Příspěvek: #41

Zdravím a přidám také recept a určitě jich bude víc. Jsou z knihy vydané roku 1909.
Předem se ale zeptám jestli někdo z vás poradí když položím otázku týkající se receptu?
Otázka dnes zní co je to za ingredienci cardamon? A co je to drasla? Co tyto dvě ingredience nahradí? Děkuji za radu.
Medový perník.
2 a půl kg medu promícháme s 2 a půl kg mouky. Do těsta tohoto přimícháme 17g hřebíčků, 17g skořice, 17g cardamonu, 35g nového koření a konečně rozemneme na prášek a do těsta dobře promícháme 35g drasla. Když těsto jest uhněteno, naděláme z něho libovolně velkých kousků a dáme dle obvyklého způsobu upéci. Pečivo to necháme vychladnouti, načež je namočíme do studené vody a pak takto omočený perník v troubě osušíme. Vychladlý perník potřeme štětcem namočeným v odvaru ze 14 decilitrů piva, 14 dkg cukru a 5 a půl dkg škrobové mouky; na to necháme pečivo v troubě narychlo osušit.
Autor tu u receptů píše: naše předpisy jsou vyzkoušené a spolehlivě dobré.
Petr.

Příspěvek: #42

Cardamon je takové koření co jsem dostal k Vánocům od známých z Anglie a neumím s ním vařit.

Příspěvek: #43

(17.04.2016 17:33)Kohout napsal(a):  Cardamon je takové koření co jsem dostal k Vánocům od známých z Anglie a neumím s ním vařit.

Zdravím a děkuji za informace. Jakou to má chuť? Čemu je to podobné?

Příspěvek: #44

Taková velká semena. Dá se to koupit i u nás.

Příspěvek: #45

(17.04.2016 18:28)Kohout napsal(a):  Taková velká semena. Dá se to koupit i u nás.

Děkuji za informace. Petr.

Příspěvek: #46

Draslo se používalo jako kypřidlo.Dnes bych řekl,že stačí soda bikarbona. Na bázi drasla jsem dostal ze Slovenska pár sáčků.
Jmenovalo se to Sulenka,ale ruku do ohně bych za to nedal /jestli je to špatně ať mne někdo opraví.
Cardamon se používá roztlučený do kořenících směsí do perníků /příklad Kotány/.Koupíš ho i u nás drcený.
Perník bez něho nemá tu vůni ani chuť. F.V.

Příspěvek: #47

Do perníčků je nejlepší Amonium - cukrářské kypřidlo. Koupil sem to v drogerii. A kardamon jsem používal do medoviny. Dá se koupit .J.F.

Příspěvek: #48

Amonium má jednu vadu,při krátkém odležení dělá při pečení puchýře.A když celý sáček nespotřebujete,to znamená i zavřený, když je
dlouho tak vyprchá.
Cardamon se používá nejen do perníčků.Takhle v kávě - delikatesa.K určitým druhům masa ........... F.V.

Příspěvek: #49

Sodu nedoporučuji, je to po ní cítit...Jinak se vším souhlasím + Kardamom vyloupat z malých lusků a já jej drtím v mramorovém moždíři, voní svěže po silici, jakoby trochu lesem - těžko se to popisuje, ideál je vyzkoušet

Příspěvek: #50

Zdravím Vás přátelé a děkuji za vaši pomoc a rady které se týkají ingrediencí.
Přidám další receptík z knihy Včelařova čítanka II.
Francouzský perník.
V kotlíku neb na pánvici roztavíme 150g čistého cukru v půl l mléka. Když je cukr rozpuštěn, přidáme do něho 350g medu a svaříme, načež přidáme do smíšeniny této půl kg jemné bílé mouky a 2 g drasla. Těsto toto řádně uhněteme, propracujeme a uděláme z něho buď jeden velký neb několik menších koláčů dosti tlustých a pečeme je v troubě zvolna asi hodinu; když vychladly, můžeme je natříti ve vodě rozpuštěným cukrem a pak dáme je ještě na rychlo v troubě osušiti.
Přeji Vám všem dobré chuti.

Ještě musím napsat že jsem zvědav zda někdo provede zkoušku těchto mnou opsaných receptů. A podělí se o své poznatky a o to jaká byla chuť.

A ještě vás musím upozornit že chuť sám nemůžu uvést. Omlouvám se. Při úrazu jsem přišel o čich a chuť. Takže mé hodnocení bude vždy dle posouzení mých přátel.
Jednoduše řečeno to co jím a nebo k něčemu čuchám necítím sebemenší pocit. Jím a piji dle vzpomenutí si jak to chutnalo a vonělo před úrazem.
Petr.

Příspěvek: #51

Odmysleme politiku a rok 1951 a kdo má v rodině zahradníka, horníka, montéra či traktoristu tak hurá do toho . No není to nádhera?

Příspěvek: #52

Příspěvek: #53

(17.04.2016 18:51)vlcek napsal(a):  Draslo se používalo jako kypřidlo.Dnes bych řekl,že stačí soda bikarbona. Na bázi drasla jsem dostal ze Slovenska pár sáčků.
Jmenovalo se to Sulenka,ale ruku do ohně bych za to nedal /jestli je to špatně ať mne někdo opraví.
Cardamon se používá roztlučený do kořenících směsí do perníků /příklad Kotány/.Koupíš ho i u nás drcený.
Perník bez něho nemá tu vůni ani chuť. F.V.

Takže nie SULENKA ale SALAJKA a je to chemicky uhličitan amonny, ktorý sa pri pečení rozkladá na amoniak a CO2 tým sa cesto kyprí, pozor večšie množstvo sposobuje neprijemný zápach a chuť.

Příspěvek: #54

Někde je soda, někde amonium, někde prdopeč, který je asi nejlepší. Recepty jsou z r. 1949 a 1950.

Příspěvek: #55

(02.12.2011 15:20)Petr Kovář napsal(a):  Tak tady je ten slibovaný recept

Pravý pardubický perník

Na pravý pardubický perník jest třeba dvou těst.

První připraví se takto:
1kg chlebové žitné mouky (možno použít i pšeničnou celozrnnou, nebo hladkou koláčovou)
smíchá se s 1kg horkého medu a přidá se koření: 1dkg skořice, 1dkg hřebíčků, 1dkg nového koření, muškátový květ, anýz, badyán, za 20 hal. Vanilky a kůra z jednoho citronu. Těsto se musí důkladně propracovati a nechá se ležeti 14 dní až 6 neděl.
Pak se přidá do těsta 1 žloutek smíchaný se 2dkg karbonu (uhličitanu ammonného), rozdrceného na prášek dřevěným válečkem na deštičce.

Druhé těsto připraví se takto:
1/2kg tlučeného cukru se tře se 3 celými vejci a 3 žloutky asi půl hodiny, pak se přidá 1/2kg mandlí mletých neloupaných a přidá se 1kg mouky. Těsto se propracuje, smíchá s prvním těstem, do něhož jsme před tím přidali ty 2dkg karbonu smíchaného se žloutkem.
Pak se na vále vše dohromady ještě jednou vyhněte. Propracované těsto vyválí se na placku ½ – 1cm silnou, ze které se vyřezávají nožem, či formičkou vykrajují jednotlivé kousky. Doprostřed jako ozdoba dává se obyčejně půl oloupané mandle. Plech se potře panenským voskem nebo máslem, jednotlivé kousky perníku potrou se navrchu vajíčkem a dají se péci poměrně rychle. Při mírném pečení těsto se rádo roztéká. Upečený perník se vespod leduje.
Led: 4 bílky, 1/2kg tlučeného cukru a z 1 citronu šťáva.

Poznámka:
Recept je přepsán z prvorepublikové kuchařky a je určitě mnohem starší. První těsto se dá v chladné komoře skladovat 1 rok i déle – med zde spolu s kořením slouží jako dokonalý konzervant. (Kdysi se připravovalo v den narození nevěsty a peklo se na její svatbu).
S kořením doporučuji opatrně. Já jsem začal na 1g od každého druhu na 1kg mouky u prvního těsta a bylo to málo, podruhé jsem přidal na asi ½ předepsané dávky a bylo to ok, ale myslím, že po prvním ochutnání hotového perníku si každý své optimální množství koření určí sám. Z toho pravděpodobně vycházeli i první perníkáři se svými tajnými recepturami. Používal se i pepř, muškátový oříšek, zázvor aj., samozřejmě vše utlučené v hmoždíři a přesáté jemným sítkem. Dá se přidat i najemno nakrájený citronát a kandované ovoce – toto v přiměřeném množství doporučuji.
A ke spojení obou těst dohromady je optimální první těsto rozválet na placku, potřít nahrubo zpracovaným druhým těstem, srolovat a nahrubo spojit a poté semlít v mlýnku na maso.
Dělat to od začátku do konce jen rukama na vále je pěkná fuška.
Výsledek ale stojí za to, podle mého názoru se nedá srovnávat s ničím jiným.

Neskutečně pracné, ale když to tolik chválíte, jdu do toho. Díky z recept.