Příspěvek: #181

Rajles,

B10 je jeden nadstavok pre plodisko málo!

Příspěvek: #182

Píše, že má b12, nedá sa tam vynechať mriežka.

Příspěvek: #183

to som prehliadol, tak to máš pravdu, B12 je najhorší možný výmysel v rozmeroch úľa, tam si to bez mriežky predstaviť neviem

Příspěvek: #184

Patko79, potešil si ma. Ani ja to bez mriežky neviem. A čo je najhoršie - B12? Ja som sa už dávno naučil, že všetko má svoje výhody aj nevýhody. Aj B12, aj iné zostavy úľov.

Příspěvek: #185

Mna zaujima co je na B12 zle? neripem len sa pytam lebo ich mam tiez...

Příspěvek: #186

Jožko58 173

Váš příspěvek, i když jste vlastně v opozici ke mě, je nejlpeší za dlouhou dobu na VF. Díky, vy jste nezaujatý diskutant. V mnohém se neshodneme, ale jste ochotný věcně diskutovat bez urážení, posmívání, ponižování. Děkuju vám za to.

Rajles

Další zajímavý příspěvek. Na vaší základní otázku mám odpověď, že snadno. Nepřeháním, sám jsem tomu roky nevěřil a nechtěl to vyzkoušet a děsně me sr.li ti, co tvrdili na stránkách Včelařství, jak je báječné nepoužívat mřížku. Jde to i když asi 7% matek "nepochopí" že se nahoře neklade.
To je dáno geny a nedělám výběr abych nějak takové matky eliminoval, to je hloupost, nešlechtím včely ale využívám vlastností, jaké mají a snažím se jim přizpůsobit já a ne naopak. Chovám je a snažím se jim porozumět a vyhovět jim tak, aby ony vyhověly mě.

Aby matky nahoře nekladly je nutné splnit několk podmínek. Opakovaně tu říkám, že ne jen některé z mnou tvrzenných podmínek, ale všechny! Už jsem je tu několikrát pohromadě vypsal, marně jak je vidět, zloba a zaujatost některých je prostě dechberoucí...

Nevím už ve kterých příspěvcích jsem ty podmínky pohromadě vyjmenoval. Protože u vás cítím skutečný zájem, napište mi SZ jestli se vám chce.

Stručně pohromadě. Jestli nemá matka klást v medníku musí být splněno:

1 - nesmí být vysoký medník (max 17 cm, lépe 15 nebo 14) a v něm ani kousek možnosti stavět trubčinu a musí mít jen panenské dílo

2- v žádném případě nesmí být nikde v úle otevřené očko

3-VN pro plod musí mít asi 150 dm2, ne víc! A když něco navíc, pak dole pod VN v "polštáři" tvořeném NN, kde je asi polovina stavebních "trubčáků" prostřídaných těmi nízkými rámky z medníků, kam matka vloni "utekla" a zakladla je.
Polopatě, jedna bedba 39x24x11 málo, dvě moc!!!!! Analogicky platí pro B10, nedej Bože pro B9. To je konstanta a přes to, jak se v Česku říká, "nejede vlak!"

3- asi nejde čekat, že matka bez MM nebude klást v medníku když tam nebudou jen panenské rámky, když tam bude trubčina a nebo možnost stavby divočiny=trubčiny a když tam budou staré zaplodované plásty

4- obecně platí, že čím vyšší rámek (do asi 30, max 32 cm), tím lepší jarní rozvoj a menší nutnost pro matku klást nahoře (při splění VŠECH výše uvedených podmínek), když bude dole v celistvých plástech aspoň 125-130 dm2 (to splňuje česká 39x30x11, klterá musí mít "pod nohama" polštář 39x15 /17/14, případně méně)

5- u rámku vyššího než 30, rsp. 32 cm hrozí, že slabší vč a nebo oslabené například postupnou otravou, která se neprojeví ihned, ale třeba ve dvou týdnech, že vč omezí samo sebe, stáhne se na jeden souvislý celistvý prostor, do něj si nacpe max medu a ignoruje medníky. Sice zkouším míru vysokou 34,7, ale zatím se ukazuje, že to není vždy dobré a že platí riziko uvedené v tomto bodě

6- tvrdím, že slovenská míra B10 v kombinaci s NN 42x17x10 (což myslím k této míře přináleží) ve funkci polštáře, kde je polovina dělničáků prostřídaná se stavebními (trubčáky) je ideální mírou pro systém Dadant! Sice jsem to nevyzkoušel, ale čísla nelžou!

7- na úly nesmí celý den pražit slunce, ale musí být ve stínu (zařiď to jak chceš!)

8- česno i u SS nesmí být uprostřed, ale u strany a sice vlevo z pohledu za úlem a logicky vpravo při pohledu čelním. Neřešit, nevymýšlet, akceptovat jako zákon!


K bodu 6. Proč si komplikovat život s nízkou mírou v kombinaci s vysokou, když o něco víc dm2 nemůže vadit? No právě že to vadí moc a to tak, že se tím popře všech předchozích 5 bodů! Když se nepoužije v medníku nízká míra a není v plodiskovém VN aspoň 115 dm2, lépe 125 dm2 celistvé plochy (ideálně 150, ale při výšce plástu max 32 cm a to splní jen u nás nezavedený originál Dadant-Blatt)), ale ne více než max 150 dm2, pak matka nahoru dolova musí!

Polopatě. Prostě český Adamec i slovenské Béčko jsou blbé míry když nejsou kombinované s nějakým NN od výšky 11 do max 17 cm. Slováci nezuřte, že vám nehezky píšu o vaší míře a přijměte realitu. Naši otcové zakladatelé vymysleli skvělé úly pro jinou včelu a sice mnohem méně plodnou včelu Tmavou a nebo její kříženky. Vždy to ale byly včely "pomalejší" v rozvoji a bez nároků na prostor, jaké má Kraňka. Tvrdím, že váš úl B10 je stokrát vhodnější než česká 24, využijte toho a použijte ho tak, jak už předkové zamýšleli, tedy kombinaci VN a NN. Tu báječnou možnost Adamec nemá. A z toho, že otcové zakladatelé přímo pro Béčko vymysleli NN je jasné, že nezávisle na sobě přišli na to samé, na co pánové Dadant a Blatt a ne náhodou má Lang celkem 6 výšek rámku. Jen to a nic jiného dělá z Langa světový úl - umožňuje kombibnace pro každou včelu v jakýchkoli podmínkách od polárního kruhu po tropy!

Prostě "otcové zakladatelé" vymysleli na Slovewnsku úl s dvěma mírami, pak se nějak stalo, že nějkaký magor tvrdil, že by se to pletlo a že by to komplikovalo práci a ač je to k nevíře, drtivá většina té kravině uvěřila a věří dodnes. V Česku taky vzniknula Škvařilova míra a jeho úl s mírou 39x30x11 s medníky 39x15 (14,4)x 11 a já se vsadím, že jméno Škvařil už nezná ani jeden český včelař. Vše tu máme pod nosem už víc než 50 let, jen jsme se to nenaučili používat a furt šilháme k sousedům a přitom špičkou jsme my, Češi a Slováci, taky Rusové, Ukrajinci, Poláci, Maďaři, Srbové, ne oni!

Příspěvek: #187

(18.02.2020 22:58)spd napsal(a):  Mna zaujima co je na B12 zle? neripem len sa pytam lebo ich mam tiez...

Keď ich máš, tak vysvetli, ako sa dá u B12 s jedným nadstavkom pre plodisko ísť bez mriežky. A ešte by ma zaujímalo, ako sa dá ísť bez prevesovania rámikov, lebo aj B12 je podľa mojich skúseností pre matku málo. Tiež nerýpem, len ma to fakt zaujíma, lebo v BB tento úľ propagovali ako niečo in.

Příspěvek: #188

Radšej necitujem neomylné pravdy (aby som nebol za provokatéra..),...
len
podám informáciu všetkým , koho zaujíma možnosť včeláriť na Slovensku v historicky odskúšaných slovenských mierach kombinovaným systémom rámikov ( akoby dadant):

V roku1926 bol na Slovensku zavedený slovenský nadstavkový "úľ " na rámiky s rozmermi 42 X 36 a 42 X 27,5 cm (C a B) dvojitých stien,so spodným letáčom.
Toľko "Kalendár včelára 1958-59 Prehľad udalostí významných pre včelárstvo."
(Pravdepodobne už bolo aj ( A 42 X 22) ak išli podľa abecedy.)
Vo "Včelárstve" od Dr.Novackého z r.1955 sa uvádzajú všetky tri miery.
Dnes už máme aj 42 X 17 cm.....

V každom prípade na Slovensku existujú rámiky 420x360 mm už pomaly celé storočie....

Příspěvek: #189

ja som niekde čítal názor na zlepšenie dadant systému, jednoducho je tam veľa dreva čo pôsobí pre včely ako neprirodzená prekážka, preto by mala byť spodná latka polovičná oproti dnešnej prípadne iba kus drôtu ktorý by slúžil na spevnenie rámika v dolnej časti, ale včely by ho boli schopné zastavať a tým mať kompaktnejšie dielo. Teda keď sa nato takto pozriem tak vidím napr. v LG 2/3 takmer viac dreva ako včelieho diela.

A ešte k tomu B, tak poznám včelára čo má 120 včelstiev, tak on vychvaľuje B11, vraj to bohate stačí, nato mriežka ale čo sa týka prevesovania neviem s určitosťou povedať ale teraz som dostal chrobáka do hlavy. Sedláček tvdí, že kranskej včele stačí 7 B ale to sme už pri optimalizovnom plodisku.

Příspěvek: #190

Pri slabších znáškach je dobré mať k B10 aj nízky medník na odoberanie medu. Pri veľkých nárazových znáškach aj 3xB10 a ešte treba aj odtáčať. Nízke nástavky sú na manipuláciu s medom vhodnejšie.
Optimalizované plodisko stačí aj na B7, ale musí byť stále volné pre kladenie = pod dozorom. Pri veľkých znáškach to neustrážite a treba mať pod plodiskom rezervu.

Příspěvek: #191

K té kvalitě medu z panenských nebo plodových plástů. Je jisté, že obojí je med. Obojí prošlo volátkem dělnic. Obojí prošlo výrobou co včela dokáže a natom jak to dokáže se rozchází pohled na kvalitu. Ten pohled by měl být takový, že stále obojí je med různé kvality kterou může na stupnici jak mu chutná podle svých chuťových pohárků ohodnotit jen zákazník.

Druhou věcí jsou ty košilky.

Med od včelaře kterou mohu jako chovatel nabídnout, je živá věc a košilky podporují jiné enzymatické změny a tím pádem odlišné zrání medu oproti medu z pannenských plástů. Další kvalitu ve vztahu ke košilkám a rozpustnosti ovlivňuje samozřejmě povrchové napětí které je zase přímo závislé na druhu medu a toho co při výrobě dodává doněj včela.

Podstatné je jestli zákazník co jako spotřebitel chce.

Může mít představu o medu mrtvým nebo umrtveným, protože standardizace kvalit a norem to po obchodníkovi v podstatě požaduje. Takový zákazník a konzument medu nemůže chodit ke včelařovi do jeho hospodářství, ale musí jít do supermarketu kde je med dokonale homogenizován, po určitou dobu přesně ohříván, filtrován podle norem a je pod řádným veterinárním dohledem dovážen ze zemí EU a mimo EU a přeprodáván mezi obchodníky.

Pokud chce zákazník med původní, je med původem ze včel bez prvků zpracování človekem, přirozenou vlastností takového medu je postupná krystalizace podle druhu medu, postupný nárůst HMF podle obsahu přirozených látek která je dodávána včelou do sladiny při výrobě medu, Může mít odlišnou diastatickou aktivitu podobně stejně jako u HMF, větší sklon k vrstvení medu protože včelař nemá zpravidla vybavení k homogenizaci, neexistence přesných šarží medu protože není možné mít med stejných naprosto přesně opakujících se kvalit.

Příspěvek: #192

Tom.50, ďakujem za vysvetlenie. Tieto metódy sú známe aj mne, aj keď len teoreticky. Vzhľadom na môj vek a moje dve včelnice už nebudem meniť rámikovu mieru a zostanem na jednej. Asi nemusím písať o výhodách a nevýhodách jednej rámikovej miery. Ja sa snažím ťažiť s jej výhod.
Tým, že prevesujem rámiky, samozrejme mám aj v medníku zaplodované plásty. Nedávno som bol na prednáške nemenovaného veľkochovateľa, kde prezentoval používanie panenských plástov aj 10 rokov v medníku. Aj to še dá - ako sa u nás na východe hovorí, ale .... Ak mám podľa zásad hygieny v úli čistiť nádstavky napr. plameňom, alebo chemicky a potom do nich dať 10 rokov neošetrované rámiky, tak celá hygiena je čudu. Takto rotujem rámiky, ktoré ak sú tmavšie, idú do tavičky, kde sa teplom ošetria aj rámiky.
A med z tmavších plástov? Znáška u mňa je z agátu a lipy. Za 10 - 14 dní je plný medník B12, takých 30 kg. Jeden úl mám na váhe, tak vidím prírastok a tiež sa občas pozriem do včiel. Nemám pocit, že by potrebovali zväčšiť medník. Preto ma prekvapilo tvrdenie, že sa mriežkou oberám až o polovicu medu. Ak by bola silnejšia znáška, včely zanesú všetko nektárom - aj každú volnú bunku v plodisku, ak by považovali MM za prekážku. Preto by ma zaujímalo, či má naozaj niekto takú skúsenosť, že na jednom stanovišti po odobratí MM mal z 30 kg znášky zrazu opakovane 45kg. Len odobratím MM.
A ešte k tomuto vláknu. Ja si myslím, že včely nerozlišujú, či je bunka v pláste v medníku, alebo v plodisku a nestarajú sa o ňu podľa toho či v nej bude plod, med, peľ, alebo bude prázdna. Včely ju vyčistia vždy rovnako a potiahnu ju všadeprítomným (ako napísal p. Turčáni) propolisom. Preto bunky aj v medníku pred zanesením medom budú "čisté". Včely si nemôžu dovoliť nechať tam nejaké nečistoty. Preto podľa mňa aj mierne (nie silne tmavý) už zaplodovaný plást nemôže mať zásadný vplyv na kvalitu medu. A keď k tomu dodám, že znáška napr. z agátu je 10 - 14 dní, medník je plný a plásty zaviečkované, takže med sa hneď vytočí, neviem či má med dosť času na nejakú reakciu s okolím, teda bunkou. Zároveň beriem za fakt, že príroda vymyslela ten najlepší materiál na skladovanie medu pre včely - vosk.
Musím ale aj ja vyskúšať len nezaplodované plásty v medníku a dám porovnať chuť medu rodine, nech zistíme skutkový stav na sebe.

Příspěvek: #193

1. Diskutujete tu o mede z tmavých kontra svetlých plástov, kde svetlé automaticky označujete len medníkové a tmavé tie, v ktorých sa vyliahlo x generácií včiel. Chyba. K tomu dodám len toľko, že panenský medníkový plást už po niekoľkých rokoch používania len v medníku stmavne. Jeho farba ide cez svetlohnedú až do tmavohnedej. Riziko poškodenia panenskej súše v medomete je hlavne pri prvom vytáčaní. Následne včely bunky poťahujú vrstvičkou propolisu s plást spevnie. Pri ďalších vytáčaniach a následných propolisovaniach je už podstatne odolnejší. Takže podľa témy vlákna diskusia je tak trochu "mimo", lebo tmavý plást je i plást panenský... Na foto sú všetky plásty panenské. Jeden má rok, ostatné 2-5 rokov....


2. Problém nie je len o kvalite a senzorických vlastnostiach medu z pl. plástov a plástov čisto medníkových, "panenských". Myslím si, že omnoho závažnejší problém je otázka hygieny a epidemiologického rizika. Je bežným javom, že mnohé plásty z plodiska, preložené do medníka a vytočené, sú následne recirkulované v zostavách ako súše. Pritom je jasné, že potentnosť viacerých infekčných chorôb je v úľoch- plástoch v latentnej forme. Ak sa súš ,ktorá je len nosič patogéna vráti do obehu a včely bunky priam vyleští a obsah roznesú po plodisku či celej zostave, tak sa tým pádom výrazne zvýši riziko klinického vzplanutia pôvodne latentnej choroby, napríklad moru so všetkými neblahými dôsledkami. Takže či len panenské plásty na med alebo nie, nie je to len o "hovénkach" a čistote medu, to je skôr druhoradý problém. Prvoradý je zdravie včelstva a tam obhajoby prekladačov plodových plástov do medníka kočia, v prospech toma, mňa a tých, ktorí používajú technológie, umožňujúce používať zvlášť plásty do plodiska a zvlášť do medníka...

Příspěvek: #194

Hmm uz je to tu znova...Vcely potahuji kazdou bunku propolisem a proto ztmavne.Plast take stmavne tim za mas ocka a vcely ti do nej natahaj pyl jako mas tu spodni sous.
A ted si skus panenskej plast strcit fo nastavku nikdy ho nedej vcelam zamez jim vstupu do toho nastavku a po 4-5 letech muzes po vecerech premyslet o tom kdo ze ti ten plast stmavil a proc neni krasnej a to po něm netapkaly vcely,neni vystavovan zmenam teplot,vlhkosti atd.a presto nezustane svetlej a ztmavne..ale je to marny nad propolisovejma guru nelze vyhrat.......A samozrejmne vytavite vosk a zustane vam krasnej na veky...nebo ze by vcely ten kolac vosku ve skriny "pro jistotu" taky potahly taajne tenkou vrstvou propolisu???

Příspěvek: #195

(19.02.2020 17:36)Rajles napsal(a):  Preto by ma zaujímalo, či má naozaj niekto takú skúsenosť, že na jednom stanovišti po odobratí MM mal z 30 kg znášky zrazu opakovane 45kg. Len odobratím MM.

Preto bunky aj v medníku pred zanesením medom budú "čisté". Včely si nemôžu dovoliť nechať tam nejaké nečistoty.

K první větě.
Bez MM se dá docílit i dvojnásobku medu na stejném stanovišti se stejnou základní vysokou mírou. Já ale vyzkoušel jen Dadantystém versus klasika s převěšováním plodu a tudíž medníky jen vysoké. Podotýkám, že mám zkušenosti víc než 50 let (s krátkými přestávkami) s mírami 39x24 a 39x30 (třicítka je asi o 50% výkonnější tak i tak) a že jsem taky nechtěl věřit Dr Ptáčkovi, Boháčovi a dalším co tvrdili, že MM je zloděj výnosu.

K druhé větě.
Kdybyste měl pravdu, neexistoval by třeba mor včelího plodu ani jiné nemoci.

A dodám. Pne kolego, udivuje mě, že nevyužíváte ranou snůšku, která je vždy a všude i bez řepky (ta tady většinu z nás včelařů děsně irituje). Třeba včelař Havelka z Benátek nad Jizerou, 272 mnm, někdy vytáčí med z jív a z vrb pravidelně. Mě se med z vrb ve výšce kolem 450 (2 stanoviště na západním okraji české Sibiře) každý rok u několik vč podaří taky. Zkuste se na to zaměřit, neprohloupíte. Tady na české Sibiři akát není (v doletu mých včel). Jinde je, ale nikdy nemeduje, nikdy! A lípa málo kdy, z obojího je většinou jen pyl. Slunečnice se tu nepěstuje a medovice skončí se smrkem, který tady zmizí úplně do dvou let. Moc nám toho než dvě rané snůšky nezbyde.

Jo a moc vám děkuju za diskuzi bez napadání, urážek a snahy ponížit a zesměšnit. Děkuju vám pane kolego. Stejně tak i pánovi s nickem daniel.

Příspěvek: #196

(17.02.2020 15:13)KTM napsal(a):  A to mas velice zvlastni vcely,ze mas behem jedineho roku z paneneskeho plastu proti slunku nepruhledny ramek.Dalsi zvlastnost tvych vcel je ze ti za rok vsechny plasty zmeni ze jsou doslova černé.Moje BF tmelí nekolika nasobne vic jak Kranky presto zadni ramky se zasobama nebo pylove nejsou cerne v celeem ule tak jak to popisujes ty.

Všetky panenské plásty, získané v predošlej sezóne,uskladnené a ošetrené ako píšem,po pridaní do včelstiev ostanú tmavé,do ďalšej sezóny až čierne,ako by mali 5 a viac rokov. Tie sú pri pohľade voči slnku priehľadné...neprihľadné sú tie,ktoré boli zaplodované...to som napísal len pre porovnanie,ako sa dajú potom rozoznať = pozeraním proti slnku.
Ostatné plásty v plodisku vystavané pri obmene diela,tmavnú primerane veku...
Nemám v úľoch staršie plásty,ako tri sezóny.

Příspěvek: #197

Jo a ještě dodám, v dadantu je polovina práce než při převěšování a kdybych se měl dřít s medem ve vysokých rámcích a nešlo to jinak, ukončil bych včelaření.

---

Jožko58

Nic ve zlém, ale něco děláte špatně. Mě zůstávají panenské rámky pořád jasně žluté, snad po pár letech ztratí tu jasně jakoby svěží barvu a mírně zešednou. Vůbec nevím co říkáte, nechápu to. Teď když by ke mě někdo přijel (nemám smartfon a neumím dát tudíž fotky) a ukáže namátkově na kterýkoliv nástavek (stojí venku přikryté), budou v něm jasně žluté plásty různého stáří. Nedatuju si rámky a ty, co matka i jen malinko zakladla, které se nějak poškodily v medometu nebo jinak a nebo prostě nejsou "hezké", skončí v červenci v KK, přes kterou krmím a v půlce září přijdou pod VN, část z nich pobyde sezonu v polštáři a pak jde na vyvaření taky. Ale logicky musím mít ve výbavě i několik let, třeba 5-8 let staré panenské souše, protože medníkových NN mám pro každý úl nejméně 4 kusy. Valstně furt rozšiřuju počet vč a tudíž mám trvalý nedostatek jak nízkých bedniček, tak díla do nich.

---

daniel 193

Tento váš příspěvek je velmi podařený, děkuju vám za něj, jen jako Jožko děláte něco asi nějak jinak, než my s KTM. Zkusme na to přijít.

Příspěvek: #198

Ja viem čím je to.Ako píšem,panenské plásty sú ošetrované proti víjačke výparmi KM...včelám to vadí a preto ich "sterilizujú" propolisom.
Uvidol som to preto,lebo tu bolo tvrdenie,že včely nič pepropolisujú - nepoťahujú propolisom...

Příspěvek: #199

(19.02.2020 6:30)patko79 napsal(a):  

(18.02.2020 22:58)spd napsal(a):  Mna zaujima co je na B12 zle? neripem len sa pytam lebo ich mam tiez...

Keď ich máš, tak vysvetli, ako sa dá u B12 s jedným nadstavkom pre plodisko ísť bez mriežky. A ešte by ma zaujímalo, ako sa dá ísť bez prevesovania rámikov, lebo aj B12 je podľa mojich skúseností pre matku málo. Tiež nerýpem, len ma to fakt zaujíma, lebo v BB tento úľ propagovali ako niečo in.

Neviem ci odpoviem na to co sa pytas ale skusim.
Ja pouzivam matersku mriezku, nikdy som to neskusal bez nej tak to neviem posudit....
Ked som isty cas krmil tak ze som nechal vlastne plodnik a aj mednik bez mriezky tak matka nikdy nevyliezla hore, ale to uz bola vzdy jesen cize to asi porovnavat nemozem.
Prevesovanie ramikov je to ze dam zaplodovany ramik do medniku...? Tuto cinnost uz 2 roky urcite a mozno aj 3 nerobim. Proste iba pridam mednik s praznymi ramikmi a vcely nemaju s tym problem. Zistil som ze v medniku vystavaju ramik bez dier, cize je vystavany a uchyteny pekne kolom dokola, v plodniku to tak nie je. Vsimol som si to iba minuly rok a teraz to budem sledovat viac a uvidim ci je moje zistenie spravne a ci len nahoda. Co sa tyka zasob, tie si skor robia nad sebou akoby sa mali tahat do boku.
B12 som si vybral lebo som na zaciatku ani len netusil co je lepsie a co nie no a moje B12 su stvorcove, (asi aj ine ale to neviem) cize mozem ukladat nadstavky roznymi smermi... spociatku som netusil co mi bude lepsie sediet a teraz som si zvykol ze ich ukladam tak ze su vlastne pozdlzne odomna. Raz niekedy ked budem mat cas a chut experimentovat urcite budem skusat ci ma otacanie ramikov nejaky vyznam, zatial neviem o nicom. Vsetko ma svoj cas a teraz su priority ine....
Podla mne dostupnych informacii je plocha plodiska "B10" malo, "B11" plus minus akurat a "B12" je stvorec s ktorym mozes experimentovat. Cez zimu mam iba 11 ramikov lebo je väcsie vlhko a na jar idu velmi zle vytiahnut ked su este aj zalepene propolisom respektive ked ich vyberiem tak bez ocistenia (zoskrabania) bocnych latiek nejdu spät.
Ak ta zaujima nieco ine kludne sa pytaj rad odpoviem pokial budem vediet.

Příspěvek: #200

(19.02.2020 23:31)Jožko58 napsal(a):  Ja viem čím je to.Ako píšem,panenské plásty sú ošetrované proti víjačke výparmi KM...včelám to vadí a preto ich "sterilizujú" propolisom.
Uvidol som to preto,lebo tu bolo tvrdenie,že včely nič pepropolisujú - nepoťahujú propolisom...

Aha, už chápu. Já KM nepoužívám nikdy na nic, považuju jí za nejhorší jed ve včelařině a mám pěkné a superzdravé včely až od doby, kdy jsem jí přestal používat. A ani tak jsem nedával nic než Formidol. Proti motýlici sířím a i to celkem málo.