Příspěvek: #621

(24.06.2015 9:04)Milan Havelka napsal(a):  Jo....měla tu být v květnu a je konec června.....Škoda, že jsem zaplatil předem.

To máš těžké, Milane. Nevím, kde jsi objednával, ale vidím to sám u sebe - oplozovací a přínosová katastrofa. Aktuálně jsem přišel o druhý velký cyklus sérií. Když ty jsi psal o vícekilových denních přínosech, u nás pršelo/byla zima/foukal vítr. Takže snůšky nevyužité a medu minimum. Naštěstí jsem toho vytáhl ze včel jenom málo, protože váha už třetí týden letí dolu a pomalu se chystam, že začnu krmit. A matky? To paralela je zřejmá... V takovém případě není možné cokoli ovlivnit a dodržet termíny. Mimochodem já BF nemám, ale domlouval jsem se soukromě s Jirkou Přesličkou, že bych si od něj dvě matky vzal a dal je na stanoviště, které mám 16km od dvou včelnic, kde jsou pouze Vigorky. BF jsem chtěl otestovat hlavně z hlediska tamního infekčního tlaku, který je opravdu značný. Zajímalo mě, jak a jestli vůbec obstojí. Bohužel, s matkami se na mě nedostalo. Škoda, ale zkusím to třeba příští rok.

Příspěvek: #622

(22.06.2015 19:53)stefanos689 napsal(a):  Nejake zkusenosti s krizenim BF a kranky jiz z minulosti zrejme mame...

https://en.wikipedia.org/wiki/European_dark_bee

In Western Europe, dark bee breeds were the original honey bee stock until creation of the Buckfast bee. This is a hybrid breed whose progeny includes salvaged remnants of the British black bee, nearly extinct by then due to Acarapis woodi (acarine mite). The breeding stocks in Central Europe were nearly destroyed by order of the Nazis, who considered the honey yields not up to modern standards and wanted to "improve" the bee stocks kept in areas under their control.

This led to the creation of more aggressive, high-yield breeds (probably by cross-breeding dark and Buckfast high-yield strains with Carniolan honey bees), which, however, were very susceptible to Varroa mite infection and unpleasant to handle and were dropped from use after World War II, but just as in North America, some feral colonies survive. In the United States, 'M' lineage honey bees have been found in Arkansas, Louisiana, Mississippi, Oklahoma and Missouri, based on DNA sequencing analysis.[3]

Jenom bych pro neangličtináře podotknul, že European_dark_bee je včela tmavá a tedy ten angl. článek je o ní. Ano tam se ví, že kříření BF a včely čené vede k bodavosti.
more aggressive, high-yield breeds (probably by cross-breeding dark and Buckfast
U křížení s kraňku je pozorováno high-yield strains - tedy vysoko výnosná odrůda (kříženec)
high-yield strains with Carniolan honey bees)

Děkuji tedy za upřesnění, abychom věděli co očekávat.

Info 1
Info 2

"An uncontrolled hybridization of Carnica and Buckfast is unproblematic in F1-generations and indeed even positive." a ještě překlad : " Nekontrolované křížení kraňky a BF je bezproblémové v generaci F1 a ještě navíc pozitivní"

Příspěvek: #623

" Nekontrolované křížení kraňky a BF je bezproblémové v generaci F1 a ještě navíc pozitivní"

Nešiř panyku.

Příspěvek: #624

Pozor, Apis mellifera mellifera - po našom včela tmavá, není zcela totéž co (např. švýcarská) nigra (https://en.wikipedia.org/wiki/European_dark_bee ).
Jiří

Příspěvek: #625

Panyku? Myslíš asi mezi velkovčelaři, že by měly větší konkurenci u malovčelařů s větší produkcí a tedy prodejem ze dvora?
On to stejně hegemon nedopustí, přece nepodpoří malovčelaře.

Příspěvek: #626

On před časem utrousil větu, že jsme územím s nejčistší populací kraňky. To asi už pravda není, navíc tím prozrazuje to, že Evropa od kraňky ustupuje.

Příspěvek: #627

Dneska celý den omýlali v rádiu, že vědci vyhodnotili oteplování a ČR bude přecházet do tropického pásma a tak tady řešíte hlouposti. Jen by mě zajímalo jestli odpůrci všeho jiného než co je naše kraňka bojují tak vytrvale třeba i v nepůvodních dřevinách (třeba vykácení akátů), kteří by se sem nikdy nedostali. Vždyť i ta sršeň decimující včelstva si cestu do Evropy našla a tak by se dostala i ta BF z Británie v cestujících potravinách.

Co se na zastrašující diskuze vyprdnout (to samé na nepodloženém tvrzení o černé včele na našem území) a pak po zbastardizování všech včelstev se domluvit na bezžihadlé včele, která nebude potřebovat úl a hlavně ani včelaře - vždyť jde stejně jen o to aby zde byl opylovatel a lidstvo nevymřelo - když nebude med, tak se houby stane - hlavně aby byla řepka.

No nic já v té vaší fackovací teoretizující diskuzi končím - až bude vyvozen v praxi závěr tak mi, prosím, dejte třeba přes email vědět, kdybych náhodou ve včelách přehlídl jak mi včely začínaj umělohmotnět a bastardizovat!

Příspěvek: #628

(24.06.2015 11:52)JKL napsal(a):  This led to the creation of more aggressive, high-yield breeds (probably by cross-breeding dark and Buckfast high-yield strains with Carniolan honey bees), which, however, were very susceptible to Varroa mite infection and unpleasant to handle and were dropped from use after World War II, but just as in North America, some feral colonies survive. In the United States, 'M' lineage honey bees have been found in Arkansas, Louisiana, Mississippi, Oklahoma and Missouri, based on DNA sequencing analysis.[3]

Jenom bych pro neangličtináře podotknul, že European_dark_bee je včela tmavá a tedy ten angl. článek je o ní. Ano tam se ví, že kříření BF a včely čené vede k bodavosti.
more aggressive, high-yield breeds (probably by cross-breeding dark and Buckfast
U křížení s kraňku je pozorováno high-yield strains - tedy vysoko výnosná odrůda (kříženec)
high-yield strains with Carniolan honey bees)

Ale vzdyt to mas prelozeno spatne. Doufam ze z neznalosti a nepozornosti. Takze spravny preklad inkriminovane pasaze zni zhruba takto:

"Toto vedlo ke vzniku agresivnejsich a vysoce vynosnych plemen. (Pravdepodobne krizenim mezi vcelou tmavou a vysoce vynosnymi liniemi BF s krankou)"

Tolik pro neanglictinare. Strycek google translator zas tak dobry neni.

Rekl bych, ze u nas je spinava kranka leckde az presprilis tmava. Takze zde mame jak geny kranky tak geny vcely tmave a to nemluvim treba o vlasce atd... Proc tu delat dalsi bordel zavadenim BF s geny nekterych africkych plemen, ktere nemaji na nasem kontinentu co delat.

To, ze F1 krizenci jsou dobri jeste neznamena, ze dalsi vyvoj bude pozitivni. Tvrzeni ze mirna BF nemuze mirne krance "uskodit" a muze ji jen vylepsit jsou usmevna. Asi na stejne urovni jako tvrzeni, ze blondak a blondyna budou mit zase blondaky. Ona ta genetika je trosku slozitejsi a vzhledem k neuplnosti a neprehlednosti vstupnich dat je dalsi vyvoj opravdu nepredvidatelny.

Ja vim, ze vy moderniste a inovatori musite byt vzdy na cele peletonu, ale nekdy je vyhodnejsi byt pozadu, kdyz se jede spatnym smerem...

Rizika by mely mit pri odpovednem rozhodovani vzdy o neco vetsi vahu nez mozne zisky.

Ono kdyz si budu cestu zkracovat pres led na rybniku a usetrim 10 km oproti objizdce, tak to take muze byt ze zacatku vyhodne, ne? Chybu si vzdy uvedomime az se led prolomi, ale to uz byva pozde. Nejak mi to pripomina predcasnou radost nad mirnymi a vynosnymi krizenci, zatimco led uz treba praska.

Příspěvek: #629

Je tu niekto, kto má skúsenosti s líniou Tatranka?

Příspěvek: #630

(22.06.2015 20:22)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  Môže vzniknúť plemeno v prírode? Uveďte príklad... Žiadne plemeno v prírode neexistuje, tam sú druhy resp. poddruhy. Plemeno je výsledkom ľudského šľachtenia, teda je to antropomorfizácia prírodnej formy za určitým účelom (s určitým cieľom). Plemená sú výsledkom šľachtenia človekom. Bez človeka by plemená nevznikli, pretože to čo považoval človek za dôležité (prečo šľachtil), bolo v prírode nepotrebné. Bolo to potrebné pre vyšší štandard života človeka.

Toto je jeden z viacerých hlúpostí, ktoré tu jeden zvykne písať.
Nechápem rpečo sa musia niektorí vyjadrovať k veciam, ktorým nerozumejú. Európske plemená včiel vznikli počas poslednej doby ľadovej Posledná ľadová doba sa začala pred 116-tisíc rokmi a vrcholila pred 21-tisíc rokmi. Tak aký človek ich vytvoril? Treba si niečo aj naštudovať, aby sa tu nepísali úplné nezmysly, alebo treba ísť na školenie, kde vám vám vysvetlia niečo aj plemenárskej práci,aby niektorí tu boli v obraze. Nigra sa sformovala na Pynerejskom polostrove, talianka na Apeninskom a Kranka na Balkánskom. Kaukazanka na Kaukaze. Nigra sa do sveta šírila prirodzenoz cestou, talianka a Kranka ľudskou činnosťou.
BF je jediné uznané plemeno, ktoré vzniklo umelo, ľudskou činnosťou. Či to tak bolo, môžme polemizovať ale je to oficiálne uznané jediné plemeno včiel vytvorené človekom. A to už asi tiež nezmeníme. Zbytočne sa tu o tom budete hádať.
Na SR sú chovatelia BF len s ňou nevedia včeláriť. Na východe boli dvaja, ale už ani jeden nemá včely, v Nálepkove bol jeden, ktorý prišiel ku mne a kúpil si odo mňa 10 matiek, viac som mu nemohol dať. Dôvod - BF je nenormálne rojivá . Podľa reklamy . vraj prasličkovej, je BF predovšetkým nerojivá. Takže opäť niekto skáče na reklamy, ľudia sú nepoučiteľný. Teraz viem o jednom na západnom SR aj keď je ich určite viac. Len sa usmievam, že vždy sú to včelári, ktorí nedokážu včeláriť s ničím, ani s krankou. Takí "troj" roční včelári, ktorí vyskúšali už aj niekoľko rámikových mier a nevedia, ktorá je tá najsamlepšia rámiková miera. Išiel som za originál BF včelami ale keď som ku dotyčnému prišiel, už mal len prázdne úle alebo to čo tam mal to určite malo od BF ďaleko. Takže keď je na SR nejaký chovateľ BF , nech mi to dá vedieť do SS. Rád by som si od neho zobral originál včeličky na rozbory - morfometria + DNA. Úprimne budem veľmi rád, keď sa mi taký ozve ale musí byť záruka, že to nie je bastard ale čistokrvná BF.
Čakám na SS. Díky

Příspěvek: #631

Jaro, myslím že sa v tom trochu vyznám. Pri chove včiel sa pojem plemeno používa tam, kde sa v zoológii používa pojem poddruh. Plemeno v zoológii je umelý produkt ľudského snaženia. Veď už z pomenovania je to jasné. Apis mellifera carnica - apis = rod, mellifera = druh, carnica = poddruh. Je to štandardné značenie podľa zoologickej nomenklatúry. Učím zoológiu a entomológiu na univerzitách nejeden rok, tak by som o tom mal niečo vedieť. Zo zoologického hľadiska sú to teda poddruhy a jediným plemenom je BF. Vo včelárskej praxi sa však pojem plemeno používa aj pre označenie poddruhu. BF je niečo celkom iné, ako kraňka. Poddruhy vznikli prirodzene, plemená umelo. Ale ako píšeš, nemá zmysel sa o tom hádať. Čo tá Tatranka, poznáš nejaké jej vlastnosti?

Příspěvek: #632

Plemeno je populácia hospodárskych zvierat rovnakého druhu a rovnakého fylogenetického pôvodu vyznačujúca sa spoločnými charakteristickými znakmi a stálymi vlastnosťami, ktoré v nezmenených podmienkach prenášajú na svoje potomstvo, odlišujúca sa aspoň v jednom znaku alebo vlastnosti od ostatných populácií. Početnosť jedincov populácie tvoriacich plemeno musí umožňovať jej autoreprodukciu.

Toto je definícia podľa platného plemenárskeho zákona. A každá jedna včelárska kniha píše o plemenách, napr. teraz mám na stole "Metódy chovu včelích matiek" od Pideka a na str. 82 píše o plemenách včiel. Ale m ožno by to trebalo dať na správnu mieru a odlišovať poddruh a plemeno. Druh včela ázijská, napr. nemá plemeno ale má poddruh včela indická, apis cerana indica.
Reklamy na matky sú tie istém ako na novú zubnú pastu. Milujem telefonáty : "Chcem matku čo donesie veľa medu, nepichá, nerozbieha sa a nerojí sa. A dobre zimuje a je odolná voči chorobám". Niektorí aj dospelci žijú v rozprávkach.

Příspěvek: #633

(25.06.2015 7:07)jaro napsal(a):  Plemeno je populácia hospodárskych zvierat rovnakého druhu a rovnakého fylogenetického pôvodu vyznačujúca sa spoločnými charakteristickými znakmi a stálymi vlastnosťami, ktoré v nezmenených podmienkach prenášajú na svoje potomstvo, odlišujúca sa aspoň v jednom znaku alebo vlastnosti od ostatných populácií. Početnosť jedincov populácie tvoriacich plemeno musí umožňovať jej autoreprodukciu.

Toto je definícia podľa platného plemenárskeho zákona. A každá jedna včelárska kniha píše o plemenách, napr. teraz mám na stole "Metódy chovu včelích matiek" od Pideka a na str. 82 píše o plemenách včiel. Ale m ožno by to trebalo dať na správnu mieru a odlišovať poddruh a plemeno. Druh včela ázijská, napr. nemá plemeno ale má poddruh včela indická, apis cerana indica.
Reklamy na matky sú tie istém ako na novú zubnú pastu. Milujem telefonáty : "Chcem matku čo donesie veľa medu, nepichá, nerozbieha sa a nerojí sa. A dobre zimuje a je odolná voči chorobám". Niektorí aj dospelci žijú v rozprávkach.

A sama stačí med do sklenic.(promiň to se nedalo, nenapsat)

Příspěvek: #634

(24.06.2015 8:23)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  "A co už vůbec nechápu, je to, proč to řeší pánové Slováci, kterých se to vůbec netýká." - A na to ste ako prišli? BF sa chová aj na Slovensku.

Kde a kto? Tak to to vieš a vlastnosti Tatranky nie?

Příspěvek: #635

Tatranka....to vím uplně přesně.....náplň čokoládoříšková....70g...výborná ke kávě..... Ale jinak jsem slyšel, že mají o něco větší křídla, aby mohly lítat i v místech, kde je řidší vzduch.... Možná ale, že je to jen ta linie z Vysokých Tater....

Příspěvek: #636

(24.06.2015 21:25)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  Je tu niekto, kto má skúsenosti s líniou Tatranka?

Je: http://www.vcelari.sk/prax/ZOZNAM_CHOVATELOV_2008.pdf
Choval ju aj Ing. Čermák: http://vigorbee.cz/files/Priruckachovu1996.pdf

Příspěvek: #637

(25.06.2015 16:05)Milan Havelka napsal(a):  Tatranka....to vím uplně přesně.....náplň čokoládoříšková....70g...výborná ke kávě..... Ale jinak jsem slyšel, že mají o něco větší křídla, aby mohly lítat i v místech, kde je řidší vzduch.... Možná ale, že je to jen ta linie z Vysokých Tater....

No Milan, moc sa nesmej! Keby nie slovenskej matere,tak ani tá vaša adoptovaná Vigor sa nenarodí!

Příspěvek: #638

Nechci zakládat nové vlákno, proto se zeptám zde: je v oblasti Nízké Fatry nějaký včelař produkující matky? Děkuji.

Příspěvek: #639

Tak to by Ti najlepšie povedal asi Jaro, najlepšie pozná ten "fach"!

Příspěvek: #640

Jose. Nízka Fatra to je čo? Ja poznám Nízke Tatry a Malú Fatru. Kde sa nachádza Nízka Fatra?