Příspěvek: #1

Poradí někdo, kde bych sehnal něco o metodice chovu pro tento úl? Nebo nějaký odkaz? Zkoušel jsem googlit, ale nic moc..
Mám nějaké zápisky z přednášky p. Cimaly, ale chtěl bych se dovědět něco víc.

Příspěvek: #2

... s ročním zpožděním, ale třeba se to hodí i někomu jinému...

Existuje publikace Popis a grafické znázornění pracovní metodiky pro nástavkový úlový systém EURODADANT.
Autor Vladimír Řeháček.
Je to 22 listů A4 jednostranně potištěných.

Příspěvek: #3

Před pár roky jsem se po přečtení o eurodadantu a o metodice ošetřování včelstev v nich, pro něj rozhodl. Ale po pár rozhovorech s panem Cimalou a ostatními včelařskými kapacitami jsem od něj upustil, ale r.m. 39x30cm, tu jsem si "nechal" a začal jsem v ní s 11 rámky, mám připravené i polonástavky na ten dadant systém, respektive na kombinaci vysokých a nízkých nástavků. Upustil jsem od toho, protože mi přišla ta metodika taková, že se do včel, a hlavně na jaře docela dost hrabe - Blinnova přepážka. Ta se ale dá použít i v normálních nástavcích, když je potřeba na jaře včelstvo zúžit, atp.
Ale to jsem chtěl jen napsat moje myšlenky, ne nikoho od eurodadantu zrazovat, hlavně ne Vás frankiess, protože na Vás je vidět, že jste pro něj rozhodnutý.
Ale jak píše jdjd a pan Cimala mi to taky říkal, že nejlepší je ta publikace od p. Řeháčka. Zkuste kontaktovat p. Cimalu, třeba by Vám poradil kde ji sehnat, Pavel.

Příspěvek: #4

Snáď bude stačiť takáto názorná metodika.

Příspěvek: #5

Zkuste si ty obrázky rozkreslit do třech po sobě jdoucích let...
Nezahnívá tam něco?

Příspěvek: #6

základní princip to vystihuje pěkně, ale s tou obměnou díla by opravdu chtělo dělat daleko víc....

Příspěvek: #7

(22.12.2010 11:01)jdjd napsal(a):  Zkuste si ty obrázky rozkreslit do třech po sobě jdoucích let...
Nezahnívá tam něco?

Myslím, že tam nič nezahníva. Podľa šablóny predsa nikto nemôže včeláriť. Keď rotujete vysoké rámiky v hlbokom plodisku čecholováka, robíte to podľa šablóny? Určite nie! A to isté platí o rotácii nízkych nadstavkov. Je tam predsa napísané, že ide o základnú schému prehadzovania boxov. A nadstavky v plodisku a v celej úľovej zostave môžeme až do augusta rotovať medzi sebou vždy keď to včelstvo potrebuje. Celý ten čas od prvého jarného preletu až po zakŕmenie treba matke robiť priestor na kladenie vajíčok v hornom nadstavku plodiska. To dosiahneme rotáciou boxov a nadstavok č.2 na jeho pozícii vymeníme kedykoľvek. Prehadzovanie nadstavkov cez sezónu je niečo ako úprava plodiska pred zazimovaním. Kto rozkreslí obrázky na tri roky, vo včelárení úspech so 100 kg výnosmi nedosiahne, pretože nerozumie potrebám včelstva.
Táto téma sa však venuje metodike eurodadantu a základná schéma pre túto formu včelárenia je rozkreslená správne. Nízky nadstavok sa v tomto prípade v skorej jari kladie na základňu aby z neho včely poprenášali zásoby do plodiska, zároveň ho zanesú peľom a keď v čase znášky prehodíme tento nadstavok na najvrchnejšiu pozíciu úľa bude z neho medná komora so zimnými zásobami medu a peľu.

Příspěvek: #8

(22.12.2010 15:41)MilanBencúr napsal(a):  Táto téma sa však venuje metodike eurodadantu a základná schéma pre túto formu včelárenia je rozkreslená správne. ... ... ...

Eurodadant je úl o 13 rámcích v nástavku využívající Blinovu přepážku na zúžení prostoru plodiště.
Úvedené schéma popisuje systém pro 10 rámkový langstroth bez jakékoliv přepážky. Je to tedy něco trochu jiného...

(22.12.2010 15:41)MilanBencúr napsal(a):  ... Podľa šablóny predsa nikto nemôže včeláriť. ...
... Je tam predsa napísané, že ide o základnú schému prehadzovania boxov. ...
... A nadstavky v plodisku a v celej úľovej zostave môžeme až do augusta rotovať medzi sebou vždy keď to včelstvo potrebuje. ...
... Prehadzovanie nadstavkov cez sezónu je niečo ako úprava plodiska pred zazimovaním. ...

1. Začínající včelař šablony potřebuje.
2. I základní schéma by mělo být domyšlené, aby se jej úplný začátečník bez znalosti mnoha souvislostí mohl chytit a prvních pár let držet...
3. Jistě, nástavky můžeme rotovat od proletu až do srpna... třeba vždy v úterý, ve čtvrtek a v sobotu... Má to pozitivní vliv hlavně na rozvoj svalové soustavy včelaře a také to zvyšuje odolnost proti včelímu jedu.
   

(22.12.2010 15:41)MilanBencúr napsal(a):  Kto rozkreslí obrázky na tri roky, vo včelárení úspech so 100 kg výnosmi nedosiahne, pretože nerozumie potrebám včelstva.

K tomu mám problém se diplomaticky vyjádřit... Snad jen tedy, že kdo si to z obavy o stokilové výnosy nerozkreslí a bude podle schématu pracovat po celých nástavcích, si může po pár letech všimnout, že dva nástavky začínají být nějak víc oprýskané, než ostatní...

Příspěvek: #9

(22.12.2010 17:19)jdjd napsal(a):  Úvedené schéma popisuje systém pro 10 rámkový langstroth bez jakékoliv přepážky. Je to tedy něco trochu jiného...

Uvedená schéma popisuje systém originál Lang, prípadne českú Adamcovu mieru alebo slovenské Áčko, čiže úľové zostavy s dvojradovým plodiskom. Potom popisuje postup pri akejkoľvek nízkonadstavkovej úľovej zostave s trojboxovým plodiskom. Tieto dva postupy nikoho v tomto vlákne nezaujímajú. Téma je o metodike chovu v Eurodadante a tretí postup v zmiešanej prevádzke Dadant JUMBO sa vo všetkom zhoduje s postupom uvádzanom na stránke Český svaz včelařů, Základní organizace Litoměřice.
Jsou dva typy úlů, které se liší počtem plástů v nástavku a to jedenáctirámkový(dadant) a třináctirámkový(eurodadant). Metodiku pro včelaření v eurodadantu (13 rámků) lze použít i pro dadant (10 - 11 rámků). Načo toľko irónie? Veď to nie je o Langu a NN, ale o metodike! Osobne by som v tomto vlákne privítal poučenia z Vašich skúseností pri zužovaní včelstiev v Eurodadante.

Příspěvek: #10

(22.12.2010 20:15)MilanBencúr napsal(a):  ... tretí postup v zmiešanej prevádzke Dadant JUMBO sa vo všetkom zhoduje s postupom uvádzanom na stránke Český svaz včelařů, Základní organizace Litoměřice. ...

OK - tak si tento postup (vymyšlený na 13ti rámkový Eurodadant) v 10ti rámkovém langstrothu jumbo vyzkoušejte.
Nebo alespoň rozkreslete s ohledem na obměnu díla v plodišti.
Pak má smysl se bavit dál...

(To se táhne celým tím Vaším letáčkem.)

On asi Řeháček věděl, proč dospěl k 13ti rámkovému úlu...

(Přes dva roky mám tu čest s 10R langstrothem jumbo - a Řeháčkovu metodiku z 13R úlu se mi na to napasovat nepodařilo - chce to ještě nějaké zákroky navíc nebo zgruntu jinak - kvůli dostatečné obměně díla a třeba i lepší efektivitě práce.)

Příspěvek: #11

(23.12.2010 1:51)jdjd napsal(a):  OK - tak si tento postup (vymyšlený na 13ti rámkový Eurodadant) v 10ti rámkovém langstrothu jumbo vyzkoušejte.
Nebo alespoň rozkreslete s ohledem na obměnu díla v plodišti.
Pak má smysl se bavit dál...

Drahý priateľ! Zvyknem sa baviť iba s ľuďmi, ktorí sa vedia podpísať, neskrývajú sa za prezývku a dokážu argumentačne svoje postoje obhájiť. Tá prehnaná suverenita o zmysluplnosti ďalšej zábavy do budúcnosti nemôže mať v dvojročnej praxi oporu. Už uplynulo 27 sezón čo sa venujem ošetrovaniu včelstiev v úľovej zostave 9, 10, a 12 rámikov miery "B" 420x275 mm s mednou komorou na polovičný rámik tejto slovenskej národnej miery. Mrakodrapové včelárenie má výhodu v tom, že využíva v úľovej zostave hlboké aj plytké nadstavky. Pri takomto vedení včelstiev hovoríme o zmiešanej prevádzke alebo o metodike Dadant, ktorá umožňuje včelárovi rotovať v zostave nadstavky aj rámiky. Postup o zaradení počtu hlbokých a plytkých nadstavkov do úľovej zostavy zároveň ovplyvňujú aj znáškové podmienky v lokalite včelnice. Minimálne sú to však dva hlboké plus jeden plytký alebo jeden hlboký a dva plytké. Keďže metodika Dadant je zároveň postupom včelárenia s mednou komorou, treba poznať aj jej význam v zmiešanej úľovej zostave. A kto ovláda jarné zužovanie včelstiev a ich postupné rozširovanie medzistienkami alebo je natoľko bystrý, že porozumel obsahu tejto mojej rekcie, ten nemôže mať problém s každoročnou výmenou diela v plodisku.

---

V Eurodadante je predsa moné využiť aj skúsenosť z takéhoto postupu obnovy diela.

Příspěvek: #12

Pr. Řeháček publikoval svoje skúsenosti v českom Včelařství 2005-2007 možno aj 2008. Aj keď nemám všetky čísla, musím uznať, že ma to dosť zaujalo a skutočne je metodika včelárenia podľa mne dostupných informácií dosť odlišná od Langa a Dadantu. Kompletnú metodiku by som tiež uvítal.

Příspěvek: #13

Snažil som sa v tomto vlákne vyprovokovať ostatných k napísaniu svojich vedomostí o odlišnosti metodiky včelárenia v Dadante a Eurodadante, no akosi sa zatiaľ nenašiel nikto, okrem pavelno, kto by bol ochotný podeliť sa s ostatnými v chápaní kompletnej metodiky. Keď si uvedomíme, že včelstvo má po väčšiu časť roka založené hniezdo asi na šiestich rámikoch, tak box s trinástimi vysokými rámikmi je už taký menší ležan a to si vyžaduje v sezóne častejšie zásahy do plodiska. Preto si myslím, že treba hľadať riešenia spojené s čo najväčšou výmenou diela v plodisku aj v technikách iných úľových zostáv.

Příspěvek: #14

S tím co popisuje M.Bencúr jsem pro 10r 45*30 udělal předloni dobrou zkušenost. Tedy jestli chápu dvě vysoká plodiště nad sebou. Neměl jsem ještě dost NN a ani vystavěných 45*30, jako medníky jsem používal 45*23.

Bohužel to trochu popírá smysl dadantu - lehké NN nástavky k manipulaci, ale včelám to svědčilo. Použil jsem tam právě metodiku Zebrování podle WRIGHTA (Mod.včelař) a šlo to. Rojová nálada skutečně nepropukla.

Letos bylo jaro právě problematcké - chladno a včely a nechtěly do horních NN, takže jsem to zachraňoval opět tímto způsobem.

Protože včely pak víceméně plodují v horním VN, není to zas tak fatální problém, horní VN se pak zvedá málokdy. Ale u mě je to o vzpírání skoro 50kg. Nevím jestli bych na tom založil provozní praxi u více včelstev. Jako nouzovka to bylo dobrý. A jako možnost nechat vystavět větší množství díla taky.

---

Mrakodrapové včelaření jsem na webu prohlížel, ale možná tomu chybí nějaký pětiřádkový úvod, v čem je princip a v čem je to odlišné od normální N včelaření. Nějak jsem to nedokázal to podstané odlišit.

Příspěvek: #15

Pane Bencúre, další diskuse s Vámi na toto téma (Metodika chovu v Eurodadantu) postrádá smysl - evidentně jste metodiku V. Řeháčka ani nečetl - ale rovnou už navrhujtete její modifikace. Předkládáte nákresy od jumba přes kombinovaného včelaření až po technologii z budečáku ...

---

Kompletní metodika Eurodadantu by za zveřejnění jistě stála - ale V. Řeháček nedávno zemřel a nebylo by etické jeho dílo hned tak někde vyvěsit (autorská práva).

Z "internetově" dostupných zdrojů je nejkomplexnější Šumerův text (modifikace Řeháčka) na http://www.dadantklub.estranky.cz/clanky/aktuality.html a pak také řada příspěvků (euro)dadantistů v různých e-konferencích. Ale to už chce více trpělivosti s hledáním a navíc jde často o větší či menší modifikace. Klíčová slova (abecedně): blinova přepážka, Cimala, (euro)dadant, Hrdina, Jindra, Kamler, komorování, Stonjek.
Výsledků k nalezení je spousta - někteří léta trpělivě odpovídali na tytéž otázky stále dokola - až je to přestalo bavit a zřejmě i proto nezasahují do této diskuse...

Příspěvek: #16

Naprosto s tím souhlasím a doporučoval bych př. Bencůrovi aby svůj obdivuhodně široký "záběr" poněkud zůžil a Dadanty, popř. kombinované úly z něj zcela vypustil, neboť zřejmě ani přesně neví jak vypadají, natož to ostatní. Jednou z naprostých výhod DS je velká jednoduchost až primitivnost ošetřování včelstev s malou časovou náročností. Zamontovat do toho návrh př. Bencůra by byl návrat zpátky, kdy jsem měl několik prvních úlů a v podstatě jsem při ošetřování tápal. To trvalo do té doby než jsem jel na první setkání Dadant klubu a tam poprvé přečetl metodiku Ing Řeháčka. Je to v podstatě velmi stručný a chytrý návod jak se chytře vyhnout všem nevýhodám DS, které tak rádi ostatně zdůrazňují zastánci jiných úlových systémů a proměnit je ve svoji výhodu. Každý zájemce o DS by měl tady začít a hlavně neztrácet čas v neplodných diskuzích s včelaři, kteří jen tak čistě teoreticky... I když jsem v metodice pár věcí pro sebe upravil, protože můj Dadant je trochu jiný než ED převážná většina nadále platí. Př. Řeháček pro nás vyřešil 2 zásadní věci. Jak odtranit počet nově postavených plástů v plodišti a jak snížit na minimum rojivost a to hlavně bezpracně. Tím mi hodně v mém včelaření pomohl a jsem mu za to velmi vděčný a až to za 3 měsíce začne, určitě mu nahoru pošlu vzpomínku a pozdrav. R. Stonjek 98 x Dadant, 2 x ležan

Příspěvek: #17

A.G.Blinov, včelársky pracovník Sovietskeho zväzu, doporučil ešte v prvej polovici 20. storočia zužovať včelstvá na počet plodových rámikov s predpokladom, že včely budú prenášať odviečkované zásoby do plodiska spoza prepážky. To znamená, že včelár po jarnom prelete rozdelí plodisko na dve časti, plodovú a zásobnú. Hovoríme tomu komorovanie. Tento spôsob jarného rozvoja včelstiev je základom včelárenia v slovenskej národnej miere "B" od roku 1934. Aj ja som tak postupoval v rokoch môjho kočovania na agát, keď som nemal odložence alebo manipulačné včelstvá a chcel som pripraviť včelstvá na včasnú agátovú znášku, pretože časový rozvoj vegetácie v mojej lokalite je oneskorený voči agátovým oblastiam asi o 30 dní. Ale ono to tá Blinovova metóda prenášania odviečkovaných zásob z komory do plodiska v chladných marcových a aprílových dňoch a nociach na severnom Slovensku tak nefunguje, pretože včelstvá potrebujú vodu na riedenie zásob a tú v chladnom počasí nemajú. Ak aj odviečkovaný plást alebo medzistienku pridáme do plodiska ku prepážke alebo ku stene úľa, včely ho neobsadia, pretože ho musia aj niekoľko dní zohrievať. Metóda mne osobne výborne fungovala, keď som v marci po prelete zúžil včelstvo na počet rámikov, ktoré obsadalo a oddelil som ho od ostatných plástov rámikovým kŕmidlom, pričom som ich denne podnecoval množstvom 1 dcl teplého sirupu 1:1. Jarné podnecovanie je účinným protirojovým opatrením. Medové zásoby z komory za Blinovovou prepážkou alebo z podloženej mednej komory pod plodisko, včely začnú prenášať až v teplejších jarných dňoch, v čase kvitnutia vŕb alebo ovocných stromov a repky. Takto vedené včelstvo plne využilo agátovú znášku a častokrát agátový med uložilo do hlbokého medníka vybaveného medzistienkami. Treba zvažovať aj modifikované riešenia, pretože, čo vyhovuje mne na včelej paši v horách, nemusí pasovať druhému v údoliach. Pri dnešných poznaniach vo včelárskej praxi je táto metóda určite návratom späť, pretože skutočne nemožno hovoriť o ošetrovaní včelstiev s malou časovou náročnosťou. Ešte by ma zaujímalo, prečo nemožno považovať kombináciu úľa, zloženého z dvoch hlbokých nadstavkov plus jeden plytký, za včelárenie systémom Dadant?

Příspěvek: #18

Mám dotaz na př. Stonjeka - vzhledem k tomu, že na moji rámovou míru mám plast krmítka, ale jen 24cm vysoká. Dole bych je podlepil -prodloužil styrodurem. Ale otázka je, zda přepážka při komorování má být teplodržná, nebo stačí nahnat včely do "kouta".

Ušetřilo by mi to další krámy, už tak jich mám dost. A nemusel bych nic vyrábět.

A docela mě zaujal článek v MV2010/6 o napájení v zimě na jaře, i když je z jiné klimatické oblasti. Tak mi stále leží v hlavě, zda voda na jaře pomáhá či ne.
Vloni na jaře mi právě rámková krmítka zahránila včely, díky za ně. Takže pokud by to šlo, bylo by to při jednom.

Příspěvek: #19

V polovici 20.storočia upravil priehradky na rozdelenie a zužovanie plodiska ľudový výskumník Ján Cifra. Priehradka, ktorú on používal, siaha včelotesne od dna úľa až po vrch rámikov a pozostáva z troch častí. Spodnú časť tvoria 2/3 a vrchnú 1/3 z celej výšky priehradky. Medzi tieto dve časti sa vkladá 12x12 mm latková mriežka z dreva. V latke sú otvory 4,5 mm široké. Nimi sa včely ľahko dostávajú z jednej strany priehradky na druhú,ale prechod matke je zamedzený. Latkovú mriežku možno ľahko obrátiť, čím sa prechod úplne uzatvorí. S pomocou takto riešenej priehradky je možné jednoducho robiť odložence, pridávať matky s odložencom, spájať včelstvá, komorovať atď. Podobne sa dá riešiť aj rámikové kŕmidlo. Teplo a voda sú v skorej jari najdôležitejšie.

Příspěvek: #20

Já si myslím, že o komorování a vším okolo toho je na Internetu mraky a cokoliv bych vytvořil by bylo pouze opakováním napsaného a do toho se z těchto důvodů rozhodně nepustím. Př Bencůrovi je třeba zopakovat to, že jakýkoliv Dadant je velká bedna a cca 3 - 5 malých. Vše ostatní jsou pouze zmršeniny, ale když se někdo chce vydat touto cestou, nic proti tomu. Vyjímkou ale může být, když se nebezpečně blíží MVP. Pak dvě velké bedny jsou nutné k aplikaci RM. Jinak je to pouze zvýšená pracnost a časová náročnost. Rovněž ležan s vertikálně nastaveným medníkem pak není ležan, ale něco o úplně jiném názvu. Kupodivu ale se tím vlastnosti ležanu co se medu týče výrazně zlepší.