Příspěvek: #61

Goro, myslím že to bol p. Květoslav Čermák, ktorý prezentoval značne zapropolisované dno aj s letáčovým otvorom, nielen očká!

Už som aj vygúglil... nádeš to tu

Příspěvek: #62

Goro, pletieš si pojmy a dojmy a zamieňaš príčiny s dôsledkami (bez urážky)

1. Čo je pojem a čo je dojem?
   Pomenúvaš ten otvor na nádstavku "očkom" na vetranie a pritom tade ponecháš celý rok včely lietať. Pre včely to nie je očko ale letáč. A predsa si nezabetónujú vchod. Potiaľ pojem a dojem že máš "očka".
2. A tiež "príčina" nezabetónovania. Nezabetónujú si predsa vchod.

Pojem "vetracie očko" by si vyskúšal keby si ten otvor zasieťoval, nech im slúži iba na vetranie, nie ako letáč. Potom by si naozaj videl že ten otvor včely skutočne zapropolisujú. Ak sa mi podarí, vložím sem fotky. Nástavok má dve očka. Jedno spredu klasické a jedno zozadu na vkladanie mikrofónu, zasieťované. V tom som dostal oddelok. Nemienim používať očka na vetranie. Očko je za určitých okolnosti v lete pri určitých prácach veľmi praktické, to nepopieram.
Teda máš dojem že máš vetracie očka a pritom máš malé letáčiky. Myslíš si že ti včielky očka nezapropolisujú lebo sa im tade vetrá ale nezapropolisujú to z tej príčiny že to považujú za letáčik.

Příspěvek: #63

(12.01.2013 19:43)František Němec napsal(a):  Jsem asi nechápavý, ale ptám se znovu Antoníne, kolikativrstvá, nebo jaké síly je ta pytlovina, zda je v létě něco na ni ještě položeno a stejně tak v zimě co je na ni položeno? Nebo nic? Jinak jsem pochopil, že v létě je pytlovina přímo na rámcích, získáváš propolis z rámků a nyní na zimu dáváš pod ni hranolky. Díky.

Ja som to už neraz písal, ale rád ti odpoviem. Každé včelstvo má nad rámikmi položenú vrecovinu-jednovrstvovú, po presnom odrezaní, kraje vrecoviny olepím, širšou lepiacou páskou, najskôr jej dnu stranu polovicou pásky a potom druhú stranu takisto. Rovnako veľké koberčeky ako pôdorys úľa (môžu byť plyšové, potom rekos a pod, samozrejme čisté), 3 ks kladiem na pytlovinu. Neviem, ale po skončení zimy nie sú koberčeky mokré. Takto utepľujem včelstvo už 30 rokov.

Posledné roky sa dá na poľnodružstvách získať vrecovina o niečo silnejšia, sú v nich balené osivá a nie sú využité Totiž pri siatí sa rozreže spodok vaku a osivo sa vsype do sejačky. Z jedného vaku sa dá vystrihnúť asi 25 ks podložiek pod plásty. Raz som prestal dávať vrecovinu pod koberčky, no mal som také problémy lebo sa všade lepili.

Příspěvek: #64

(12.01.2013 22:33)Anton Turčáni napsal(a):  Posledné roky sa dá na poľnodružstvách získať vrecovina o niečo silnejšia, sú v nich balené osivá a nie sú využité Totiž pri siatí sa rozreže spodok vaku a osivo sa vsype do sejačky. Z jedného vaku sa dá vystrihnúť asi 25 ks podložiek pod plásty. Raz som prestal dávať vrecovinu pod koberčky, no mal som také problémy lebo sa všade lepili.

Je třeba ale dát pozor. Ta osiva bývají v povětšině mořená nějakým vikslajvantem, který nemusí být pro včely zrovna košer!!!!!!! Zvláště v zimě, kdy jsou včelstva na tyto látky daleko citlivější!!!!!
Tyto vaky zemědělci právě pro přítomnost těchto mořících látek mnohdy nevracejí. Proč asi?
Protože se ale dá očekávat, že to jsou látky většinou ve vodě rozpustné, pak bych se přimlouval, abyste to po "ušití" takovéto "vrecoviny" ještě minimálně vyprali v teplé vodě a toto riziko tím eliminovali. Pokud by ale tyto vaky byly použity např. na potravinářské obilí, toto nebezpečí samozřejmě nehrozí. Rád bych se mýlil.
iRP

Příspěvek: #65

(12.01.2013 19:54)goro napsal(a):  ( ked ti "zabetónujú" propolisom prvé očko, pošli mi foto aby som to ukázal tým mojim lenivcom, )

Za ty mé 4 roky včelaření se mi to jednou stalo a to na míře 34x24. Měl jsem 4 nástavky a otevřené očko ve spodním nástavku a v tom horním. V tom horním nástavku očko komplet zalepily.Patrně kvůli komínovému efektu.Alespoň já si to tak vysvětluji.

Příspěvek: #66

Pro ty co řeší formu kondenzátu. Už jsem to tu někde dával že někdy okolo 97 byl ve Včelařství seriál doc.Ptáčka o zajímavých objevech ve včelařství.

Kromě toho jednoho dílu o "objevu" podmínek jak vytápět byl další mnohem zajímavější. Proto jsem tehdy taky vytápěným včelstvům dával vodu což jinak nedělám. A dodoává ji tady i jeden včelař co jim topí a podle toho že létají pozná že by měl zajít do včelína a doplnit vodu. Podle mě logicky - topením za okénkem včelám dostranil kondenzační zónu.

Takže k tomu článku - jednalo se o objev, že hygroskopičnost medu záývisí na teplotěš - tedy že čím studenější tím víc "nasákavý".
Tohle mi vysvětluje různé úspěchy napájení ke kterým se dopracovali vlastníci zateplených úlů.
My co včely trápíme ve velkém nezatepleném prostoru kde jsou zbytky zásob po stranách máme od přírody yvstaráno. Včely možná nemusí odebírat kondenzovanou vodu, když se jim tam ředí přímo med. Při nízké teplotě asi kvasit moc nebude. A pokud komorováním vytvoříme teplou zonu a vedle studenou tak podporujeme kondenzaci přímo učebnicově. Právě za komorou na zásobách je kondenzace.
Folie na strůpek úlu se dává posledních davect let, předtím o tom nikdo neslyšel a pokud, tak určitě ne na zimu - ve všech staršíchj knížkách se dával na strop prodyšný polšt´ář. A včely to přežily.
Taky se tehdy dělaly stropy z latěk atd a byla nad rámky mezera. Tu jsem si u svých prvních nástavků zrušil a strop - zapropolisovaný papírenský filc (neco jako Jekor) dával na rámky Brenera rovnou.

U LAnga (tam je včelí mezere and rámky - takže rovná deska nedosedne), zvláště u 45*30 to pro včely není přirozená plocha plástu - nemají tam komunikaci mezi rámky pokud folie dosedne na laťky a průlezy atd. Tak tam pokud se stím chci zabývat považuji za nejlepší nechat nahoře položenou větvičku napříč a na to pokládám tu bublinkovou folii. Podle mě to umožní včelám z krajních slábnoucích uliček se stáhnout k chomáči a neodtéká tamtudy moc tepla z uliček. ČAsto nacházím na jaře mrtvé včely v krajních uličkách od asi původního chomáče. Ten se za zimu zmenší třeba o jednu uličku a tyhle holky tam prostě zůstanou a už nepřejdou. Pokud má někdo NN nemusí toto řešit.

Dále doporučuji přečíst články Pavla Holuba - klima je jeho pofese - Včelařsví 1997 - velmi výživný a pak před lety v MV.

Mě to právě odvátilo od "suchého" zimování v průvanu, které jsem tupě podl vlivem "povídání, rad a odborných článků" považoval za rozumné. Pak jsem si zopakoval fyziku a fizyologii - nebo co je to za vědu o prostředí pro živočichy.
No a už se to snažím včelám zybtečně moc nekurv.....

Příspěvek: #67

Myslím, že zimování s prodyšným stopem (odvod vlhka stropem) a bez oček vyjde nastejno jako zimování s očky (odvod vlhka očkem) a strůpkovou fólii.
No a pokud se vrátíme k přírodnímu zimování v dutinách tak tam sice nebyl produšný stop a plásty byly přilepeny přímo ke stropu, ale rozhodně strop nebyl zateplen ba naopak promrzlý kmen je lepší tepelný vodič než vzduchová mezera či zateplení nad fólií či prkýnkama a z toho vyplývá, že tam muselo docházet ke kondenzaci podporující houby a ty způsobovaly další vyhnívání a zvětšování dutiny. Navíc ten kondenzát stékal dolů do dutiny, kde mohl tvořit louže nebo se nasákl do vyhnilé houbovité hmoty jelikož výlet -očka- byly spíše výše po nějaké větvi či puklině ve vyšších sférách. Včelstva v přírodě tedy zimovaly spíše ve vlhku. Mimochodem pokud se podíváte na mé fotky zezadu na durofolové okénko (v jiném vláknu),je vidět, že ta kondenzace je odspodu což je dáno tím, že jednak nahoře je vyšší teplota nad rosný bodem a pak prouděním v úlovém prostoru kdy kolem chumáče stoupá vzduch sytí se vlhkostí a postupuje ke krajům, kde pokud neuletí očkem tak chladne a jelikož je studený a vlhký - tedy těžší a tak klesá ke dnu, kde teprve dosahuje rosného bodu a kondenzuje. Pokud máte zasíťované dno tak prostě vypadne ven. Proto u úlů se zasíťovaným dnem není asi dobré mít otevřená očka.
Ano kondenzuje ještě v rozích na strůpku - větší chlazení a dále od chumáče.
Ono když to tak pozoruji, tak včely pokud neplodují tak jsou raději tam kde je čerstvý a sušší vzduch (= zahájení zimování u česna nebo na spojnici česno-očko u čela). Později (leden - únor) se to pak zlomí a přesunou se (jak teď pozoruji skokem) do míst, kde mají zásoby a kde je sice vlhčeji, ale kde si to snadněji vytopí (zvednou entalpii) tedy dozadu a nahoru a tam začnou postupně plodovat.

Příspěvek: #68

Mám zasíťované dno a pokud zavřu na zimu očka,plesnivý mi plásty. A to ikdyž vyndám varroa podložku a nechám to dno úplně otevřené.Mám vyzkoušeno.Jinak dřevo je dobrý izolant spíše než vodič.Bylo by zajímavé zjistit jak to vlastně v takovém stromu je,když je třeba ještě ta běl živá a v dřeňové části už žije roj. Divoká včelstva jsou podle mne je strašně málo prozkoumaná,což je strašná škoda.Myslím,ačkoliv jsem tedy žádný divoký roj v dutině neviděl,zato však dutinu ve stromu ano,že se v tomto případě nejedná také o nějaké tenkostěnné včelí příbytky jako je to u úlů, což asi hraje také určitou roli. Já myslím,že ta dnešní konstrukce úlů není někdy úplně to pravé včelí.Na základě čeho vzniklo to otevřené dno?V dutině není otevřené dno.

Příspěvek: #69

(13.01.2013 12:18)miko napsal(a):  Na základě čeho vzniklo to otevřené dno?

Pokud vím, tak zasíťované dno bylo původně určeno ke kočování, aby měla včelstva dostatek vzduchu při převozu.

Příspěvek: #70

V dutině v dolní části možná dílo nebylo u stěn.

A včely umí velmi dobře vykusovat plesnivé a "špatné" plásty, takže se s plísní atd asi utkávaly.

Jiná situace je nahoře, pod poklopem pokud si jej včely vytvoří, jiná dole. Tam není od věci vytvořit situaci, že kondenzace neprobíhá na plástech. Třeba tím,. že tam na krajích nebudou.

Příspěvek: #71

Mám také zkušenost,že "zelenou" (plesnivou) souši normálně vypulírlovaly a použily,takže to asi není pro ně nějaká novinka ta plíseň.To samozřejmě neznamená ale že bych jim nechával plesnivé souše,ale poradí si i takto.No je vidět,že víme stále prdlasj.Já tedy určitě.. No už nebudu odbíhat od tématu.

Příspěvek: #72

Bez fólie:
Týždeň mrzne. Dnes v noci -9. Námraza sa v úli tvorí v zadných rohoch na stenách. Tu prikladám fotky urobené dnes na poludnie. Na tú posteľnú plachtu kladiem 3cm filc, hranolky aby sa filc vetral a plechovú striešku. Očka tam nemám.

Příspěvek: #73

Kde ten filc kupuješ?

Příspěvek: #74

Filc býval v Rempe, teraz sú nástupnícke predajne... Aby som sa priznal, v poslednom čase používam vyradený jekor. Filc používam iba zo starých zásob.

Tu by som rád uviedol, že nie je od veci mať niekoho v zbernom dvore, Mne tam umožňuje prístup zať. Tak napríklad pred nedávnom mi priviezol asi 30m2 demontovanej plávačky. Aj To by bolo vhodné ako vrchná vrstva nástavku.
Druhotné použitie vyradených materiálov značne znižuje vstupné náklady, ale prejaví sa to v značnej spotrebe času. Teda môže si to dovoliť iba ten, kto má času dosť. Vyradených materiálov nebýva vždy dostatok a potom sa neustále improvizuje. Potom dochádzame o kompatibilitu... Ale to je už mimo témy.

Příspěvek: #75

(13.01.2013 15:12)miko napsal(a):  Mám také zkušenost,že "zelenou" (plesnivou) souši normálně vypulírlovaly a použily,takže to asi není pro ně nějaká novinka ta plíseň.To samozřejmě neznamená ale že bych jim nechával plesnivé souše,ale poradí si i takto.No je vidět,že víme stále prdlasj....

To má asi každý. A k té plísni asi tolik - nelze svět včel posuzovat lidským pohledem - i když i my se olizujeme po hermelínu a nivě - třeba je to to pro včely něco jako pro nás bylinkový čaj s antibiotickými účinky proti moru včelího plodu. Možná právě ty co mají tuto plísňovou stravu mu lépe odolávají (moje spekulace). Vždyť i penicilín je původem z plísní. Až mi někdo seriózním výzkumem dokáže, že ty plísně na plástech včelám škodí, zkracují jim život, zpomalují jarní rozvoj, pak možná uvěřím.
Konec konců pijete rádi vodu kontaminovanou močůvkou nebo vodu z rozpuštěného sněhu kolem silnic - opět lidský pohled na přirozené chování včel.

Příspěvek: #76

Je to naozaj len špekulácia. Nie každá plieseň má antibiotické vlastnosti. Inak by antibiotiká boli asi prirodzená látka v mede. (Dobytku a hydine sa tiež nedáva plesnivé krmivo - aspoň nie dobrý gazda.)

Příspěvek: #77

(12.01.2013 20:02)Vojtech Langer napsal(a):  . Květoslav Čermák, ktorý prezentoval značne zapropolisované dno aj s letáčovým otvorom, nielen očká!

Vojto, zaujímavý obrázok aj dôvody tmelenia

(ale nechcem vyrývať,lež my sme sa bavili o očkách a v materiáli, ktorý si mi vygúglil
sa píše citujem : uvedené dvě včelstva ani žádne jiné nezatmelila otevřené očka v nástavcích

---

(12.01.2013 21:49)misan napsal(a):  Teda máš dojem že máš vetracie očka a pritom máš malé letáčiky.

nechajme dojmy a pojmy, skutočne používam očká na plodiskových nástavkoch v sezóne ako pomocné letáče ( na medných nástavkoch nie , tam sú v polohe vetranie - a včely nezatmeľujú tie drobné otvory na krytke celé leto, hoci tade nemôžu lietať)
ale po zakŕmení na zimu, sú očká na všetkých nástavkoch zatvorené a otváram očko na hornom nástavku, kvoli vetraniu - na jar je to pre včely ak sa prepapkajú až pod strop skutočne zasa letáč a kedže horný nástavok aj s plodom , zbytkom zásob a trubčím rámikom sa ocitnú nad dnom ako plodisko používajú tento letáč celú sezónu (samozrejme ako pomocný, väčšina včiel lieta cez hlavný letáč v dne....)

vzhladom na to čo písal Miko, a to že celkom nepovažuješ očká za niečo proti prírode myslím že by sme to mali nechať na včeličky, nech si vyberú čo potrebujú....

Příspěvek: #78

(13.01.2013 19:34)Vojtech Langer napsal(a):  Je to naozaj len špekulácia. Nie každá plieseň má antibiotické vlastnosti. Inak by antibiotiká boli asi prirodzená látka v mede. (Dobytku a hydine sa tiež nedáva plesnivé krmivo - aspoň nie dobrý gazda.)

Ona včela asi nejí plesnivou potravu, s písní bojuje kusadly a pak jazýčkem popropolisovává.
Podle analýzy DNA prý nemá moc "imunity" sama o sobě. Má sociální imunitu, právě to vykusování, propolisování, čistící pud atd. patří k ní.

A protože to dřevo ve kterém asi v našich končinách často bydlela bylo asi "nezdravé" - tedy dřevokazné houby, vlhko, plísně atd byly včelám co dlabaly dutiny denním chlebem.

Takže je asi třeba zbytečně je nezatěžovatm na druhou stranu bych z toho vědu nedělal. Obova díla patří v ČR k dobrým mravům, na jaře to projdu a co je "hnusný" vyndám. Pokud zimuji v nadměrném prostoru tak díla co bude dobré bude dost na období než se dostaví stavební pud a pak si znova postaví.

Kolega si kdysi stěžoval na plíseň - tak jsem mu poradil a od té doby dává MS na kraje - hlavně dozadu, do horního i spodního N24 - má teplou stavbu - už na podzim a má klid. Kupodivu mu to tam neplesniví - možná právě v té mezeře jde vzduch dolů rychleji a kondenzuje až dole, A na jaře má ušetřenou práci.

Osobně mně vadí když přichází vniveč pyl, ale u vysokých rámků je problém kam s pylovými deskami - tedy v úle.

Příspěvek: #79

Áno, s tým sa dá súhlasiť.

Příspěvek: #80

(12.01.2013 21:49)misan napsal(a):  Pojem "vetracie očko" by si vyskúšal keby si ten otvor zasieťoval, nech im slúži iba na vetranie, nie ako letáč. Potom by si naozaj videl že ten otvor včely skutočne zapropolisujú. Ak sa mi podarí, vložím sem fotky. Nástavok má dve očka. Jedno spredu klasické a jedno zozadu na vkladanie mikrofónu, zasieťované. V tom som dostal oddelok. Nemienim používať očka na vetranie. Očko je za určitých okolnosti v lete pri určitých prácach veľmi praktické, to nepopieram.
Teda máš dojem že máš vetracie očka a pritom máš malé letáčiky. Myslíš si že ti včielky očka nezapropolisujú lebo sa im tade vetrá ale nezapropolisujú to z tej príčiny že to považujú za letáčik.

Moj nazor a skusenost.
Najprv nazor -mozno tie otvory vcely zalepili preto ze je tam sito. Bez neho to asi nezalepia, aj ked tadeto lietat nebudu. /len a len moj nazor/
Skusenost



Pouzivam taketo oplodnovacie uliky / tu su tri nad sebou/ Dvomi krmidlami a jednou prepazkou urobim v nom styri priestory so styrmi letacmi. Po pouziti matky dve susedne vcelstvicka spojim /prepazkou s papierom / a nakoniec aj cele uliky. Letacov je tam otvorenych aj 12. /asi 0,8 *5 cm / Nikdy vcely po spojeni vsetky nevyuzivaju .
Ak si dobre pamatam tak 2-3 intenzivne a niektore menej alebo vobec. Pouzivam ich niekolko rokov a ziaden letac nezatmelili. Mozno by sa v normalnom uli chovali inac. Snad tuto sezonu jeden nadstavok otocim ockom k severke, mozno jeden na vychod a takto o rok budeme mudrejsi .
Dnes poobede: