Příspěvek: #901

Louky nevím jestli už to tady bylo. Proč jsi nezkusil OP i na nějakém průměrném včelstvu?

Příspěvek: #902

A důvod proč by mělo bejt včelstvo silnější? když tam jde o to, aby obsadily rámky pod přepážku? A ostatní by ležely za přepážkou.....v čem by byl rozdíl? Nemám pocit, že by tyhle byly nějaký špatný.

Příspěvek: #903

Důvod aby sis vyzkoušel OP. Jinej mě nenapadá. Tak to v OP chodí. Část včel je v plodišti zbytek na zásobách za přepážkou. Pak asi vyberou i ten pyl.
Říkám asi páč jsem to nikdy nesledoval ale Marxovi ho spotrebovaly.

Příspěvek: #904

Mě na tom pylu za přepážkou taky seděly(což by si viděl na videu).......Oni třeba přenesou to co potřebujou ke krmení larviček, ale matka přestane klást. Což člověk, kterej chodí do včel jednou za čas možná ani nezpozoruje, takže je vlastně vše v pořádku. Já to moc sleduju a zbytečně porovnávám se včelstvama bez komorování. Zřejmě tam nejde o to, aby včelstva měly ted víc plodu, ale aby ho měly na co nejmín rámkách. Já počítal, že čim víc plodu, tim víc včel a tim větší výnosy, kvůli kterým si říkal, že to děláš.....ale jak si psal, nerozumim základním včelařským principům a možná to je tak, že čim mín plodu tim víc medu. Třeba se to taky jednou naučím tyhle včelařský principy a základy.

Příspěvek: #905

Co jsem se naučil.
Nezáleží na počtu vyzimovaných včelstev tak jako na počtu vyzimovaných tukových tělísek. Tvrdí se že zimní včely se líhnou v srpnu. Proto je potřeba vychovat kvalitní a početnou červencovou generaci která pak v nadbytku všeho dlouhověké včely vyrobí.
Na jaře v mednících uchované pylové plásty proto na konci července se vkládají do středu plodiště. V srpnu nebývá nabídka pylu už tak bohatá a najednou ho mají k dispozici.
Včela která se zúčastní štěpení cukru už nemůže být kojičkou. Je potřeba nakrmit ihned po posledním vytočení. Ideálně do nástavku nad mřížku. V srpnu se zásoby podhodí úplně dospod, už bez mřížky. Hotové zásoby si postupně přenosí do zimního sezení. Prázdný nástavek se vyhodí před fumigací, mně se to ne všude podaří tak ho odepírám po proletech. Tím se i podněcuje matka ke kladení. V září se zkontroluje a případně dokrmí.
Pyl je tedy uložen v tukových tělískách a určitě si ještě nějaký nanosí do zásob v podletí.
Zimuje se ideálně s nezatepleným stropem. Já tak zimuju už od začátku, posledních pár let nechávám do proletů na úlech plastová stropní krmítka. Podzimní plodování je nežádoucí. Říjnové a listopadové včely jsou krátkověké, bez tukových tělísek. Během týdnů zmizí z úlů nebo se najdou na podložce a nastává zděšení z tolika mrtvých včel. Zimní plodování je také k ničemu. Včela se musí do dvou tří dnů od vylíhnutí najíst pylu, a do deseti dnů proletět. Jinak je bezcenná. Žádnou práci neudělá. To všechno jsou ztráty cenného pylu uloženého v dlouhověkých včelách. Řešení jak ušetřit tuková tělíska až na výchovu potřebné jarní generace je udržet včelstva v zimě co nejdéle bez plodování (naučit se klíckovat matky). Při zimní optimalizaci na obsednuté plásty lze pokud jsou rámky zakladené kolečky plodu jeden s nejmenším plodem nebo vajíčky nechat bez včel mimo úl zachladnout a pak ho vrátit.
Na jaře včelstvo jede na tuková tělíska, po proletech na pyl v zásobách a pak už na čerstvý kterému dávají přednost před starým. Aby se z včely stala kojička, musí se najíst pylu. K nastartování žláz ale funguje i bílkovina. Proto ta bílkovinná těsta. Asi je někdy zkusím.

Příspěvek: #906

Za mě děkuji.

Příspěvek: #907

To vše ses naučil od Sedláčka nebo obecně od všech?

Příspěvek: #908

(24.03.2019 15:59)Louky napsal(a):  Já to moc sleduju a zbytečně porovnávám se včelstvama bez komorování. Zřejmě tam nejde o to, aby včelstva měly ted víc plodu, ale aby ho měly na co nejmín rámkách.

Proto jsem si říkal žes měl zakomorovat průměrná včelstva a porovnávat s průměrnými. Ale asi máš stejný materiál k pozorování.

Řekl bych že jde o to aby měla co nejvíc plodu. Mám dobrého známého včelaře co zimuje takové chcípáky a pak má dvakrát víc medu než ti lepší v okolí. Dokonce měl jednou ze 40 včelstev víc medu než druhý kolega ze 140.
Když tu přednášel Havelka, zvedl se ze židle a začal na něj vykřikovat co je to za blbosti že na co on potřebuje mít silná včelstva v zimě. On že je potřebuje mít silná až ve snůšce. A má.
Včelaří celej život a říkal že se to naučil až když se nechal najmout jedním německým včelařem na výpomoc. Rozdal úly, vyrobil nové a jede. A má.

---

(24.03.2019 17:18)Louky napsal(a):  To vše ses naučil od Sedláčka nebo obecně od všech?

Ze Sedláčka taky občas něco mezi řádky vypadne. Mám toho od něj ještě hodně k varroáze ale ještě jsem to nepobral.

Příspěvek: #909

(24.03.2019 17:24)Kohout napsal(a):  Řekl bych že jde o to aby měla co nejvíc plodu. Mám dobrého známého včelaře co zimuje takové chcípáky a pak má dvakrát víc medu než ti lepší v okolí. Dokonce měl jednou ze 40 včelstev víc medu než druhý kolega ze 140.
Když tu přednášel Havelka, zvedl se ze židle a začal na něj vykřikovat co je to za blbosti že na co on potřebuje mít silná včelstva v zimě. On že je potřebuje mít silná až ve snůšce. A má.

No jasný neni důležitý jak silný včelstvo vyzimuješ, je důležitý, kolik v něm máš ted plodu, ten ti bude nosit med.....pokud máš dva narvaný úly jako Zdenek a máš v tom jen jedne rámed plodu, protože ostatní je zapraný zásobama, tak takový včelstvo ti moc nedonese a z toho důvodu už tři tejdny podněcuju. Proto říkám, že na můj vkus měli málo plodu, protože neměly pyl v plodišti, ted už pojedou to je mi jasné, kdybych ho tam dal už na začátku, tak jsou dneska jinde a až začnou pravidelně nosit pyl, tak ho vyndám.

Příspěvek: #910

Já tam mám nyní plodu jako ve dvou OP do hromady to vám garantuju. To jsou jenom žvásty ,není důvod chovat žebráky.
A to zatím bez jívy.

---

Já jsem napsal příspěvek na straně 46 a vaše rekce jsou zpátky na straně 45 to je divný ne?

Příspěvek: #911

Zdenku nemyslel jsem to takhle....vzal jsem za příklad tvoje včelstva a né že tvoje včelstva mají 1 rámek plodu.

Příspěvek: #912

Za 30 let jsem nikdy nezažil, že by včely kvůli nedostatku pylu omezovaly plod.

In gut 30 Jahren habe ich noch nie erlebt, dass die Bienen wegen Pollenmangel die Brut einschränken.

Příspěvek: #913

Nevědět po 30 letech včelaření, že včely, aby vykrmovaly plod, potřebují i pyl, tak to je bomba. Dodám, že ještě nektar.
Aby bylo včelstvo vitální a zdravé tak bez pylu a nektaru to nejde, žádný bouřlivý rozvoj bez čerstvého přínosu pylu a nektaru nebude.
Včelstvo bez pylu bude vypadat jako to co nám předvedl Louky. I on pochopil při jeho pokusu, že bez přínosu pylu to nejde.
V případě, že pyl nebude, budou larvičky z buněk vyhazovat.

Příspěvek: #914

(24.03.2019 15:27)Louky napsal(a):  A důvod proč by mělo bejt včelstvo silnější? když tam jde o to, aby obsadily rámky pod přepážku? A ostatní by ležely za přepážkou.....v čem by byl rozdíl? Nemám pocit, že by tyhle byly nějaký špatný.

Nechápem k čomu je to dobré? Za plod dám prázdny plást, priložím k plástu plást z čerstvým peľom a zaň znova prázdny plást, pritlačím k nemu plást zo zásobamy. Matka to bez problémov zakladie.

Příspěvek: #915

Na jaře včelstvo jede na tuková tělíska,


To nebude pravda. Tukobílkovinné tělísko je zdrojem blouhověkosti včely. Pyl včely konzumují i v zimě pokud plodují. Když vysloveně musí brát z tukobíkovinového tělíska tak to vypadá jak ten Loukyho oddělek. Kdyby fungovalo tělísko Loukyho oddělek by frčel. A tvoje přemetená včelstva taky.

---

Merkuri ty máš furt teplo tak máš u tebe pravdu ,ale kde je zima tam ta těsná!!! přepážka pomůže s teplem.

Příspěvek: #916

(24.03.2019 20:02)Kohout napsal(a):  Za 30 let jsem nikdy nezažil, že by včely kvůli nedostatku pylu omezovaly plod.

In gut 30 Jahren habe ich noch nie erlebt, dass die Bienen wegen Pollenmangel die Brut einschränken.

Když napíšu anglicky, že za 50 let včelaření, jsem nezažil, aby mi včely bez pylu plodovaly? Tak to bude mít větší váhu? nebo by to muselo bejt azbukou?

Příspěvek: #917

To ano, na tukové tělísko jede zejména když nemá pyl a to pak ztrácí dlouhověkost, jak jsi napsal.
Takže i brzy umírá, prakticky vyčerpáním z vykrmování plodu zimou. Brzké jarní (tedy ještě zimní) plodování, vyprovokované včelařem za cílem nárůstu masy včel do jara pro brzkou jarní snůšku je tak naopak riziko oslabení dlouhověkých včel a riziko předčasného úmrtí, nedožití se jara a snůšky.
Když chci aby mi včelstvo využilo brzkou jarní snůšku, musím jej mít připravené silné na přezimování. Silné dlouhověké včelstvo, které připravuji v létě. Takové mi nemusí ani zimou plodovat když nechci, což je výhoda (žádné zbytečné zimní podněcování včelařem nějakými náhražky za pyl), ještě využijí jarní snůšku a při tom budou mít bouřlivý jarní rozvoj.

Příspěvek: #918

Ještě připomenu a ted přesně nevim jestli je to 2 nebo 3 roky zpátky, kdy se včely na kočičkách přesně takhle napakovaly pylem jako letos a pak bylo cca 3 tejdny hnusně, kdy nevylezly ven, tak po 3 tejdnech byly včelstva totálně bez čestvého plodu, už jen poslední zbytky zavíčkovaného.....kdyby byla pravda s tim tukovým tělískem, tak by to zajisté nedopustily a ty moje dva včelstva jsou to samé. Navíc Kohout psal, že tukovým tělískem krmí jen do prvního proletu, pokud si to dobře pamatuju.

Příspěvek: #919

Ač se jen nerad vměšuji do debaty.Tak nějak mi to připadá že setu v posledních příspěvcích píše o všem možném jen ne o optimalizaci plodiště.Nazval bych to jako všeobecné plácání o včelaření kdy je něco pravda a něco je moderně řečeno nepravda.

Příspěvek: #920

Podle mě to teda pořád s OP dost souvisí.....protože je potřeba si tohle uvědomit....pokud chci OP zkoušet, musim si uvědomit, že na vysočině včely krmí plod pylem, který je v plodišti před přepážkou a na většina ostatních míst po republice včely na výživu plodu používají bud tuková tělíska, nebo jim stačí pyl za přepážkou, který přenesou.