Příspěvek: #41

Mě by zajímalo, jak je možné , že v každé společnosti se nakonec najde někdo s potřebou dirigovat a určovat život ostatním a toto si vynucovat pomocí zákonů a předpisů a vždy je za tím pouze a jenom osobní prospěch . Kdysi jsem doufal , že podobné praktiky paří do doby před 89 a ono zřejmě nikoliv.

Příspěvek: #42

..sa možno dočkáme aj nejakého hororu z dielne americkej kinematografie..ako v českej kotline zabíjajú ľudí zdivočené kraňfastky (len to trochu odlahčujem)

Příspěvek: #43

(01.03.2016 21:30)JKL napsal(a):  Proč kupovat zahraniční auto, když jde vše v rámci škodovky?

Jakoze BF je Porsche a kranka skodovka? Ale pokud se bavime o srovnatelnych vozech ve srovnatelne tride, tak je vzdy lepsi brat auto, ktere se tady vyrabi. Nahradni dily, servisy atd...

Příspěvek: #44

(01.03.2016 17:25)František Kašpar napsal(a):  ...Výsledky metody uvedené v procentech nemají nic společného se stanovením podílu jednotlivých plemen ve vzorku. Jde o procentuálně vyjádřenou pravděpodobnost, že vzorek patří k danému plemeni- zde především ke kraňce...

Věřil jsem tomu, že výsledky metody DAWINO něco společného se stanovením podílu jednotlivých plemen ve vzorku mají. A procentuelně vyjádřená pravděpodobnost je vysoká. Pokud tomu tak není, je to dost překvapivé. Pokud vím, je to jediný testovaný parametr při stanovování plemenné příslušnosti při šlechtění kraňky u nás.

„ZP-6 Kontrola autochtonnosti plemenných včelstev
Autochtonnost chovaného plemenného materiálu se ve šlechtitelských chovech prokazuje morfometrickým rozborem včel, který provádí VÚVč. Při schvalování nového chovu se provede rozbor 4 vzorků plemenných včelstev. Stávající chovy posílají každý třetí rok 4 vzorky ze svých plemenných včelstev. Za vyhovující se považuje výsledek, kdy vzorek je klasifikován jako "CARNICA" a parametr DAWINO má hodnotu více než 50 %. Pokud některý vzorek nevyhovuje, matku chovatel nepoužije v chovu a pošle místo něho další vzorek k rozboru.“

Tolik příručka plemenářské práce pro chovatele včelích matek Uznaného chovatelského sdružení včely kraňské. Možná to není úplně poslední znění, ale asi se moc nezměnilo. O zařazení plemenných matek do šlechtitelského chovu rozhoduje právě výsledek metody Dawino. Plemenný standard kraňky se nedá nikde vyhledat. To je to, co mi na tomto postupu vadí. Model pošlete nám vzorky, a obdržíte výsledky, jejich správnost nebudete moci nikdy ověřit, není to pravé. Software pro rozbor se koupit nedá a ani v minulosti volně šiřitelný program Wings již není dostupný. To vše na důvěře nepřidá. Pokud by se ale připustilo, že výsledky metody DAWINO nekorelují s plemennou příslušností zjištěnou rozborem DNA, byl by systém šlechtění kraňské včely u nás úplně na vodě. Na zbarvení včel se nebere zřetel a morfometrický rozbor křídel je jediný parametr, podle čeho se určuje plemenná příslušnost pro účel šlechtění kraňky.
Možná, že se něco od doby, co jsem se o tuto problematiku zajímal, změnilo. Nebo jsem něco přehlédl. Pokud by někdo věděl o nějakých změnách, prosím o doplnění.

Příspěvek: #45

(01.03.2016 23:37)isek3 napsal(a):  Mě by zajímalo, jak je možné , že v každé společnosti se nakonec najde někdo s potřebou dirigovat a určovat život ostatním a toto si vynucovat pomocí zákonů a předpisů a vždy je za tím pouze a jenom osobní prospěch . Kdysi jsem doufal , že podobné praktiky paří do doby před 89 a ono zřejmě nikoliv.

To není direktiva z rozmaru jedince. To je obecně velmi prospěšná věc. Oplozovací stanice neslouží jen správci, slouží všem zájemcům, kteří chtějí volně oplozovat matky do produkčních včelstev. To je obecně prospěšná nutnost. Kdo toto nechápe, nechápe včelaření a takoví experti sedí tam ve vedení ČSV.

Příspěvek: #46

"Obecně prospěšná věc" je stejně nebezpečné jako souvětí " I kdyby to mělo zachránit jediný život a stát cokoli , vyplatí se to" jsou to mýty. co je přírodní je přirozené. včely jsou tu miliony let a šlechtí se posledních cca 100let. nechte tomu volný průběh bez omezování ostatních , když se domluví všichni tak ať se klidně okrsek ustanoví jinak je to nesmysl a je to pouze o lobby.

Příspěvek: #47

Keby tomu bol ponechaný voľný priebeh, tak ešte dnes máte včelu s výnosom 15kg v tých najlepších lokalitách a chodili by ste ku nim v skafandri. To, že tu máme včely schopné kvalitných výnosov, včely miernejšie a včely s dostatočným hygienickým pudom, je práve zásluha šľachtenia. Nebyť toho, chodíme po lese, hľadáme dutiny a zbierame plásty z dier v stromoch...

Příspěvek: #48

(02.03.2016 1:20)stefanos689 napsal(a):  

(01.03.2016 21:30)JKL napsal(a):  Proč kupovat zahraniční auto, když jde vše v rámci škodovky?

Jakoze BF je Porsche a kranka skodovka? Ale pokud se bavime o srovnatelnych vozech ve srovnatelne tride, tak je vzdy lepsi brat auto, ktere se tady vyrabi. Nahradni dily, servisy atd...

Stále však jde o kritéria výběru nakupovaného subjektu. Pokud někdo to kritérium dostupnosti náhradních dílů, servisu upřednostňuje před jiným kritériem, proč ne. Jeho volba. Pak stačí kouknout na silnice, jak kdo volil. U nákupu včely to může být podobné.
Jinak se omlouvám, že jsem se snažil nastínit řešení pro ty co jim jiné značky schizofrenicky vadi, nevadí. Za mne - okrsky nepotřebuji, mě mix nevadí a je mi jedno zda to co budu mít v úlech budu nazývat žlutou kraňkou nebo BF případně mé roztomilé bastarďačky. Pro mne je a bude důležité, aby to mělo vlastnosti, které preferuji, (a teď se schovám za většinu) ostatně stejně jako, je to jedno většině chovatelů včel.
Jo a jezdím vozem německé značky. Jak trestuhodné.
Za mne tedy, lamentujte si nad rozlitou kávou a koukejte jak se sama vypaří. Návrhy jak to utřít neberete a já jen se zájmem budu sledovat jak na tu skvrnu čučite se založenými rukami a budu se potutelně usmívat

Příspěvek: #49

(01.03.2016 23:13)MilkyWay napsal(a):  Kaji - referendum o výběru plemene v okolí stanoviště? To je vážně ujetý!
nadpoloviční většina a nečlevé žádného spolku budou mít práve veta!

Ujetý jsem, možná v tom, že věřím že včelaříme nejen kvůli prachům ale i kvůli tomu že je to koníček.

A o žádném referendu nemluvím. Jen by mohl "zákon" konečně vzít na vědomí že trubci létají vzduchem do okolí a připustit tu možnost že se lidi domluví.

Když se podívám na své okolí tak vidím dvě skupiny, první je dneska u nás ve většině, to jsou včelaři co se snaží ovlivnit svůj chov a nějakým způsobem působit na genetiku - tedy nakupovat a nebo selektovat z toho co mají.
Druhá skupina to nechává svému osudu, takže té je to jedno.
No a když se z té první polovina "včelstev" domluví a deklaruje nějakým způsobem svůj chovatelský cíl i materiál, tak je to ve prospěch všech. Minimálně mají informaci.
Dneska na takovou spolupráci není platforma. A to mě dost udivuje, že to dodnes žádné chovatelské sdružení neřešilo - ani včely kraňské a ani tmavé.
A i z hlediska ekonomiky je tam dost profitů, hlavně pro ty co chovajíí matky na kšeft.
Matky z takového okrsku by byly pro zákazníky "jistější" koupě a vyplatilo by se jim to.

Ale chápu že pro myšlení značné části včelařů je pojem "vzájemně výhodná spolupráce" ujetý, vidí v každém včelaři špinavou konkurenci.

Příspěvek: #50

Stačí se podívat na chovatele koz. Také úplně každý nemá chovného kozla a stejně musí kozly střídat. Vystihl to Karel, že je to ujetý a všichni víme proč. Jestli tady jde hlavně o prachy, tak taky víme komu.

Příspěvek: #51

(02.03.2016 7:37)Pavel Holub napsal(a):  

(01.03.2016 23:37)isek3 napsal(a):  Mě by zajímalo, jak je možné , že v každé společnosti se nakonec najde někdo s potřebou dirigovat a určovat život ostatním a toto si vynucovat pomocí zákonů a předpisů a vždy je za tím pouze a jenom osobní prospěch . Kdysi jsem doufal , že podobné praktiky paří do doby před 89 a ono zřejmě nikoliv.

To není direktiva z rozmaru jedince. To je obecně velmi prospěšná věc. Oplozovací stanice neslouží jen správci, slouží všem zájemcům, kteří chtějí volně oplozovat matky do produkčních včelstev. To je obecně prospěšná nutnost. Kdo toto nechápe, nechápe včelaření a takoví experti sedí tam ve vedení ČSV.

Pokud jde o kraňku, tak oplozovací okrsek máme, takže celou dobu je tu řeč o oplozovací okrsky pro různá plemena. Nebo se snad pletu?

Příspěvek: #52

Jsi ve vláknu Buckfast, tak asi nepleteš.

Příspěvek: #53

Ale pro ujasnění jsem se zeptal, aby ty řeči o prospěšné činnosti a nechápavosti byly v jasném rámci o co jde, že tady nejde o obecný zájem, ale o prosazení zájmů několika jedinců. Znám chovatele matek co si ten svůj okrsek drží a matky rozdávají nebo se slevou prodávají. Dol zájemcům o matky do 10 km od jejich stanovišť dává 50% slevu např. A stav jaký máme je tedy v podstatě dobrovolný a každý si může to své co má dál selektovat, aniž by nějak významně ovlivnil nebo byl ovlivněn okolím, ale v případě více plemen a následně vzniku jejich oplozovacích okrsků by o tuto možnost hodně lidí co si selektují ze zájmu přišly a byly by podřízení vůli "okrskáře", která bude moci být i každou pětiletku jiná, podle toho jaké plemeno bude momentálně IN.

Příspěvek: #54

(02.03.2016 9:48)Aleš Molčík napsal(a):  Pokud jde o kraňku, tak oplozovací okrsek máme, takže celou dobu je tu řeč o oplozovací okrsky pro různá plemena. Nebo se snad pletu?

myslíš v legislativě? Nebo skutečně?

Příspěvek: #55

Do legislativy bych se musel podívat jak je to přesně formulované. Jinak skutečnost platí co jsem psal nahoře. Ale pokud jde o legislativu tak připouštím existenci lidí co jsou šťastní když mají hromady úředních papírů a čím víc papírů, tím jsou spokojenější a šťastnější. Je to takový druh fetiše.

Příspěvek: #56

(01.03.2016 8:04)Aleš Molčík napsal(a):  Jen mě napadá otázka jestli pak to věčné volání po "zákonem" stanovených oplozovacích okrscích není vyvoláno představou, že v těch okrskách bude pánové po vašem? A co když okrsky budou a po vašem nebude?

To se může stát. A v podstatě by se zas tolik nestalo. Je třeba si uvědomit, že zmapování a respektování okrsků by přineslo užitek především komerčním chovům kraňky. Komerční chovy BF u nás nejsou. Pokud se spáří BF s kraňkou, jsou včely se žlutými proužky. Exteriér je BF a vlastnosti vinikající. U kraňky to je exteriérová vada, u BF to není problém. Pokud někdo situaci ohledně návrhů vytvoření oplozovacích okrsků sleduje, tak mi dá za pravdu, že chovatelé BF to již vzdali.
Mám za to, že neustálé odsuzování všech, co chovají něco jiného, než je desítky let oficiálně nalajnováno, je neoprávněné. Tito chovatelé většinou slušně zvládají techniku chovu včelích matek. Selekce nevyhovujících kombinací tak není problém. Pokud něco nevyhovuje, rychle se z chovu vyřadí. Jen blázen by rozchovával něco, co je špatné. Na druhé straně není slyšet kritika chovatelů, kteří si matky nedokážou odchovat. A těch je bohužel většina. Včelstva rozmnožují jen roji. Ve svých chovech nechávají včelstva nevyhovujících vlastností, a trubci těchto včelstev negativně ovlivňují kvalitu zemského chovu. To jsou ti opravdoví škůdci. Jenže jsou to většinou včelaři v pokročilém věku, tak je jaksi žinantní to takto otevřeně prezentovat. Daleko pohodlnější je se neustále strefovat do chovatelů, kteří se snaží o nějaký posun v úrovni našeho chovu.
Je důležité zmínit rozdíl mezi oplozovací stanicí a oplozovacím okrskem. Oplozovací stanice je zařízení, kde se páří matky čistokrevného chovu. Většinou je provozují svazy, chovatelská sdružení… Provoz je velice nákladný. Tyto zařízení u nás nejsou. Pokud by vznikly, měly by podle mého názoru být nějak chráněny. Jestli zákonem, nebo jen etickým kodexem je na diskusi. Každopádně by z toho měli užitek všichni chovatelé daného plemene. Mohli by si na stanici dát oplodnit matky. To je ale v rozporu se zájmy producentů inseminovaných matek. Takto oplozené matky by byly levnější než inseminované. Byly by navíc dlouhověké.
Pak je oplozovací okrsek. To je území, kde je stejně jako u oplozovací stanice cíl dosáhnout převahu určitého plemene, nebo třeba i místní včely, ale pro oplození matek včelařské veřejnosti se nevyužívá. To jsou v podstatě okrsky všech komerčních chovatelů matek. Dokážu si představit okrsek, kde by se chovatelé dohodli, že vyřadí určité procento nejhorších včelstev. Tento způsob šlechtění by byl také efektivní. V zájmu všech, bez komerčního využití. Hledání v budování okrsků prosazování jen osobních zájmů je utržené od reality. Pokud okrsek buduje komerční chovatel matek, tak jde o komerční zájem. Včelaři v okolí ale určitě nepřijdou zkrátka. Je to výhodné.

Příspěvek: #57

Jirko prosím tě Tvůj chov BF není komerční? Proč tedy matka stojí 500kč,když to děláš z lásky.

Píšeš na svých stránkách, že chováš včely BF bez další hybridizace. Prosím tě, jak je to možné, když se tvrdí, že bez stálého upevňovaní znaku nejde udržovat BF. Jinak ztrácí tyto znaky v průběhu dalších generaci

Příspěvek: #58

(02.03.2016 8:19)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  Keby tomu bol ponechaný voľný priebeh, tak ešte dnes máte včelu s výnosom 15kg v tých najlepších lokalitách a chodili by ste ku nim v skafandri. To, že tu máme včely schopné kvalitných výnosov, včely miernejšie a včely s dostatočným hygienickým pudom, je práve zásluha šľachtenia. Nebyť toho, chodíme po lese, hľadáme dutiny a zbierame plásty z dier v stromoch...

dejte své včely do polovičních úlů, nechte je vyrojit , seberte jim všechen vosk protože ho musíte odevzdat farnosti, a když budete mít 15kg na včelstvo s dnešní "super vyšlechtěnou včelou" bude to úspěch. a v žádném případě neříkám nešlechtit naopak ale bez omezovaní druhých

Příspěvek: #59

2 Jiří Přeslička

Stanice a stanice s okrskem jedno jest. Sama tanice bez okrsku je jen přelud a nejde to takto oddělit. Budu-li mít nakrásně stanici, kde mám jen Amc a do sousedství mi přiveze nějaký experimentátor Amm, tak to můžu celé zbalit. Bodavá stvoření si nikdo kupovat nebude. Takových bezohledných lidí bude háfo, známe matku závist.
Dohoda včelařů je utopie.
V zahraničí, kde okrsky fungují jsou zakotveny vyhláškou. U nás to nejde, protože by se zvedla vlna aktivistů, že je to restriktivní a diskriminující.
Znám případ, kdy před včelařskou stanici někdo přijel s kočovným vpzem. Dva týdny po něm pátrali, kdo to vlastně je, jestli má nějaký vyšetření, navíc ten vůz i stál na cizím pozemku a vadil trošku ve vjezdu. Pak se borec našel a byl skoro dotčen, že když už tam ty včely jsou, tak si to tam dotáhnul taky voplodnit, No a co?
Mimochodem .. v cizině se za umístění v oplozovačcce platí. To je asi jediné, v čem se shodneme, že provoz je náročný a něco to spápne.

Příspěvek: #60

Jiří, nedělejte ze včelařů co nechovají matky přelarvováním idioty. Neznám jediného takového co by se u množení spoléhal na roje. Znám co nepřelarvují, ale používají oddělky a otevřený plást plodu z vybraného včelstva. A když vyletí roj, u mě to je cca 1% ze stavu, tak já jsem rád, protože je to výborné pro pozorování přirozeného chování včel. Chytám do rojáků s dvěma rámky s dílem a vytáhnu je do korun stromů. A když mám roj, tak nejde přehlédnout, že tohle mládě má mnohem větší schopnost se rozvíjet než oddělek. Takže ještě k tomu dělám smetence, abych tu vitalitu rozvoje roje vyvolal aspoň uměle.
Kdybych byl komerční chovatel matek, tak bych také neřešil jestli je zákonem dané vytváření okrsků pouze v okolí mojí včelnice. Včely nevytvářejí trubčí shromaždiště podle kružnice na mapě. Tady hraje velkou roli terén a to do žádného zákona nedostanete. Proto jediný smysluplný okrsek jde vytvořit pouze na území celé ČR.

P.S. Medáku trhej