Příspěvek: #881

August je osmý měsíc.

Příspěvek: #882

August je Srpen takze 8 mesiac

Příspěvek: #883

Mezistěny a mráz:
https://beeinfo.cz/jak-zlepsit-prijmuti-...vcelstvem/

Příspěvek: #884

Já to pokládám za blbost a nebo ty mezistěny při výrobě máčeli něčím proti přilepení na válce. Toto já neznám a čersvě nalepené mezistěny jsou vždy nejlepší.

Příspěvek: #885

Podla mna su to subjektivne dojmy..... stavaju - nestavaju .... mal alebo nemal uplne rovnake podmienky oba roky..... mozno ako pise zdenek dohovie cim to bolo natrete a o rok uz vyprchane...

Příspěvek: #886

Já váš názor nesdílím. Nevěřím ani na to promrznutí, jak údajně tvrdí Sedláček. Od rodičů si pamatuju a už jsem to tu psal a Merkuri se mi za to vysmál, že se tvrdilo, že se M nemají použít ten rok, co jsou vyrobené, ale čím starší, tím lepší. Pak se prý plásty méně vlní a méně se protahují. Na to Merkuri tenkrát řekl, že se musí zatavovat v teple.

K poznatku pana Terše, přesněji ze stránek z odkazu od něj.

Nabídnu fintu, obecně neznámou, objevenou mým už nežijícím bratrem. Jedná se o co nejranější přidávání M v roce a jak docílit jejich rychlého postavení a hlavně zakladení.

Včelstvům se přidají M. Po několika dnech, třeba po 3-6 dle počasí, se přidávají další M. Už jsem tu vysvětloval, že první M (já to tak dělám se všemi i později v 5 a 6 měsíci) se přidávají za poslední plodplást. Prvnímu vč se odebere M vložená před pár dny. Obyčejně je povytažená, nezakladená. Ideální je, když se v několika nedostavěných buňkách už leskne troška zásob či pylu, skvělé je, když by někde bylo už položených pár vajíček. Tuto M je možné přidat dalšímu vč doprostřed plodového hnízda a na okraj (za poslední plodplást) vložit novou, studenou M místo jejich odebrané, která přijde doprostřed hnízda dalšího vč. Co se stane. Teplá M, někdy není ani povytažená, ale voní z cizího vč, je pro matku a včely nesmírně atraktivní a ty se na ní ihned vrhnou a matka se jí snaží co nejdřív zaklást.

Ano, první vč je na tom nejhůř, pro něj není teplá a voňavá M odjinud. Já na to vybírám nejsilnější vč, které se snáz smíří se dvěma studenými M, každá na jednom konci hnízda a nebo, a to raději, toto první vč dostává hezkou mladou souši se zásobami aby byla pro něj atraktivní a co nejdřív jí přijaly.

Takto se dá ve chvíli, kdy rozkvétají ptačí třešně a kdy se doporučuje přidávat první M, mít ve vč už 2 postavené a zakladené M (výjimečně i 3 a jsem ve výšce 420-450 mnm). Rozhodně bych nečekal na řepku, v té době mají moje vč už půl plodiště nového díla. Tedy slabší vč, ta, kde bylo kam M přidávat. Ano. I když se pořád tvrdí jak je nutné chovat jen silná vč, já mám nejlepší zkušenost se vč, která koncem února obsedají (dají se zúžit) na 5-7 rámků. Takové vč se málokdy rojí, postaví 4 i víc M ještě před tvorbou oddělků a jeho výnos je stejný a někdy lepší, než u silného vč, které ani nebylo potřeba zužovat a u kterého ani není kam přidávat tyhle časnějarní mezistěny. Pravda, metrák medu od vč jsem jakživ neměl.

Jinde píšu o přezimování malých vč - záložních matkách. Málokdy jsem zjara matku potřeboval. Tato slabá vč rostou rychleji a je tam větší elán a energie než u silných. Které by zaostávalo, tam se dá vkládat plod ze silného vč, kam je pak aspoň možné přidat M.
Celé je to o M v plodišti, tedy ve VN. Samosebou v době jarní snůšky (těsně před řepkou) už vč postaví třeba 6-8 N rámků, kdy souše jsou u stěn. Postaví i víc jak půlku 24 a zanese medem bez zakladení. Souše ale vždy ke stěnám, nesmí se zebrovat!

Prostě mě se chov slabých vč osvědčil. Je s nimi na kilo medu nejméně práce a i nakrmení na zimu skoro nic nestálo, ani v cukru, ani v pracnosti s krmením. To je ale na jiné vlákno.

Příspěvek: #887

nevím, jestli to patří sem nebo spíš do vlákna o získávání vosku.
přikládám foto vytavených rozlámaných koupených mezistěn, vosku z volné stavby, a vosku z víček co zbyly po vytáčení medu.

Příspěvek: #888

Něco jste mi připomněl.
Kdysi se M nedaly běžně sehnat a prodejny moc nebyly (asi vůbec) a tak se jezdilo s voskem 65 km (nebyla dálnice) do Prahy do prodejny v Křemencárně. Máma mě v útlém dětství brala sebou na celoden ní výlet do Prahy.

Maminka pečlivě schraňovala panenskou divočinu a víčka a vosk z toho, absolutně čistý, považovala za nejvyšší možný level (to slovo se samosebou neznalo) Měl barvu asi jako váš prostřední koláč. Až do jedné návštěvy Křemencárny, kdy tento vosk nový prodavač odmítl vyměnit s tím, že je v tom nepochybně parafín, když to má tak nepřirozeně hnusnou (vyblitou) barvu. A ještě před tou frontou až ven na mámu ukázal prstem a nahlas řekl, že takhle vypadá pančovač vzácného vosku, kterého má naše socialistické národní hospodářství tak zoufalý nedostatek. Kdo tu dobu nezažil, ví ho...
Vyměnil jí jen vosk tmavý z černých, mnohokrát zakladených souší. Pravda, o několik odstínů hezčí než ten tmavý na vašem obrázku.

K vašemu obrázku. Vosk z víček má nepřirozenou barvu. Mě nejsvětlejší vyjde vosk z panenské divočiny, tmavší je z víček a navíc má silnou propolisovou a jakoby ovocnou vůni a vosk z plodišť je o dost světlejší než tmavý na vašem obrázku. Od koho byly ty mezistěny?

Taky je na vašem obrázku dost divná pěna. V jaké vodě jste to vyvářel? Studna, potok, okap, v jaké vodě?
Jo a zkuste test, čmárněte na ty koláče křídou, na vosku by měla dobře uplívat a na panči hůř.

Příspěvek: #889

Zkusím k tématu také několik poznámek. Zkušení včelaři se pousmějí a prominou a těm méně zkušeným internetově vzdělávaným to snad poněkud pomůže v orientaci.

Včely mají se stavbou voskového díla své zkušenosti a vědí, že nic se nedá uspěchat. Včely počnou se stavbou když nemají kam ukládat zásoby a kde chovat svůj plod, a příroda jim k tomu již vytvořila vhodné podmínky.
Když jsem se v počátcích svého včelaření ptal starších a zkušenějších kdy mám vkládat do včelstva mezistěny ke stavbě, odpovídali mi celkem ve shodě: "když včely pobílí plásty". To pobílení plástů je počátek stavebního pudu a bílou barvu mají šupinky vosku produkovaného mladými včelami stavitelkami. Otakar Brenner ve své knize "Zákonitosti života včelstva" píše, že včelí dílo je jednou ze zákonitých podmínek života včelstva. Aby včelstvo voskové dílo budovalo, potřebuje k tomu splnění těchto podmínek: "teplo, dostatečné množství stavby schopných včel a přínos potravy z přírody". Chybí li jedna, kterákoliv z těchto podmínek, nebo bude slaběji zastoupená, včelstvo stavět dílo nebude nebo jen nedostatečně.

Pokud včelstvo pociťuje potřebu stavby a vložíme li do včelstva mezistěnu která jim nebude "vonět" tak ji i vykoušou a vyhodí a na jejím místě si postaví volnou stavbu. Samozřejmě, že jsou i mezistěny které obsahují cizorodé látky které včely tolerují a na takové mezistěně dílo vystaví, ale někdy to má za následek např. zhroucení již zamedovaných plástů to v lepším případě, v tom horším přenos patogenů do včelstva nebo rezidui léčiv s následky znehodnoceného medu pro lidskou spotřebu , etc... Zkušenosti z poslední doby nám ukazují potřebu nákupu mezistěn či včelího vosku z ověřených zdrojů, respektive samovýrobu mezistěn z vlastního vosku.
Přeji vše dobré
JK

Příspěvek: #890

bylo to tavene v kastrolu na plotně ve vodě ze studny/vrtu na zahradě.
Mezistěny koupeny ve velkém včelařském eshopu někdy v roce 2019, normálně použity do rámků do včel, včely na nich stavěly, mězistěny se nijak nebortily, žádné zásadní problémy, kromě mojí nešikovnosti v prvním roce včelaření jsem nezaznamenal.

zbytky těch mezistěn, úlomky, jsem teď v prosinci roztavil, stejně jako víčka z vytáčení (smícháno z víček za celou sezonu).

pro zajímavost přikládám ještě foto tří voskových kotoučků z vytavených víček, všechny mají plus minus stejný odstín, a pak ještě foto voskového koutouče, který je prakticky jen z díla, které jsem likividoval, protože na něm jsem dostal v 7/2019 oddělky a bylo to dílo jednak staré, X krát zakladené, strašně zvlněné a o dost silnější než rozměry loučky, takže v nástavku i vadilo při manipulaci s dalšími rámky. K takto starému dílu jsem přidal do hrnce i nějaké nově vystavěné na koupených mezistěnnách (trubčinu) nebo nedostavěné na koupených mezistěnách.

Barvu pak ten vosk má takovou, jako na fotce.

Všechno foceno u stejného okna za stejných světelných podmínek s odstupem času 1 hodiny od té první fotky tří kotoučů různé barvy.

Příspěvek: #891

Voda se nesmí nikdy používat ze studny (vrtu), ale pouze z potoka, rybníka či z okapu, tak zvaná měkká. U tvrdé vody hrozí zmýdlovatění (nelze jí pro účely vyváření vosku nijak změkčovat) a proto jsem se vás na vodu ptal. I jen po fotce vidím, že s vaším voskem není všechno v pořádku. Tedy u panenského vosku, ten tmavý, mimochodem nádherný, se jeví v pořádku.

Já, stejně jako máma, dávám stranou panenský a víčkový vosk na vlastní M, ale jak dopadly jsem tu nedávno podrobně popsal. A taky na kosmetiku A taky na svíčky pro mé blízké.

Příspěvek: #892

no jo, ale i ten vosk ze starého díla, ten velký kotouč, byl vyvářen ve stejné vodě, z vrtu ze zahrady a ten sem vyvářel jako první. Protože to dopadlo dobře, tak sem v té samé vodě vyvářel i víčka.

Příspěvek: #893

Pak jste do vosku z víček vpravil kromě výluhu z výkalů včelího plodu taky výluh všech těch jedovatostí, co byl ve starém vosku z mezistěn a z černých plástů, kam se nasákla rezidua z léčení tvrdou chemií + stopy všech těch šmakulád, co hlavně soudruzi zaneřádili do polní půdy za posledních asi 70 let. V osmdesátkách se někde psalo, že se ve vosku našly i stopy agrochemie, která se přestala používat už před ww2.

Tmavý vosk vypadá líp možná proto, že díky panči, který byl nejspíš v mezistěnách není tak háklivý jako vosk čistý. Mimochodem. Nemůžu si vzpomenout kde přesně jsem vyčetl (někde v časopisech z předválky) že se do vosku kvůli zpracování vědomně přidávalo asi 10% parafinu. Jen si neumím vybavit zdroj, před 45 lety mě nemohlo napadnout, že někdy bude nějaký internet a bude třeba vědět zdroje informací. My si prostě svoje vzdělání museli pamatovat.

Přece mě je jedno v jaké vodě vaříte vosk, jen říkám co se můžete dočíst v dobré literatuře. Jestli to správně chápu, jste začátečník a chodíte se sem dovzdělat v oboru. Píšu vám, jak se co dělat má a nebo jak je to lepší, ale zda to tak uděláte je jen váš boj jmenovče Tomáši.
Argument, že jste vařil ve studniční a vosku se nic nestalo (to zpochybňuju jen podle fotky) je stejné jako říkat, že se za volantem smí chlastat, protože někdo jezdí nalitej furt a eště ho nechytli. Až se jednou stane malér...

Příspěvek: #894

Ja keď topím vosk alebo pretápam používam studničnú vodu nie z potoka a žiadne mydliny ani pipiny. Tiež sa to nezakladá na pravde. Všetci včelári to tak robili a aj robia a pritommnaša voda je poriadne vápnitá.

Žiadne problémy zo studne ktorá je 27 m hlboká a je tam vody 24 m, studňa na kopci najmenej 300 ročná z kameňa vyložená.

Příspěvek: #895

Jen jsem čekal kdy se nějaký myslitel ozve. Trvalo to jen pár vteřin. Spíš než o vápno jde o to, zda je vaše voda skutečně spodní a ne spláchnutá povrchová. Ihned bych si dal udělat rozbor na bakterie třeba. Ale to vy nepotřebujete, pil jí už váš otec i děd. Akorát že dřív byl chlast za volantem taky polehčující okolnost. Dá přece rozum, že kdo je nalitej, je znevýhodněný proti střízlivým a jen blbec by od řidičem pod vlivem mohl chtít stejný výkon jako podávají střízliví řidiči. Opakuju, to dá rozum!!!

Příspěvek: #896

No tak naša voda je spodná a nie povrchová lebo bola volakedy na rozbor a rozbor bol zadarmo lebo bola pre kojenca

Příspěvek: #897

Mám na to stejný názor jako Gusta. Zkoušel jsem vodu různé kvality. Dešťovou, kojeneckou ze studánky a naší tvrdou ze studny a není mezi tím rozdíl. Když pracuji s voskem a v sudu pod okapem je dešťovka beru ji, jinak dost tvrdou ze studny a nevidím rozdíly. Hmota podobná mýdlu s tím nemá moc společného. Stačí přidat trochu šťavelky a je po problému.Zdraví R. S.

Příspěvek: #898

No to by som chcel vidieť z kadiaľ by brala firma na spracovanie vosku toľkú dažďovu vodu.

Příspěvek: #899

Z vodovodu vy chytráku, tam je snad všude upravená povrchová voda.

Ty vo.e, to nevymyslíš, ten se mi snad jen zdá.

Příspěvek: #900

Tak to si Tome jenom myslite. Az treti zdroj vody byl vhodny pro zpracovani vosku.Obecni vodovod byl naprosto nevhodny, dalsi vrt obsahoval zelezo. Voda je zaklad.