Příspěvek: #21

Mně přišel 4 dny před aplikací postřiku doporučený dopis, kde mi dali vědět kdy a čím budou stříkat. Až jsem hleděl.

Příspěvek: #22

Jak to je to napsané výše. Všechno se svádí na zemědělce (nechci říkat, že všichni jsou poctivci), ale jsou to firmy, které mají povinnosti nahlašovat stříkání. Je mnoho evidencí, které musí zamědělec zapisovat, kdy, kde, jak, co stříkal a proč. Oproti tomu nějaký fanda zahrádkář, který v právé poledne bude stříkat desítky či stovky ovocných stromů, které nejsou vedeny jako účel k podnikání, ale pouze jako soukromý majetek, tak nemusí vůbec nic. Potom mají včelaři mrtvé včely a hrozí pěstmi zamědělcům, kteří v tom bývají nevinně.

Příspěvek: #23

Zrovna oznámili, že se bude zítra aplikovat postřik v nočních hodinách (Nurelle D). Má cenu zavírat na tu noc a následující den včely?
Postřik je veden jako zvlášť nebezpečný pro včely. Předpokládám, že jej budou aplikovat na řepku, která jde pomalu do květu.

Příspěvek: #24

(08.04.2014 20:34)vlcek napsal(a):  Zkuste se domluvit s agronomem a zajeďte se do řepky podívat na včely.Já to před třemi roky udělal.
Stoupli jsme do pole a na metr velkém čtverci ani jedna včela.Moje včely byly 300 m vzdušnou čarou
od toho.Skusili jsme to na více místech.
Horší je když začnou stříkat soukromníci brambory,jabloně atd.

na to nemusím prolézat pole ze zemědělcem stačí jak se podívám na včely když uvidím že má hlavičku od žlutého pylu tak vím že byla na řepce.

Příspěvek: #25

Podla všetkého BISCAYA 240 je po aplikacii pre včely neškodný. Vie niekdo o tom viacej, lebo na kvetoch som včelu nevidel??

Příspěvek: #26

Odpověď HyJu:
Já souhlasím,že z pylu se to dá poznat.Za prvé ,já byl pozván a za druhé i nevěříci Tomáš
rád vše vyzkouší - je to hlavně odpověď na stříkání řepky za květu.Fundovaný zemědělec
by nikdy nestříkal za květu a věděl ,že otráví včely.Dyť by se nedoplatil.I když musím
uznat ,že lidé jsou různí.Já mám s agronomem přes postřiky jen dobrou zkušenost.
Možná je to také tím,že sám jsem byl 30 let v JZD atd.

Příspěvek: #27

u mňa začala repka ca pred 10 dňami,prvé dva dni sa sypali žlté včely do úľov jedna radosť,potom postrek biscaya,7 dní v poraste ani krídlo,ale včera už znova nosili ako o život..neonikotinoidy všeobecne-ak zasiahnu lietavku tak tá hynie,ak lietavky nalietavajú na porast so zachnutým postrekom,tak sa im nič nestane..ak je larva včely kŕmená kontaminovaným peľom s obsahom neonokotinoidov,tak sa liahne ochrnutá včela neschopná lietať..v repkovom peli a nektári sa dajú laboratórne namerať zvyšky neonikot.pochádzajúce z moridla ktorým bolo osivo obalené,to je častokrát vačší problém ako samotné postreky..

Příspěvek: #28

(08.04.2014 20:27)Spede napsal(a):  Miso myslím, že to je krok zpátky. Takové práskání, už to tady bylo před 89. Jinak dodržování GAEC musí plnit všichni...

No ved som pisal, ze ked uz nie je ine vychodisko. Uznavam, ze aj zahradkari su dost problem, ale je rozdiel 200 ha repky vs. par ha zahrad. Z tych zahrad navyse iba maly podiel patri sialencom schopnym bezrozmyslu striekat do kvetu, kym o repke mam tu vedomost, ze sa do kvetu strieka takmer vsade, aj viacnasobne. Navyse ked repka kvitne, tak jej vcely daju prednost pred ovocnymi stromami. Ale cele to bolo o tom, ze niekto tu pisal, ze nemoze oficialnou cestou dokazat ze mu uhynuli vcely kvoli postreku repky, hoci neoficialne to je jasne. No tak v takom pripade si ti kolchoznici lepsi pristup ani nezasluzia.

Příspěvek: #29

Byly doby kdy jsem řepku v doletu záviděl.

Příspěvek: #30

Já mám řepkuz od jednoho stanoviště 270m druhé to má 2,4km. O postřiku zatím ani prd. doufám že to bude aj nadále bez problému.

Příspěvek: #31

Dobrý den,

nenašel jsem lepší téma, tak to napíšu zde.

Jeden aktivní zahrádkář u nás dnes aplikoval "zvlášť nebezpečný postřik pro včely" s názvem Reldan 22. Jedná se o druh jedu, kterým se hubí asi vše živé, co by mohlo způsobit škodu na ovocných stromech. Bohužel sad je 10 metrů (rozlohou 2 hektary) od mých úlů, které jsem sice před aplikací zavřel, ale vůbec nevím, zda to pomůže nebo ne. Jelikož vedle stromků rostou kvetoucí plevele a byliny, určitě tam létají i včely... (jinak by na jabloně létat neměli). Mohl by jste mi někdo aspoň trochu nastínit, jak dlouho bude tato látka asi nebezpečná, zda má cenu včely vůbec věznit nebo zda je lepší je otevřít (teď tak týden bylo nepěkně, moc zásob asi nemají...)

díky

Příspěvek: #32

Zde je popsán ten postřik: http://www.agromanual.cz/cz/pripravky/in...an-22.html

A toto je napsané k tomuto výrobku:SPe8.
Zvlášť nebezpečný pro včely. Za účelem ochrany včel a jiných hmyzích opylovačů, neaplikovat na kvetoucí rostliny. Neaplikujte, jestliže se na pozemku vyskytují kvetoucí plevele. Použití se řídí vyhláškou 327/2004 Sb. (SPe8.)

Příspěvek: #33

Mám takový dojem ,že tímhle postřikem ,kdysy, hubily pilouse u nás / v kolchoze/ ve skladu na obilý.F.V.

Příspěvek: #34

Tak jste mně trochu nakopl k vyhledávání informací. Vzal jsem to nejdůležitější (paragrafy níže) a závěr mně vychází takový, že pokud chce někdo stříkat svůj sad, měl by první zkosit kvetoucí rostliny kolem stromů, neboť pak tam nemají včely na co létat a nemůžou se kontaminovat účinnou látkou... (pokud se pletu, pravte mne..)

§ 3
Přípravek, který je podle rozhodnutí o jeho povolení označen jako zvlášť nebezpečný pro včely, nesmí být aplikován:
a) na porost navštěvovaný včelami,
b) na stromy a keře v květu, při výskytu medovice nebo mimokvětního nektaru, které navštěvují včely (dále jen "stromy a keře navštěvované včelami").

§ 6
Průměrný počet kvetoucích rostlin v porostu včetně kvetoucích plevelů k posouzení, zda jde o porost navštěvovaný včelami, se zjišťuje v pásech rovnoměrně rozvržených, 1 m širokých a 100 m dlouhých; na plochách do 10 ha na pěti místech, na plochách 10 ha a více na deseti místech. Jsou-li podstatné rozdíly v zakvétání částí porostu, posuzuje se každá tato část samostatně.

Domnívám se tedy, že zkosením kvetoucího porostu nemůže nic bránit aplikaci.... Doufám že to poseče

Příspěvek: #35

Dobrý den, to já jsem díky postřiku v dubnu na řepce přišel o všechny létavky. Strážkyně je odmítli vpustit do úlu a ty po tisících umírali před úly. Takže jsem zavolal policii a veterinární správu tak jak mi to ukládají povinnosti. Největší brzda všeho byl paradoxně Výzkumný ústav v Dole. Ani po třech měsících nevím co to bylo za jed. A ani teď údajně veterinarní správa nemá výsledek laboratoří. Rozjížděli tedy vyšetřování na slepo. A zřejmě našli, protože, se objevil před časem nějaký zemědělec s omluvou a že se chce dohodnout a za moje létavky ze 4 úlů vyplatil hotovost. Při stanovení škody, ale dochází k paradoxní situaci. Dotyčný chce nahradit škodu a já nevím jakou mi způsobil. Vše je spíše subjektivní záležitost. Kolik stojí včela? Korunu nebo dvě nebo 3? Ztráta medného výnosu je realná cifra. Dá se stanovit: cena medu x množství. Ale kolik stojí 4000 mrtvých včel? Jakou má hodnotu 4000 mrtvých opylovačů? Kdy by tu byl někdo kdo ví jak oceňovat takové ztráty bych by rád.

---

http://milovickevcelareni.blog.cz/

Příspěvek: #36

Je možný, aby takovou paseku udělal postřik hnojivem DAM? Jakýkoliv tankmix hospodář popírá. Jsme ve vsi tři včelaři a všichni jsme to včera v různé míře schytali.

Příspěvek: #37

Zeptej se ho co stříkal?Plodinu.A běž se na ni podívat tak ze třikrát v rozmezí pěti dnů.Poznáš co uhynulo
nebo zežloutlo.Nevím ,ale co by teď stříkal Damkou,samotného by mě to zajímalo.Jedině snad kukuřice,
řepa ?Ale co by tam včely dělaly? F.V.

Příspěvek: #38

Taky je mi to divný, kukuřici ani řepu nepěstuje. Před týdnem stříkal brambory nějakým mixem hnojiva a něčím proti mandelince a možná ještě něco. Brambory má zarostlý kvetoucí ohnicí, a tak byl zase úhyn, ale menší, než tentokrát. A v květnu mi je otrávil na řepce. Jsem z toho taky otrávenej. Pak se mají rojit...

Příspěvek: #39

V tuhle dobu se už brambory nestříkají Damkou.Zeptej se ho čím stříkal mandelinku?V tom bude ten zakopaný
pes.Tohle by mi udělal jenom jednou,věř.
Pošli mi meil já ti poradím jak sním zameteš.A bude se divit. F.V.

Příspěvek: #40

Zdravím všechny. Jako včelař začátečník jsem se vás chtěl optat, jak řešíte otázku zavírání včel při oznamovaném postřiku? Včera jsem našel v emailové schránce zprávu od obecního úřadu, že se místní zemědělci chystají uskutečnit postřiky přípravkem Nurelle D maková pole. V oznámeních byla čísla v registru pozemků LPIS, takže to mě alespoň donutilo seznámit se s ovládáním online registru. Dle LPIS jsou pole do 1km kolem stanoviště. Na jednom oznámení bylo uvedeno datumové rozpětí 10 dnů v květnu a na druhém je to jedním vrzem na dva měsíce. Mák, dle nalezených informací, ještě nekvete, tak jsem se chtěl zeptat, zda je mám převést domů v době aplikace, či je postačí zavřít. Předpokládám, že všechna očka nastavím na větrání a vyndanou podložku z varoa dna.
Jak to prakticky rešíte např. u řepky, pokud vám ohlásí postřik. Děkuji za odpovědi a předem se omlouvám, jestli jsem dotaz umístil do špatného vlákna, ale vhodnější jsem nenašel.