Příspěvek: #81

(25.01.2011 13:52)Josef Skala napsal(a):  Spíše došlo k zakladení veškerého díla starého i nově vystaveného což je u oddělku s mladou matkou přirozené.Pokud bude mít matka dostatek staršího díla tak nejdříve zaklade právě to a teprve pak se vrhne na čerstvě vystavené dílo.

Matka kladla současně do nového i starého díla okolo, ale neumím říct které v tu chvíli upřednoťňovala. Ve starém byly uložené zásoby dodávané během líhnutí plodu. Včely teprve postupně uvolňovaly buňky pro nový plod. Nové dílo nebylo na počátku kladení nové matky zcela dostavěno. Matka tedy byla limitována na starém i novém. Každopádně ale nezačala klást v jiné uličce. Lišta s volnou stavbou byla na místě druhého rámku, pak byly tři staré a dále částečně vystavěné mezistěny s cukernými zásobami a rámkové krmítko. ve spodním nástavku byly mezistěny a souše.
Bohužel jsem tomu nevěnoval příliš pozornost a nepopsal si přesně rozložení díla a zásob v oddělku.

Příspěvek: #82

(25.01.2011 13:20)PavelN napsal(a):  Pan Bencúr má pravdu....Pokud ale tvrdí, že je naprosto bezpečné usazovat do svých úlů neznámé roje, s tím že úly jsou čisté, divoce žijící včelstva zdravá, a nevím co ještě, pak souhlasit nemůžu.

Myslím, že také niečo nikde netvrdím. Ľudia rýchlo zabúdajú čo čítali včera. Kto sleduje pozorne celé toto vlákno, určite postrehol, že v príspevku 19 a 22 píšem o tom, že je treba zbierať len roje známeho pôvodu. V príspevku 70 som reagoval na názor, že "Pokud chceš Mor tak tohle je nejlepší způsob jak si ho pořídit sebrat cizí včelstvo je sebevražda desetkrát ti to vyjde a po 11 si uděláš táborák". Argumentoval som, že šírenie chorôb nemožno pripisovať neznámym rojom a je len na včelárovi či taký roj osadí do úľa alebo to nechá na prírodu.
Ešte si dovolím poznámku, že dnes je považovaná maximálna produkcia medu za meradlo úspechu včelára. Problémy so životným prostredím v úli aj okolo nás a systémové následky sú odkladané bokom. Vkladanie medzistienok s malými bunkami do včelstiev, chov trúdov a následné liečenie čeľadí kyselinou mravčou, sú povrchné metódy napodobňujúce prírodné včelárenie, ktoré nemôžu nahradiť unikátne včelárenie na prírodnom diele s menšími plástami, pretože včely ich každoročne obnovujú čistou prirodzenou cestou.

Příspěvek: #83

(26.01.2011 11:14)MilanBencúr napsal(a):  

(25.01.2011 13:20)PavelN napsal(a):  Pan Bencúr má pravdu....Pokud ale tvrdí, že je naprosto bezpečné usazovat do svých úlů neznámé roje, s tím že úly jsou čisté, divoce žijící včelstva zdravá, a nevím co ještě, pak souhlasit nemůžu.

Myslím, že také niečo nikde netvrdím. Ľudia rýchlo zabúdajú čo čítali včera. Kto sleduje pozorne celé toto vlákno, určite postrehol, že v príspevku 19 a 22 píšem o tom, že je treba zbierať len roje známeho pôvodu. V príspevku 70 som reagoval na názor, že "Pokud chceš Mor tak tohle je nejlepší způsob jak si ho pořídit sebrat cizí včelstvo je sebevražda desetkrát ti to vyjde a po 11 si uděláš táborák". Argumentoval som, že šírenie chorôb nemožno pripisovať neznámym rojom a je len na včelárovi či taký roj osadí do úľa alebo to nechá na prírodu....

Mám to chápat tak, že když v usazeném roji propukne mor(nebo jiná nemoc), není to problém roje neznámého původu, ale blbost včelaře, který si ho usadil do úlu?

Příspěvek: #84

Tak a teď co JE a co NENÍ neznámý původ...
Pokud to vezmu do detailu, tak jediné co nás zajímá je mor, včelstvo s klinikou se nerojí, před rojením si ho může přitáhnout z ohniska, ale kdo příčetný by sbíral roje v ochranné zóně a i tady je stejná pravděpodobnost že si to dotáhnou i moje včely.

Pokud v okolí mor není, z jakého důvodu by měl propuknout v silném roji na mezistěnách? Samozřejmě usazovat jednotlivé poroje je blbost, vždy je třeba spíše roje spojovat a tvořit od začátku silná společenstva, mor vždy propuká u nějak oslabeného včelstva, zajímavé je, že mnohdy na stanovišti máte kliniku u mrzáků a silná včelstva která si to od nich nanosí domů s morem problém nemají (v těchto případech je oheň velmi spolehlivá metoda na potlačení přirozené odolnosti včel).

Příspěvek: #85

Roj neznámého původu, je roj, o kterém nevím, odkukd vyletěl. Pokud mi bude viset na stromě před úly, bude na 90% můj, ale když se usadí na švestce v aleji na kraji vesnice, těžko hádat, odkud vyletěl.
V ochranném pásmu jsem byl poslední rok, takže teď mohu říct, že mor u nás aktuálně nehrozí(vyšetření podzimních vzorků měli bylo negativní). Budu to ale moci stejně konstatovat i za půl roku, nebo za rok? Ochranné pásmo není indikátorem moru, ani jeho důsledkem. Je důsledkem jeho diagnostikování, ktreré přichází se spožděním.
Co z toho plyne? 10X, možná 100X to vyjde a potom to přijde!
Neřeším otázku "Proč neusazovat roj neznámého původu?", ale "Proč ho usazovat?". Stojí to vůbec za to? Není lepší množit včelstva z vlastního materiálu?

Příspěvek: #86

(26.01.2011 12:24)PavelN napsal(a):  "Proč ho usazovat?"

A není ti těch včel /té potenciální energie/ trochu líto? Mě se příčí rozmáčknout několik včel při nešetrné manipulaci s nástavky, zabíjet jich obrovská množství protože možná teoreticky je tu mizivá šance nákazy...Samozřejmě je dobré mít na roje speciální stanoviště a dobře si je hlídat.

Příspěvek: #87

(26.01.2011 12:24)PavelN napsal(a):  Neřeším otázku "Proč neusazovat roj neznámého původu?", ale "Proč ho usazovat?". Stojí to vůbec za to? Není lepší množit včelstva z vlastního materiálu?

Protože je zadarmo Tak to řeší většinou začátečníci neznajíce problém. Ale napadá mne druhý důvod. Pokud se zabydlí v Tvém blízkém okolí infikovaný roj, mohou nemoc přinést Tvoje včely z návštěvy. Pokud jej usadím do svého (samozřejmě to nemusí být doprostřed včelnice) mám možnost jej diagnostikovat a pak mít jistotu nemoci a dělal opatření.

Příspěvek: #88

(26.01.2011 12:40)Nery napsal(a):  A není ti těch včel /té potenciální energie/ trochu líto? Mě se příčí rozmáčknout několik včel při nešetrné manipulaci s nástavky, zabíjet jich obrovská množství protože možná teoreticky je tu mizivá šance nákazy...Samozřejmě je dobré mít na roje speciální stanoviště a dobře si je hlídat.

Má mi být líto roje, o kterém nic nevím a riskovat při tom svá včelstva? Je to věc vlastní volby.

---

(26.01.2011 12:42)architekt odpadu napsal(a):  Protože je zadarmo Tak to řeší většinou začátečníci neznajíce problém. Ale napadá mne druhý důvod. Pokud se zabydlí v Tvém blízkém okolí infikovaný roj, mohou nemoc přinést Tvoje včely z návštěvy. Pokud jej usadím do svého (samozřejmě to nemusí být doprostřed včelnice) mám možnost jej diagnostikovat a pak mít jistotu nemoci a dělal opatření.

Stanoviště, které se předloni u nás pálilo, mělo být nakaženo požíváním stejného nářadí a nástavků z jiného stanoviště téhož včelaře, které se nachzázelo v jiném, dříve vyhlášeném ohnisku. Přece si kvůli pár cizím rojům nenakoupím další sadu vybavení.

Příspěvek: #89

Souhlasím, rizika převažují. Třeba tedy vypracovat technologii "zahánění rojů", když na ně nemohu dosáhnout - já je pálit nebudu. Jen nevím zda pomůže kšá, kšá...

Příspěvek: #90

Kšá-kšá nebude jistě ten nejlepší přístup k věci - strašně často se stává, že roj přistane kdesi, kde vadí neurčitému počtu "nevčelařů"... okolní včelaři svorně tvrdí "není to moje(v překladu"nemám čas"),zavolejte si hasiče", hasiči zjistí že se to nenalézá na veřejném pozemku a najednou také nemají čas, odkážou na včelaře, nebo děsivě drahé deratizátory.

Takové situace jsou časté a jako včelaři z nich nevycházíme v dobrém světle, cítím tady jistou odpovědnost za roje, i když nejsou z našich včelstev.

Příspěvek: #91

(26.01.2011 15:46)Nery napsal(a):  Kšá-kšá nebude jistě ten nejlepší přístup k věci - strašně často se stává, že roj přistane kdesi, kde vadí neurčitému počtu "nevčelařů"... okolní včelaři svorně tvrdí "není to moje(v překladu"nemám čas"),zavolejte si hasiče", hasiči zjistí že se to nenalézá na veřejném pozemku a najednou také nemají čas, odkážou na včelaře, nebo děsivě drahé deratizátory.

Takové situace jsou časté a jako včelaři z nich nevycházíme v dobrém světle, cítím tady jistou odpovědnost za roje, i když nejsou z našich včelstev.

Taková otázka, kde v Evropě mají stejnou právní úpravu, že se roje neznámého původu musí zlikvidovat a dále že se včelstva nesmějí chovat na nerozběrném díle?

Příspěvek: #92

(26.01.2011 17:43)Tomáš Blecha napsal(a):  Taková otázka, kde v Evropě mají stejnou právní úpravu, že se roje neznámého původu musí zlikvidovat a dále že se včelstva nesmějí chovat na nerozběrném díle?

Na Slovensku nás veterinári a včelárski výskumníci v tomto smere neobmedzujú. Pozorne čítajte túto informáciu. John Dalli, komisár EÚ pre zdravie a spotrebiteľskú politiku hovorí o udržateľnom zdraví včiel. V dokumente sa píše o lepšej odbornej príprave pre bezpečnejšie potraviny, o revízii právnych predpisov Európskeho zväzu v oblasti veterinárnych liekov, o schvaľovaní pesticídov na úrovni EÚ iba v prípade, ak sú bezpečné pre včely medonosné a mnohé ďalšie otázky týkajúce sa zdravia včiel. Tento dokument teda naznačuje cestu, ako bude Európa riešiť zdravé životné prostredie v úli a v lokalite, na ktorej sú včely životne závislé. Pre včelársku obec to konkrétne znamená, že veľkovčelári s priemyselnou technológiou včelárenia sa budú musieť preorientovať na postupy bez liekov, prezentované napríklad Johnom Keffusom. Udržateľné zdravie včiel, to sú postupy bez liečenia včelstiev a symbolom tejto technológie je úľ pre lenivcov, o ktorom sa aj na tejto stránke zmieňujem. Pri pohľade do budúcnosti by sa mali väčší hobbisti venovať samovzdelávaniu o ekologických krokoch vo včelárení, povedzme na stránkach Michaela Busha a tým drobným včelárom, ako som ja, ktorí sa svojmu hobby venujú pre potešenie duše, postačí návod na včelárenie v niektorom bio hybride.

Příspěvek: #93

Zajímavý odkaz jsem našel, tož jej posílám, doufám, že se tu už neotočil. Pěkná kráva ... No a v sekci Apimondia jsou pěkné presentace, m.j. také Kefussova, jakkoli ne v takovém rozsahu, jak ji měl v Praze ...
http://apiculturebiodynamique.com/

Příspěvek: #94

Stretol som sa s argumentom, že v TBH úli Warré je možné ťažiť len zmiešané medy z rôznych ročných období, pretože včelár robí medobranie iba raz do roka. Musím však poukázať na to, že zmiešané medy sú najzdravšie a stoja za odporúčanie. Navyše, v skutočnosti sú rôzne druhy medu z úľa Warré zmiešané až pri medobraní. V úli sú uložené nad sebou vo vrstvách odhora nadol, v boxoch úmernej veľkosti, ktoré sú zaplnené znáškou z rôznych období roka. Ak včelár má záujem vyhovieť vkusu svojich zákazníkov, nič mu neprekáža spracovať konkrétny nadstavok s jednodruhovým medom hneď po jeho znáške. Ďalej je potrebné poznamenať, že neskoré letné medy sú všeobecne najtmavšie, nachádzajú sa v spodných medníkových boxoch úľa Warré, bezprostredne nad plodiskom včelstva. To je med, ktorý môže včelár najjednoduchšie včelstvu odobrať a nahradiť ho boxom s kvetovým medom pri príprave včelstiev na zimu. Môžem s určitosťou potvrdiť, že z úľov Warré ťažím ten najkvalitnejší med.
Ak niekto obľubuje plástikový med, je žiadúce, aby takýto med bol uložený a zaviečkovaný v panenskom pláste, ktorý je postavený bez medzistienky, ktorý nikdy nebol kráľovnou zakladený vajíčkami a zaplodovaný potomstvom včelstva. V úli Warré je úplne ľahké produkovať plástikový med. V medníku Warré včely rýchlo postavia panenské dielo. Ak chcete produkovať plástikový med, musíte si najprv postaviť špeciálny nadstavok s rámikmi. Hĺbka nadstavku je 130 mm. Nadstavok obsahuje 7 rámikov, z ktorých je každý rozdelený na dve časti. Pôdorys debničky zodpovedá pôdorysu úľa.
Včelstvá Warré prezimovali v dvoch nadstavkoch. Keď začne stabilnejšia znáška z vŕb a ovocných stromov, t.j. keď je už uložené malé množstvo jarného medu v najvrchnejšom nadstavku, aspoň 5 kg alebo je asi z polovice plný, toto podlažie, ktoré označujem ako box č. 1, odložím bokom. Podobne, nasledujúci box č. 2 s plodom tiež odložím stranou. Na ďalšie podlažie č. 3 umiestnim box č. 1, ktorý som mal odložený bokom a v ktorom sú zásoby s medom. Na box č. 1 položím box č. 2 s plodom, ktorý bol tiež odložený stranou. Na box č. 2 položím špeciálny nadstavok s rámikmi na produkciu medu v panenskom diele. Výsledkom takejto rotácie nadstavkov je situácia, že nad plodovým hniezdom vznikol prázdny priestor bez medových zásob. Včely sú preto nútené postaviť v rámikoch chýbajúce dielo a ukladať doň znášku čerstvého nektáru. Okrem toho, včely nikdy neukladajú med pod potomstvo. Budú mať tendenciu prenášať medové zásoby z boxu č. 1 smerom hore, preto rýchlo zaplnia rámiky s čerstvo postaveným panenským dielom v špeciálnom nadstavku. To je všetko, čo je nevyhnutné urobiť pre získanie krásnych panenských plástov plných čerstvého jarného medu.

Příspěvek: #95

(09.02.2011 10:55)MilanBencúr napsal(a):  Stretol som sa s argumentom, že v TBH úli Warré je možné ťažiť len zmiešané medy z rôznych ročných období, pretože včelár robí medobranie iba raz do roka. .....
................................................................................​................................
To je všetko, čo je nevyhnutné urobiť pre získanie krásnych panenských plástov plných čerstvého jarného medu.

To mi nějak uniklo, že se z waré vytáčí jen jednou do roka. Jak to děláte, že vám ten jarní med v buňkách nezkrystalizuje. Já často vytáčím ten jarní dost pozdě a náznaky krystalizace někdy pozoruji.

Příspěvek: #96

Ale ja vo svojom príspevku nikde nepíšem o vytáčaní z warré. Hovorím o medobraní. Vaša otázka, je ťažká otázka, pretože odpoveď na ňu sťažuje všeobecne uznávané poznanie o výhodách rozoberateľného diela, pretože o nevýhodách pohyblivých rámikov sa stále mlčí. Včelárenie, to je majster vitality a elánu. Včelárstvo je zmesou fyzického pohybu pre telo intelektuálov a duševným cvičením pre myseľ robotníka. Včelárstvo je fascinujúca činnosť vyžadujúca neustále celoživotné štúdium života včelstva a sledovanie skúseností ostatných priateľov. Jarným medom je predsa aj agátový med. Vytáčanie medu vyhovuje včelárskym technikám s uzavretými rámikmi. Pri prírodnom včelárení s otvoreným dielom včelár na oddelenie medu od vosku používa jednoduchší postup, pre ktorý náznaky kryštalizácie nie sú problémom. V príspevku 94 popisujem postup, ako separovať rýchlo kryštalizujúci včasný jarný med z vŕb a ovocných stromov od ostatných kvetových medov.

Příspěvek: #97

Delenie včelstva, robenie odloženca v mednej krave.

---

©Milan Bencúr
našapravda Warré

Příspěvek: #98

Mno asi si jednu nebo dvě vyrobím, protože ležan se aspon nezvedá když se hledá plemenivo na chov matek.... a pak mne napadlo si ve včelině z něj udělat lehatko... takovy nabíraní energie )))

K diskuzi o kapanek výše.... Mor je pěkný svinstvo a ten neřád je pěkně životaschopný a jeho likvidace je obtížná.... Bacil se hezky umí zakonzervovat a jako spora přežije i několik desitek let, proto se vosk musí dezinfikovat v autoklavu při teplotach okolo 120°C a ješte přidávat kys. sírová. Možná že se včelstvo rojením trošku očistí a sníží počet spor v roji a pak záleží jestli klinika propukne nebo ne, ale radši to neriskovat. Zničení roje je levnější, než topit do luftu celým stanovištěm...

Nesmíte taky zapomenout, že možná ten mor snadno nepropukne, jak tu někteří tvrdí, ale roztoč včelu oslabuje, protože ji propichuje chytinový krunýř co má a otvíra cestu infekcím. Tím se včela oslabí a je náchylná k dalším nemocem... včetně moru...

Ale to patří spíše do diskuze na tema nemoce....

Příspěvek: #99

Kým sa neprizrieme lepšie, ako ten šťastlivec chová včely, môžeme si myslieť, že si žijú u neho len tak, samy od seba, ale keď potom zistíme, ako sa svedomite o ne stará, pochopíme, že onen šťastlivec vie, čo ho robí šťastným, vie, ako to dosiahnuť.

Příspěvek: #100

Je tu někdo kdo chová včely v TBH nebo podobném ležanu? Zajímalo by mě, jestli se včelám nechává k dispozici celá délka úlu, nebo jestli je vhodné jim pro začátek prostor "zůžit" oddělovací příčkou (třeba napůl) a teprve při rozvoji včelstva tuto desku posunout nebo odstranit?