě tyto časti mají jednotlivé příbuzensky spojené matky. je také s podivem sledovat různý stav zamořenosti varroazou.

Climaxi, zapomínáš na slovíčko zavčelenost a na sousloví trubčí shromaždiště. Tolik na tvou odpověď. Přeber si to jak chceš.

Příspěvek: #650

Jenze vetsina vcelaru tech trubcu v ulech moc nema. Co se tak bavim se starsima, tak maji zafixovany 1 stavebni ramek a ten jeste vyrezavaji. Takze cilenym chovem lze trubci populaci v okoli vyznamne ovlivnit.

Příspěvek: #651

Tak matematicky to zde už dříve vyjádřil Rosťa Pešek a Honza Havelka. Rosťův příspěvek se mi hledat nechce a citace Honzova příspěvku je zde:

(28.08.2012 9:31)Havelka Jan napsal(a):  Čisté páření bez použití inseminace
Výchozí údaje:

• hustota zavčelení … 6-7 včelstev / km²,
• dolet matek + trubců … 10 km,
• počet s matkou spářených trubců … 10
  

Výpočet možného čistého páření:
Na území je v doletu …
3,14 x 10² x 6,5 = cca 2000 včelstev.
Včelař s 10 včelstvy čisté linie má šanci 10/2000 cca 0,5 %
Včelař se 100 včelstvy čisté linie má šanci 100/2000 cca 5 %
Jinak vyjádřeno - při 5 % jen každý 20. trubec je z našich včelstev, neboli jen každá 2. matka se spáří s jedním naším trubcem !

To je sice jen matematika oprostěná od dalších vlivů (jako je reliéf krajiny, nadmořská výška, atd.), nicméně pro představu to stačí. Relativně čistého liniového chovu bez inseminace nebo aspoň chov. okrsku (či jinak významně izolovaného stanoviště) lze dosáhnout pouze při velmi brzké jarním nebo naopak velmi pozdním podletním cíleném chovu. Oba termíny se vyznačují poměrně krátkým časovým úsekem a navíc jsou zásadně ovlivněny dalšími faktory (např. počasí) - vše se posléze projevuje na kvalitě oplození matek, která nemusí být zrovna excelentní.

Co se týká jednoho trubčího rámečku, pak to může být pravda, pravdou je ale také fakt, že si včely v případě potřeby trubce vychovají i tam, kde dříve měli dělničinu...

A konečně bavit se o čistém chovu, když:

(25.08.2015 21:09)Jindřich Meduna napsal(a):  .......Včelnice je tedy složená ze např, ze čtyřech linii, které se každoročně míchají a doplňují........

je poměrně absurdní.

Příspěvek: #652

Snažím se jak jsem již psal v tématu BF zavčelit v katastru obce svými matkami. To jistě také přispívá k vyšší zavčelení podobných vlastností.
Kolem města jsou kopce s převýšením cca 200 metru. A na sever a západ lesy. Trubčí shromaždiště za humny. Včelnice má několik výletu. Nyní čtyři, jak jsem již psal jedna se o to že na každé časti včelnici se vybírají nejlepší včelstva. Ano nejedna se o čisté linie, a tak to jsem to ani nenapsal, to bylo jen tvoje přaní.
Doslova se jedná o linie ve vztahu po matce. Tedy vlastnosti ,které určuje tento přenos. Je ovšem s podivem. Že jsem díky tomu objevil i to že se matky vyměňuj z jedné časti sami tichou výměnou. Po přeneseni takové matky na jinou část se toto pomalu vytrácí. I chovani na těchto častech je rozličné a podobně.

Příspěvek: #653

Samotné páření s trubci různých zdrojů bude zřejmě otázka nabídky a poptávky. Mám malou včelnici, 12 včelstev, na zahradě u domu. takže pod neustálou kontrolou. V každém včelstvu jsou min. 3 trubčí rámky, takže produkce trubců bude slušná (často mám problém s ometáním mlaďušek do oplodňáčků, abych neometl samé trubce). Moje stanoviště je relativně osamocené, ostatní včelnice začínají na vzdálenosti cca 1,5-2 km (to se projevuje i na medných výnosech). Pravidelně sleduji snubní prolety přímo nad zahradou, matky zřejmě nemají potřebu létat někam dál. V místě je dostatečná nabídka trubců, páří se doma. Nedělám si iluze, že se některá nezatoulá jinam, nebo mám pouze své trubce (bez těch cizích by to nebylo asi ono), ale myslím, že díky trubčímu shromaždišti přímo doma nad zahradou je velká pravděpodobnost spáření s místními trubci.

Příspěvek: #654

(25.08.2015 23:21)climax napsal(a):  Výpočet možného čistého páření:
Na území je v doletu …
3,14 x 10² x 6,5 = cca 2000 včelstev.

To teda nevím, kdo to zavčelení počítal. Naše ZO má rozlohu cca 20x20 km, což by teda vycházelo na 2 500 včelstev. Máme jich v lepších letech 150. V obci, kde to sedí na těch 10 doletovej km je 50 včelstev, z nichž 20 je mejch. Množím z nejranějších, začátkem května, kdy většina ostatních ještě ani nezaložila stavební rámek a v tu dobu jich mám tak nástavek v těch nejlepších. Takže ať to počítám jak chci, pravděpodobnost cizího trubce je minimální. Něco jinýho je v červnu, ale to už jsou matky mizerný tak či onak.
Svý chovný linie mám desítky let a prakticky se nemění.
Něco jinýho je koupený matroš, to je jistý. Ten ale stojí za to jen v mizivým procentu.

Příspěvek: #655

Hustota zavčelení je známý fakt, počítá se 6-7 včelstev na km², průměrná hodnota je 6,5. Potom je to jen matematika. Samozřejmě, je to teoretický matematický údaj. Někde je to sakra víc, jinde se tomuto číslu ani nepřibližujeme.
Ten výpočet jsem na VF vložil z přednášky
PLEMENNÝ CHOV VČELÍCH MATEK
2. lekce
Jihočeská včelařská škola v Blatné
Ing. Květoslav Čermák, CSc.
strana 50.

Příspěvek: #656

Bolo by fajn, keby tu prispeli tí z vás, ktorí máte skúsenosti s niektorými líniami. Ich výhody, nevýhody, kde sú podľa vás vhodné, kde nie a podobne. Mohla by tu vzniknúť zmysluplná diskusia a vlastnostich materských línií.

---

Zatiaľ prispejem ja. Mám na včelnici dve línie. Jednu už dlhšie a jednu krátko. Carnica Sokol je tá dlhodobá. Včelstvá sú dosť rozdielne a táto línia sa mi zdá nevyrovnaná. Výhoda je dobré zimovanie, nízka spotreba. Nevýhoda je náchylnosť na vápanatenie plodu (to je dôvod, prečo túto líniu už nechcem) a tiež pomerne veľká rojivosť. Čo sa týka medného výnosu, skôr sa mi zdajú vhodné na jar. Zachytia veľmi dobre jarné znášky a začiatok letnej znášky. Neskôr už to tak dobré nie je. Neskorú letnú znášku využijú len slabo. Jarný rozvoj je výrazný, ale práve možno preto ten sklon k rojivosti. A majú dosť veľký problém s výkyvmi v plodovaní (najmä letné ochladenia). Čo sa týka miernosti, sú fajn, dobre sa s nimi pracuje. Druhá línia je Singer, ale tú mám krátko. Zatiaľ spokojnosť. Miernosť dobrá, matky pravidlene bez nejakých výkyvov plodovali. Hygienické vlastnosti lepšie ako u Carnicy Sokol. Medný výnos ešte posúdiť neviem...

Havelka Jan upravil 25.09.2015 13:00 tento příspěvek z důvodu: Nezakládejte duplicitní témata. Sloučeno s existujícím.

Příspěvek: #657

Ono s těmi liniemi to není vždy tak jednoznačné. Asi je důležitý soubor jednak vlastností oné linie a dále technologie včelaře, který si matky zakoupí, zkouší. Pokud si to "spolu nesedne" tak není spokojenost. Nějaký pátek již včelařím, nějaké desítky včelstev také mám a vůbec nejsem z žádné linie moudrý . Ale snad se schyluje ke konci. Vyzkušené linie:

1. cca před 20 lety Vigor - z počátku dobré, po cca 3-4 letech větší bodavost, mohlo to být i okolím (trubce neuhlídáš), zrušeno
2. cca před 18 lety - matky od Vojty Protivínského (původ snad p. Fadrný) - super matky, med, mírnost, nemusela být mřížka (včely si to pěkně rovnaly), silné .............. to byla špička. Nevýhoda: ani jedna nepřešla přes sezónu s melicitózou
3. poté jsem bral od p. Sedláčka z Příchovic asi 15 let - dobrý průměr na všechno
4. asi před 3 roky zkouška Singrovek přímo z Rakous - cena velká, nelituji, ale nic moc. Nevíc mě štvala rojivost, místa dost, ale šli prostě ven. Více VD. Vše zamačkáno.
5. Za práci nedám peníze, ale oddělky. A tak jsem získa asi osm oddělků s Vigorkami. Je to asi 3 roky a kupodivu včely v pohodě, med lepší průměr, mírnost dobrá. Opět je rozchovávám. A tak jsem zpět na začátku . Teď mám opět i inseminku.
6. loni z nedostatku času jsem bral asi 10 matek od p. Rajsingra (Cell) - mírné, medařky, celkem se nerojí, není to špatný materiál. Chce to ještě více poznat.
7. mám tu další matky o kterých se nemá cenu zmiňovat, jsou ve zkoušce
   

Jen podotknu, že jsem bral často inseminky a rozchovával. Vždy jsem tomu dal čas, aby jsme se poznali. Ani nemůžu říct, že by ty včely byly špatné, někde mohou být šampionky, ale u nás se to neosvědčilo. Nutno zmínit jsem na Vysočině, ca 600 m.n.m. na několika stanovištích, rámková míra 3/4 Lang., mám lis - 5,1 buňka, letos zkouška kombinace 3/4 + 1/2 . Včelám nechávám dost medu, a co nejméně je otevírat. Ošetřování se snažím KM + KŠ, zkušebně Varidol.

Příspěvek: #658

Pedro, a aké matky majú tvoji susedia-včelári? Dosť významne to môže ovplyvňovať tvoje línie, ako aj sám píšeš...

Příspěvek: #659

(25.06.2015 20:13)jaro napsal(a):  Jose. Nízka Fatra to je čo? Ja poznám Nízke Tatry a Malú Fatru. Kde sa nachádza Nízka Fatra?

Na tých Fatrách je zaujímavé práve to, že tá Malá Fatra má vyššie kopce ako tá Veľká Fatra a je defakto "vysoká fatra"

Příspěvek: #660

Pre Andreja:
Rozdiel je v rozlohe tých Fatier,nie vo výške pohoria...

---

(25.09.2015 11:58)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  Bolo by fajn, keby tu prispeli tí z vás, ktorí máte skúsenosti s niektorými líniami. Ich výhody, nevýhody, kde sú podľa vás vhodné, kde nie a podobne. Mohla by tu vzniknúť zmysluplná diskusia a vlastnostich materských línií.

---

Zatiaľ prispejem ja. Mám na včelnici dve línie. Jednu už dlhšie a jednu krátko. Carnica Sokol je tá dlhodobá. Včelstvá sú dosť rozdielne a táto línia sa mi zdá nevyrovnaná. Výhoda je dobré zimovanie, nízka spotreba. Nevýhoda je náchylnosť na vápanatenie plodu (to je dôvod, prečo túto líniu už nechcem) a tiež pomerne veľká rojivosť. Čo sa týka medného výnosu, skôr sa mi zdajú vhodné na jar. Zachytia veľmi dobre jarné znášky a začiatok letnej znášky. Neskôr už to tak dobré nie je. Neskorú letnú znášku využijú len slabo. Jarný rozvoj je výrazný, ale práve možno preto ten sklon k rojivosti. A majú dosť veľký problém s výkyvmi v plodovaní (najmä letné ochladenia). Čo sa týka miernosti, sú fajn, dobre sa s nimi pracuje. Druhá línia je Singer, ale tú mám krátko. Zatiaľ spokojnosť. Miernosť dobrá, matky pravidlene bez nejakých výkyvov plodovali. Hygienické vlastnosti lepšie ako u Carnicy Sokol. Medný výnos ešte posúdiť neviem...

Jaro,ja rozchovávam Carnicu Sokol piaty rok,no zvápenátenie plodu nemám ,zvýšenú rojivosť som nezaznamenal.Čistiaci pud na výbornú.Čo je ale na nich dobré,to je včasné ukončovanie plodovania včelstiev.Teraz- t.č. liahnutie posledných zbytkov plodu.
Prestávka v plodovaní má svoju výhodu kvôli varroáze...
Nie je ten problém so zvápenátením u Teba na včelnici?
Carnicu máš inseminovanú,alebo voľne spárenú?
Môžeš napísať,ako si porovnával hygienické vlastnosi medzi tými dvomi líniami?