Albert popri tom ako cakame na vyjadrenie vyskumaku a labaku tak skusame nieco sami . Take babske recepti co nepomoze mozno aspon neublizi.
No právě. Z výzkumáků v tomhle ohledu žádná moudra ani doporučení nepadají, tam je zajímá jen prodej léčiv /DOL/.Tudíž nemůžeme čekat, co z nich vypadne, musíme se většinou spoléhat na sebe a zkoušet
Můj názor- jen můj názor. Peliněk a modlení mají uplně stejný efekt.
(17.03.2021 17:32)amigo napsal(a): [ -> ]Ja som skusal pelinek do krmenia len na 1 zo 4 stanivist a ziadny evidentny rozdiel som nepozoroval. Naopak na stanovisti kde som pelinek pridaval sa 1 vcelstvo pokakalo a vyditelne najviac zoslablo. Ostatne stanovistia v poriadku.
Já zkouším přechod pro chodce často, zatím jsem ho přežil. Je to otom, jak se člověk rozhlédne. Jednou ale.... měl jsem štěstí, ikdyž jsem přímo ze šaliny vletěl na zebru.
Gupa tym som nechcel povedat ze uz pelinek neskusim. Ale ked tak skusim to na druhom stanovisti kde liecim inymi postupmi. Kdo si hraje nezlobi. Nech sa dari majstri
Pánové víte, v čem je váš problém – rozeznat NC a viry. U vás může začínat onemocnění nabouráním imunity (i z jiného důvodu), pak následuje snížení odolnosti a spěje to ke kolapsu. Až v tuto chvíli si něčeho všimnete, ale to už je pozdě na vše.
(17.03.2021 19:15)Jiří V. napsal(a): [ -> ]Pánové víte, v čem je váš problém – rozeznat NC a viry. U vás může začínat onemocnění nabouráním imunity (i z jiného důvodu), pak následuje snížení odolnosti a spěje to ke kolapsu. Až v tuto chvíli si něčeho všimnete, ale to už je pozdě na vše.
Pokud k tomu mám něco říct z přírodovědného hlediska, pak je to to samé jak s covidem. Tam kde je vše OK se nic moc nestane. Včely i člověk se s onemocněním srovnají. Tam kde je nějaký problém, tak..
A vliv na to má i genetika, jak u lidí tak u včel.
Co se virů týče, viry jsou takměř v každém včelstvu, alespoň DWV. A to jestli se to rozjede do zhoubné podoby je zase na spoustě faktorů. A bůhví jakých.
Od genetiky toho chcete naráz příliš. Ano genetika má podstatný vliv na zvládnutí nemocí. Nechci již zažít, aby to včelaři nechali jen na včelách (viz Bond testy). Naopak na počátku procesu včelám pomáhat zvládat situaci a dělat přirozený výběr. Jiná cesta není. Jsou tu minimálně tři příčiny VD, NC a viry v pořadí důležitosti. Víte co trápí zrovna vás?
Jak jsem napsal
v tomto příspěvku, za hlavního vyníka hromadných úhynů považuji Nosema ceranae. Ta buď rozrušením peritofické membrány umožní přístup virům i bakteriím do včely zažívacím ústrojím, nebo úhyn způsobí sama.
Domnívám se, že je sice důležité, ale ne podstatné, kolik spor NC se najde ve včele, nýbrž jaké mají tyto spory podmínky k vyklíčení.
Na ovlivnění tohoto vyklíčení zkouším od loňského jara pelyněk a to v lihovém extraktu podobně, jako p. Šenkeřík.
Předpokládám, že účinnou složkou je artemisinin, jeden z nejlepších léků proti malarii, který prokazatelně likviduje řadu prvoků i bakterií.
Ten ale není rozpustný ve vodě, pouze v lihu.
Stejný postup mám domluven s několika dalšími včelaři a výsledky jsou zatím slibné. Nikdo z nás nemá jediný úhyn a prakticky všechna včelstva vyzimovala silná.
Může to být náhoda, v pokusu je něco málo přes 100 včelstev a jeden rok nic neznamená. Přesto chceme pokračovat a uvítáme každého, kdo se chce přidat.
Počet VD v monitorovaných včelstvách za posledných 20 rokov klesol 10x, ale úhyny stúpli na 30% populácie. Dúfam, že je už každému jasné, že problém už nie je VD. Mám rovnaké dejavú, ako pán doktor a potlačenie NC by teda malo obmedziť aktivitu vírusov a tým vylúčiť prekvapivé úhyny. Bolo by super, keby tieto súvislosti potvrdili aj výskumníci.
Rád sa pridám, má to zmysel.
Kde si přišel na to, že za posledních 20 roků klesl kleštík 10x?
(17.03.2021 20:44)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]Předpokládám, že účinnou složkou je artemisinin, jeden z nejlepších léků proti malarii, který prokazatelně likviduje řadu prvoků i bakterií. Ten ale není rozpustný ve vodě, pouze v lihu.
Stejný postup mám domluven s několika dalšími včelaři a výsledky jsou zatím slibné. Nikdo z nás nemá jediný úhyn a prakticky všechna včelstva vyzimovala silná.
Může to být náhoda, v pokusu je něco málo přes 100 včelstev a jeden rok nic neznamená. Přesto chceme pokračovat a uvítáme každého, kdo se chce přidat.
Zatím jsem zkoušel přidávat pelyněk do krmení. Rád vyzkouším i lihový extrakt. Máte k tomu bližší informace, způsob podání? Děkuji.
(17.03.2021 22:02)Louky napsal(a): [ -> ]Kde si přišel na to, že za posledních 20 roků klesl kleštík 10x?
Louky, niektorí aj monitorujeme
Patko jen taková úvaha na zamyšlení....kleštík není blbej a jeho úkolem není zahubit včelstvo, nýbrž žít v něm v co největším počtu tak, aby včelstvo přežilo.....jestliže v tvých včelstvech žije méně a méně kleštíka, znamená to, že je máš natolik "choré", že se tam ten kleštík nechce víc množit, protože ví, že by to včelstvo zabil....
Lukáš, kleštík je blbej a zahubí včelstvo bez úvahy. Ale nie s počtom 300-500. Správne tvrdíš, že včelstvo je choré, ale kleštík nemá velín a dispečera
A my nevieme na čo vlastne včelstvo ochorie a uhynie. Iba tu strieľame od pása.
Omluva:
Omlouvám se všem, kteří četli můj příspěvek 329, za hrubou chybu v jednom slově prvního řádku.
Pelyněk:
Ozvalo se už několik včelařů, že by se k aplikaci pelyňku rádi přidali. Prosím ty, kteří chtějí návod, aby se mi ozvali na mail a já jim vyzkoušený postup pošlu.
,,Na oplátku" budu rád, když se se mnou podělí o své zkušenosti nebo mi alespoň koncem roku sdělí, zda byly nějaké úhyny.
(17.03.2021 23:26)Albert Gross napsal(a): [ -> ]Lukáš, kleštík je blbej a zahubí včelstvo bez úvahy. Ale nie s počtom 300-500. Správne tvrdíš, že včelstvo je choré, ale kleštík nemá velín a dispečera A my nevieme na čo vlastne včelstvo ochorie a uhynie. Iba tu strieľame od pása.
Kdyby to tak bylo, proč není stejné množství kleštíka v slabším včelstvu tak jako v těch nejsilnějších?...příroda má své zákonitosti...
Tady u nás hynou včelstva jen s velkým obsahem kleštíka, nic takového, že by hynuly bez kleštíka nepozorujem, teda někteří se na to možná odvolávají, ale ty jsou schopný se odvolávat i na vosy....
Minulý rok jsem zde psal že jsem někde našel průserová včelsva kde byl brouk. A někde poskakovali bezletné včely před úlem. Zachránil jsem je gabonem už v červnu. Paráda - vyřešeno. Samozřejmně jsem zapomněl kam jsem ten gabon dal proto že se jednalo jen asi 7-8 včelstev z celého provozu.
Na jaře při letmých kontrolách jen nakouknutím pod foliji jsem zjistil že se mi několik včelstev ztratilo. Prázdný úl plný zásob. Odklopil jsem vrchní nástavek jestli neseděj někde dole a ejhle. Včely nikde a byli tam ty zapomenutý gabony. Umřeli jen ty který mněli v červnu brouky. Jasná přímá úmněra a ani ty gabony už !! v červnu nepomohly. Je to broukem a nikdy jsem nic jiného neviděl v okruhu 50km než že je to broukem.
Proto jsem v zimně tak zarputile léčil. Já to znám. V létě je už pozdě na všechno.
A můžete na to dávat peliněk na nosemu.
Dokolečka, dokola...Jasné, že je to broukem. Koľko VD mali v úľoch Madari profesionali minulú sezonu, ktorí liečia VD na nulu ? Sú to fušeri, alebo majú ich VD vyššie IQ a vážia pol kila?
Pred 20 rokmi stačila jedna fumigácia 15.9. a včelstvá urobili v dalšej sezone znášku. Potom za zaviedol Gabon a aerosol a dnes ani to niektorým nezodpovedným včelárom nestačí. Mne padajú včelstvá bez ohľadu na silu = silné s liečebným spadom po znáške 300 a slabé s liečebným spadom 800. Také isté hned vedľa však prežili. Pred 15 rokmi prežili po jednej fumigácii so spadom 3 000 VD.
Ak sa podľa vás nič nezmenilo a príčinou je iba brouk, skúste sa vrátiť k jednej fumigácii napr. 15.9.
Pelynek som pužil ako čaj do krmiva po prvom krmení. Potom som miešal do druhého krmenia /vody/ tinktúru z týchto bylín palina, mäta, vratič a list z vlašského orech. Tú istú tinktúru som pridával do KŠ koncom 7 a použil som rozprašovač do uličiek a na včely na horných latkách /aerosol je podľa mňa efektívnejší ako pokap, alebo sublimácia/.
Pelynek som použil do krmiva bud v tinktúre, alebo ako odvar /nie macerát/, ale už si presne nepamätám na pomer miešania. Bol to pokus, zdá sa, že úspešný a teraz si to už zapíšem. Preto ma zaujíma aktivita pána doktora Šumeru a dalších bylinkárov. Ak to nie je schopný urobiť výskumný ústav, bude super, ak bude takúto snahu koordinovať seriozny včelár.
Ale tady nikdo netvrdí, že se nic nezměnilo....já s tebou naprosto souhlasím, ale když tam ten roztoč nebude, tak nebudou úhyny....což neznamená, že ho shodím v září....ten tam nesmí být, když se tvoří zimní generace....kolik z vás přeléčí včesltva v té době tak, aby tam ten roztoč nebyl? troufám si říct že tak max 5% včelařů....zbytek má bud štěstí, že toho roztoče tam bylo relativně málo a přežilo a nebo ho tam bylo hodně a nepřežilo.....ale ten kdo dokáže očistit včelstva před zakladením zimní generace, tak nemá úhyny žádné....myšleno úhyny prázdné úly plné zásob....a myslim si, že vzorek 150 včelstev je celkem slušný na to, abych mohl s tímhle mít nějaké relevatní zkušenosti....nicméně, stále můžete zkoušet do včel dávat kde co a možná za desítky let budou včelstva odolný i při tisících roztočích...ale čemu tim pomůžete? tudy cesta nevede....