Příspěvek: #21

(03.11.2010 6:25)Havelka Jan napsal(a):  Tak to je ten nejjednodušší způsob, jak se dostat do potíží. Není nad to si zadarmo pořídit nemocné včelstvo.

Ale no tak. Samozřejmě jsem myslel na úmyslné vyrojení vlastního včelstva. Ale máš pravdu, měl jsem definovat otázku přesněji. hezký den

Příspěvek: #22

Vždy platil nepísaný zákon, že treba zbierať roje len známeho pôvodu. Aby včelár nemusel svoj roj zo stromu zbierať, poslúži mu dobre voliéra rojochytu, ktorá je v čase rojenia umiestnená na prednej stene úľa, ako to má zdokumentované priateľ Míra Pelikán na jeho blogu. Kráľovská mriežka zabráni matke odletieť a roj sa usadí vo voliére upevnenej na letáči úľa.

Příspěvek: #23

(03.11.2010 8:46)MilanBencúr napsal(a):  voliéra rojochytu, ktorá je v čase rojenia umiestnená na prednej stene úľa,

Díky, tak na tuhle fintu jsem ještě nenarazil. Doplňující otázka: voliéra je daná velikostí mateří mřížky - při vyrojení vyleze matka vždy česnem? co očka v horních nástavcích, uzavřít nebo jen překrýt kousky mateří mřížky?

Příspěvek: #24

No, metodika NN hovorí, že cez zimu je otvorené iba najvrchnejšie očko, ktoré odvádza vlhkosť z úľa, v predjarí, niekedy na Mateja, pred prvým preletom najvrchnejšie očko zatvoríme a otvoríme dve najspodnejšie očká, ktoré budú otvorené celú znáškovú sezónu. Tým je to vyriešené.

Příspěvek: #25

Milí přátelé,
nedá mi to, abych sem k této tematice medných krav, neckových úlů a kdo ví jakých ještě názvů je pro tento typ úlu použito a bude použito, něco nenapsal. Nevím kde tento úl vznikl a kdo byl vůbec prvním, kdo někde na světě takovýto typ úlu použil, ale kdyby to byl úl k ničemu, tak by se v něm nevčelařilo. A to ani jen v tak malé míře pro tu potěchu duše. Ono ale spíš jde o jinou věc a to o tu věc, že včely jsou velice přizpůsobivé a med "udělají ve všem" , ať už se to jmenuje necky, ležan, medná kráva, nástavkový úl, či lednička.
Ale k věci. Když jsem se před několika roky rozhodoval, jaký typ úlu mám pro své včelaření použít, narazil jsem při hledání informací ve Včelařství na několik článků o ležanech. Velice se mi popis metody včelaření v nich zalíbil. Hledal jsem ale dál a zvažoval delší dobu jaký typ úlu použít a ptal se i včelařů farmářů a odborníků, avšak každým jsem byl od ležanů zrazen, že by to byl krok zpět, a že pokud chci dnes včelařit, tak jedině nástavkovým způsobem. Poslechl jsem.
Když ale dnes vidím, jak si všichni ležany, však pod jiným názvem, pořizují, tak si ho v budoucnu pořídím také. Jenom asi udělám jednu věc. Zkusím si udělat několik klasických ležanů (cca 2-3ks) na rámky a několik neckových úlů (cca 2-3ks) a budu porovnávat výhody a nevýhody. O ležanech bych chtěl uvažovat na stáří, kvůli zvedání nástavků, ale v dnešní době techniky zvedacích zařízení je to už ale asi tak trochu pasé. Oni ale všechny ty napsané věci o ležanech můžou být také trochu nadsazené. Dnes jsem rád, že včelařím s nástavky, ale ty dva typy ležanů chci vyzkoušet stůj co stůj, abych zjistil rozdíl ve výnosech a složitosti ošetřování včelstev oproti úlům nástavkovým, hlavně po přečtení těch článků v časopisech. Ty ve mě stále hlodají a dokud to nevyzkouším, tak nebudu celej.
Pro zájence přikládám seznam čísel Včelařství, ve kterých zmíněné články vyšly: XII. 90, I. 91, III. 91, IV. 91, VIII. 91 a X. 91 (v křesle s časopisem v ruce je to možná pohodlnější než u počítače). A pro ty, kteří si je nemohou přečíst v časopisech je přikládám sem k příspěvku:


Zájemcům, kteří si chtějí články ze Včelařství přečíst a nemají starší čísla časopisu Včelařství, je mohu zaslat na mail, když mi napíší zprávu.

Příspěvek: #26

No jsem ten poslední, kdo by ti chtěl brát iluze. Prakticky stejné články ovlivnily i mě a komplet přeměnou na ležany jsem chtěl řešit svojí přípravu na stáří. Naštěstí sv. Ambrož to zařídil jinak a daleko líp. Pečlivě jsem je zkoušel a žádné tak skvělé vlastnosti jsem u nich neobjevil, spíš naopak. Nedávno zesnulý Ing. Řeháček je zkoušel také s úplně stejnými výsledky. Nepoznal jsem úl, kde by se včely rojily ochotněji. Kam se hrabe Budečák!!! Je tam hodně ruční práce, sposta přehazování. V medníku musí být pouze černé plásty, jinak daleko hustčí drátkování, žel to platí i u plodiště na zimu. Jinak si vem do ruky cihlu a zkus ji oklepat jako plást a 20 x po sobě. Pak tě rychle ty nesmysly o lehkém včelaření přejdou. Jinak si 1 až dva na studenou stavbu vyrob, pro chov matek a MK jsou ze všech udělátek nejlepší. Rovněž včelám se v nich velmi dobře daří a tak z nich lze brát neustále včelí materiál. Já jsem si nechal dva a mám v nich plemené matky a používám je na chov. Ležany do kopce to je samostatná kapitola, kdy autor podobných nesmyslů zcela ztratil soudnost. Znám velmi dobrého včelaře 75 let, 200 včelstev, který jich má asi 20 ve stodole. Říká že je nemůže nikomu ani dát, že mu to za tu ostudu nestojí. Ono papír snese všechno,no a je plno "odborníků", kteří svoje sny, nesplněná přání vydávají jako hotovou věc. Jinak já nové úly již dělám pouze ze styroduru, úspora váhy je velká. Dál se snažím s pomocí jednoduchých pomůcek si práci co nejvíc ulehčit. To považuji za jedinou cestu snižování námahy. Takže hodně úspěchů! Zdraví R. Stonjek

Příspěvek: #27

(05.12.2010 20:41)Rudolf Stonjek napsal(a):  Jinak já nové úly již dělám pouze ze styroduru, úspora váhy je velká. Dál se snažím s pomocí jednoduchých pomůcek si práci co nejvíc ulehčit. To považuji za jedinou cestu snižování námahy. Takže hodně úspěchů! Zdraví R. Stonjek

Bylo by možné sem dát pár fotografií pro inspiraci. Děkuji.

Příspěvek: #28

(05.12.2010 20:41)Rudolf Stonjek napsal(a):  Jinak si vem do ruky cihlu a zkus ji oklepat jako plást a 20 x po sobě. Pak tě rychle ty nesmysly o lehkém včelaření přejdou. ... Ono papír snese všechno,no a je plno "odborníků", kteří svoje sny, nesplněná přání vydávají jako hotovou věc. Jinak já nové úly již dělám pouze ze styroduru, úspora váhy je velká. Dál se snažím s pomocí jednoduchých pomůcek si práci co nejvíc ulehčit.

Môžete si svoje skúsenosti takto vysvetľovať, ale nemôžete čakať, že s tým budú všetci súhlasiť. Je celkom úsmevné čítať ako sa včelstvá v ležanoch roja, pretože to nie je pravda. Ležan totiš umožňuje včelárovi rozšíriť plodisko na toľko rámikov, koľko je včelstvo schopné obsadiť a vyberať med môžeme aj každý deň po jednom alebo dvoch plástoch plných medu s hmotnosťou určite vyššou akú má tehla. Myslím, že ste nepochopili túto tému. Medná krava nie je o komerčnom včelárení s drahým zariadením z lesklých katalógov. Kto chce včeláriť v KTBH, TTBH alebo v sibírskych naklonených úľoch, ten chce venovať pozornosť najjednoduchším technológiám včelárenia, ktoré sú dostupné duchovne aj materiálne pre každého. Mnohí majú doma kus z prírody v podobe rybičiek v akváriu, kanárika v klietke alebo psa, čo je určite finančne náročné. Mať v predzáhradke alebo v blízkosti rodinného domu niekde za garážou V-úľ s bočným pozorovacím okienkom, je hobby, ktoré poteší celú rodinu domácim „biomedom“ a okolie bude mať radosť z bohato zarodených ovocných stromov, ktoré na jar opelili včielky. Ťažba medu z tohto úľa je tou najjednoduchšou metódou, ku ktorej nám stačí kuchynské vybavenie z domácnosti a tým je hrniec a pučiak na zemiaky. Odrezané súše s medom v hrnci popučíme a med necháme cez sitko odtiecť. Určite to stojí za to mať v záhrade mednú kravu. Pre každého drobného hobbistu, ale aj väčšieho včelára, je to iste zábavnejšie ako pracovať so svojim langstrothom.

Příspěvek: #29

Vy nás stále chcete přesvědčit o své pravdě. Nepopírám, jako zajímavost a možnost sledování je to vynikající. Ale, já mám taky mednou krávu, spíš chlív, ale taky 25 langů, ale neumím si představit, že bych měl místo nich ležany. A to je mám na zahradě a mám na ně i dost času. Když si ale vezmu, že v nich musím denně vytáhnout a vyměnit pár rámků s medem, tak celé dopoledne nedělám nic jiného. A odpoledne vytočím a další den to samé. Co lidi, kteří ke svým včelám třeba dojíždějí? To srovnání s rybičkami taky trochu kulhá. To je, mít kousek přírody doma a stojí to peníze. Většina z nás, má včely protože od nich očekává nějakou, alespoň minimální návratnost. A to už nemluvím o včelařích s více včelstvy. Myslím, že je potřeba se na to vše podívat z více stran. Nemůžete přeci srovnávat včelaře s pěti, třiceti nebo stopadesáti včelstvy. U každého jsou priority někde jinde.

Příspěvek: #30

Myslím, že medná kráva je dobrá jako doplněk k ostatním produkčním úlům. Nebo jako potešení pro někoho, kdo nechce med prodávat, ale jen si sám občas zobnout plástečkového medu a mít pár sklenic medu pro sebe. A také pro potěšení.
Je to taková brož - klenot na zahradě.
Sám bych si tento úl pořídil, pokud bych měl zahradu. Na chalupu, kam nejezdím pravidelně, ho dávat nebudu, i když se mi líbí.

Příspěvek: #31

(07.12.2010 9:14)Zdeněk Brentner napsal(a):  Vy nás stále chcete přesvědčit o své pravdě.

Prečo ma tlačíte do pozície v ktorej sa nenachádzam a prekrúcate moju snahu venovať sa téme v tomto vlákne? Nikoho nepresviedčam. Napísal som inými slovami to isté čo admin. Jasne som uviedol, že medná krava nie je o komerčnom včelárení v dnešnom ponímaní, čo je Vašou prioritou, ale o potešení duše, o ekológii, o bioproduktoch. Osobne som prešiel a užívam úľové zostavy s vysokým rámikom B, odskúšal som si technológiu NN včelárenia, som jedným z nadšencov, ktorí založili PSNV.SK, rotáciu dvojradových plodísk s osemrámikovými boxmi považujem za najúžasnejšiu technológiu, ale to neznamená, že budem odsudzovať záujem niekoho, kto chce biovčeláriť jednoduchými technológiami z Afriky, Belgicka, Cypru alebo zo Sibíri. Kto potom tu presadzuje svoju pravdu?

Příspěvek: #32

MilanBencúr, Zdeněk Brentner . . . Je to vše v hesle "každá liška chválí svůj ocas" Ukončete/me debatu ve stylu, kdo má pravdivější pravdu. MilanBencúr se věnuje volnému včelaření, zajisté je odborník a svému systému rozumí, sám bych si časem rád pořídím úl s volnou stavbou pro radost. Nenuťme si navzájem své myšlenky, nesnažme se přesvědčovat ostatní. Velmi nerad bych přihlížel tomu, jak se toto fórum stane bojištěm na výměnu a prosazování názoru. Buďme nad věcí. Osobně si vážím všech, kteří zde přispívají, pro mě a jistě mnohé další je to studnice vědění o včelaření a jako začátečníkovi poskytuje tolik potřebné zkušenosti ostatních. Děkuji

Příspěvek: #33

Já Vás nemám zájem někam tlačit. Pokud jste důkladně četl můj příspěvek, tak mám taky mednou krávu a ani nevčelařím komerčně. Rád se před ní posadím a pozoruji, ale konstatuji, že včelařit v ní bych ve větším množství nechtěl. A to mám čas a podmínky. Starý praktik Ruda Stonjek se svou 100 včelstev a svými zkušenostmi, ležanům taky fandit nebude. A ani admin, i když by rád. Ke svým včelstvům dojíždí a je pod časovým tlakem. Proto, pokud reagujete na Rudovy zkušenostmi s rojením, a stačí podle vás odebrat 2 rámky, není to tak docela fér. Ani Ruda a ani případně admin, si to nemůžou, na rozdíl od nás, dovolit. A to je to, proč jsem ten příspěvek napsal. A nechci nikoho přesvědčovat, že mám pravdu. Mám jen svůj názor.

Příspěvek: #34

Každý včelár by mal mať na včelnici véčko, V-úľ TBH - Kalich medu ako observatórium pre svoju vlastnú potrebu v lete aj v zime a zároveň ho využije na propagáciu včelích produktov medzi zákazníkmi, ktorí prišli na návštevu. Pre inšpiráciu uvádzam kontakt na pár videozáznamov o obsluhe tohto jednoduchého horizontálneho observatória.

Příspěvek: #35

(13.12.2010 22:57)MilanBencúr napsal(a):  Každý včelár by mal mať na včelnici véčko, V-úľ TBH - Kalich medu ako observatórium pre svoju vlastnú potrebu v lete aj v zime a zároveň ho využije na propagáciu včelích produktov medzi zákazníkmi, ktorí prišli na návštevu. Pre inšpiráciu uvádzam kontakt na pár videozáznamov o obsluhe tohto jednoduchého horizontálneho observatória.

Přesně tak, vytáhnout před návštěvou plást s medem, kousek jim ulomit, dát ochutnat, to je koledovat si o okamžitou objednávku. A hlavně - včely o tom ani neví. Akorát co se týče posouvání rámků, na některých videíčkách jsem viděl, že musel včelař odříznout plást od boční kónické plochy. Dá se tomu nějak zabránit?

Příspěvek: #36

Nedá, resp. já to neumím. Včely si udělají podpěry plástů, jak potřebují, u plodových méně, u těžkých medových více. Zubatý nůž jsem zařadil do výbavy a dál to neřeším. Odříznutí můstků nevidím jako provozní problém.
Ivan Černý

Příspěvek: #37

A co dát jim trojúhelníkový rámek, který by kopíroval vnitřní strany úlu a přitom zabránil lepení plástů na boční stěny?

Příspěvek: #38

(14.12.2010 21:25)Rostislav Szturc napsal(a):  A co dát jim trojúhelníkový rámek, který by kopíroval vnitřní strany úlu a přitom zabránil lepení plástů na boční stěny?

V TBH úlu se snažíme včely vést přirozeněji, tím že bychom zavedli boční loučky, by jsme včelky připravili o jednu z výhod tohoto úlu.

Příspěvek: #39

(14.12.2010 12:35)architekt odpadu napsal(a):  Přesně tak, vytáhnout před návštěvou plást s medem, kousek jim ulomit, dát ochutnat, to je koledovat si o okamžitou objednávku. A hlavně - včely o tom ani neví.

Také jednoduché riešenie s ulamovaním kúsku plásta s medom umožňuje vertikálny úľ, prípadne medník s prirodzenou stavbou diela nadstavený nad plodisko mednej kravy.
http://www.youtube.com/profile?user=mitu...nifleGHMNw

Příspěvek: #40

(10.10.2010 6:07)MilanBencúr napsal(a):  Medomet vôbec nepoužívam. Na blogu tú informáciu uvádzam len preto, že aj TBH plásty je možné vytáčať. Môj starý vertikálny štvorrámikový medomet teraz používam ako plničku na med. Kôš som z neho vybral a nahradil som ho dreveným cedidlom na ktorom je položená sieť. Precedený med je čistý a môžem ho plniť priamo do pohárov. Výborným riešením je cedák z dvoch plastových vedier.
Včely stavajú nové dielo vždy smerom dolu. Po vykrojení plástov s medom prázdny box hneď podkladám v úli ako najspodnejší. Podrobnejšie informácie uvádzam na mojom blogu.
Mám aj drvič na medové plásty.

Velmi mě zaujal ul Warre, mám v plánu si nějaké vyrobit. Jednoduchost, ekologický přístup, jednoduchá obsluha, přirozená stavba-prostě fascinující...
Mám jen jedinou obavu-prostavování mezi nástavky. Jak je to s tim prostavováním? Nespojují včelky spodní část volné stavby s horní loučkou nizsího nástavku?