Příspěvek: #121

To není zajímavé. V případě Varromedu jde o to, ze je to nový přípravek. U KŠ je ta informace o potlačování NC relativně nová.

Příspěvek: #122

Je to jak píše JKL. Ta informace o vlivu kyseliny šťavelové na NC se do povědomí včelařů teprve dostává. Pro zajímavost jsem teď na rychlo přeložil (pro ty, kteří třeba neumějí tolik anglicky) abstrakt z jednoho odborného článku publikovaného v roce 2015, což je relativně nedávno. Celý článek se mi teď opravdu překládat nechce, to by bylo na dlouho. Ale je v něm samozřejmě více detailů k uváděné práci. Tedy pro zájemce uvádím i její kompletní citaci. Jinak prosím o shovívavost co se týče slohu, je to bezprostřední překlad, takže tak trochu čenglish

Nanetti A, Rodriguez-García C, Meana A, Mrtin-Hernández R, Higes M: Effect of oxalic acid on Nosema Ceranae infection. Res Vet Sci. 2015 102:167-72

Vliv kyseliny šťavelové na infekci Nosema ceranea

Nosema ceranae (NC) je patogen vyskytující se u včely medonosné, u které parazituje ve ventrikulárním epitelu a za určitých okolností může způsobit i celkový kolaps včelstva. V naší laboratoři a rovněž při pokusech v terénu jsem vyhodnotily efekt 0,25 M roztoku kyseliny šťavelové, který byl včelám podán ve formě cukrového roztoku. Během osmidenního laboratorního pokusu se u včel po podání cukerného roztoku a kyseliny šťavelové významně snížil počet spor (léčená 11.86 ± 0.94 s.e. × 10^6; neléčená: 30.64 ± 0.31 s.e.x10^6). Pokud byl roztok podán na podzim do volně žijících včelstev dvakrát, s 3 týdenní pauzou, prevalence infekce klesla jak u mladých (relativní snížení o 53.8% ± 6.5 s.e.), tak starých včel (relativní snížení o 44.4% ± 6.0 s.e.). Zatímco ve všech kontrolních včelstev byla prevalence zvýšená (mladé a staré včely: relativní zvýšení o 45.7% ± 22.8 s.e., respektive o 10.2% ± 5.9 s.e.). Všechna léčená včelstva přezimovala v pořádku, zatímco neléčená nikoliv (3 z 5 zkolabovala). Při absenci komerčních produktů schválených v některých zemích ke kontrole nosemósy, cukerný roztok s kyselinou šťavelovou se jeví jako slibný v dalším vývoji strategií jak kontrolovat NC.

Příspěvek: #123

https://www.researchgate.net/profile/Ant...772159.pdf
Už se to pomalu začíná rozjíždět i v tuzemsku, i když zatím velmi pomalu:
https://actavet.vfu.cz/media/pdf/actavet...030255.pdf
Jiří

Příspěvek: #124

(20.02.2017 22:18)charllie napsal(a):  Avšak v případě samotného Thymovaru jsou účinky na Nosema C. ještě více diskutabilní a nejasné, jelikož se jedná o vnější aplikaci a význam thymolu se popisuje spíše při vnitřním užití, tedy pomocí cukerného roztoku.

Charlie, co se týče NC v našich podmínkách tak NC nesnáší chlad a teploty pod 10 stupňů, kdy se pravděpodobně ani nemnoží. Tudíž ve tvých podmínkách na Vysočině bych její likvidaci přenechal přírodě a za měřil se na NA, kterou klinicky Thymovar na rozdíl od Formidolu likviduje.

Příspěvek: #125

Ty chladné teploty, má někdo nějaká data?
Protože jsem taky z "chladna" tak to sleduji, neviděl jsem data co by za současného počasí potěšila. Jednalo se spíše o velké a dlouhodobé mrazy co už dlouho nejsou. Myslím -20°C po týdny atd

Příspěvek: #126

Hodně lidí se teď na NC ptá a tak přemýšlím jak formulovat jednoduchou odpověď na otázku: Co s tím?
Říká se, na jednoduchou otázku jednoduchá odpověď.
Říkám: "Včely, které jsou na NC náchylné nechovám!"
Je jasné, že se to lehko řekne, ale hůř udělá. Mám takový postup, včelstva s NC jsou taková nijaká, hodně plodu, ale do síly se ne a ne dostat. Když mám nadějnou matku nebo potřebuji prověřit nějakou linii, přímo jim takovou matku přidám. Když matka nepomůže nebo jsou už včely slabé tak je spojím s jinýma se stejným problémem. Nástavky se na takovém úlu kupí, včely přesouvají zásoby nahoru a já odspodu beru prázdné rámky a dávám do tavidla, kde se vydesinfikují.

Osobně mám strach začít včely "léčit" na další chorobu, obávám se, že to celou situaci jen zhoršuje.

Příspěvek: #127

http://scientificbeekeeping.com/nosema-ceranae/
Pokud jde o ty nízké teploty, myslím, že Martin Kamler o tom říkal něco jiného. Pokusím se dohledat zápisky.
Jiří

Příspěvek: #128

(21.02.2017 10:20)roslp napsal(a):  Je jasné, že se to lehko řekne, ale hůř udělá. Mám takový postup, včelstva s NC jsou taková nijaká, hodně plodu, ale do síly se ne a ne dostat. Když mám nadějnou matku nebo potřebuji prověřit nějakou linii, přímo jim takovou matku přidám. Když matka nepomůže nebo jsou už včely slabé tak je spojím s jinýma se stejným problémem. Nástavky se na takovém úlu kupí, včely přesouvají zásoby nahoru a já odspodu beru prázdné rámky a dávám do tavidla, kde se vydesinfikují.

Osobně mám strach začít včely "léčit" na další chorobu, obávám se, že to celou situaci jen zhoršuje.

Souhlas z plna hrdla.

Jakou životnost má to odkladiště, přežívá?
Projevuje se ta ztráta chuti k životu i na matkách - zmizení plodu, hrboplod atd?

Úspěšnost výměnou genetiky? Dlouhodobá, tedy ne že to pomůže ten rok, ale že to včelstvo se do toho nedostane další roky.
U mě malá, asi tak 1/3 a možná míň.

Příspěvek: #129

(21.02.2017 9:52)KaJi napsal(a):  Ty chladné teploty, má někdo nějaká data?
Protože jsem taky z "chladna" tak to sleduji, neviděl jsem data co by za současného počasí potěšila. Jednalo se spíše o velké a dlouhodobé mrazy co už dlouho nejsou. Myslím -20°C po týdny atd

Vím, že to M. Kamler uváděl konkrétně ve stupních (mám pocit, že i na PPP), ale mám jen poznámky o menší odolnosti vůči chladu a vyšší vůči teplotě. Mám pocit, že říkal, že mrazák na to nestačí, protože to byla hned logická otázka jednoho z účastníků. Pokud by to měl přesněji někdo jiný ...
Jinak také uváděl, že životnost spor v díle je velmi dlouhá, ale neví se, jak je dlouhá.
A také uváděl, že u NC včely nezanechávají výkaly, z nichž by se další mohly infikovat. Na rozdíl od NA.
Rovněž zmiňoval testy na mnohem menší odolnost včelstev vůči nosematóze, pokud přišla do styku s některými neonikotinoidy (zejména acetamiprid, thiacloprid).
A že totéž u akaricidů se zatím nesledovalo.
Jiří

Příspěvek: #130

Zkušenosti z letoška:Není všechno zlato co se třpytí!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Podal jsem Thymovar všem včelstvům.Podle návodu.Dokonce mohu říci ,že při vyndávání byli nosiče u poloviny
včel do půlky rozcupovány.Dával jsem i oddělkům.
Jedno včelstvo /loni spojeno ze dvou slabších oddělků / pokáleno,Nosema apis.
Chovalo se na podzim jako slušné včelstvo ,nová matka.
Při zmáčknutí zadečku,byl plný,rozetřel jsem prsty,kluzké.Doma po umytí rukou - stále mírná vůně thymolu.Přitom
v úle nic necítit.Vezmu jeden plást a dám do igeliťáku a do tepla - uvidíme.
Jinak spokojenost s Thymovarem.Používám již druhým rokem.
Jenom jsem tím chtěl říci,že to na Nosemu nemusí být na 100%. F.V.

Příspěvek: #131

Ad PPP od JIrky.
Jo, to mám v hlavě - s poznámkou tudy cesta nevede.

Ale ono to není absolutní, tam jde i dobu expozice, možná pár zim skladování náhradního HW jak jej provozuji zajistí dostatečný procentuelní úbytek spor.

Příspěvek: #132

To: KaJi
Odkladiště určitě nehyne, ony jsou posilovány a navíc se nemusí krmit takže jim odpadá námaha se zpracováním zásob.
Na matkách nic nepozoruji.
Z odkladiště jsem jako pokus udělal oddělek a nevypadá nijak skvěle.

Jinak pro připomenutí, chovatele matek mají vyšetření na nosemu povinné. A z toho co doporučuje Dol se dá vyjít. Ve zkratce říkají, že ze včel, kde je nosema nechovejte matky a nedělejte oddělky. To je rada 5 let stará a pořád dobrá!

Ale celé mé poznatky je potřeba brát s rezervou mám jen 30 včelstev na tom se statistika dělat nedá. Spíš je to výsledek snahy vyhnout se utrácení včelstev zároveň zlepšit zdravotní stav.

Příspěvek: #133

(21.02.2017 11:48)KaJi napsal(a):  Ad PPP od JIrky.
Jo, to mám v hlavě - s poznámkou tudy cesta nevede.

Pokud já vím, přednáší o tom hodně. Já byl ještě tuším v r. 2014 v Jincích, kde to pořádal kol. Havrlík a měl ho jako hosta, mluvil o tom na PVS v říjnu 2015 a myslím i na setkání na SVS, takže pokud si někdo vzpomene a upřesní ...
Jiří

Příspěvek: #134

Konečně diskuze o něčem děkuji všem.

abych o shrnul pro mne jako po uplnyho deb.la

V případě napadení včelsva:

NA (nejčasější projev pokálení vně i vevniř úlu) - přeložit na čisté rámky (souše, mezistěny), zůžit, podat KM, Thymovar, popřípadě se pokusit zachránit pelyňkovým odvarem v cukerném rostoku, v případě silného napadení utratit. Vše vydesinfikovat případně spálit, voskové dílo spíše spálit, jednat rychle z důvodu možného přenosu inekce

NC (nejčastější projev apatické všelstvo bez známek rozvoje, pokálení není vždy) - tady je to těžké, každopádně postup jako u NA, KM nepodávat a pokusit se ozdravit podáním KŠ do roztoku cukru, popřípadě chudáky utratit.

Omlouvám se všem kteří již ví, ale ptám se spíše ze zájmu. Sám letos nemám (zatím) takto postižená včelstva a rád bych aby to tak zůstalo. Jen si potřebuji udělat jasno v postupech. Vím že co funuje u jednoho nefunuje u druhého, ale někde se musí začít. Na MVP si vyšetření také dávám dělat preventivně a kleštíka se snažím sledovat ale viry to je prostě jako u lidí. Když příjdou tak pak co s tím. Ještě jednou děkuji za podněné příspěvky.

Otázka druhá ubírá se moje představa o přenosu chorob spávně: dle článků které různě pročítám se jako jeden z příčin přenosu objevuje med. Zvláště u MVP jsme na to narazil v různých článcích kde upozorňovali na možné iziko přenosu z medu. Je možné že si včelař "roztahá" třeba NC po včelnici v dobrém úmyslu posílení včelstev zásobami z jiných úlů (nakažených kde se příznaky neprojevily). Do jaké míry si myslíte že by se dalo podpořit zdraví včel v případě odděleného hospodaření z medem, tzn. nepřehazovat medné zásoby mezi včelstvy. Pokud je to kravina tak to prosím řekněte krátce ať moc netrpím

Příspěvek: #135

Něco jsem našel ve svých poznámkách z nedávné Martinovy přednášky, takže koriguji a upřesním: NC přežije i 3 měsíce při 67 °C., spory nesnesou mráz (po 1 týdnu v mrazáku většina zahyne); NA naopak vyšší teplotu nesnese (proto se komoruje nebo zužuje plodiště na jaře a je to docela efektivní), při -50 °C spory přežijí.
Za nejlepší opatření považuje razantní dezinfekci louhem a dílo vytavit.
Jiří

Příspěvek: #136

(21.02.2017 11:56)roslp napsal(a):  To: KaJi
Odkladiště určitě nehyne, ony jsou posilovány a navíc se nemusí krmit takže jim odpadá námaha se zpracováním zásob.
Na matkách nic nepozoruji.
Z odkladiště jsem jako pokus udělal oddělek a nevypadá nijak skvěle.

Jinak pro připomenutí, chovatele matek mají vyšetření na nosemu povinné. A z toho co doporučuje Dol se dá vyjít. Ve zkratce říkají, že ze včel, kde je nosema nechovejte matky a nedělejte oddělky. To je rada 5 let stará a pořád dobrá!

Ale celé mé poznatky je potřeba brát s rezervou mám jen 30 včelstev na tom se statistika dělat nedá. Spíš je to výsledek snahy vyhnout se utrácení včelstev zároveň zlepšit zdravotní stav.

No, člověk si svým způsobem myje ruce. U mě by bylo orzumějíš je zlikvidovta a spálit. U mě je ve většině případů připojení na jaře bezplodého k nějakému zeslábnutému s plodem jen odložením problému a starostí s likvidací na později.
Málokdy z toho ně co je, pokud přežije je to stejně neduživé a odejde o pár let později. Ale to bude asi vždy o tom co je příčinou toho problému.
A nebo mám špatné včely - genetika atd.

Příspěvek: #137

Divam se smutne na tri stovky panenskych ramku s cukrem zavickovanych od shora dolu a nejak se mi vnitrne nechce nahazet je do paraku.Celkem vzato vymrzli pekne.Ruku na srdce chlapci,hodit je do kotle ci je sance je dal zuzitkovat v tom co prezilo???

Příspěvek: #138

To, co přežilo tam má prakticky totéž. Snadno se to radí, když na včelách nejsem ekonomicky závislý, přesto já bych hlasoval pro využití.

Příspěvek: #139

Josefe, budeš mít pěkný pokus.

Já na tom stanovišti co jsem měl u řeky měl pěkný jarní rozvoj. Rok po povodních(2013) kdy tam prošla vlnka jsem tam měl některé zachráněné, jinými jsem to doplnil a nad plodiště dal vystavět plastové NN2/3 a zakrmil. Měl jsem v úmyslu z tohohorního za rok najaře udělat oddělky a to staré vespod zlikvidovat. To stanoviště padlo s vyjímkou dvou.
Tak jsem měl ten samý problém co ty, ale protože i když mi všichni říkali že ty byl roztoč a moje levé ruce, tak jsem nakpnec řekl, že nejlepší jak si zjistit že to není roztoč – ten v zásobách nepřežívá a ani viry – tak jsem to použil a dal nad jiná. Co jiného s novým dílem plným zásob na plastu?
Pokud jsem měl vloni problémy, tak skoro všude kde jsem měl 2/3 NN. To mě dostalo k mému cíli – úhyny do 30%, do té doby jsem je měl podstaně nižší. Jen jednotky včelstev.
Ale jak chceš zjistit co je odolné, protože ty to vyvaříš. Co ostatní?
Já měl první problém rok po úhynech (už nevím 2011,12?), to jsem vyzimoval plošně .skoro samá slabá včelstva, ale okolí mělo rok před tím i toho roku velké úhyny. Za vymetání včel z podmetu, což nevypadalo na roztoče.Tím chci říci, že ty to budeš mít pod kontrolou ale okolí stejně něuhlídáš a možná bude po okolí i během roku docházet k dalším kolapsům, možná i pár let jak lidi budou starý materiál zužitkovávat k oddělkům atd.
Beru to tak, že to moje vybraly z těch uhynulých okolo.

Takže mají si to vybrat v okolí nebo to bude od tebe.
Já bych to risknul.

Příspěvek: #140

Josefe, já už jsem se rozhodl. Všechny rámky i se zásobami, které byly zaplodovány jdou do vařáku, ty co byly panenské jsem všechny nechal. Uvidíme. Mám toho na metráky.....