Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Nosema ceranae
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25
(21.02.2017 13:22)JosPr napsal(a): [ -> ]Divam se smutne na tri stovky panenskych ramku s cukrem zavickovanych od shora dolu a nejak se mi vnitrne nechce nahazet je do paraku.Celkem vzato vymrzli pekne.Ruku na srdce chlapci,hodit je do kotle ci je sance je dal zuzitkovat v tom co prezilo???

Pokud bys chtěl selektovat, má to zřejmě cenu zlata.
(21.02.2017 13:22)JosPr napsal(a): [ -> ]hodit je do kotle ci je sance je dal zuzitkovat v tom co prezilo???

Odpověď na stránkách výzkumáku
DOTAZY A ODPOVĚDI -> Zásoby z uhynulého včelstva a jejich použití.
(21.02.2017 12:16)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Něco jsem našel ve svých poznámkách z nedávné Martinovy přednášky, takže koriguji a upřesním: NC přežije i 3 měsíce při 67 °C., spory nesnesou mráz (po 1 týdnu v mrazáku většina zahyne); NA naopak vyšší teplotu nesnese (proto se komoruje nebo zužuje plodiště na jaře a je to docela efektivní), při -50 °C spory přežijí.
Za nejlepší opatření považuje razantní dezinfekci louhem a dílo vytavit.
Jiří

Hledal jsem, a nakonec našel, kde jsem četl, že to ve světě neviděli úplně stejně.
Ale možná jsou u nás zase dál, nebo to nění úplně jednoznačné, nebo se tehdy ve světě mýlili.Shy
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0804/ohrev...ogeny-vcel
A co to vše prohnat ozónem. Nástavky. dílo, zásoby. Jak to bylo v loni na přednáškách. (Brno, Zbýšov?)
Muze nekdo ten ozon rozvest podrobneji?
(21.02.2017 14:10)LumaB napsal(a): [ -> ]Josefe, já už jsem se rozhodl. Všechny rámky i se zásobami, které byly zaplodovány jdou do vařáku, ty co byly panenské jsem všechny nechal. Uvidíme. Mám toho na metráky.....

Nedělal bych to pokud to není pokálené a není v tom uhynulý plod. Ale už jste se rozhodl...
Randy Oliver,príprava vzorky,na konci videa fotky z mikroskopu,slabá,stredná a silná infekcia ceranae.. https://m.youtube.com/watch?v=6SFhDW_IxZ8
Anglicky neumím, ale slabá, střední a silná jsem poznal.
Jak poznat NC a NA, jak je rozlišit? V mikroskopu je na pohled nikdo spolehlivě nerozliší. Zajímavý je poznatek v tomto článku, kdy se markantně liší klíčivost. To by průměrný laborant zvládnul.Problém ele je v tom, že v mnohapřípadech bude ifekce smíšená a výsledek většinou bude NA.
Dobrá zpráva pro nás je ta, že u nás je na NC dost chladno, tedy pro mne zatím nevýznamná.
V Dole už prý mají laboranti něco nakoukáno, tak je údajně rozliší na první pohled.
Popíši moji situaci. Včely vůbec nezachraňuji, při jakýchkoli problémech nečiním jakékoli ozdravné zásahy. Každoročně mám přirozené ztráty 10-20%. Povšiml jsem si, že i při kolapsových letech mám stále 10-20% úhyny. Dílo jsem vždy recykloval do do oddělků vyjma plástů s uhynulým plodem, ty šly do "zavíječové věže".
Minulý rok končil kamarád a dal mi zbývající 4 včelstva. Stále dokola mu totiž hynula a nedařilo se mu z nich mít žádny med. Dnes již ta včelstva nejsou a na stanovišti mám dost velký problém. Proto poprvé veškeré dílo z tohoto stanoviště půjde do separátoru. Na stanoviště bude karanténa. Můj názor je, že dávky patogena jsou v tomto díle tak vysoké, že nelze jinak. Jinými slovy, že i pro selekci je to příliš. Cílem je dostat se na tomto stanovišti na úroveň, kterou jsem psal na začátku.
Jsou přece nejlepší na světě. A že by se podělili o info, když je tak dobře živíme?
Myslím si, že je to pro praxi jedno, je to nosema a projevy jsou prakticky podobné. Jediné, co by se dalo využívat proti NC, je chlazení díla po každém vytočení. Případně střídání díla, kdy se jedna část nechá přes zimu vymrznout.
(22.02.2017 9:13)Ivík napsal(a): [ -> ]Popíši moji situaci. Včely vůbec nezachraňuji, při jakýchkoli problémech nečiním jakékoli ozdravné zásahy. Každoročně mám přirozené ztráty 10-20%. Povšiml jsem si, že i při kolapsových letech mám stále 10-20% úhyny. Dílo jsem vždy recykloval do do oddělků vyjma plástů s uhynulým plodem, ty šly do "zavíječové věže".
Minulý rok končil kamarád a dal mi zbývající 4 včelstva. Stále dokola mu totiž hynula a nedařilo se mu z nich mít žádny med. Dnes již ta včelstva nejsou a na stanovišti mám dost velký problém. Proto poprvé veškeré dílo z tohoto stanoviště půjde do separátoru. Na stanoviště bude karanténa. Můj názor je, že dávky patogena jsou v tomto díle tak vysoké, že nelze jinak. Jinými slovy, že i pro selekci je to příliš. Cílem je dostat se na tomto stanovišti na úroveň, kterou jsem psal na začátku.

A nebyl to jiný patogen, který jsi dosud na svém stanovišti neměl??? Opravdu pozor na přesuny včelstev... natož z úhynového stanoviště?? Na každém stanovišti se v ideálním případě vytvoří určitá rovnováha mezi včelstvy s jejich genetickou výbavou, včelařem a jeho zásahy, patogeny, nabídkou pylu a snůšky. Dovoz jiných patogenů tuhle rovnováhu může velmi lehce narušit
(22.02.2017 9:13)Ivík napsal(a): [ -> ]Popíši moji situaci. Včely vůbec nezachraňuji, při jakýchkoli problémech nečiním jakékoli ozdravné zásahy. Každoročně mám přirozené ztráty 10-20%. Povšiml jsem si, že i při kolapsových letech mám stále 10-20% úhyny. Dílo jsem vždy recykloval do do oddělků vyjma plástů s uhynulým plodem, ty šly do "zavíječové věže".
Minulý rok končil kamarád a dal mi zbývající 4 včelstva. Stále dokola mu totiž hynula a nedařilo se mu z nich mít žádny med. Dnes již ta včelstva nejsou a na stanovišti mám dost velký problém. Proto poprvé veškeré dílo z tohoto stanoviště půjde do separátoru. Na stanoviště bude karanténa. Můj názor je, že dávky patogena jsou v tomto díle tak vysoké, že nelze jinak. Jinými slovy, že i pro selekci je to příliš. Cílem je dostat se na tomto stanovišti na úroveň, kterou jsem psal na začátku.


Vítej v klubu, jsem rád že nejenom já včelařím odstrašujícím způsobem na vysoké podestýlce. Smile

Ale technická - nenapadlo tě že jde o jiného patogena. Jak to v čase sleduji, projevy kolapsů tady okolo byly různé.
Hynulo to za stejných příznaků?
Jak mám bohužel vypozorováno, mám tady něco co jde za dílem a dělá to dost problémy. Dřív jsem nic takového nepozoroval, nepočítám že problém šel do sousedních včelstev, ale to mohlo být i zalétávání.
Samozřejmě je to pro mě velká lekce, cizí včelstva ani zadarmo od nejlepšího přítele. Zalétávání tam jistě bylo. Ovšem to teprve uvidím, zda úhyny budou dále pokračovat i v tomto roce nebo si stanoviště zase najde svoji rovnováhu. Zatím to mám pro jistotu v karanténě, takže tam ani nevozím vyzimované oddělky na doplnění. To, že to jde za dílem je jen moje dedukce, protože kamarád točil dílo z uhynulých pořád dokola a pořád mu to nešlo do síly (přitom měl oddělky ode mě, první rok vyrostly, druhý uhynuly). Stejně tak se děje v sousední vesnici - oddělek vyroste a uhyne (na stejném díle). Může to být příčina, ale taky nemusí. Chce to vyzkoušet různá řešení..
Hynou občas oddělky i na novém, asi záleží z čeho jsou vytvořeny nebo jejich okolí. Ty případy kdy sjme to pozoval byly v řadě mezi těmi co uhynuly.

Na problém stačí asi jen ta kláda jak jsou úly pěkně úhledně a spořádaně vedle sebe.
..toto môžem potvrdit,na jednej "kláde" mám 9 včelstiev,3 spolu zošrobované-medzera50cm-3spolu-medzera-3 spolu.. ak problém chytí stredné včelstvo,tak ho nasledujú obe krajné.. medzi jednotlivými trojkami cez tú 50 cm medzeru som si nevšimol prenos..do budúcna budem určite včelstvá umiestňovať po jednom so samostatným stojanom a s medzerou.. zaberie to sice viac miesta ale výrazne sa zníži zalietavanie a možný prenos patogénov..
Mám úly po čtyřech na paletě, každý s výletem na jinou stranu.
Mám je už dlouho od sebe, tak po různu na paletách, esteticky hroznéSmile, ale záleží na situaci. Podle mě je loupež velmi významný faktor, i když není od věci minimalizovat zalétávání, tak pak je tam ta loupež.
To bude asi na zavedení staré osvědčené včelmistrovské praxe.

Mít někde "krchov" a tam cokoli co se člověku bude stát podezřelé včas odvézt.
Udělal jsem si finanční srovnání nákladů na léčení pomocí Formidolu a
. Vycházel jsem z počtu 30 včelstev, uplatnění dotace 70%, odpočtu DpH 21%. Dále pak z premisy, že kyselina mravenčí má podstatně nižší účinnost na tlumení nosematózy než thymol (část výzkumů zde). Posledním předpokladem bylo, že problémy nezpůsobuje nosema cerane, která nesnese teploty pod 10 stupnu Celsia, ale především nosema apis. Proto by měl být thymol látkou použitou k léčení.

Náklady Thymovar:
1. aplikace 99,- x 30 = 2970,- - 623,- = 2347,- - 1643,- = 704,-
2. aplikace 704,-
Celkem: 704,- x 2 = 1408,-

Náklady na starou a nejlevnější formu Formidolu 40:
29,- x 30 = 870,- - 182,- = 688,- - 482,- = 206,-
Celkem: 206,-

Pokud budu brát každoroční úhyn 2 včelstev (10 tis. Kč) na nosemu, kterému by se použitím dražšího léčiva podařilo zabránit, pak jsem i přes počáteční vyšší náklady v plusu 8.798,-. A to neřeším podstatně zvýšený výnos zbývajících včelstev, díky silnému vyzimování.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25
Referenční URL's