Příspěvek: #61

Gusto,mám taký pocit,že vtedy si vrchné fólie ešte nepoužíval a strop si mal priedušne uteplený. Alebo si mýlim?

Příspěvek: #62

jozef nemýliš,zabudol som to napísať,strop som mal ražné plátno a 2cm molitanu,ktorý býval po rozplodovaní navlhnutý..teraz mám fólie a polystyrén,ale zimujem na jednom nadstavku 42x35..letáč vačší kvoli tej fólii(20x2cm).sendvičové úle sú v poho,styrodurové co som skúšal boli po zime zvnútra evidentne vlhšie.plánujem návrat k tej povodnej verzii..a styroduráky zostanú ako manipulačné,cez sezónu..

Příspěvek: #63

Každý vták si svoje perie chváli a každý včelár si svoju cestu nájde ako včielkam zimu prežiť pomôže. Zimujem na 3 NN Optimál pričom mám otvorené zasieťovane dno s plastovou podložkou na cca 2/3 (na jar len zosypem mrtvolky). Otvorené horné dve očká, prekryté mriežkou proti hlodavcom, horné otvorené naplno, stredné na ten menší otvor. Ako bonus na vrchnom nástavku pod strieškou, vyrobený drevený rám so sitom prekrytý 5 mm hobrou. Letáč na zimnú výšku so zábranou proti myšiam. Úľ v zime krásne "dýcha" ale bez prievanu. Na jar žiadne plesne a včielky plné života. Neobjavil som žiadnu Ameriku a takto zimujú okolo mňa viacerí včelári s NN (aj ja som to len odpozoroval).

Příspěvek: #64

Včelstva zimuji ve dvou nástavcích 39/24,v horních nástavcích otevřené očko na větrací dírky. Během ledna a února byla všechna očka zanesena propolisem. Při dnešní kontrole všechna očka vyčištěna a vesele se větrá. Nejlepší co může včelař udělat je,co nejméně se jim plést do života.

Příspěvek: #65

Já zimoval poprvé oddělky následovně:

Spodní nástavek pouze na větrání
Prostřední nástavek plně otevřený s pletivem proti myším
Horní nástavek na škvíru na jednu včelu

Po celou zimu se včely chovaly vzorně. Na začátku byly v prostředním nástavku a po spotřebování zásob se na přelomu roku pomalu začaly sunout nahoru. Teď už jsou v chomáči přes dva nástavky a v teplých dnech rozlezlé v horním nástavku. Myslím, že přesně takhle by se "měly" chovat. Nebo spíš takhle bych chtěl aby se chovaly

Příspěvek: #66

(13.03.2013 23:19)Josef Křapka napsal(a):  Alberte, nechci být hnidopich. Ale myslím si, že to tak úplně jedno není. Když ony ty holky mají pacičky a těmi ťapají tu po chemií ošetřených rostlinách, tu po hnojišti nebo loužích se špinavou vodou, tu po cizích a v cizích úlech... a těmi umouněnými pacičkami ťapají, po mnoho let, po těch "stálepanenských" plástech. Já proto v tomto kontextu vidím určitý kvalitativní rozdíl mezi tím stálepanenským plástem a nebo plástem několikrát zaplodovaným. Ten rozdíl vidím ve prospěch toho zaplodovaného, který se třetím rokem dostane do medníku a po vytočení medu do vařáku, aby byl v následujícím rokem nahrazen třeba mezistěnou nebo volným (přirozeným) dílem opět v plodišti - koloběh díla - je to i můj standard. Z tohoto pohledu je tedy na zvážení, zda mohou být ty stálepanenské plásty pro nás to pravé ořechové, uvážíme-li chemizaci v naší zemědělské výrobě. Třeba v té jižní Evropě neužívají k ochraně rostlin chemii, nemají hnojiště...

Taky nechci být hnidopich.

Měl jsem za to, že holky - létavky předávají nektar úlovým včelám v dolní části plodiště a nelezou až do medníku uložit do buňky, odpařit, zahustit atd. Po denní šichtě bych je hledal prověšené v plodišti. Nebo je to jinak?

Možná je, ale to by včelař musel otevřít očko nad mřížkou.

Příspěvek: #67

Zkoušeli jste ale sledovat, a to i za největší snůšky!!!! odkud vyletují téměř všechny včely a kam se posléze zase navracejí?
I za stavu, kdy jsou všechna očka u 6 - ti nástavkového úlu otevřena, vyletují včely prakticky pouze dnem (česnem), velmi ojediněle z 1. očka. Ostatní očka zůstávají "provozně" prakticky bez povšimnutí. Praktiky jsem nezaznamenal rozdíl u žádného ze včelstev.
Připadá mi to, jako kočka. Když chytí myš, taky se přijde pochlubit - ale včely? Takže to není otevřením, či uzavřením oček.
iRP

Příspěvek: #68

(15.03.2013 17:45)ing. Rostislav Pešek napsal(a):  I za stavu, kdy jsou všechna očka u 6 - ti nástavkového úlu otevřena, vyletují včely prakticky pouze dnem (česnem), velmi ojediněle z 1. očka.

skutočne si to tak videl vždy ?
podľa mojich skúseností sa hlavne
včely s peľom sa obyčajne vracajú priamo do plodiska očkom t.j. ked vyleteli cez očko tak sa aj cez očko vracajú ak je tam tlačenica tak čakajú a nezlietnu dole k letáču/česnu...
tie čo vyletia letáčom/česnom tie sa tam vracajú....

ale ja mávam otvorené v sezónne len dolné dve očká,teda na plodisku, nie všetkých 5-6, či to nie je tým ?

Příspěvek: #69

(15.03.2013 17:45)ing. Rostislav Pešek napsal(a):  I za stavu, kdy jsou všechna očka u 6 - ti nástavkového úlu otevřena, vyletují včely prakticky pouze dnem (česnem), velmi ojediněle z 1. očka. Ostatní očka zůstávají "provozně" prakticky bez povšimnutí. Praktiky jsem nezaznamenal rozdíl u žádného ze včelstev.
.....
iRP

Já se nechci nikoho dotknout,ale toto tvrzení jasně popírá mou zkušenost.A nebo mám nějaké "zvláštní včely". Pokud jsou otevřená očka a dílo je na studenou stavbu,tak naopak včely kašlou na česno ve dnu a létají přednostně očky.Tedy alespoň ty mé.Klidně bych mohl česno úplně uzavřít a bylo by jim to fuk. To co popisujete pozoruji spíše u 39tek,které dávám na teplou....

Příspěvek: #70

(15.03.2013 17:31)NB1 napsal(a):  Taky nechci být hnidopich.
Měl jsem za to, že holky - létavky předávají nektar úlovým včelám v dolní části plodiště a nelezou až do medníku uložit do buňky, odpařit, zahustit atd. Po denní šichtě bych je hledal prověšené v plodišti. Nebo je to jinak?

Možná je, ale to by včelař musel otevřít očko nad mřížkou.

Zní to sice logicky, ale ono tomu bude patrně trochu jinak. Abychom to pochopili, musíme se podívat na dělbu činností ve včelstvu. Dříve se mělo za to, že dělba činností (prací) ve včelstvu je pevně stanovena tělesným vývojem včel, jejich vyspělostí. Mělo se za to, že mladuška po vylíhnutí je postupně čističkou, kojičkou, skladnicí (ukládání medu a pylu do buněk), .... až nakonec létavkou a jinak tomu být nemůže. Viz zákon 40 dnů. Toto schéma činnosti vycházelo z nepřesného výkladu Röschových základních pokusů. Bylo však prokázáno, že každá včela ve včelstvu dovede vykonávat všechny činnosti a to i několik činností v jednom dni. Bylo dokázáno, že i mladuška, pokud nemá v úle nic na práci připojuje se bez ohledu na svůj věk (vyspělost) k létavkám. A tak tedy i úlové včely, suplující momentálně létavky, mohou na svých "tlapkách" přinést do medníku spolu s pylem i nektarem spoustu sajrajtu. Tomu tedy ani mřížka nezabrání. No a jak vypadá nízkonástavkový úl bez mateří mřížky s otevřenými očky za plné snůšky dokumentují tyto snímky.



Zde stojí za zmínku, že včely upřednostňují očka a hlavní česno využívají spíše sporadicky.

No a i kdybychom nakrásně vzali za své, že včely dodržují velice přísně své kompetence, které jim přiřknul v rámci zjednodušení člověk, musíme si uvědomit, že včely přinesou svůj náklad do plodiště, zde předají na těchto plástech zboží úlovým včelám, ale též zanechají na plástech "prach ze svých bot", který si na své domácí pantofle našlapou úlové včely a donesou jej na ty panenské plásty do medníku. Takže si nevybereme ať si to vykládáme jak chceme. Jo, není to jednoduché ani podle pravítka. Vždy se najde nějaké kurvítko .
JK

Příspěvek: #71

Výlet včiel v čase plnej "prevádzky" v systéme 6 nízkych ch debničiek bez materskej mriežky (MMr) s možnosťou výletu cez hlavný letáč a 6-tich očiek, budú vyletovať tam, kde si včelstvo založí plodové hniezdo. Ja som vo svojej 4 debničkovej zostave, od znášky repky založil MMr,, darmo mali očko nad MMR, včely zo začiatku úpravy vyletovali aj nad očkom (sila zvyku) ale hlavne cez letáč, ale postupne očko osirelo aj keď bolo otvorené, včely už cezeň nelietali.

Keďže M na bola materskou mriežkou obmedzená, debničky nad ňou neboli navštevované M, nebola tam materská látka, a všetky včely opúšťajúce úľ, museli si pre ň prísť do plodiska, kde bola matka.

Čiže moja "teória" hovorí, že výlet včiel z úľa je vždy podmienený tým, kde má včelstvo plodiska a tam sa v mojom prípade matka nachádza, ktorá odovzdáva včelám materskú látku a tá determinuje včely k návšteve. Teda ak by na plodiskovej debničke bolo včelám k dispozíci, tak lietavky vyletovali aj cezeň.

Ak sa dívam na Josefove úľové zostavy, včely vyletujú cez očká debničiek kde je ošetrovaný plod. Ale to by musel potvrdiť, či je moje tvrdenie správne.

Příspěvek: #72

(15.03.2013 18:52)miko napsal(a):  Já se nechci nikoho dotknout,ale toto tvrzení jasně popírá mou zkušenost.A nebo mám nějaké "zvláštní včely". Pokud jsou otevřená očka a dílo je na studenou stavbu,tak naopak včely kašlou na česno ve dnu a létají přednostně očky.Tedy alespoň ty mé.Klidně bych mohl česno úplně uzavřít a bylo by jim to fuk. To co popisujete pozoruji spíše u 39tek,které dávám na teplou....

Moje včely taky, nakonec jsem udělal očka 35 a dole otevírám česno - klín jen trochu, aby včely co tam případně uklízejí mohly vyhazovat binec a nemusely ho tahat nahoru do očka. Ale běžně když je nouze o dna v létě ani nemám klasická dna, jen prostě nějakou desku, mezidno, atd. A v pohodě na tom vyzimují.

Na druhou stranu v posledních letech se snažím horní očka zavírat a nechávat jen nejlépe dvě spodní.

Příspěvek: #73

Ano Tono. Nad úlovým dnem (hl. česno) jsou ve třech nástavcích otevřená očka - celoročně. V těchto nástavcích je gró plodového tělesa. Pokud ještě zajistíš, aby v medníkových nástavcích nebyl trubčí plod a tento byl pouze v plodištních nástavcích, nepotřebuješ mateří mřížku. Matka se drží u přístupu vzduchu na plodovém tělese a jako magnet ji tam drží i trubčí (stavební) plásty. Podmínkou je silné zdravé včelstvo. U včelstva slabého to neplatí, protože matka uteče do teplého medníku, ale takové včelstvo není na 6-ti nástavcích.
Zdravím JK

Příspěvek: #74

(15.03.2013 19:30)Josef Křapka napsal(a):  

(15.03.2013 17:31)NB1 napsal(a):  Taky nechci být hnidopich.
Měl jsem za to, že holky - létavky předávají nektar úlovým včelám v dolní části plodiště a nelezou až do medníku uložit do buňky, odpařit, zahustit atd. Po denní šichtě bych je hledal prověšené v plodišti. Nebo je to jinak?

Možná je, ale to by včelař musel otevřít očko nad mřížkou.

Zní to sice logicky, ale ono tomu bude patrně trochu jinak. Abychom to pochopili, musíme se podívat na dělbu činností ve včelstvu. Dříve se mělo za to, že dělba činností (prací) ve včelstvu je pevně stanovena tělesným vývojem včel, jejich vyspělostí. Mělo se za to, že mladuška po vylíhnutí je postupně čističkou, kojičkou, skladnicí (ukládání medu a pylu do buněk), .... až nakonec létavkou a jinak tomu být nemůže. Viz zákon 40 dnů. Toto schéma činnosti vycházelo z nepřesného výkladu Röschových základních pokusů. Bylo však prokázáno, že každá včela ve včelstvu dovede vykonávat všechny činnosti a to i několik činností v jednom dni. Bylo dokázáno, že i mladuška, pokud nemá v úle nic na práci připojuje se bez ohledu na svůj věk (vyspělost) k létavkám. A tak tedy i úlové včely, suplující momentálně létavky, mohou na svých "tlapkách" přinést do medníku spolu s pylem i nektarem spoustu sajrajtu. Tomu tedy ani mřížka nezabrání. No a jak vypadá nízkonástavkový úl bez mateří mřížky s otevřenými očky za plné snůšky dokumentují tyto snímky.



Zde stojí za zmínku, že včely upřednostňují očka a hlavní česno využívají spíše sporadicky.

No a i kdybychom nakrásně vzali za své, že včely dodržují velice přísně své kompetence, které jim přiřknul v rámci zjednodušení člověk, musíme si uvědomit, že včely přinesou svůj náklad do plodiště, zde předají na těchto plástech zboží úlovým včelám, ale též zanechají na plástech "prach ze svých bot", který si na své domácí pantofle našlapou úlové včely a donesou jej na ty panenské plásty do medníku. Takže si nevybereme ať si to vykládáme jak chceme. Jo, není to jednoduché ani podle pravítka. Vždy se najde nějaké kurvítko .
JK

Dobře nebudu se s přít. Stejně je to jen v úrovni teoretického diskutování, co je lepší a co překračuje hranice hygienické přiměřenosti. Nebudu ani nikomu vyvracet zákonitost 40 dnů - vždyť jste to potvrdil i vy. Jakmile mladuška nemá v úlu práci (tedy ty zálohy = rojové včely) může přejít třeba z důvodu úbytku létavek k suplování a stane se z ní létavka.

Jen pro upřesnění: asi jste mě s mateří mřížkou špatně pochopili. Měl jsem na mysli "odříznutí horního plodištního nástavku" mateří mřížkou s tím, že se nechá otevřené očko. Pak tedy můžeme hovořit o tom, že létavky přináší sem. Osobně nepraktikuji - jen jsem slišel tuto možnost přednášet.

Při uvedení fotek s otevřenýma očkama mě napadla jiná otázka, ale to mi bude mít administrátor za zlé, proto odpovědi jen SZ nebo mi poslat odkaz v jakém tématu odpovídáte.

Teď k otázce: Kolik vznikne "tanečních plástů" při tolika možnostech vstupu do úlu. Nemáte to někdo vypozorováno? Jestli tancují v každém nástavku.

Příspěvek: #75

Dobrý den, pročetl jsem si toto téma a i knihy Včelařství (autor Veselý) a Víkendový včelař. Stále ale nějak si nejsem jist, zda jsem dobře pochopil kdy mám mít jak nastavená očka v nástavcích.
Mám úl RM 39x24, v současné době dvě plodiště, až bude snůška tak přidám medník.

1. Nyní, tedy kdž jsou pouze dvě plodiště (od podzimu do jara) bych měl mít spodní očko úplně zavřené a horní mít na mřížku kvůli větrání.
2. Až bude sezona a bude i medník tak bych měl mít: spodní úplně zavřený, střední úplně otevřený, horní úplně otevřený (někde se píše že to je kvůli trubcům, jinde zase že medník má být pouze na mřížku kvůli větrání).
3. Jakmile bude po snůšce a sundám medníky, tak spodní plodiště uzavřené úplně a u horního nechám zůžený otvor kvůli loupežím.
4. Pokud mám pouze jedno plodště (slabé včelastvo, oddělek) tak nechám pouze mřížku kvůli větrání.

Je to tak správně?

Příspěvek: #76

Na toto správnu odpoveď nečakaj. Každý to robí inak a každý si myslí, že to tak má byť

Příspěvek: #77

Taky bych řekl.
Třeba já očko ve spodním (1.) nástavku nechávám celoročně otevřené. Včely tudy rády a hojně létají.

Příspěvek: #78

Včera jsem pozoroval, jak včely létají na řepku. Všiml jsem si, že používají jednosměrný provoz - česnem ven a očkem ve spodním nástavku dovnitř. Zajímavé, zřejmě je to efektivnější, než se srážet na česně...

Příspěvek: #79

Mám to stejně. ale připadalo mi, že se v očku zbytečně tlačí a na česně hromada nevyužitého místa. Tak jsem jim zkusil spodní očko zavřít. Sice jsou na očko stále zalétané, ale ony to pochopí

Příspěvek: #80

Já jsem letos u všech včelstev zavedl nízké varoa dno a jako česna pouze očka ve spodních třech nástavcích. Po sezoně napíšu zhodnocení. Mám souseda a ten pokaždé když mě potká, tak se mu to nezdá, že přece včely potřebují leták apod. Včelaří už více jak 30 let dvouprostorově na Adamcovi s teplou stavbou. Prostě to nechápe. Ale já si nemyslím, že včelaří někdo z nás dvou špatně. Prostě včelaříme jenom jinak.