Fumidil B je ten starý Fumagilin - bicyclohexylammonium Fumagilin. Opravdu se může v Maďarsku používat?!?
Nonosz prý není ani v M. oficielně schválený veterinární lék.
Většina bylinek z
obrázku je naštěstí k dostání i v ČR. Např. 50 ml tinctury z pelyňku ročního je nabízeno za cenu okolo 120 Kč atd.
Je ale nutno vyřešit a hlavně vyzkoušet optimální způsob podávání a správné dávkování.
Je vidět, že každého, kdo se zapojí do pokusů o tlumení nosémy, čeká dost práce a hlavně přemýšlení.
(23.04.2019 13:07)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Chceme li hodnotit Coloss jako takový, musíme si položit základní otázku jak moc za ta leta obohatil naší praxi a jak hodně nám v našem nelehkém včelaření pomohl. Odpovězte si každý sám. Kdysi hned na začátku VMS jsem do něj zavandroval a hned jsem si to také od nadšených přiblblíků zde slízl. A to se jednalo o 4 jednoduché otázky. Dnes si tyto otázky klaďte sami a já vám přeji hodně optimizmu do dalších let! Zdraví R. S.
Prosim, prezradte nam tie otazky, nech sa nam lepsie rozmysla a nemusime si davat proti bolesti na hlavu tehlu. Aby to zase nebola naprosto zbytocna mysticko-zahadna hmla. Po vasom "mlha".
Coloss nič nerieši- je to ako počítanie padlých po boji- skôr informačný program,projekt či ako to nazvať. Alebo sa mýlim,prehliadol som to zbežne...
Rudohore, nechci se už k tomu vracet. VMS už neexistuje, nebo jen nějaké zoufalé trosky. Jestli jsi příznivcem tak si odpovídej sám sobě jak tě VMS uspokojil, jak tě včas varoval a jak tě odborně naplnil! Já raději budu tvořit něco smysluplnějšího. Colossu tento osud postupného odumírání rozhodně nepřeju a byl bych rád kdyby včelařům sloužil daleko intenzivněji! Zdraví R. S.
Problém obojeho je v tom, že do toho dodávali data hlavně alternativci a inovátoři.... takže to celé o ničem nevypovídá. Nevím jak u Vás, ale u nás v ZO mají lidé z těchhle skupin pravidelně velké úhyny a jednou tak za tři roky jsou třeba zcela bez včel. A já si kladu otázku proč soused s budečákama a univerzalama takové problémy nemá. Je to tím že léčí varidolem a gabonem,nebo tím že mají malo místa na plodování.?
To je tím, že budečáci úhyny nikomu netroubí páč jeden moloch v nich vypěstoval za úhyny pocit ostudnosti a vlastního selhání.
Tím jsem se taky že začátku chlácholil...
(Stručne z mojich prednášok na včelárskych konferenciách v Ostrave 2014 a Trenčíne 2016, článkov vo Včelárovi a Bee World, knižočka "Osobitosti včelárskej praxe"):V rokoch 2014 až 2018 som meral prevalenciu (zamorenie) N. ceranae vzorky 10 vracajúcich sa lietaviek do každého úľa počas celých 5 sezón a vplyv zamorenia na medné výnosy. Každoročne bolo priemerné zamorenie včelnice koncom septembra pri zazimovaní (posledný peľ)a na jar (prvý peľ) okolo 10%, časť včelstiev bola "čistá". Na jar pri kvitnúcich stromoch v prírode sa zamorenie prudko zvýšilo a rozšírilo do všetkých včelstiev, maximum priemeru zamorenia včelnice okolo 90% sa dosiahlo cez repku, niektoré včelstvá mali vzorky lietaviek zamorené na 100%. Priemerná zamorenosť cez sezónu postupne klesala až na tých 10% koncom sezóny. Zamorenie sa prejavilo výrazným zvýšením rozptylu medných výnosov jednotlivých včelstiev smerom k nižším výnosom, ich variabilita na včelnici sa z cca 25% pred rozšírením NC zvýšila na takmer 70% po zamorení lokality. Na plné zamorenie lokality včelnice dovlečenou nákazou NC stačila jedna sezóna. Dosiahnuteľné celkové medné výnosy včelnice klesli po zamorení NC o 40%. Nemám ambíciu liečiť včelstvá proti NC, je to márne, t.č. prebieha výskum alternatívnych liečiv kompenzujúcich dopad NC na medné výnosy, bez Fumagillinu a iných antibiotík.
Pokud vyjdeme z předpokladu, že postřiky na řepku ničí střevní mikrofloru u včel, mají tvoje měření logiku. Já
sleduji nosemu (apis) už asi 10 let. A vrcholy grafu mi podle záznamů souhlasí si největšími snůškami z řepky a i v lpisu (historické ortofoto) byly pole v těsné blízkosti.
No a víme jak se nosemě bránit?
Vitalnima vcelstvama, ty nosemu zvladnou - mam NC na obou stanovistich a vcelstvum to nedela problem.
Chose
(29.12.2019 21:03)Frey napsal(a): [ -> ]Pokud vyjdeme z předpokladu, že postřiky na řepku ničí střevní mikrofloru u včel, mají tvoje měření logiku. Já sleduji nosemu (apis) už asi 10 let. A vrcholy grafu mi podle záznamů souhlasí si největšími snůškami z řepky a i v lpisu (historické ortofoto) byly pole v těsné blízkosti.
Myslím, že repka nemá dopad na NC, bezprostredne po repke nedochádza k skokovitej zmene zamorenia. O.i. v posledných rokoch u nás postrekujú repku 2 týždne pred kvitnutím a uprostred kvitnutia repelentými insekticídmi, aby zničili a zamedzili reinvázii škodcov repky. V porastoch žltých lánov je úplne ticho, žiaden hmyz. Život a lahodný bzukot včiel tam začne až koncom kvitnutia po niekoľkých dažďoch, ale aj to môže dať zaujímavý medný výnos. Nie som poľnohospodár a mrzí ma to, ale pri výskume som v minulosti často navštevoval porasty repky a konštatoval vysoký výskyt rôznych škodcov likvidujúcich kvietky, tak celkom chápem oprávnený záujem poľnohospodárov. Pre nás je v tej biede zaujímavé aspoň to, že tie postreky "do kvetu" účinne odpudzujú hmyz a teda aj včely a tým ich nepriamo chránia. Ešte keby tak pestovatelia dôsledne rešpektovali predpis a postrekovali až navečer po ustaní letu včiel. Som si vedomý podozrenia na zavlečenie chémie do včelstiev čo aj v podlimitných množstvách a neistého dopadu na plod, ale zatiaľ nebadám také dôsledky, aj keď mám repku niekedy hneď za plotom.
V poslednich cislech MV byla studie dokazujici zvysenou atraktivitu repky osetrene neonikotinoidy. Ta je dokonce tak atraktivni, ze vcely se soustredi pouze na osetrovane plodiny. Repka ma az 16 postriku, chemie je v pylu i v gutacni vode.
Strieka sa vacsinou insekticidmi..na ceranae ma vplyv najviac glyfosat ktoreho je plna poda..a na mikrobiom zas fungicídy..ktorými su namorene osivá s takou účinnosťou,ze rastlina je nimi nasiaknutá vrátane nektáru a peľu počas celej svojej životnosti..paradoxne insekticidy (ak su streknuté mimo letovu aktivitu ) su pri repke aktualne najmenšim problemom..
Možno to rozšírenie NC v skorej jari súvisí s plesňami v úľoch. Včiel je málo, neobsadnú celý priestor a po rohoch sa tvoria plesne. Včely sa to snažia vyčistiť.....
(30.12.2019 13:31)gusto napsal(a): [ -> ]Strieka sa vacsinou insekticidmi..na ceranae ma vplyv najviac glyfosat ktoreho je plna poda..a na mikrobiom zas fungicídy..ktorými su namorene osivá s takou účinnosťou,ze rastlina je nimi nasiaknutá vrátane nektáru a peľu počas celej svojej životnosti..paradoxne insekticidy (ak su streknuté mimo letovu aktivitu ) su pri repke aktualne najmenšim problemom..
Bolo by zaujímavé, keby niekto znalý, "od fachu", napr. aktívny agronóm a včelár, publikoval vo včelárskych časopisoch korektný článok o súčasných chemikáliách a ich aplikácii, reálne používaných pri ošetrovaní semien a počas vegetácie pri repke a slnečnici. Vrátane katalógových, vedeckých a praktických poznatkov o účinkoch na včely.
To by byl střet zájmů! Horší než u premiéra.
(31.12.2019 14:31)Pavol Ondruš napsal(a): [ -> ] (30.12.2019 13:31)gusto napsal(a): [ -> ]Strieka sa vacsinou insekticidmi..na ceranae ma vplyv najviac glyfosat ktoreho je plna poda..a na mikrobiom zas fungicídy..ktorými su namorene osivá s takou účinnosťou,ze rastlina je nimi nasiaknutá vrátane nektáru a peľu počas celej svojej životnosti..paradoxne insekticidy (ak su streknuté mimo letovu aktivitu ) su pri repke aktualne najmenšim problemom..
Bolo by zaujímavé, keby niekto znalý, "od fachu", napr. aktívny agronóm a včelár, publikoval vo včelárskych časopisoch korektný článok o súčasných chemikáliách a ich aplikácii, reálne používaných pri ošetrovaní semien a počas vegetácie pri repke a slnečnici. Vrátane katalógových, vedeckých a praktických poznatkov o účinkoch na včely.
To nieje nič tajné čo sa používa..na stránkach syngenty a bayeru príp.iných sa vsetko dá nájst..kopa agronómov sú dnes jak tupé telatá,striekajú to čo im kážu,s koncentráciami a množstvami ktoré im kážu..bez toho že by si skontrolovali porast..clearfieldove odrody plodín,polia bez zivota,ani chrobák,ani burinka..tam kde táto korporátna mafia ešte nemá taký dosah,tak tam sa včelári podobne ako u nás pred 15 žrokmi..ukrajina,rusko,moldavsko...v slnečnici burina a v medníkoch 40-50kg .. Akonáhle lokálne prichádzajú zmluvy od nemeckých spracovatelov repky aj s dodaním ich technológie pestovania a ošetrovania,vcelari začínajú mat neriešitelné problémy..sledujem moldavca uz 3tí rok na youtube, 1500 včelstiev aktuálne... riešia množenie včelstiev,matiek,vytáčanie medu,a na klieštika amitraz a fluvalinat..absolutne žiaden naznak uhynov tak ako tu sa s tým mordujeme...Ked tie videá pozerám,tak sa nostalgicky vraciam v spomienkach ako sa nedávno včelárilo u nas..
Poznám dvoch aktívny pestovatelov a včelárov,páni v dochodku uz,este robia vela hektárov,stará škola,sedliacky rozum..len krútia hlavou nad tým čo a kolko striekajú okolití mladí draví agropodnikatelia .. Pestujú rovnaké odrody,s ovela mensím mnozstvom chémie s rovnakými výsledkami čo sa týka úrody..
Přikočoval jsem letos na slunečnici. Po konzultaci s agronomem, slunečnice (80 ha) byla ošetřena insekticidem 1 x v průběhu vegetace, v průběhu kvetení již ošetřována nebyla. Výnos cca 15 kg na včelstvo (za 20 dní asi 1 mm srážek). Žádné zeslabení ani úhyny u těchto včelstev oproti ostatním nepozoruju, spíše naopak jim letní snůška pomohla.