Příspěvek: #161

To o barvě matek je podle mě nesmysl, tyhle věci jsou dány geneticky... Tvrzení o vlivu teploty zavání lamarckismem Jen mohou být některé barvy recesivní, takže pravděpodobnost jejich výskytu je nižší.

Příspěvek: #162

Ani bych neřekl, že to je tak jak píšeš. Zabarvení včel i matek je docela dobře popsáno v seriozní literatuře, např. takhle:

Zabarvení zadečku
Je třeba dávat pozor a nezaměňovat barvu chitinových tergitů zadečku s barvou ochlupení. Šedivé ochlupení zadečku ukazuje především na typ šedivé kraňky. U starších včel, hlavně u zlodějek ochlupení obvykle z valné části zmizí. Pak jsou zřetelné lysé a lesklé chitinové tergity. U různých plemen a jejich četných forem výskytu se setkáme se zabarvením tergitů zadečku od zcela černé přes hnědou jako kůže, až po zářivě žlutou. Pigmentace je ale ve značné míře závislá na teplotě. Chovatel matek ví, že vyšší teplota ve stadiu kukly způsobuje zesvětlení zadečku. To se ale nesmí zaměnit se žlutým zabarvením italských včel.
Barva a znaky chitinového zadečku hrají vždy velkou roli v chovatelském ohodnocení. Občas se jim ale přikládá příliš velká důležitost. U kraňky se toto hodnocení vztahuje na vybarvení druhého, event. ještě třetího proužku.
Hodnocení se provádí do třech tříd:
bez koutů = označení 0: bez znaků na zadečku
malé kouty = označení e: kouty pod 1 mm²
velké kouty = označení E: kouty přes 1 mm²
proužek = označení R: jeden nebo více proužků

Zdroj: Ruttner 1997

0 e E

PetrM upravil 31.05.2012 10:40 tento příspěvek z důvodu: Pokud reagujete na aktuálně poslední příspěvek, tak nepoužívejte citaci. Je to zbytečné, všem je jasné, na co reagujete. Zbytečná citace odstraněna.

Příspěvek: #163

No já myslím, že jsme tu řešili spíš barvu na tergitech a sternitech v souvislosti s kříženci mezi A.m.ligustica a ostatními plemeny, resp. A.m.carnica. Žluté zabarvení článků zadečku je otázka genetiky a né teploty při vyvoji v matečníku.

---

(25.05.2012 10:28)PetrM napsal(a):  Také je třeba nezapomínat na to, že jedna věc je genetika a druhá prostředí. A genetika se podílí jen 20 – 25% – rozhodující je vliv prostředí.
Bude rozdíl jak se chová daná linie v nížině a např. na horách. .........

Petře genetika rozhoduje daleko víc než si myslíš! Ten poměr máš úplně obráceny.
To, že některé línie jsou jaksi "plastičtější" v různém prostředí je projevem jejich adaptability, což je zase věcí genetiky. To co popisuješ se třeba hodně propagovalo v 50. letech, vliv sovětské školy a Lysenkismu...

Příspěvek: #164

(29.05.2012 21:22)KaJi napsal(a):  Barva matek je prý podle teploty okolo metečníku.

Výskyt žlutých proužků je pozůstatek zušlechťovacího křížení kraňky s vlaškou. Barva je geneticky daná vlastnost a zatím jsem se nesetkal s informací, že by na to mohla mít teplota okolo matečníku nějaký vliv. Vlaška se používá v zušlechťovacím křížení s kraňkou pro tvorbu silnějších včelstev a menší sklon k rojení.

Příspěvek: #165

Já to slyšel od jednoho včelaře, kterého považuji za velmi vzdělaného. Přesto jsem napsal "Prý".

Příspěvek: #166

Já jsem si to jen přečetl a to co jsem napsal, to je doslovný překlad.

Příspěvek: #167

Niečo o žltej včele aj niečo pridám. V Čechách sa chovalo pôvodné plemeno čiernej a tú u vás nik nešľachtil. Kranka sa u vás rozchovála pred 60 timi rokmi, u nás už vtedy bolo dokázané, že naša slovenská včela, je kranka, dokázali to rôzne meranie krídlového indexu. Podľa všetkého všetky kraňky sú poznačené taliaskou včelou.
Na Slovensko (Rakúsko-Uhorsko), Jozef Cochius st. už pred vyše 100 rokmi doviezol talianske matky, ktoré rozchovával. Našiel som niečo o J.Cochiusovi, ktorý chcel taliansku včely udomácniť, dokonca i na Moravu a do Čiech posielal.

Môžte si tu prečítať spomienku na jeho pokusy, ako ich napísal miestny zapisovateľ:
Jozef Cochius bol prvý, ktorý nie len na Slovensku, ale v celej krajine uhorskej teraz už na mnohých stranách dobre známe i talianske včely udomácnil, keď okrem svetoznámeho Dzierzona, sotva kto v države rakúskej ešte túto „čeľaď“ poznal, o čom sme svojím časom z Viedne v Slovenských Novinách písali.
O mimoriadnej schopnosti jeho vo včelárení svedčí medzi iným, že keď sme v týchto novinách oznámili: „Matky ,kráľovny včiel, i talianskych sú k dostaniu na Slovensku, v kr. meste Lubjetovej u pána J. Cochiusa „ on za jedno leto na všetky strany, menovite ale do Čiech a do Moravy, za 300 r. zlatých matiek rozposlal a že všetky tieto živočíchy v malých škatuľkách uschované, šťastné došly po pošte na miesto svoje, bez úrazu zdravia.

Takže naša kraňka môže byť poznačená týmto talianskym génom, lebo na našich včelniciach sa vyskatujú včely so žltými tergitmi. Ja som pred 6 rokmi vychoval matku, ktorá mala tergity žlté, len tri posledné boli trochu tmavé, sternity mala žlté, včely mali tri tergity žlté, tri posledné do šeda, sternnita majú žlté, trúdy sú nezvykle žlté, aj oči majú do žlta, hruď je posiata žltými štetinami, tergity skoro všetky žlté a sternity žlté. Aj tohoto roku rozchovávam matky od žltej matky, nie však všetky vyliahnuté sú žlté, časť z nich je gaštanovej farby.
Včely sú vcelku svojím chovaním, také isté, ako šedé, ale rád sa v nich vyžívam

Příspěvek: #168

Jaké kdo máte zkušenosti s matkami Troiseck, které nabízí např. pan Vydra?

Příspěvek: #169

Nevím, kam pan Vydra chov kmene Troiseck dále posunul, ale mohu uvést krátce mé zkušenosti z minulých let.
Tvoří středně silná včelstva, málo tmelí, mírné, klidné, produktivní.
Pro mne ale měl tento kmen jednu nevýhodu. Nědělal si zásoby pylu, což v našich podmínkách, kde je pylu málo na jaře i na podzim, nevyhovuje. Ze všech kmenů kraňky, které jsem zkoušel byl tento kmen ale nejodolnější na nosematózu . To je, zvláště ve spojení s varroázou, důležitá vlastnost.
Rozhodně doporučuji vyzkoušet. LD

Příspěvek: #170

Nemá náhodou niekto skúsenosti s líniou Sklenar H 47? (to H znamená Hannerl, označenie podľa dcéry Guida Sklenára)

Příspěvek: #171

Náhodou jsem objevil, že pan Kolomý má nové stránky a na nich je konečně i něco více, než na předchozí verzi. Mě by ale spíše zajímalo, jestli máte někdo zkušenost s matkami od něj a jakou zkušenost.

http://apis-kolomy.cz/vcelarska-farma/pr...-material/

Díky, Honza

Příspěvek: #172

Zdravíčko,když nás bohužel opustil př. Havlín ,tak by mě zajímalo co bude dál s jeho liniemi a produkcí slovinských matek? Neví někdo nějakou informaci co se bude dít dál,zda to někdo převezme?Jestli má někdo jakékoliv zkušenosti s jeho matkami tak všechno pište sem.

Příspěvek: #173

Pokud vím, volně pářené bude prodávat jeho dcera.
Pouze inseminované pak př. Žák z Jablonce n.N., Dr.Dibus ze Zubří a Dr. Kašpar z Pekařova. Asi ale budete muset dát včas vědět, protože všichni tito chovatelé mají své osvědčené materiály, které preferují. CHtějí ale materiál po př. Havlínovi uchovat pro další včelaře.

Příspěvek: #174

To Zděněk Klíma

Přesně tak , takovou zkušenost jsem udělat s linií Vigor já. Kromě černé včely , kterou choval můj děda se F1 Vigorce nic jiného v bodavosti nevyrovnalo. F2 už byla téměř na úrovni černých včel , kdy včely útočili 30m od včelína. (dědovo včely 50 metrů) výnosy medovice velmi dobré.
Pracovat se s nimi nechá ve včelotěsném včelařském obleku na stanovičti někde v lese. Zajímavé je , že po výměně matky se včelstvo tak za 20 dní zněmí až je to neuvěřitelné. Létavky přestanou být agresivní , přestože se jedná ještě o dcery staré matky. U jiných včel to vždy trvalo nejméně 2 měsíce zde ani ne 3 týdny.

Co se týče jiných liníí , pak mohu potvrdit , že problémem alpských včel je varoaza , ale pokud investuji pár desítek korun do léčení v létě , pak nemám problém. Navíc materál z VU. Dol je to samé. Obečně nejsou špatné ani včely s pomalejším rozvojem pokud jsou zazimovány jako velmi silné. U takových včel nikdy neměním matku , protože pokud jsou nerojivá dávají velký medný výnos. Vždycky jsem si myslel že pro silná včelstva člověk potřebuje velmi výkonnou mladou matku není to tak docela pravda , protože při dobrých zásobách mají včelstva vyrovnanější plodovou křivku včely se dožívají vyššího věku. Matka tedy nemusí být tak výkonná a včelstvo je přesto silné a úrodné. Pomalejší rozvoj způsobí lepší motivaci ke snůšce a potlačí rojovou náladu - výsledkem je vyšší množství medu....

Příspěvek: #175

Chtěl bych se zeptat, zda má někdo praktické zkušenosti s plemenem Buckfast? Dělá je např. př. Zdeněk Žák.

Příspěvek: #176

(30.07.2012 22:59)PSNC napsal(a):  To Zděněk Klíma

Přesně tak , takovou zkušenost jsem udělat s linií Vigor já. Kromě černé včely , kterou choval můj děda se F1 Vigorce nic jiného v bodavosti nevyrovnalo. F2 už byla téměř na úrovni černých včel , kdy včely útočili 30m od včelína. (dědovo včely 50 metrů) výnosy medovice velmi dobré.
Pracovat se s nimi nechá ve včelotěsném včelařském obleku na stanovičti někde v lese. Zajímavé je , že po výměně matky se včelstvo tak za 20 dní zněmí až je to neuvěřitelné. Létavky přestanou být agresivní , přestože se jedná ještě o dcery staré matky. U jiných včel to vždy trvalo nejméně 2 měsíce zde ani ne 3 týdny.

No, kolego, nechci se s tebou nijak extra přít, ale moje zkušenost s Vigorkami je naprosto opačná. Nevím KDY jsi Vigorky měl (na samém začátku prý šlo o badavé včely, než došlo k dostatečnému prošlechtění). Takže pokud je to zkušenost stará více let, pak je snad i uvěřitelná. Pokud je to zkušenost nedávná, pak je také uvěřitelná, ale vysvětlení bych viděl v tom, že materiál, který jsi měl, byl naprosto nekvalitní. Ono totiž strašně moc záleží na tom, který chovatel CO rozchovává a co svým chovem sleduje (pokud vůbec něco...) Jsou tací, kteří pouze produkují bez jakékoli selekce a šlechtění. Mě osobně zajímala kvalita, ale nechtěl jsem brát hned inseminovanou matku od př. Čermáka, protože na včelnici jsem měl jak Singer tak Troiseck a výsledná směska budoucích F1 by jistě nenaplnila má očekávání. Po zralé úvaze jsem oslovil chovatele Tomáše Blechu (mmj. účastníka zdejšího fóra) a matky (F1) jsem zakoupil od něj. Výsledkem jsem nadšen! Mírnost pro mě byla tím absoluně nejdůležitějším kritériem a jeho matky toto bezezbytku splňují. Navíc Tomáš Blecha je chytrý a zábavný člověk, takže jsme zůstali v kontaktu a stali se z nás kamarádi (aspoň doufám). Co se týká Vigorek, tak jsem jimi postupně nahradil ostatní matky kromě dvou osvědčených Singerek, které vyměním příští rok. Takže ještě jednou zdůrazňuji - jde hlavně o to, jaký přístup k chovu chovatel má a jakou kvalitu dokáže vyprodukovat, takže po jedné špatné zkušenosti s Vigorkami bych nepaušalizoval a rozhodně nesrovnával s Apis m.m.

Příspěvek: #177

I já se přikláním na stranu Vigorek, právě při výběru linie jsem preferoval mírnost a klidnost, protože mám včelnici přímo u domu, mezi zahradami, moje rodina, děti, sousedé se pohybují v těsné blízkosti a potíže nejsou. Zrovna včera jsem dělal kontrolu, do včel jsem šel v kraťasech, sandálích, klobouk a košile. Dýmám už ani nezapaluji, poslední dobou jsem ho nechával vyhořet bez použití. Ve Vašem případě zřejmě šlo o velmi nekvalitní materiál, jestli vůbec šlo o Vigorku. nelámejte nad ní hůl, nyní je to včela s velmi zajímavými vlastnostmi, dejte ji znovu šanci a vyzkoušejte ji, budete mile překvapen.

Příspěvek: #178

Já se zase přikláním na stranu linie Singer. Myslím že to záleží na místě kde včelaříte. U nás je hlavně snůška z květů. Medovicová aby byla slušná tak asi jednou za osm let. Většinou vychází 5-10kg na včelstvo a někdy není žádná jako letos. Protože na Vigorky slyším samou chválu tak jsem si asi před 4 lety zakoupil dvě F1. Mírnost, čistící pud vše perfetní. O proti Singerkám minimální rojivost. Ale nestíhaly jarní rozvoj. Měl jsem je 3 roky a pokud to jaro vzalo hopem tak výnos byl minimálně o 1/3 nižší než byl průměr. Bral jsem je ještě pro dva včelaře u nás a ty na tom byli stejně. Kdybych měl někde stanoviště kde jsou obě snůšky, tak do nich určitě půjdu, ale tady kde jsem zůstanu u svých divošek

Příspěvek: #179

... a odkud jsi? napiš si to do profilu

Příspěvek: #180

Tak toto bych tipoval na Apis mellifera ligustica - Včela medonosná vlašská.
Alespoň podle místa nálezu.