nechcem spochybnovať pokus- ale- držať včely po 100 ks v klietkach a volne v úloch z možnostou dalšej doplnkovej potravy či vody a vyprazdnenia a pod...- je veľmi veľký rozdiel- na to som chcel poukázať. Nepouživam palinu pravidelne - iba v minulom roku celoplošne pred tým len na jar u niektorých včelstiev- nemám zatial žiadne poznatky že by ubližilo včelám skor naopak.
Jano R.:
Autorka m.j. publikuje metodiku svých pokusů. Tím jdou jednak ověřit výsledky a druhak na ni navázat. Třeba tím, že budeš sledovat rozdíly při aplikaci roztoku s účinnou látkou aplikovanou třeba jen krátkodobě (např. 1x na začátku pokusu) s kontrolní skupinou.
Hypotéza můžete být taková, že se tím sníží úmrtnost. A hledat, co se stane s účinností.
OK, v dalšom dokumente sa píše o použití 1% liehového extraktu a mortalita sa oproti % extraktu podstatne znížila. Taktiež tam píšu o korekciách pri pokusoch v reálnych úľoch. Taktiež sa tam použili aj dalšie výťažky rastlín. Dalšie informácie sú v dalších článkoch.
Už som to tu písal, výsledkov včelárskeho výskumu je veľa. Pri novom zadaní sa musia použiť, aby sa ušetrili finančné zdroje. Je to ako stavba, tehla na tehlu, len treba pozvať
a zaplatiť murára /zedníka/. Aby sa nemuseli použiť improvizované krabice so 100 včelami, mali by sa do projektov zapojiť ochotní šikovní včelári so svojimi včelnicami. Výsledky by neboli skreslené. Takže hľadá sa investor, zedník a šichta s úľmi
(09.01.2022 18:55)TomasK1 napsal(a): [ -> ]hm, tak si na včelařským foru rozšířím znalosti práce s goole překladačem, nevěděl jsem, že to umí překládat celé dokument, díky Alberte
.
V té studii z Polska mě překvapil vyšší úhyn včel ze skupiny, kde měly v krmivu pelyněk.
OK, dokument si stiahneš a vložíš ho zo stihnutých súborov. Tiež občas neviem čo s tým, ale mám doma mladých ajťákov
http://entomology2.or.kr/journal/article.php?code=61391
Harmančekový čaj a píše sa tam aj priaznivom účinku kyseliny šťavelovej pri ochrane epitelu čriev proti nozéme. V prílohe Michalcziková použila s palinou aj acylpirín, tak neviem, čo zabralo
Štúdia Michalczyka a kol. ( 2016 ) príloha podporili úlohu bylinných extraktov pri kontrole NS. Zistili, že zlúčenina obsahujúca extrakt z Artemisia absinthium (podobný rumančeku) zmiešaný s kyselinou acetylsalicylovou preukázal účinnosť pri znižovaní infekcie o 63,36 % na terénnej ceste. Ale naopak, Porrini a spol. ( 2011) nezistilo žiadne zníženie počtu spór, keď sa testoval rastlinný extrakt z Artemisia absinthium. Zmeny v experimentálnych podmienkach môžu byť ovplyvnené výsledkami Artemisia v predchádzajúcich štúdiách. Bylinný prípravok preukázal schopnosť chrániť črevné vrstvy pred spórami Nosema ( Gajger et al., 2011 ). Tiež prírodný materiál (tymol) preukázal účinnosť proti infekcii NS ( Costa et al., 2010 ). Účinnosť M1 možno pripísať jeho vplyvu na kyslosť čriev (zníženie kyslosti) v dôsledku pridania citrónovej šťavy. Zmes kyseliny šťaveľovej a cukrového sirupu výrazne znížila počet spór a prevalenciu infekcií na laboratórnych a terénnych cestách ( Nanetti et al., 2015). To podporuje úlohu použitia materiálov s nízkou kyslosťou pri znižovaní miery infekcie. Avšak zmeny pH včelieho čreva pomocou kyseliny octovej alebo kyseliny benzoovej neovplyvnili rýchlosť zamorenia alebo dokonca vývoj choroby ( Forsgren a Fries, 2005 ). Možno, že typ kyslého materiálu (napr. šťavelová, benzoová alebo iné) má vplyv na infekciu okrem pH, preto sa zistili rozdielne výsledky. Čo sa týka M3, táto zlúčenina zasiahla Nosemu, ale tieto dopady neboli veľmi vysoké, najmä jej zložky sú účinné hlavne proti baktériám.
Extrakt z paliny, používajte s mierou
https://www.svetnapojov.sk/vanapo-absint...xwQAvD_BwE
Je dobře, že se pelyňku věnuje řada včelařů už s docela velkým počtem včelstev. Pelyněk, jak se dočtete ve staré literatuře, provází včelaře už hodně dlouho, tak zřejmě to do sebe něco má. Mě pelyněk moc o svých účincích moc nepřesvědčil, ale možná dělám něco blbě. Z koupených semen mě pel. pravý nevzešel vůbec, p. roční vzešel nádherně. Vzpomínám si, jak před lety na přednášce jeden slov. výzkumník mluvil s obdivem o účincích česneku. Honil jsem ho po univerzitě telefonem až jsem od něj získal tel. na včelmistra, který to zkoušel. No a ten mě potvrdil, že to v podstatě v praxi vůbec nefungovalo. No a pak se v tom vyznejte! R. S.
No a to je ľudové liečiteľstvo. Aj výskumáky v tom nemajú jasno, ale sú to inštitúcie, ktoré majú systém a jasné pravidlá hodnotenia výsledkov. Ľudové liečiteľstvo a občianská veda to nedokáže objektívne vyhodnotiť
Každý robí niečo iné a popdľa svojich pravidiel/kritérii. Ako chcete porovnať výsledky ?
palinu sejem v aprili dubnu za oknom do truhlika .. semena potrebuju svetlo na vyklicenie ,seju sa na povrch ,nezahrnaju sa..len pritlacit opatrne aby mali lepsi kontakt s podou..zavlazovat len mierne jemnym rozprasovacom .. ked vzidu a zosilnia tak ich pikirujem do crepnikov alebo rovno von do zahona..
Gusto, ktorú palinu pestuješ? Obyčajná mi rastie na záhrade bez toho aby som ju vysieval. Celkom ma použitie paliny zaujíma preto sa pýtam.
Aj u nás rastie palina ako burina okolo ciest. Na stredniakoch /Prievidza/ sme ju nemali, iba lobodu. Možno stačí absint, ako pálenka a je to bez roboty :
https://www.svetnapojov.sk/vanapo-absint...xwQAvD_BwE
Nie je presnaá kvantifikácia/klasifikácia extraktu, odvaru, záparu, čaju, tinktúry, macerátu .... A to by zase mal stanoviť nejaký autorizovaný ústav rovnako ako menu a infláciu. Je to logický krok, ktorý zabráni chaosu. Dohoda
https://sk.wikipedia.org/wiki/%C5%A0peci...relativity
Nahradzuje Newtonove predstavy o priestore a čase
a o včelách
pravu..obycajnej je tolko ze mozem krovinorez zodrat
Gusto, Ty si bylinkár. Veľký rozdiel asi medzi nimi nie je. Čo máš vyskúšané na VD a NA ?
obycajnu nepouzivam vobec..pouzivam dost silice,aj z paliny pravej ,a hlavne z tych bylin co su v ekopole prip.bisanare..skusal som vsetko mozne,v podstate neviem co a ci zabralo.. som na volnej stavbe uz par rokov,a mnozim len zmetencami..to sa mi zda ze ma najvacsi uspech..palinu je najlepsie kombinovat odvar s liehovym extraktom..tujon ma na kliesta ucinok,no nieje vo vode rozpustny..co sa tyka silic,treba najskor v mensom mnozstve emulgovat vo vode mixerom a potom sa to moze pridavat do sirupu alebo do postreku
Máte někdo zkušenost se zapracováním pelyňkového extraktu při výrobě do invertního těsta?
Zahřátá směs má mnohem víc než 110 stupňů Celsia (teploměr mám do 120 st. C, a raději jsem dál neměřil) takže alkohol by se odpařoval, ale zůstanou v těstě nepoškozené aktivní látky z pelyňku?
Nejsem chemik, ale logicky odpařením alkoholu z macerátu zůstane ta vyluhovaná sušina (droga).
Na PB sporáku jsem malém cukr invertoval s pomocí kyseliny mléčné a rozhodně se nejde přes teplotu varu(návod je na nastavky.cz). To by si vyráběl karamel a ten je pro včely jedovatý. Macerát přidej až při míchání těsta.
chlapci nevyrábajte varením "akože" invert, v kyslom prostredí rapídne stúpa obsah HMF a zbytočne svojim včelám ublížite...
pokojne dajte včelám cukrový roztok rozmiešaný v studenej vode...
Normálně krmím a podněcuji cukrovým sirupem 1:1. Ten "invert" jsem nouzově použil k výrobě těsta. Nemaje po ruce nic jiného.
V diskusi o invertovaném těstu pokračuji ve vláknu Krmení.
(17.01.2022 15:30)marek. napsal(a): [ -> ]Máte někdo zkušenost se zapracováním pelyňkového extraktu při výrobě do invertního těsta?
... zůstanou v těstě nepoškozené aktivní látky z pelyňku?
Zdá se, že žádný chemik neporadí... Takže co jsem si našel už dříve: artemisinin má teplotu tání 156 st. Celsia, bod varu je okolo 344 st. Celsia. Takže by snad v těstě mohl zůstat i když se alkohol odpařuje. (Ale v chemii se fakt nevyznám, takže definitivní závěry dělat nemohu, a zůstává to pro mě trochu otevřené.)
m.
artemisinin je seskviterpen, takže je pravděpodobné, že je těkavý s vodní parou. Myslím si, že by si ho mohl odpařit při zahřívání/varu ve vodném roztoku.