Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Nosema ceranae. Máte někdo zkušenosti s tímto onemocněním? Spíš mě zajímá zdali se dá pouhým okem diagnostikovat. Údajně po úhynu lze výsledek zaměnit za úhyn způsobený roztočem Varroa.

Než se před cca 30 lety objevil roztoč varroa, byla nosemóza chorobou, která dělala na včelách největší škody. Pak ji VD zastínil, ale nic neubral na její nebezpečnosti. Jen jsme si trochu zvykli všechny úhyny házet na varroazu. Někdy je těžko přesně určit, co hrálo větší roli. Roztoč včelstvo oslabí, nakazí různými viry a oslabené včelstvo nosemóze daleko snadněji podlehne.
Vy jste se ale hlavně ptal na Nosema ceranae. Odlišení N. apis od N. Ceranae je pouhým okem nemožné, dokonce ani mikroskop nám to jednoznačně nerozliší. Buďte ale klidný, pokud budou mít Vaše včely nosemózu, zaručeně tam budete mít zastoupeny oba druhy.

Toto je jediné shrnutí co jsem našel na wikipedii: Studium druhu Nosema ceranae nebylo dosud ukončeno. Lze však již konstatovat, že biologie parazita se příliš neliší od životních projevů hmyzomorky včelí (Nosema apis). Nápadný rozdíl lze pozorovat v klinice choroby včel. U Nosema ceranae je průběh onemocnění mnohem rychlejší. Včely hynou po 8 dnech od nakažení. Choroba však není provázená průjmem, ani malátnými pohyby včel, jak je tomu u Nosema apis. Nakažené včely hynou většinou mimo úl. Včelstvo postupně slábne, až zůstané prázdný úl. Případná souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD (Colony collaps disorder – symptom zhroucení včelstva) je předmětem výzkumu.

Co se týká N. ceranae, jediné, na čem se výzkumníci shodují, je to, že nám přidělá další starosti.
Zatím se neshodnou ani na tom, jestli, tak jak už to bylo i publikováno, snáší N. Ceranae teploty nad 35 st, nebo ne. A to by bylo, zejména na jaře, dost důležité vědět.
Ale opravdu si můžete být jist, že když se na pokálených plástech, nebo v mrtvolkách včel, najdou spory nosémy, budou tam obě varianty.

No nevým, jestli se v Česku může používat Fumigilin. To je antibiotikum, které účinkuje na "léčbu" nosema apis i ceranae. Bohužel jako každé antibiotikum zničí i dobré baktérie a tak pak má včelstvo problémy s trávením. Zjistilo se, že ztrávení pylu není jak by melo být a tak se v součastnosti začalo varovat před preventivním přelečováním. Spousta včelařů totiž z obav " léčí" i když to není nutné. Včelý dílo se dá desinfikovat, jak teplem, tak iradiací anebo fumigací pomoci kyseliny octové. Tady je trochu informací o jedné studii. Bohužel je to anglicky http://www.extension.org/pages/30369/abr...d-and-heat

(07.04.2012 8:44)ob apiary napsal(a): [ -> ]No nevím, jestli se v Česku může používat Fumagilin. ...

Nemůže ...
Jiří

Nejen v ČR, ve všech zemích EU. Nejen fumagilin, ale veškerá antibiotika.

http://www.vcely.sk/index.php?name=News&...=0&thold=0

Ludvík Schenk, tu si môže niečo prečítať o Nosema ceranea, výskum o niečo pokročil, a len málokde vedia rozlíšiť a určiť N.C. Choré včely pri A.C. nekalia, ale sa zhromažďujú na dne úľa, kde sú väčšina uhynutých včiel, hore nohami a tie ktoré ešte žijú, nohami pomaly, ako v spomalenom filme.

Díky kolegovi P. Holubovi, jenž mi v jiném tématu jiném tématu připomněl pozapomenutý článek (díky, Pavle!), jsem našel dlouho hledané výmluvné srovnávací fotky NA a NC. Jsou jen pro srovnání, nikoli pro diagnostiku, jak autor logicky poznamenává ... Mimochodem je v doprovodném textu řada zajímavých souvislostí. Je to zde. Až na konci dole ... Nosema ceranae update ...
Jiří

Současné nakažení Nosemou
Mikroskopické vyšetření:
Předpokládám napadení oběma nosemami ceranae + apis předpokládám asi 70+30%
Udělal jsem směsné vzorky z řad úlů.
3 uly po deseti Mrtvolkách jeden vzorek má 30 mrtvolek a je to 3 x
Rozmíchal jsem 15 zadečků v hmoždíři tloukem s asi 5ti kapkami vody.
Výsledek jsem viděl v objektivu při zvětšení 640x
v jednom vzorku 3 spory
v druhém 1 sporu
a ve 3 vzorku 0 spor.
Mám zkušenosti s mikroskopováním nosemy asi před třiceti lety kdy jsem měl hodně nosemy a měl jsem ji tolik že se spory dotýkaly ve vzorku
Myslím si proto, ale nevím to že toto napadění je nízké.
Co si o tom myslíte vy,
Jaké máte výsledky vy, máte li ?
J.B.

Zde dávám osobní zkušenost s touto nemocí:
Nejsilnějšsí včelstvo které jsem měl, ráno vždy první venku, večer poslední doma, létali do pozdního podzimu, kdy ostatní už spali, nejvíc včel, nejvíc plodu, nejvíc zásob atd....v Langstrotu 3/4.
Počas kontrol v prosinci ostatní včelstava jen jemně šuměli, normální spotřeba zásob, zde hodně meliva a hučení. Kontrola 26/1/2013 při odběru měli trochu vyšší spad mrtvolek ale připisoval jsem to celkovému objemu včel. 9/2/2013 již na dně vrstva mrtvých včel silná 2-3 cm, ve vrchním nástavku zbytky živých včel a množství zásob. Odebral jsem vzorky včel a udělal si vyšetření na Nosemu a výsledek vidíte v přiloženém foto. Zvětšení 400x, ředění asi 0,5ml destilky na včelu. Všechno co vypadá jako vajíčka mravenců je Nosema.

v týždni som kontroloval jednu včelnicu,všetko ok až na jedno včelstvo(najlepšie medárky,troška ostrejšie)..situácia ako cez kopirák ako píše docttor..ešte časť žije,ale na dne súvislá vrstva 2-3 cm mrtvych včiel,s typickými príznakmi ceranae..min.sezónu presne o takomto čase som tak mal jedno včelstvo a kamarát dve(15 km odomňa)..aj v jeho príp.sa jednalo o dve z najlepších včelstiev..nemáte niekto aktuálne podobnú skúsenosť ?Ď.

Já nedělal vyšetření, ale o úhynech kdy včely zůstávají na dně nebo v bočních uličkách dál od chomáče - tak to jsem měl vloni i dříve. A zprávy z doslechu z okolí vyprávěli o otm, že včelaři do Vánoc vymetaly plno včel z podmetu když o ně přišly.
Ale tady semá za to v souladu s ofic.linií, že je to proto že špatně léčí a nijak se to zatím neřeší.
Ono tady vloni i předloni bylo VD požehnaně, takže těžko soudit, co bylo příčinou.

Letos na Vánoce to bylo u mě ještě OK.

Měl bych praktický dotaz - včelstvo je velmi zesláblé (prakticky zůstala hrstka včel), příčina je velmi pravděpodobně (amatérská kontrola mikroskopem) nosema. Co s ním? p. Kamler na přednášce říkal vysířit ... ale nějak si nevybavuji co s úlem, zásobami, rámky, (spálit? Není to škoda?) okolními úly ... dokonce ani jak udělat to vysíření - předpokládám brzy ráno vložím do podmetu doutnající knot a uzavřu úl. Nechytne? ...
Dík za předání zkušeností.

A co bylo vidět v tom mikroskopu - jaký stupeň napadení - a odkud byly vzaté vzorky? Ze včel nebo z výkalů, nebo jinak?

Když už se musí včelstvo usmrtit, tak síra je opravdu ošklivý prostředek. Nevím, proč se pořád v knížkách papouškuje. Decka benzínu je nesrovnatelně rychlejší a tím "humánnější".

Ivan Černý

(18.03.2014 14:42)petrmachac napsal(a): [ -> ]... ale nějak si nevybavuji co s úlem, zásobami, rámky, (spálit? Není to škoda?) okolními úly ...

• uhynulé včely spálit
• zásoby vytočit, zředit vodou a převařit 15 min.
• plásty vytavit
• úl – vyškrabat, vyžehnout do hněda
• rámky – opálit
  

Kluci bacha na ten sirný knot. kdo jste to ještě nedělali.To je jine kafe než fumigace.Já osobně jsem málem vyhořel.Žádne šup do podmetu.Muíš to dát do plechove nádoby.

(18.03.2014 15:21)Ivan Černý napsal(a): [ -> ]A co bylo vidět v tom mikroskopu - jaký stupeň napadení - a odkud byly vzaté vzorky? Ze včel nebo z výkalů, nebo jinak?

Když už se musí včelstvo usmrtit, tak síra je opravdu ošklivý prostředek. Nevím, proč se pořád v knížkách papouškuje. Decka benzínu je nesrovnatelně rychlejší a tím "humánnější".

Ivan Černý

Ze zadečků - vymáčkli obsah, 1/2 ml vody na zadeček. udělali i fotku (tabletem) - ale ne v místě, kde bylo nejvíc "oválků" - jinde jich bylo mnohem víc a hýbaly se.



Jak to myslíš s tím benzinem? Vložit mističku s benzinem a nechat odpařit?

Jedna babská rada jak aspoň zčásti bojovat proti nosemě.Samozřejmě že je to spíše pravence než nějaké vyléčení silně napadeného včelstva.Pokud uděláme placku medocukrového těsta a to smícháme z pelyňkem a předložíme ke spotřebě včelstvu v době po zimě.

Obávám se ,Petře,že myslel polít a zapálit.