Příspěvek: #861

Já to vidím trochu jinak. Určování plemenné příslušnosti má smysl především pro šlechtitelské a rozmnožovací chovy kraňské včely, které tu existují mnoho let a musí se přizpůsobit nové realitě. V těchto chovech především se dělá plemenářská práce, o které je řeč v plemenářském zákoně.
Realita v uvažování mnoha včelařů je hodně podobná Vašemu popisu a není jiná cesta než trpělivé vysvětlování, že každá móda jednou pomine a bude nás, tak jako v minulosti, něco stát.
Tlak na plemennou příslušnost plemenného materiálu musí být hlavně u chovatelů kraňky, jejichž činnost je podporována dotací a chovatelské sdružení musí mít tak k dispozici nějaký nástroj, jak kontrolovat, zda se pohybují v daných mantinelech a snaží se o udržení svého chovatelského okrsku. K tomu slouží morfometrická analýza, která bude postupně nahrazena již připravenou genetickou analýzou.
Kraňská včela v ČR je také mezi plemeny podporovanými Národním programem udržování genetických zdrojů. V celé Evropě je snaha o udržení původních plemen hospodářských zvířat (a také včel) v co nejčistší podobě. Původní plemena mají nevyčíslitelnou hospodářskou hodnotu. Včely ani jejich zárodečné buňky nemůžeme zmrazit v dusíku a v případě potřeby zase rozmrazit. Musíme je udržovat "in situ".

Příspěvek: #862

... se mi líbí to "původních", to opravdu sedí. Taky ty chovatelské okrsky v převčeleném česku. Něco tomu chybí, jak psal již Pavel. Pokud by nešlo o peníze, napsal bych, že stavíte vzdušné zámky.

Příspěvek: #863

Je to jako genotyp Čecha. Jen název. Co se tu převalily války z východu, západu, jihu či severu. Přišli, odešli a jen zanechaly v tomto národě svoje geny. Jsme směska jak ta Kraňka. Nebo opačně ?

Příspěvek: #864

Já Vám pane doktore rozumím a je jistě dobré udržet čisté plemeno včely kraňské. Na to jsou dotace a to udržování lze zajistit umělou inseminací velice dobře a efektivně.
Udržovat plemeno v terénu ČR je podle mne nemožné a nelze stavět na tom, co lítá u nás v převčeleném lese, vyloučeno.
Udržování životaschopného plemene coby genetického zdroje vůbec nesouvisí s tím, co si žádá trh, s produkčními včelstvy. Na našem území tak může být cokoliv, aniž by se to nějak dotklo zachování čistého plemene včely kraňské. Její životaschopnost v terénu se časem porovná s konkurencí a myslím si, že ten boj je krutě nerovný, neboť daleko větší šanci budou mít noví kříženci s těžko definovaným původem ale to neznamená, že by včela kraňská neměla být dále v čisté formě někde pro budoucnost udržována.

Příspěvek: #865

(20.01.2022 17:16)Frey napsal(a):  Pokud napriklad pri chovu cmelaku priparim k bombus ter.terestris cmelaka ter.lucerus, ziskam hybrida, ktery kdyz mi unikne do populace narusi svym potomstvem dedicnost nasich cmelaku. Hybridni populace mohou jinak prezivat zimu pricemz i potence trubcu muze byt mnohem vyssi. To muze vest k zvysenym uhynum nejen chovanych, ale i volne zijicich vcelstev v extremnim pripade i k ztrate jedinecnosti celych geograf.plemen. Krizeni u vcelstev neni totez co u krav, probiha plosne a mimo kontrolu cloveka. A kazdy takovy nakup buck.matky se v pameti lokality nechtene otiskne na desitky let i kdyz uz je dany vcelar davno pryc.

Civilizácia mení životné podmienky druhov podobne, ako asteroid, alebo sopka. Ako bude vyzerať kranka o dalších 100 mil. rokov ? Miestni včelári budú chovať AM krankatit ?

Příspěvek: #866

Trh si žádá hotovou práci- kvalitní matky. Málokdo už má čas zabývat se nějakým šlechtěním. Trh však neřeší, aby chovatel matek měl podmínky ty kvalitní matky vyprodukovat. V prostředí kříženců ale kvalitní matky vyrovnaných vlastností produkovat nelze, to mi věřte- nejsem teoretik od stolu. Se včelstvy silně nevyrovnaných vlastností se budou setkávat v budoucnosti i velcí včelaři, kteří dnes vsadili na "žlutooranžové kraňky".
Předpokládám, že většina včelařů ještě stále chce nakupovat matky od českých chovatelů. Z tohoto důvodu mi udržení stávající sítě chovů kraňky připadá jako dobrý nápad. Úspěšná plemenitba má však svoje základní předpoklady a rozhodně mezi ně nepatří dovoz matek odkudkoliv. Touto cestou by se chovy vrátily opět na začátek. Stejně tak nejde plemeno dlouhodobě udržovat inseminací. To nelze ani teoreticky.
Naštěstí situace s kraňkou je v řadě méně zavčelených regionů ČR stále dobrá- z výsledků testování metodou analýzy mikrosatelitní DNA. Vy máte názor, já mám čísla....

Příspěvek: #867

Ing. Čermák vo svojom jobskom úsilí vytvoril líniu Vigor, ktorá zrejme dosiahla plemenársky vrchol kranky na odolnosť a vitalitu. Má význam udržiavať slovinskú genetickú čistotu kranky len kvôli štatistike EU o biodiverzite ? Chovatelia hľadajú odolné včely a je im jedno, či je to Sklenárka s perfektným rodokmeňom, alebo čistokrvná Buckfast. Je tu vysoké zavčelenie a totálny chaos krížencov, ktorý geneticky čistá kranka už nedokáže zastaviť ani najprísnejím zákonom a plemenitbou. Perspektívu majú možno miestne dohody http://www.russianbreeder.org/ ale je to nadlho a bez záruky. Evolúcia včelárov a evolúcia krížencov.
Analogicky - svet je plný mestikov, mulatov a krásnych kreoliek A funguje.

Příspěvek: #868

Jakym zpusobem si chce kupujici zabezpecit vlastnosti buckfastky na stanovosti, kdyz je obklopen prevazujici populaci vcely kranske? Kazdy rok bude dokupovat F1 buckfastky? To asi ne. Tiche vymeny budou s kazdou dalsi generaci odlisnejsi a odlisnejsi. V dusledku pak nebude on mit na vcelnici co chtel a svym sousedum narusi slechteny genofond na desitky let dopredu. Ze strednedobeho hlediska tyto modni vykriky vychazeji jako strategie "minus" "minus" pro obe strany.

Příspěvek: #869

...závisí to od množstva rodín a počtu včelárov v širšom okolí...
...robia chov trúdích včelstiev na zatrúdenie okolia...bezplatné darovanie buc matiek okolitým včelárom...
... kupujú aj inseminky bucky....
a...občas zasa F1...
a tak...

včelár keď si "zamane"...

Příspěvek: #870

(21.01.2022 11:02)Frey napsal(a):  Jakym zpusobem si chce kupujici zabezpecit vlastnosti buckfastky na stanovosti, kdyz je obklopen prevazujici populaci vcely kranske? Kazdy rok bude dokupovat F1 buckfastky? To asi ne. Tiche vymeny budou s kazdou dalsi generaci odlisnejsi a odlisnejsi. V dusledku pak nebude on mit na vcelnici co chtel a svym sousedum narusi slechteny genofond na desitky let dopredu. Ze strednedobeho hlediska tyto modni vykriky vychazeji jako strategie "minus" "minus" pro obe strany.

2 ks inseminovaná, svoje F na 2-3 roky. Rovnako, ako u kranky.
Takto som kúpil pred 10 rokmi ins. Vigor, rozchoval som F1, ale F2 už mali žlté opašteky. Tak neviem, či mám kranky, alebo Bc. Sú agresívne, roja sa a mám vysoké úhyny, ale to je moja chyba. Ak doveziem Bc, tak čo môžem pokaziť ?

Příspěvek: #871

Bc gény tam máš uz dávno z poľskej strany.

Příspěvek: #872

Dovolim si trosku oponovat,i v prostredi krizencu lze vychovat velmi kvalitni matky,jenom se musi o to vic brakovat.Ale to se prirozene musi i v matkach,ktere si "zada" trh,protoze ono nakoupit "spravne" matky "modre" krvej a nejlepe vsechny sestry je nejlepsi cesta,jak ztratit celou vcelnici..

Příspěvek: #873

Dovolim si do teto velmi odborne a zajimave diskuse vstoupit drobnou otazkou.
Zil jsem v domeni, ze pan ing. Cermak slechtil sve Vigorky ze zakladu ,,karpatske,, vcely. Rad se poucim od zkusenych, dekuju a hezky vikend vsem!
Honza

Příspěvek: #874

Karpatská včela je do drsných podmienok čo lepšie znáša zimy a nie je tak háklivá na nozemu oproti včelstvám teplejších oblastí, To že nepotrebuje plodovať 7 - 8 mesiacov je normálny jav vdaka vonkajšiemu počasiu.

Příspěvek: #875

Čo sa týka šľachtených matiek tak choval a skúšal som už toho veľa. Raz ma bol na včelnici pozrieť skúsený kamarát a bavili sme sa o úhynoch. A tak som dostal otázku, že načo kupujem drahé matky ked tie moje včelstvá kypia silou a roky som nemal žiadne úhyny. Načo si na včelnicu nosiť novú prešľachtenú krv ktorá môže byť príčinou oslabenia imunity rozchovávaných včelstiev. Je X prípadov,kedy včelári začali experimentovať z matkami a začali aj úhyny.
Já sa preto budem držať mojej osvedčenej a odolnej dediniskej zmesky. Vie doniesť medu,možno je trochu ostrejšia,ale stále je vitálna a odolná.

Příspěvek: #876

Osobně jsem před pár lety sem tam něco koupit (už jsem se zde o tom zmiňoval), vkládal jsem do toho nějakou naději na zlepšení a bohužel jsem byl vždy zklamaný. To se jednalo hlavně u těch dražších Singr přímo od Singrů, Sklenar - Marada - Rakousko. Vždy to byl slabší průměr. Jen ten Sklenar seděl lépe na plástech, to jsem zaznamenal přestože ve včelách dělám v tričku. To byly ty dražší matky.
Naopak jsem dostal na zkoušku matky z teplejší oblasti ČR do kterých jsem tedy nevkládal žádnou naději a opak byl pravdou. A to jsem byl ještě varovám jedním chovatelem matek (vyšší chov) abych to vůbec nebral.
Nakonec si myslím, že více záleží na způsobu včelaření zda se matky chytnou než n.m. výška a ten výběr prochází i dvěmi ošetřeními na kleštíka 1x KM nebo KŠG a 1x pokap KŠ na začátku prosince.
PN.

Příspěvek: #877

Tohle je taky diskutabilni.Zkousel jsem par matek z rovin,zdaly se,ze budou uspokojive.Do doby,nez domaci smeska zacala plnit medniky medovici a tyhle "slechticny" v tehle snusce naprosto selhaly.Oproti tomu mam uz f3 generaci krizenek s bf(uz jsem je tak dostal),kdy se dalsi bf nepridava a vraci se to prirozene do domaci smesky,ale pokud se chci podivat,jak to vypada v lese,mrknu se do nich.Kdyz nikde,tak v techhle vcelstvech ano.Mirne,snadno osetrovatelne,tak proc ne.

Příspěvek: #878

Jospr a tohle budou presne ty matky, o ktere zacne byt zajem! Nachystej oplodnacky

Příspěvek: #879

(22.01.2022 12:01)JosPr napsal(a):  Tohle je taky diskutabilni.

Ano, každý má jiné zkušenosti. Ale za více jak 30 let včelaření jsem něco vyzkoušel. Proto jsem se snažil ani neuvádět některé chovatele, kromě některého abych specifikoval že to bylo z celkem "čistého či uznávaného" chovu.

A samosebou 80% matek mám z toho co je nejlepší doma, ale to může ovlivnit i to koupené či zkoušené.
PN.

Příspěvek: #880

Já trochu odbočím, koupil jsem pozemek se sadem, vysázel jsem samé nové odrůdy odolné kde k čemu a čekal bohaté úrody. Pak přicházely roky a nejvíce plodily ty staré původní odrůdy co jsem nechal a ty nové až na jednu až dvě výjimky (taky2x zaplodila, pak odumřela) velké zklamání. Především šlo o peckoviny. Prostě to původní z odkopků přizpůsobené prostředí bylo nej i přes šarku.
Z hlediska šlechtění prosím, pan doktor Kašpar má pravdu a rozumím tomu, co píše, ale z hlediska praktického, ty rádoby šlechtění brojleři nejsou v ničem lepší než to, co je doma.