Příspěvek: #1

(27.10.2013 11:14)Grof napsal(a):  ......
Pěstování brambor je náročné na záda a na sběr mandelinky. Papriky, rajčata, feferonky, víno, okurky, česnek, cibule tomu se člověk taky musí občas pověnovat. No a to co roste na stromech je bez starostí. Nic nestříkám, hnojím koňským hnojem - je zadarmo, funguje to a stojí to pouze čas náklady na převoz.

Chlast si vypálím/vykvasím sám. Ze svého jídelníčku ještě příští rok vysadím cukr a nahradím ho medem. Letos mi to nevyšlo, byla slabá snůška.

........

Grofe,podobně jako ty nechápu proč lidé kupují podřadné potraviny, přestože nemusí a je obdivuhodná tvá snaha o soběstačnost,ale všichni lidé nebudou a ani nemohou hospodařit,takže někdo vyrobí něco navíc a prodá. Kdo je od dětství městský člověk nemá vztah k půdě,hospodaření a nějakému pěstování.Což ale vůbec nevadí.Dělá něco jiného. Tvá věta:"to co roste na stromech je bez starostí" mě pobavila.Se na mě nezlob,to je přehnané.Ty neprořežeš ani větve na jabloni? Si měl na mysli žaludy a bukvice asi ?! Koňský hnůj není zadarmo.To ti jen tak připadá.Kůň potřebuje péči a ne málo(koňáci jistě dosvědčí) a také něco žere,takže seno je třeba nasušit....K těm plodinám(papriky,brambory,česnek,atd..) bych dodal,že tvrzení "občas se tomu pověnovat" je zavádějící. Naopak,dá to fušku.Třeba sklizeň a udržet to zdravé,udržet nezaplevelenou plochu. Stihnout vše sklidit včas,pakliže se to překrývá časově,...........já nemám vlastně vůbec nic proti těm ekologicky zaměřeným přírodním nadšencům,akorát mi vadí,že někdy nestojí nohama na zemi.

Příspěvek: #2

Ktosi mudry napisal ,ze kto strom hnoji prosi ho aby rodil, kto ho striha nuti ho rodit. Ale
da sa to aj bez "udrzby" Ak je koruna nepresvetlena plody su menej vyfarbene , menej chutne , ale su. To ze ludia z miest vztah k pode nemaju by bolo v poriadku. No horsie je ze aj na dedine v lete celu sobotu vrcia iba kosacky ,vsetko je zatravnene. Poobede obecny rozhlas zahlasi ,ze sukr. podnikatel predava zeleninu, a vsetci nakupuju. Aka ta zelenina je neviem. A az taka fuska to pestovanie nie je . Da sa to vcetne sliepok ,kralikov a aj vciel. Ti nadsenci ktori sa kvoli jednemu stromu v meste nan dobre ze neprisroubuju ozaj nestoja nohami na zemi. Ale to co pise Grof sa da a stoji to za to. Mozno za par rokov budeme s Grofom vo vyhode, pretoze tento svet nabral velmi zly kurz

Příspěvek: #3

(27.10.2013 14:06)miko napsal(a):  Tvá věta:"to co roste na stromech je bez starostí" mě pobavila.Se na mě nezlob,to je přehnané.

Nepsal bez práce. Psal bez starostí.

Příspěvek: #4

(28.10.2013 0:26)j.filip napsal(a):  Ktosi mudry napisal ,ze kto strom hnoji prosi ho aby rodil, kto ho striha nuti ho rodit.

Řez koruny je přímo nutný u některých intenzivních tvarů (zákrzky,čtvrtkmeny,vřetena...),jinak se těmto stromům špatně žije. V některých oblastech polokmeny či vysokokmeny nejdou(mrazivé kotliny a pod..).Tam pokud chcete jablka tak jsou lepší nižší tvary s intenzivním ošetřováním,se kterými se musíte více "mazlit",nesnesou trávu pod sebou a nebo je nutné jí stále sekat na krátko a další....Když správně ošetřujete korunu řezem během života stromu,prodloužíte mu tím život.Vyrovnáváte poměr mezi kořeny a korunou.Staré stromy se nemusí nechat hned padnou a může se zkusit radikální zmlazení. Často vyženou vlky z nichž se dají zapěstovat nové větve,které zaplodí a strom,sice omezeně,ale žije a plodí ještě léta (to pro citlivé přírodní duše ).Vysokokmeny či polokmeny mívají někdy střídavou plodnost což u nižších tvarů nebývá.Také je nutné korunku správně zapěstovat už na začátku a to vyžaduje také ten "strašný" řez.U jarních výsadeb je nutný navíc hluboký řez,což lidé málo dělají. Pokud jabloň strádá na živiny,klidně se nechá na čas zachránit hnojením na list(postřik) a pak doplnit hnojivo ke kořenům,draselné a fosforečné na diferenciaci pupenů a vyzrávání letorostů a na jaře dusík a pod... Když je velké sucho v době kdy se začínají vytvářet plůdky,je dobré zajistit závlahu.To hlavně u mělce kořenících podnožích. Pokud chcete hezké plody,stříká se například na strupovitost,jarní postřiky proti přezimujícím škůdcům,atd...Jsou prostředky a způsoby jak toto dělat více či méně eko,ale pokud chcete hezká jablka,tak to samo nepůjde. A NEBO....se na toto všechno můžete vykašlat a nechat to růst jako roští v lese.To je ale pak stejné jako když se vykašlete na svá včelstva. Tak nějak budou žít či spíše přežívat....až zmizí,zahynou.Máte chuť se na to dívat? Já ne. To jsem chtěl jen příkladu jádrovin naznačit,že nic není tak jednoduché jak se zvenčí zdá.Omlouvám se za výlev mimo téma. Jedna zákaznice mi jednou napsala,že půda je boží dar a že jí máme zadarmo.....a že strom také plodí a nic za to nechce....

Příspěvek: #5

Iste aj takto sa da . No dodam ze 50 rokov dozadu moj otec nestrihal nerezal , hnojili to akurat sliepky, a jablka boli take pekne, ze boli namiesto ozdob na vianocnom
stromceku a bolo ich dostatok. Nestriham, nestriekam, obcas urezem konar ako ruka, niekedy korunu zosadim potom necham tri- styri vlky a ide to samo dalej.
Mnozstvo ovocia z mojej zahrady reguluju iba jarne mrazy, obalovac jablcny,/ ale ten mi nevadi/ a ak je vlhke leto aj plesen. Takze da sa na rozny sposob.
Pekny vecer

Příspěvek: #6

Ano, některé staré odrůdy se takhle pěstovat dají. Ale bylo by dobré také uvést které odrůdy a na jaké podnoži takhle pěstuješ. Drtivá většina ovoce je dnes vyprodukována tak jak píše Miko.

Prosím admina aby založil téma Ovocnářství a přesunul tam posledních pár příspěvků.

Příspěvek: #7

Pripajam sa k prosbe, S laborovanim som skoncil ked bol podpnik M9 na vrchole-pred cca 10-12 rokmi. Na jednom zabudnutom dorastli plody, Mal som z nich 6 semenacov, ktore som predminulu jar nastepil neznamou odrodou ,afinita velmi dobra,letorasty70-80cm./To len na okraj/ To barbarske osetrovanie prevadzam na odrodach: Prima, Oldemburgovo, Lord lambourn/vinikajuca-krehka stavnata/ Idaret som prestepil na Matkino. Su to vypestky zo slachtitelskeho ustavu Klcov, na akom podpniku nepamatam. Z tychto odrod mam tiez nastepene na planke a spominanej M9, ktore tiez rastu "same" a tak aj vyzeraju.
O tom co pises v posledne vete samozrejme nieto pochyb no som tak trochu nazalenaly tak to robim ako robim.
Tolko z mojej strany
peknu noc

Příspěvek: #8

No je pravda, že jsem to nerozvedl podrobněji. Dle potřeby něco zastřihnu či skrátím, co uschne uříznu, ale myslel jsem to tak, že to nikdy ničím nestříkám a nekupuji "hnojiva" v obchodech. Příroda si s tím poradí sama nejlépe. Hnůj mám zdarma, jelikož jeden známý neví co s tím :o) Co se týče parazitů, tak nějakou tu housenku si sezobnou ptáci. Co se týče pěstování plodin je třeba to přeplít, což u stromů odpadá. Já to neberu jako eko-bio pěstování, považuji to za standard. Nevím, proč bych to měl polívat chemikáliema a věnovat tomu čas. Když bych chtěl chemii, za pár kaček bych si těch pár kilo chemo dobrot pořídil v obchodě. Věnování se těmto činnostem považuji za smysluplnější trávení volného času, než třeba sledování TV či žvástání u piva v hospodě, atd. Rovněž tak přistupuji i ke včelaření, jde mi o kvalitu medu, zdraví a spokojenost včel, nikoliv o to, kolik tun medu mi přinese jedno včelstvo. Jde totiž o to, abych byl vnitřně spokojený s tím co dělám a to je k nezaplacení.

http://www.zvedavec.org/vezkratce/7472/

http://www.auria.sk/blog/nove-druhy-pest...aly-travia

Příspěvek: #9

Jeden ověřený tip na ovoce bez údržby mám vyzkoušený. Muchovník, nestříhám nestříkám a z jednoho keře 1/2-1 kýbl "borůvek", které dozrávají postupně cca tři týdny . Po 6ti letech aktuální výška něco málo přes 2m a průměr 0,8 m. Včely na jaře a děti v létě ten keř mají v obležení.

Příspěvek: #10

Až ten Muchovník bude přestávat plodit(někdy se to stává na starých větvích),nechá se zmlazovat řezem.T.j. cca jedna třetina starých větví se fikne až u země (podobně jako rybíz). Pokud by někdo měl zájem,mám kontejnerované tříleté sazenice Muchovníku Cusického (Amelanchier alnifolia ´Cusickii´) . Na rovinu říkám,že včely dávají spíše přednost pampeliškám,protože kvetou zrovna také. Jsou ale roky,kdy jsou vidět i na muchovníku.

Příspěvek: #11

Tak to se máte, že ty pampelišky u vás rostou. Já jsem z oblasti zemědělské pouště, proto také nemám včely doma na zahradě, kde by pampeliška rostla aspoň v zahradách mnohem hojněji, kdyby nebyla považována za plevel. Naprosto souhlasím, že pokud mají včely možnost volby dají přednost pampelišce. Doma jsem si prosadil, že ta větší část zahrady, která je užitková, bude těmto odplevelovací zásahům ušetřena, včetně centimetrového sestřihu. A na návštěvnosti hmyzu všeho druhu je to poznat. Manželka, žena germánského typu a ještě k tomu narozena ve stejný den jako Hitler, která potřebuje mít všechno v řádovém sestřihu, sice má neustále něco proti, ale já už jsem si zvykl.

Příspěvek: #12

(30.10.2013 9:06)Aleš Molčík napsal(a):  ...
Manželka, žena germánského typu a ještě k tomu narozena ve stejný den jako Hitler ...

Narozena 20 dubna 1889? Tak to má tedy tuhý kořínek

Příspěvek: #13

Díky za založení tohoto téma, nedá mi to nenapsat svůj názor. Již 20 let nejsem schopný přijmout fakt, že mizí a jednou i asi úplně zmizí staré ovocné stromy z naší krajiny a pořád mi moje paranoidní povaha říká, že je to všechno účelově založené nadnárodními koncerny. Jak je možné, že v knížkách psaných odborníky se tvrdí, že třeba 10 zákrsků na podnoži M9 nahradí či předčí starý vysokokmen? Totální hova..na, bohužel se tímto pak řídí lidi, co tomu vůbec nerozumí a vykácí na své zahradě všechno s tím, že si pak tam dají "pořádné odrůdy". Takže nakoupí v zahradnictví nějaké "pořádné odrůdy" vypěstované jako v líhni ve školce, samozřejmě se jedná o úplně něco jiného, než o strom a typ, co na daném místě rostl třeba století, je zvyklý na choroby, škůdce. Co následuje, je jasné, protože s těmi deseti kryp.y je desetkrát víc starostí jak s jedním pořádným stromem. Nikdo už neví, že vegetativní podnože se musí hnojit, zalívat, odplevelovat, stromky chránit proti mravencům resp. mšicím, mít je u kůlu, bojovat proti hryzcům, protože malé kořínky jsou pro ne lákavé atd. Takže po nějakých pár letech je to přestane bavit, zruší i tyto stromky, na zahradu dají okrasné smrčky a nakonec si kupují ovoce vypěstované za pomocí všech různých chemikálií a firmy jsou spokojené. Doufám, že za tohle jednou půjde někdo přinejmenším sedět, je to to samé, jako když nám nejvyšší z jistých míst tvrdí, že ta jediná metodika proti VD je ta správná. Poradí někdo, jak toto změnit? Myslím v globálu, lidem v okolí to vysvětluju, i když někdy je to slovy pana Karfíka: je to marný, je to marný, je to...Holt se s tím asi musí člověk smířit jako se dřív museli smířit s tím, že kvůli traktorům skoro vymizeli koně...

Příspěvek: #14

Ještě to není tak špatné. Všem doporučuji e-shop i kamennou prodejnu Staré odrůdy z Bojkovic. My už všechny ovocné stromky nakupujeme pouze tam. Jedním z hlavních důvodů jsou původní odrůdy na semenných podnožích. Mohou být o něco dražší než klasika, ale na sazenicích, které tu budou desítky let, se nevyplatí šetřit.
http://www.stareodrudy.org/

Příspěvek: #15

Neviete niekto poradiť, kde sa dá kúpiť kniha Ovocinárstvo a včelárstvo?

Příspěvek: #16

(30.10.2013 9:06)Aleš Molčík napsal(a):  ...Manželka, žena germánského typu a ještě k tomu narozena ve stejný den jako Hitler, která potřebuje mít všechno v řádovém sestřihu, sice má neustále něco proti, ale já už jsem si zvykl.

Já nevím,ale já mám pocit,že takhle jednají snad všechny ženské. "Ukliď to jehličí pod modřínem..."

---

(30.10.2013 13:27)vcelitrubec napsal(a):  Díky za založení tohoto téma, nedá mi to nenapsat svůj názor. Již 20 let nejsem schopný přijmout fakt, že mizí a jednou i asi úplně zmizí staré ovocné stromy z naší krajiny a pořád mi moje paranoidní povaha říká, že je to všechno účelově založené nadnárodními koncerny. Jak je možné, že v knížkách psaných odborníky se tvrdí, že třeba 10 zákrsků na podnoži M9 nahradí či předčí starý vysokokmen? Totální hova..na, bohužel se tímto pak řídí lidi, co tomu vůbec nerozumí a vykácí na své zahradě všechno s tím, že si pak tam dají "pořádné odrůdy". Takže nakoupí v zahradnictví nějaké "pořádné odrůdy" vypěstované jako v líhni ve školce, samozřejmě se jedná o úplně něco jiného, než o strom a typ, co na daném místě rostl třeba století, je zvyklý na choroby, škůdce. Co následuje, je jasné, protože s těmi deseti kryp.y je desetkrát víc starostí jak s jedním pořádným stromem. Nikdo už neví, že vegetativní podnože se musí hnojit, zalívat, odplevelovat, stromky chránit proti mravencům resp. mšicím, mít je u kůlu, bojovat proti hryzcům, protože malé kořínky jsou pro ne lákavé atd. Takže po nějakých pár letech je to přestane bavit, zruší i tyto stromky, na zahradu dají okrasné smrčky a nakonec si kupují ovoce vypěstované za pomocí všech různých chemikálií a firmy jsou spokojené. Doufám, že za tohle jednou půjde někdo přinejmenším sedět, je to to samé, jako když nám nejvyšší z jistých míst tvrdí, že ta jediná metodika proti VD je ta správná. Poradí někdo, jak toto změnit? Myslím v globálu, lidem v okolí to vysvětluju, i když někdy je to slovy pana Karfíka: je to marný, je to marný, je to...Holt se s tím asi musí člověk smířit jako se dřív museli smířit s tím, že kvůli traktorům skoro vymizeli koně...

Ale to jsou zbytečné frustrace. Můžete klidně koupit stromky polokmeny či vysokokmeny na A2, MM106,na generativních.Běžně se prodávají. Já jsem ten poslední,který by byl zastánce kácení starých ovocných stromů,pokud to není vyloženě nutné. Pokud má někdo třeba chalupu, stylovou roubenku a přijede občas,tak polokmen či vysokokmen se hodí více než co jiného.Vedle nás mají Pražáci koupený domek už mnoho let a jabloně tam mají ještě původní(jen kdyby jim trochu dali péče). Já myslím,že nikdo nikomu nenutí intenzivní pěstování na úkor extenzivnímu. Jak zákrsky mají své pro a proti,tak vysokokmeny rovněž.Ani na jednom není nic špatného tak,že by to podmiňovalo užití druhé alternativy. To je jen věcí volby a klimatu či půdních podmínek daného místa či jak se kdo chce stromům věnovat. Jinak ono některé lidi přestane bavit ledacos a ne jen lítat kolem jabloňových zákrsků.Víte,ono je nakonec přestane bavit i lézt po těch vysokokmenech, takže to máte jedno.Já jsem optimista.Pořád budou lidé,kteří budou pěstovat ovocné stromy. Tady dávám do placu odkaz třeba na Sempru.Kdo hledá může shlédnou některé odrůdy i podnože.Je třeba kliknout nahoře na to "ovoce".
http://www.sempra.cz/

Příspěvek: #17

Z včelařského hlediska je volba jasná,jednoznačně vysokokmeny,u zákrsků stačí trošku sušší jaro a o nektaru si můžeme nechat jenom zdát. Vysokokmeny si díky hlubšímu kořenovému systému dokáží natáhnout vodu i z větší hloubky. Nevýhodou může být to,že často rodí jen ob rok,ale zase jim to vydrží celá desetiletí.

Příspěvek: #18

Len pre upresnenenie.Číslo podpníka A2 vysvetľuje, že sa jedná o vegetatívny podpník -množený odrezkami, ktorý svojími vlastnosťami ovplyvňuje ušľachtilú naštepenú časť,teda ovplyvňuje jej rast a rodivosť.Čislo A deklaruje že sa jedná o podpník silného vzrastu s ktorého prevažne zakladáme vysokokmene.
Podpník MM 106 je taktiež vegetatívne množený podpník stredne silného vzrastu a hodí sa pre polokmene s výškou kmienika od 130-140 cm.
Generatívne množené podpníky sú plánky alebo semenáče,vypestované priamo zo semena ušlachtilého alebo planého stromu.Tieto podpníky sa využívajú najmä pri množení kôstkovín bežne v praxi.Pri jadrovinách sa ale s podpníkmi množenými generatívne viacmenej nikde bežne v predaji nestretneme,pretože to zo sebou obnáša množstvo nevýhod a tou hlavnou je neskorá rodivosť a neznáme rastové vlastnosti naštepenej odrody.

Příspěvek: #19

Ano, já můžu zasadit co chci, resp. to co si vypěstuju, mně jde o to, že ostatní lidi to neznají a tím se mění zdejší krajina. Ne každý má vystudovanou pomologii a vůbec tuší, co ho může čekat za komplikace. Prostě si myslí, no koupím strom, zasadím a hotovo, táta to taky takhle dělal. Jenže táta (i když dnes vlastně časově už děda, protože tohle je o teď už o dvě generace zpátky) zasadil strom na semenáči a nějakou místní odrůdu a bylo. Taky dřív nebylo tolik myší jako dnes. Nevím jak u vás, ale tady i když nedáte semenáče do králičího pletiva, tak je po něm. Tohle normální člověk nezná. Optimismus je hezká věc, ale dopadne to jak s těmi koňmi. Dnes je také někdo chová, ale jejich čas je fuč. To ostatně souvisí i s místem, ne každý má velkou zahradu na pořádné stromy, to souvisí s cenami pozemků, dnes se staví na 8 arech. Jinak již někdy v roce 2000 jsem v nějaké výhledové zprávě četl, že např. ovocné stromy u silnic to mají do 20 let spočítané a zatím to tak odpovídá. Co kolem sebe sleduju, tak např. jabloně ze zahrad mizí jednoznačně, tam je to s těmi odrůdami a podnožemi nejhorší, třešně se většinou stále dělají na ptáčnici, tak ty rostou víceméně sami. Prostě někdo se snažil nacpat intenzivní způsob co se používá v sadech do celé krajiny, a to není dobře.

Příspěvek: #20

Velku sluzbu v zahrade urobi vtactvo. Par kil slnecnice v zime a sykorky sa v zahrade zdrzia aj v lete.



Na stromoch bez hickania a chemie to aj takto vyzera. Nie kazdy rok ale vo vacsine rokov./Oldemburgovo/

V knihe tvarovanie a rez ovocnych drevin / Kudriavec-Hricovsky/ je popisana metoda lucneho sadu, ktora spociva v hustej vysadbe /120 000 na ha / v pestovani jedneho vertikalneho ramena, ktore sa po zbere odstrani a pestuje nove. Uvadzaju urodu 2-6kg
Neskusal to niekto ?